Před maturitou – 3.díl

6+

Je ráno, a mě se těžko vstává. Holky dnes maturují, a já z toho mám větší strach než ony. Ale strojím se a spěchám do školy, jako podpora. Obě děvenky jsou právě tam. Nezávidím jim. Po hodině vychází Káča a s radostným křikem oznamuje, že udělala. Objímám ji z radosti a poslouchám,  co a jak a jak to zvládla.  Raduji se s ní. Po další půlhodině se děje to samé s Luckou a já je zvu  na oslavu,  jako dospělé ženy do baru. Ale až odpoledne, aby se mohly převléknout a zaradovat s matkami.

V pět se scházíme u baru a jdeme slavit. Objednal jsem atraktivní místa, aby nás nikdo neobtěžoval.

Holky se rozjely s tvrdým alkoholem a netrvá dlouho, Káča je mimo hru. Pospává a já nechávám Lucku pod dohledem barmana a Káču vedu domů. Pak se vracím, ale Lucy nevidím, ptám se barmana, nic neví. Ptám se žen na WC, nikdo tam není. A tak mě napadá podívat se do průchodu na dvůr a hned ji vidím. Je opilá a nějaký kluk ji rejdí rukou pod sukní. V momentu jsem tam a ptám se ho, zdali ji něco zapomněl v kalhotkách. Neodpovídá, ale radí: „Hele dědo, mazej, než budeš muset. “ Další proslov již nestihl. Byl unaven a tak začal s odpočinkem na místě.

Lucy ani neví, co se s ní děje. Beru ji v podpaží, platím a děkuji za starost barmanovi a pomalu spěcháme k nám. Káča již spí a Lucy čeká v koupelně. Odkládám sako a kravatu a spěchám ji pomoci. Sedí na vaně a nepřítomně kouká. Registruje, že někdo přišel, ale kdo to je asi neví. Pomáhám ji z šatů, přičemž mě stále odstrkuje a vrčí na mě. Rozpínám a svlékám ji podprsenku a stahuji kalhotky. Vrčí na mě a  pořád opakuje:“  Roberte, ty dobytku, nesahej na mě, nebo to řeknu a dostaneš přes držku.“

Levné hračky pro miláčky...

Musím se smát, nevím  o co jde, ale v té chvíli to je směšné. Pokládám ji do vany a pěnou do koupele za pomocí sprchy ji umývám. Pak ji pomáhám vstát, osušuji celé tělo a odnáším do pokoje. Ještě než jí oblékám manželčinu noční košili, zneužívám jejího stavu a chvilku ji ocucávám kozy a buchtičku. O ničem neví. Strojím ji a ukrývám pod pokrývku. Ráno je pro ně očistec. Mají kocovinu a je jim zle.

Při snídani se Lucka nesměle ptá, jestli jsem včera v baru neviděl Roberta. Říkám, že ne. Je ji divné kam se poděl  Pamatuje si jen, že ji vedl na dvorek na vzduch. A pak neví. Jako by do mne uhodil hrom. To jsem tomu dal. Její kluk a já ho srovnal.  Mám výčitky svědomí. Odpoledne Lucku odvážím domů.  Raději  ji říkám vše, co se stalo. Nejprve má starost, ale po tom se z toho částečně těší.

„Je na mne poslední dobou sprostý a tak si to zasloužil. Nechtěla jsem ho a on mi kvůli tomu nadával. Že jsem píča, když mu nepodržím, a ať si tu svou kundu vylížu sama, když jsem taková kráva. Nevím, nikdy mi to neřekl, ale teď prý něco bere a je hnusnej.“  Stěžuje si  a je z toho smutná. Jsme u nich a čekáme vystoupí. Nemá se k tomu a náhle říká:

„Doma nikdo není, přijdou až pozdě večer, nechceš jít k nám, něco ti nabídnu“ přemlouvá. A tak jdu.

V bytě opravdu nikdo není, usedám v kuchyni a čekám co mi nabídne. Jde z chodby rozpíná si halenku a vystrkuje na mne prsa  v podprsence se slovy: „Dáš si mně? Nic jiného nemáme.“  Odpovídám, že mi to bude stačit a svlékám ji hned v kuchyni. Odhazuji i své věci a usednuvší na židli si ji přitahuji na klín a při jejím dosednutí do ní již zavádím penis. Dosedá a s hlavou v záklonu se mi na něm vozí a zavlažuje ho. Je rychlá a chtivá. Poskakuje na něm a kroutí se.  Drží mne kolem šíje natahuje ruce  a obě nohy si dává na má ramena. Já ji držím v bocích a roztahuji stehna, abych mohl hlouběji. To se daří a penis do ní zajíždí téměř celý. Buším do ni, až ji kozičky poskakují. Lucka naříká, ale líbí se ji to.

Levné hračky pro miláčky...

„Udělej mi to, hned, do kundy, prosím.“ Žadoní a zhluboka dýchá. Bouchám a bouchám do ni a konečně to na mne jde. Vrážím ho do ni a držím, stejně jako ona, pumpuju ji to tam a ona sebou kroutí a trhá a zatíná mi nehty zezadu do krku. Pak se přitahuje a strká mi jazyk do úst. Oplácím ji to a ona mně do krve kouše. Je to divoch. Ale udělala mě nádherně, jako zkušená žena. Ještě chvilku sedíme tak, necháváme sperma vytéct na podlahu a až potom se strojí. Lucy ještě s žínkou smývá semeno na podlaze a nahá se se mnou loučí. Odcházím a dole v mezaninu potkávám její matku. Oznamuji, že jsem ji dovezl domů a jak to včera dopadlo a vše, co jsem uznal za vhodné. Snažil jsem se pro Lucy získat trochu času. Její matka pokládá na zem kabelu a je vidět, že se chce bavit.

„Nechtěl byste k nám , nahoru, já vím, že vás ta kačena ani nepozvala. Dáme si kávu a popovídáme.“  A kouká na mne. Co mi zbývá. Jdeme nahoru. Maminka jde přede mnou,  a já mám možnost si ji prohlédnout. Má stejně pěkné nohy jako dcera, je i podobně štíhlá, ale prsa ji zdobí. Jsou velká, takzvané držáky a dobře je nosí. Líbí se mi i v obličeji.  Blond vlasy na krátko a pěkná malá ouška. Jo, dal bych ji za dvě. Napadá mě, proč si po rozvodu nenašla nějakého hodného chlapa a raději s holkou zůstala sama.

Odmyká a volá do bytu:“Lucy, pojď mi vzít kabelku, prosím.“ Lucy přibíhá a zůstává stát: “Co tu děláš -te, pardon, jdete na kafe?“  Odpovídám, že ano a ona mne vede do kuchyně, abych prý nezabloudil.

Usedám a mé oči hned rozeznávají mokrou skvrnu na podlaze. A co je víc, máma taky.

„Cos tady holka zase rozlila, ty jsi hrozná. A takhle to uklidíš. Ne, co si neudělám sama, to není.Pak musím vytřít.“  Snaží se ji vychovávat, ale smysl to nemá. Kdyby tak věděla od čeho to je, a kdyby tak věděla co to je, měla by to za sebou. Lucka na mě zezadu dělá obličeje a vysílá tázavé pohledy.

Máma vaří kávu a něco švitoří. Lucy si šla odpočinout, ani se nedivím. Matka si ke mě přisedá a ptá se na Lucy a na nás, a jak je vděčná, že se o ni staráme jako o vlastní. Sděluji ji, že ji máme rádi, a není to jen tak nějaké slovo. Opravdu rádi. Ona je velmi ráda a žádá mne z vděčnosti o tykání. Nejsem proti a s Olinkou se seznamujeme. Podávám ji  ruku, chci ji vzít za její, ale ona ji chytá, naklání se ke mně a líbá mě na ústa. Ruku si při tom tiskne do jednoho tvrdého ňadra. Pak se rovná a pouští mě. Hlavou mi dává na jevo, že holka je vedle, a nemusí všecko slyšet. Dopíjím kávu a omlouvám se, že již musím. Lucy asi spí, neboť nepřiběhla. Olina mne vede ke dveřím a než vyjdu rychle mi šeptá:

“Přijď zítra v pět.“ A zavírá za mnou. Šlapu dolů a je mi divně. Nevěřím tomu. Dnes se mi opravdu dařilo. Je divné, že na sebe nejsem nijak hrdý.

Mažu domů. Celý večer mám o čem přemýšlet. Samozřejmě, že jsem přesvědčen o tom, že zítra nikam nejdu. Ale kolem půlnoci mne již jímají pochybnosti. A zázrak. Ráno na to mám úplně jiný názor.

6+
Bookmark the permalink.

2 Comments

  1. Fakt dobrá povídka, taková tu ještě nebyla prosím pokračuj jsem netrpělivá jak to dopadne

    0
  2. Opravdu dobrá série, jsem zvědavý jak to nakonec dopadne. Jelikož většina povídek neskončila happyendem nečekám jí ani zde.

    0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *