Alenčina zpověď – 3.díl

„Sobota, šoustá každá holota, nebo jak to je.“ Taky bych šoustala. Včera to u souseda bylo dobrý, ale bylo to jen chvíli a poprvé s novým chlapem. Musí si na mou kundu zvyknout, a pak to teprve bude správně hustý. Řekl, abych přišla, tak tam po poledni půjdu, určitě mě znovu vomrdá. Včera mě to taky udělal, jako nic. Po dvanácté hodině ťukám na jeho dveře. Určitě stál za dveřma. Otevřel hned. Asi mě čekal. Pozval mě dál, předešel mě a posadil se do křesla. Zarazil mě ve dveřích a chce, abych se zrovna svlíkla. Sám se postavil a během minuty…

Alenčina zpověď – 2.díl

Asi tejden se nic nedělo. Ani Karlík nepřišel, a na Radima jsme taky neměly štěstí. O tom, jak jsem mu kouřila péro, jsem holkám neřekla. To maj za to, že mě nechaly jít s tím prasetem a neřekly ani slovo. Všechny s ním už šoustaly, a tak mě nechaly taky. Fuj, čubky jedny. V pátek jsem se vydala domů. Máma mě určitě čeká, a já jsem už tři tejdny nebyla doma. A taky chci něco zkusit na jejího souseda. Minule mě na chodbě pohladil jedno prso, a pak se hned omluvil. To je divný, tak ho chci zkusit. V autobuse si vedle mě sednul…

Kristinka – zacatky

Predem jen par slov. Psal jsem v mobilu, zadam proto o toleranci. Povidka je prvni cast serie. Je ponekud popisna. Bude to delsi cteni. Bylo mi devatenact, kdyz jsem se zamiloval do Kristinky. Tenkrat jsem byl silne vericim stoupencem katolicke viry a s rodici jsme navstevovali nedelni mse poctive kazdy tyden. A vzdy to byla udalost. Nosili jsme nedelni svatecni odev, ja a otec sede obleky se stribrnou kravatou, matka sve nedelni modre saty, vsichni nacesani a peclive vymydleni. Jednou v nedeli jsem si vsiml, ze ve sboru zpiva primo andelska divka. Byla to drobounka zrka, mohla merit sotva sto…

Princezna Nikola

Čekal jsem ji doma jako každý pátek, kdy se od něj večer vracela. Dala mi běžné domácí úkoly, které mi vyplnily čas. Umyl jsem nádobí, vyžehlil vyprané prádlo a očistil jí boty. Zatím se nikdy nestalo, že by u něj spala, bylo to takové naše nepsané pravidlo, které samozřejmě mohla kdykoliv porušit a já bych s tím nenadělal nic. Blíží se osmá hodina večer a ona se stále nevrací… Touto dobou už tady bývá. Koukám na telefon, ale žádná zpráva. Zapínám počítač a kontroluju objednávky, něco málo předělávám na firemních stránkách. Slyším pod okny přijíždět auto, podívám se přes závěs…

Alenčina zpověď – 1.díl

Ležím v přítmí staře zařízeného pokoje a marně vzpomínám, kde jsem přišla k tomu dobytkovi, co na mě leží, píchá mě do kundy svým zahnutým vocasem a funí při tom, jako prase. Dloube do mě svým malým ptákem, válí se po mně a rve mě za kozy, jako smyslů zbavenej. Nechám ho, ať už mám pokoj. Za chvíli cítím, jak do mě prcá. Pak se ze mě skulí na bok a hned chrápe. Dobytek, musel mě to naprat  do kundy, to je ale vůl. Vstávám, jdu do kuchyně a namočenou utěrkou si vytírám kundu od jeho semene. Strojím se, na stole si…

Pouť

“Tak drž a vyšpul na mě tu kundu kurva!” Slyším za sebou dobyvatele mé svatyně, kterou tak nepěkně pojmenoval. Stojím tu za sokolovnou opřená o strom a můj bílý zadek svítí do tmy. Za mnou je Fery místní rom, který dle drbů co jsem slyšela rád bílé ženy a nejlépe zadané, aby po něm nechtěly žádné city. Vždy jsem jím opovrhovala, ale teď tu jsem a chovám se jak děvka. Vždyť do teď jsem měla jen svého Jiříka. Jenže ten teď místo doprovodu domů chlastá s kamarádama na pouťové zábavě, ze které se akorát vracím. Prosila jsem Jirku ať mě…

Neřestná čtveřice 08 (Pacient) – 2. část

2. část – rehabilitace Hlasité klepnutí telefonního sluchátka v předsíni ukončilo hovor. Eva přešla do pokoje a Tomášovi oznámila: „Asi za 20 minut nás vyzvedne Petra. Tebe hodíme na to rehábko a my se zatím zaskočíme do obchoďáku mrknout na nějaké hadříky. Co ty na to?“ „No nevím, mám to jen na dvě hodiny, tak snad potom venku neumrznu, než vy dvě to tam prošmejdíte,“ dobíral si jejich vášeň pro nakupování. „Tak si sedneš do bufíku a dáš si zatím jedno, než tě vyzvedneme.“ „To by šlo,“ souhlasil spokojeně. „Snad se moc neožeru, než pro mě přijedete,“ dodal jízlivě, za…

Kadeřnice Lenka – 5.díl

Hned za dva dny dostávám SMS. „V sobotu je Jirka pryč, přijeď, půjde li to.“ A tak v pátek odvážím choť ke tchýni na celý víkend a sám se připravuji k Lence. Jirka, jako trenér žákovského fotbalového mužstva odjíždí brzy ráno do Brna a vrátí se až pozdě v noci. Budeme mít, doufám, celý den pro sebe. Ráno dávám sprchu, snídám a odjíždím vozem za milenkou. Když dojíždím, má vrata otevřená a čeká mě. Zajíždím do dvora a vrata se za mnou zavírají. Jsem uklizen před zraky nenechavých lidí. Je to moje holka, myslí na vše. Jdu do domu. Otvírá mi a hned za…

Kadeřnice Lenka – 4.díl

Uběhlo několik let. Tedy, přesně, čtyři roky a osm měsíců, a má krásná Lenka, má ostýskaná milenka se stává znovu středobodem mého života. Předevčírem se nepřímo přihlásila zpět do klubu a čeká na projev souhlasu k plnohodnotnému členství, jenž zrušila jednostranně a nečekaně. Byl jsem se objednat ke stříhání a Lenička mě mezi řečí označila milým slůvkem, kterým mě nazývala při našich schůzkách. „Cucánek“, tak mi říkala ve chvílích vzrušení a lásky. Dnes k ni jedu na stříhání. Určitě bude velmi nervózní z toho, že tam s ní budu sám. Moje choť onemocněla a přišla o vlasy kvůli aplikované chemoterapii, a tak zůstala doma.…

SeXretářka

Při výběru nových zaměstnanců v mé firmě nikdy nerozhodovalo množství gelu ve vlasech u mužů nebo velikost výstřihu u žen. Vždy pro mě byly důležité jen schopnosti dotyčných, jejich pracovitost a chování. Možná jsem stará škola, ale pro mě jsou důležité výsledky a loajalita. Zrovna tak jsem nikdy nezahnul své ženě. Ne že by nebyli příležitosti, ale prostě z principu. A to i přesto, že nám to doma už pár let neklapalo. Naše spolužití po mnoha letech fungovalo ze setrvačnosti a já věnoval radši svůj čas firmě. Při výběru na pozici sekretářky a účetní v jedné osobě tedy neuspěly dvě…