Alenčina zpověď – 2.díl

2+

Asi tejden se nic nedělo. Ani Karlík nepřišel, a na Radima jsme taky neměly štěstí.

O tom, jak jsem mu kouřila péro, jsem holkám neřekla. To maj za to, že mě nechaly jít s tím prasetem a neřekly ani slovo. Všechny s ním už šoustaly, a tak mě nechaly taky. Fuj, čubky jedny.

V pátek jsem se vydala domů. Máma mě určitě čeká, a já jsem už tři tejdny nebyla doma. A taky chci něco zkusit na jejího souseda. Minule mě na chodbě pohladil jedno prso, a pak se hned omluvil. To je divný, tak ho chci zkusit. V autobuse si vedle mě sednul nějakej voják. Byl hezkej, a pořád krásně říkal „ty vole“. Vypravoval mě o vojně a pak mě jen tak podržel kozu. Pak mi řekl, že by chtěl menší, tak jsem mu řekla, že menší nemám, že až koncem měsíce. Teda, jako v krámě. Divně se koukal a pak vystoupil o vesnici dřív.

Máma už mě čeká. Alenko sem, Alenko tam, a dojdi k sousedovi, ať ti poradí, co s tímhle. Přišel nějakej papír z družstva, ohledně bytu, a ani máma, ani já jsme nevěděly co s tím. Zajdu za ním, až navečer, až bude doma.

Večer v osm jdu k němu. Zvoním a po chvíli mi otvírá dveře.

„Co bys potřebovala, Alenko. Od vás přijde někdo, jen když potřebuje. S čím jdeš tentokrát?“

„Ále, máti neví, co s tímhle, tak se jdu zeptat.“ Vysvětluju a chodbou zahlížím dovnitř.

„Jen pojď dál, podívám se ti na to.“  Jó, jen kdyby chtěl. Vede mne do obýváku, kde má na popelníku rozkouřenou cigaretu a několik papírů. Prosím ho, jestli mi nabídne. Hází mi celou krabičku, ať si vezmu.

Kouříme a on studuje ten papír. Pak říká:

„Alenko, ten papír si nechám a vyřídím to sám. Ať si máma nedělá starost.“

„Dobře, řeknu ji to. A co ty? Jak tady žiješ, stojí to za prd, viď?“

„Nestěžuju si, celkm to jde.“

„Minule, jaks mě pohladil tu kozu, proč s to udělal?“

„Byla to chyba, ale už jsem se ti přece omluvil. O co ti jde?“

„Na omluvu ti seru, proč s to udělal?“

„Líbily se mě tvoje kozy, tak jsem si máknul. Už se to nestane. Myslel jsem, když jsi teď vdova, že ti to chybí.“

„To teda máš recht, že mě to chybí. A chtěl by sis zase máknout? A bez omlouvání?“

„To víš, že jo. Když je vidím, jak je tam máš složený v té podprsence. Musí se tam tísnit.“  Hned to poznal, že jsem si vzala tu menší podprdu, aby mě vynikly.

„Tak si pojď máknout, nebo je mám vyndat? Jak se ti to líbí.“

„Nech to tak, koukám, že ti nic nevadí, viď? Já je, když tak, vyndám sám.“  Vstává, staví se za mé křeslo a shora mi sjíždí oběma rukama na kozy. Podebírá je prsty a svírá, to, co pojmul v dlaních. Nám je větší než on ruce, to je jasné. Chvíli mě je muchluje, musím říci, že je ohleduplnej. Nerve za ně, jako jiný chlapi. Citlivě si s nimi hraje. Líbí se mi to, tak si sundávám halenku a sedím jen v podprsence. To se zase líbí jemu. Klečí vedle křesla, líbá mě na ruku a pak zabořuje obličej přímo do štěrbiny mezi kozy. Proč mě zase líbá ruku, ten je divnej. Jinej chlap by ho do mě už montoval, a on furt nic.

„Kdy už mě svlíkneš tu podprsenku, táhne mě, a chtěls vyndávat kozy sám?“

Dal se do toho. Jak podprda odskočila od cecků, hned se na ně vrhá a kousá mě do bradavek, jako jiní. Trochu to bolí, ale hezky je cumlá. Uplně cejtím, jak se mi povolujou a klesají trochu dolů. Mačká je a ocumlává a kouše. Je to hustý.

Sahám mu na poklopec a pod ním cítím dlouhýho hada. Je tam stočenej, protože nemá ve slipech dost místa. Rozepínám zip a pomáhám mu ven. Je skvělej. Tlustej, a dlouhej. Hned bych si ho strčila do kundy, ale to by si mohl myslet, že sem kurva. Tak počkám.

„Alenko, chceš si se mnou zamrdat?“  Ptá se, myslím, zbytečně. Kvůli čemu si myslí, že tu jsem?

„Jasný, že chci. Už mě to tvý líbání ruky nebaví. Pojď a dej mi ho tam. Nebo chceš nejdřív vykouřit?“

„Co ty? Co nejdřív?“

„To je jedno, svlíkni se a vybal ho na mě. Já ti ji nastavím, a ty se zatím rozmysli, kam mě ho šoupneš.“

A hned se v stoje svléká. Netrvá ani dvě minuty a stojí přede mnou, jak ho pán Bůh stvořil. Je pěknej. Na svůj věk nevypadá vůbec zle. Velkej, dlouhej pták, štíhlé boky, široká ramena, malinké bříško porostlé chlupy, a silné, dlouhé nohy. Jak si sundával slipy, zahlédla jsem v jeho rozkroku, jak se tam bimbá těžký pytel. Až ho budu kouřit, prohmatám mu ho. Uvidíme, jak velký má koule.

„Sedni si a pokuř mě ho.“ Říká a staví se ke křeslu. V sedě mu ho beru do pusy. Nejdřív se nechtěl vejít, ale pak si ho naslinil a vrazil tam alespoň žaluda. To bylo i tak dost. Mohla jsem mu ho aspoň jazykem objíždět a cucat. Ale hned jsem ho chytla za ty koule. Sotva se mě vešly do dlaně. Jsou velké a tvrdé, a pytel se na ně svou velikostí hodí. Tahám mu za něj a škrtím mu koule rukou. Asi mu to dělá dobře, protože mě šeptá, abych nepřestala. Tak mu je natahuju dál a při tom pocucávám ten žalud.

Po několika minutách ho vyndal, jako by odšpuntoval flašku a chvíli si ho honí rukou. Pak mě táhne ke stolu, ohýbá mě přes něj a kleká za mnou. Pak do mě zezadu zastrčí jazyk. Je to opravdu hustý. Rejdí mě jazykem v kundě a nosem se mi otírá o zadek. Prsty mě roztahuje pysky, aby mohl k poštěváčku. Kouše ho zuby a lechtá jazykem. Jsem z toho mokrá a ulepená, jak to ze mě jde. A to se mu líbí. Stojí a hrozně pomalu ho do mě strká. Nejdřív nevím, kam to bude, a  pak jsem jistá, do kundy.

Pomaloučku, jak jsem nikdy nezkusila. Dosud ho do mě každý vrazil, co nejrychleji. On ne. Mazlil se s každým záhybem v pochvě a pomalu mě ji šťouchal dovnitř, až se mu povedlo do mě strčit celou půlku ptáka. I tak ji mám našponovanou k prasknutí. Jen trochu to bolí. Když s ním hýbá, trochu víc to bolí, ale je to hustý. Kunda se poddá, už to znám.

A podala se. Po chvíli do mě buší, jako do kovadliny.

„Máš ji pěkně úzkou, to se mi líbí. A umíš přirážet, to je taky skvělý. Pěkná mrdačka.“  Nebo tak nějak to řekl. Možná řekl“ soulož“, nebo tak, už nevím.

Za chvíli budu. Říkám mu to a on mě žádá, abych ještě vydržela, že bude taky.

„Kam to chceš? Na záda? Na kundu?“  Ptá se. Mě je to jedno, ale dneska bych to chtěla dovnitř. Začala jsem brát prášky kvůli tomu tlustýmu praseti.

„Do kundy, dneska to chci nastříkat do kundy.“  A než stačím doříct, prcá mě to do kundy a ještě při tom zaráží ten svůj kolík do hloubky. A není to špatný. Taky mě to bere a v orgasmu si mačkám kozy a štípu se do bradavek.

Po půlminutě je stále ve mně. Ocas se mu ztenčil, ale nechce se mu ven. A mě to nevadí, mohla bych šoustat klidně ještě jednou. On ho ale vyndá a oklepe si ho o můj zadek. Rozmazávám si to, sahám do stavítka pro papírové ubrousky a montuju si je pod kundu jako vložku. Nepoteče to ze mě, dokud nedojdu domů.

Loučím se s ním a on mě prosí, abych přišla i zítra. Slíbila jsem, že ano, a dostala jsem pusu. Zítra se musíme i líbat, to bude hustý.

Jdu domů, omýt si tu kundu.

 

2+
Bookmark the permalink.

Jeden komentář

  1. Ta povidka je perfektni…. muzu ji zkopirovat na jiny portal ?

    1+

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *