Jana a zátěžový test postele

6+

Minulý týden jsme si splnili jeden takový náš malý sen. Už dlouho jsme toužili po vodní posteli a konečně jsme se dočkali. Dnes odpoledne jí mají z obchodu, kde jsme ji koupili přivézt a sestavit. Prý kvůli záruce to musí udělat jejich odborná montážní firma.

Čekáme s mojí Janou oba doma a těšíme se až novou postel večer budeme moci vyzkoušet. Při tom čekání jsme se trochu mazlili a tak v okamžiku, když zazvonili u vchodu byla Jana bez oblečení a docela rozparáděná. Vzhledem k vedru, jaké ten den bylo, si na sebe natáhla jen lehké letní šaty a protože byly tak do půli stehen neobtěžovala si pod ně brát ani kalhotky.

Šel jsem otevřít. Na ulici byla dodávka, ze které už dva stěhováci začali vyndavat krabice, které přivezli. Na to, že to byla jen jedna postel, sice s kompletním příslušenstvím lůžkovinami i povlečením, toho bylo docela dost. Začali jsme nosit krabice nahoru do ložnice a skládat to tam. Práce šla pěkně od ruky, za chvíli jsme si začali i tykat, ale i když jsem jim pomáhal, tak to trvalo tak dvě hodiny než bylo hotovo. Venku bylo určitě více než třicet stupňů a při práci jsme docela zahřáli a tak jsme za chvíli dělali jen v kraťasech.

Jeden z těch dvou byl Honza, asi tak padesátiletý, nazrzlý, na krátko ostříhaný týpek s menší mohutnější postavy odhadoval bych tak nejméně sto kilo živé váhy, sice už s bříškem, ale s velmi dobře vyrýsovanými svaly. Jak se mezi řečí pochlubil tak se dříve věnoval poměrně úspěšně řeckořímskému zápasu a rozhodně to na něm bylo vidět. Druhý byl Mario, udržovaný čtyřicátník střední postavy. Byl to Róm, takový ten poměrně tmavý, s výraznými rysy obličeje spíše připomínajícími Řeka nebo Egypťana. Honza si ho chválil, že přes počáteční nedůvěru, kterou k němu měl, by ho neměnil, že je to opravdu dříč, který s ním dělá už pátým rokem. Dozvěděl jsem se, že už jsme jejich dnešní poslední zákazníci a pak že se budou vracet více než 150 km domů.

Když nám asi po hodině Jana přinesla občerstvení mohli na ní oba dva oči nechat. Její lehké letní šatičky toho opravdu spíše více zdůrazňovaly, než by zakrývaly a vzhledem k její drobné postavě nevypadá ani na svých sedmadvacet let. Nakonec to bylo vidět i na boulích na jejich kraťasech. Vlastně na nás všech třech, protože když jsem si uvědomil, že je Jana zřejmě pořád ještě bez kalhotek, měl jsem docela honičku zamaskovat to, co se mi dělo v kalhotách.

Po chvíli odpočinku jsme se pustili do práce, ale už jsem některé myšlenky z hlavy nedostal. A nejenom já. Na to znám Janu moc dobře, abych neviděl ty ohníčky v jejích očích než odešla zpět do kuchyně. Na Janu se začal stále častěji stáčet i náš další rozhovor poté, co jsme s Honzou a Mariem zase osaměli. Z toho, co jsme si povídali museli pochopit, že na Janu rozhodně nežárlím a naopak, že mě jejich obdiv a chvála na Jany adresu těší a že jedinou hranicí kterou máme je to, co je příjemné nám oběma. Jinými slovy, že pokud jeden z nás neřekne dost, tak vlastně žádná hranice není.

Mezitím jsme dokončili dílo a postel byla složena, napuštěna a také i povlečena. Chlapi se došli před cestou osprchovat, vchod do koupelny máme přímo z ložnice a připravili papíry k předání.

„Paničko, pojďte si ji vyzkoušet“, zavolal Honza do kuchyně. Jana vešla do ložnice a postelí byla viditelně potěšena. Vyptávali jsme se na nějaké detaily ohledně provozu a případné údržby a pak Jana dostala možnost postel vyzkoušet jako první.

„Otočte se , prosím,“ řekla Jana,“ přece nepolezu do nové postele v šatech, ve kterých jsem celý den v kuchyni.“ Všem nám trochu spadla čelist. Jen co se oba dva otočili, shodila ze sebe šaty a pomalu vklouzla doprostřed postele pod francouzskou přikrývku. Jediné co při tom úplně nevychytala byla zrcadla. Takže když ze sebe shazovala šaty, mohli si ji oba dva prohlédnout úplně nahou, v celé její kráse. Tentokrát už ani nikdo nic v kalhotách nemaskoval a Jana, když se na naše boule z pod peřiny podívala se začala culit. Začala se tam vrtět, kroutit a slastně a spokojeně mručet. My jsme se nemohli vynadívat. Miluji svoji ženu i kdyby to pro dnešek tímhle skončilo. Ale ono ještě neskončilo.

„Jak velké zatížení vydrží taková vodní postel?“ ozvala se Jana z pod peřiny.
„To nemusíte mít žádné obavy, paničko“ řekl Honza, „materiál vodní matrace je navržen s dostatečnou rezervou, tolik lidí aby to prasklo se na postel asi ani nevejde.“
„Mám jednu podmínku,“ řekl jsem.“Než vám podepíšeme předání, chtěl bych udělat zatěžkávací zkoušku, chtěl bych vidět, že to unese alespoň nás všechny čtyři“ Honza s Mariem se na sebe koukli a řekli, že v tom problém nevidí a šli k posteli. „Moment!“ Zarazil jsem je. „Přece nepolezete do nové postele v oblečení, ve kterém jste celý den.“ Koukli se po sobě trochu nejistě. „Jana zavře oči, dokud nebudete pod dekou“ pomohl jsem jim trochu v rozpacích. Jana se na mě šibalsky usmála a přikryla si jednou rukou oči.

„Ale nešvindlovat paničko,“ ozval se Honza. Oba si stáhli kraťasy a podívali se tázavě na mě. „Trenýrky samozřejmě také.“ To co jsem viděl, určitě udělá radost i Janě. Ale myslím, že švindlovala a že už z toho radost měla. Já jsem je také následoval. Když došli k posteli tak asi teprve teď si uvědomili, že je Jana v prostředku jedné velké přikrývky. Opatrně si lehli pod deku každý z jedné strany.

„Můžeš otevřít oči, lásko“ řekl jsem. Sundala si ruku z očí a podívala se kolem sebe. „A kam se vejdeš ty?“ zeptala se. „Uvidíš“, odpověděl jsem a zajel jsem pod deku, hlavou mezi její nohy. Jak ležela na zádech, musela je roztáhnou tak, že si je hodila na obou stranách přes nohy obou chlapů. Stačilo pár tahů jazykem a začala vzdychat a viděl jsem jak každou rukou chytila jednoho samečka za stojící ocas. To už se aktivně zapojili i Honza s Mariem. Shodil jsem z nás deku a dál se věnoval její lasturce. Oni mezitím každý jednou rukou přidržoval její roztažené nohy a druhou rukou a pusou zpracovávali její krk a prsa. Byla nádhera vidět jak její prsa zpracovává jedna černá a jedna zápasnická tlapa. Do prvního orgasmu vydržela Jana jen chvilku.

„Chci vás už mít někoho v sobě“, zakňourala Jana po chvilce a pořád se obou držela za jejich stojící péra. Podal jsem jim připravené prezervativy a přetočil Janu na všechny čtyři tak, aby mohla Maria kouřit a Honza jí mohl brát zezadu. Jakmile do ní Honza vnikl šel jsem si sednout do křesla a s pérem v ruce jsem sledoval jak stokilový mohutný zrzavý medvěd, který je stejně starý jako její otec, drží mou drobnou křehkou lásku, která neváží možná ani polovic toho co on, oběma rukama za pánev a docela tvrdě si ji navléká na svůj kůl. Chvilkami to vypadalo, že má i kolena ve vzduch. Ona má přitom v puse černé péro docela slušně vybaveného cikána.

Pak udělal Mario něco, co jsem úplně nečekal. Otočil se pod ní, roztáhl jí ještě trochu nohy od sebe a zatímco ho dál kouřila, začal jí lízat poštěváček zatímco jí Honza dál zezadu šukal. Nádherné divadlo, musel jsem si přestat hrát, protože bych vystříkl okamžitě. Tohle Jana opravdu nemohla vydržet dlouho a brzy se sesypala v dalším orgasmu, při kterém si i trochu ustříkla na obličej spokojeně se tvářícího Maria. Honza se udělal hned po Janě.

Mario si ji otočil na záda, roztáhl jí nohy a vrazil do ní svoje černé péro zepředu. Honzu si přitáhla k pusince, aby mu ho pomohla opět postavit. Letos se Jana příliš neopalovala, tak byl o to hezčí pohled na její světlé tělo, na to jak si kolem Mariových hnědých boků omotala téměř bílé nohy a jak do její růžové kundičky zajíždí jeho černý ocas.

Pak si Jana Maria otočila na záda a osedlala si ho, připravil jsem si lubrikační gel a začal jsem zpracovávat Janinu zadní dírku. Nejprve jazykem, to jsem si užíval detailní pohled na černé péro pustošící její kundičku a pak gelem a prsty. Když byla uvolněná zajel jsem do ní spolu s Mariem, takže měla zaplněné všechny tři otvory. Když jsem se jí udělal do zadečku poprosil Honza, že by to chtěl také zkusit, že nikdy neměl příležitost zkusit sendvič. Samozřejmě tu příležitost dostal a nejen tu.

Nakonec odjížděli domů až za tmy a my víme, odkud budeme příště nakupovat nábytek s montáží. Vodní postel je super, jen si člověk troch musí zvyknout na ten pohyb. Jediné, co nás oba trochu mrzelo, že to tentokráte muselo být s prezervativem, bylo by kdyby ty dávky co zejména po Mariovi skončily v prezervativech a nebo na jejím bříšku a prsou, mohly naplnit její kundičku. Ale samozřejmě za to riziko to nestojí.

6+
Bookmark the permalink.

3 Comments

  1. pěkná povídka, chtělo by to pokračování

    1+
  2. Z pohádky do pohádky

    0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *