Před maturitou – 5.díl

Ráno je spásné a bez špatných zpráv. Zatím. Než si uvědomuji, že dnes je ten den, kdy se to musí řešit. Na telefonu již mám vzkazy SMS od Lucky. A jedno hlášení zmeškané zprávy od Oliny.

V klidu snídám a sleduji sobotní noviny na internetu. Po té se v mysli vracím ke včerejšku. K Olině a jejímu pěknému tělu, a k Lucce, kterou jsem obelhal jen proto, abych mohl ošoustat její matku. Toto mé chování je společensky neomluvitelné, ale pro mne velmi zajímavé.

Beru si telefon a nejprve volám Olze. Chce se se mnou sejít a dořešit některé věci ze včerejška. Odpočatá mamina chce to, co ji patří. Pro dnešek ji odmítám s tím, že se ještě ozvu. Pak nastává to horší. Volám Lucku. Zvedá to a již při prvním slovu odhaduji, že pláče. Klidním ji, ale to nepomáhá, ani jsem s tím nepočítal. Ihned se do mne obouvá. Krátce. Jsem hajzl a proradná svině, která si nezaslouží takovou holku. Buch.  A je po diskusi. Zavěsila.  Chci ji volat znovu, ale předbíhá mě.

„Proč jsi volal? Mluv, než ti to zase vypnu. Ty parchante.“  Čekám, až to otupí a vysvětluji:

“ Nech mně chvilku mluvit a dej mi šanci. Prosím. Začalo to při mém odchodu od tebe. Matku jsem potkal dole, a abych ti zajistil trochu více času, zdržoval jsem ji. Asi při tom usoudila, že má šanci, a tak se do mne obula. Něco po mě chtěla a já ji to dal. Tobě to oznamuji, protože tak je to podle mě správné. Také ti nebráním, jen chci o tom vědět. Na matku se nezlob, o tobě nic neví. Jen se snaží zajistit si všecky své potřeby. Omlouvám se za mou lež vůči tobě.“

„A tys ji píchal stejným ptákem jako mne. A lízal stejným jazykem. Ty prase. Je mi z tebe zle.“ Buch.  Zavěsila.

Delší dobu nic, tak volám já.

„Lucy, stalo se. Ber nebo neber,  musím to ještě vyřídit s matkou. Nechci to ukončit ani s tebou ani s matkou, je to na vás.“  A končím hovor.

Během odpoledne se okolo mne neděje nic. Později dostávám SMS od Lucky, že mně čeká. Strojím se a spěchám za ní. Otvírá mi dveře, vstupuji a držím facku,  až to plesklo. Nesnažím se mluvit, ona ano. Cedí mezi zuby :  „Ty hajzle“ a jde ke kuchyni. Jaké překvapení. Z kuchyně ke mně přistupuje Olga a držím druhou takovou a z druhé strany. A také s proslovem:

„Ty dobytku, vědět to včera, zabila bych tě.“Probleská mi hlavou, že jedna je pravačka, druhá levačka.

Stojím jako opařený a je mi v tu chvíli jasné, že koalice již rozhodla, a já nesmím klást odpor. Čekám, co bude. Obě zapadají do kuchyně a já nesměle kráčím za nimi.

Olga: “ Proč jsi mi to neřekl, než ses se  mnou vychrápal? Nikdy by k tomu nedošlo. Seš   vypočítavej hajzl. To nemá obdoby. Než půjdeš, omluvíš se nám oběma, a nikdy o nás ani nezavadíš, jasné?“

To mne dostalo: „ Tak, a teď já. Předně. Já se s tebou nevychrápal, vychrápali jsme se spolu my dva. Nemuselas,  chtělas  to,  mě ses neptala. Jen jsem vyhověl. A než půjdu, omlouvám se Lucince za tu použitou lež. Za tu se stydím. Pokud budete chtít nějakou konstrukční debatu, jsem tu, pokud ne, jdu.“

Jen chvíli čekám, nic. A odcházím.  Zabuchuji dveře a sbíhám do auta.

Týden se nic neděje, tedy v tomto okruhu. Pouze doma se to kompletně sype. Manželka se zakoukala do jednoho inženýra v zaměstnání, vyspala ses ním a vše je jinak, než se nám zdálo. Zbláznila se a chce odluku. Přes mé žádosti a prosby o pokus o nový začátek je toto zamítnuto. Choť mi oznámila, že nemá vůči mně žádné výhrady, ale již mne nemiluje a nehodlá, kvůli prstýnku končit život s někým, kdo ji je absolutně volný. Výstižné a přesné. Navíc, děti mají studium za sebou a není se na koho ohlížet. Původně jsem byl přesvědčen, že něco prosáklo, ale není to o tom. Láska je mocná zbraň.

Dohaduji s ní rozdělení bytu. Souhlasí pod podmínkou, že se do koce roku odstěhuji. Kývám, a co mi zbývá.  Celý pátek přesunuji nábytek a osobní věci dle dohody. Je mi vyčleněn pokoj s přímým přístupem z chodby. Dávám novou fabku a jsem vyděděn. Kačena to sice těžce nese, ale nestěhuji se nikam pryč a tak ji to stačí. Po prázdninách jde do Prahy na vysokou a je ji to celkem jedno, jak to tu bude.

Sedím ve svém, dívám se na telku a zvoní telefon. Lucka se mne ptá, zdali žiju. Odpovídám, že ještě ano, a vyprávím, co se tu děje. Podivuje se, a chce mne podpořit. Nechci li se sejít někde na pokec.  Je mi to jedno a tak slibuji.  Za hodinu máme spicha v baru.

„ Ahoj, dlouho jsme se nepotkali, už se u vás neučíme, tak není příležitost.“  Zkouší se mnou trapně navázat  hovor Lucina.

„No, není to má chyba, že stárnete, a už nás rodiče tak nepotřebujete.“  Stejně trapně odpovídám a sedíme. Lucka se ještě ptá na Kačenu, jak to bere a tak. Odpovídám a sedíme. Objednáváme si pití a sedíme. Oba dva jsme zahleděni do sklínky, ze které ubývá.

„Chtěla sis popovídat, je mi hloupé se ptát. Jak to jde doma?“   Chvíli je ticho. Letmý pohled po sále a cuknutí v koutku oka.

„No, doma to už jde, už se spolu bavíme. Bylo to pár dní na nic. Už se to rovná. Jenom máma ještě večer brečí v koupelně. I já na tebe myslím, ale nebrečím. S mámou je to těžší, dlouho byla sama. Tys dostal pár facek, já dostala pár facek a máma? Máma nedostala nic. Myslí si, že je to její vina. Trochu pije a zanevřela na všechny chlapy.“ Pokyvuju a dopíjím. Poroučím oběma další a ptám se:

“Ty už se nezlobíš? Jinak by ses se mnou nesetkala „ ptám se a hledím ji do očí. Kývá hlavou, bebemně za ruku a šeptá:

„Ne, nezlobím, jen se mi strašně stýská, nechtěl bys mě zase, alespoň na chvilku?“ žadoní a drží mi pevně ruku.

„Ještě jednou se ti  miláčku omlouvám. Nechtěl jsem ti ublížit ani tě urazit. Na rovinu.“

„Na rovinu“ odpovídá. „A díky.

Ještě dvě, tři sklenky a oba to cítíme, ona více. Jdeme cestou domů a ona náhle navrhuje, abychom šli za matkou a vše to usadili, jak to má být. Nechce se mi do toho, ale pán bůh to zařídil. Dostávám SMS od Oliny, že by se mnou chtěla vše dotáhnout, aby mezi námi bylo jasno. Míříme k nim a beze strachu.

Lucina odmyká a oba vcházíme do chodby. Olga přichází a hledí na nás. Hned ví, kolik uhodilo a posílá nás do koupelny se opláchnout. Vaří kávu a zve nás ke stolu. Já usedám, Lucka jde do svého pokoje.

Olina zavírá dveře a tiše mluví: „ Nemáš rozum, přivedeš ji v takovém stavu. A podívej se na sebe. Chtěla jsem s tebou mluvit, ale takhle.“  Bráním se, že mi nic není a piju kávu. Jde se podívat na Lucy a hlásí, že spí. Sedá vedle mne a cosi drmolí o minulé schůzce a mém chování a o svém chování a tak. Mám v hlavě a v této chvíli mne zajímá jen ona, ne morální proslovy. Natahuji ruku, beru do ní její a držím. Přestává mentorovat a hledí na mě. Podpírá si hlavu se slovy:

„Vykoupeš se a já tě uložím. Takto se nic nedozvím a ty se ani dozvědět nechceš.“

Nechává mě dopít kávu, bere mě do koupelny a svléká mi vše, až na slipy. Ty jen stahuje ke kolenům a žínkou my omývá zadek a předek. Nejsem tak opilý, abych nebyl schopen se umýt, ale takto je to zajímavější. Než mi slipy navlékne, rychle se k penisu přitulí a dokončí to.

Vede mne do pokoje pro hosty, ukládá mně a odchází. Přemýšlím o ni a docházím k názoru, že se už nezlobí, je to za ní.Asi po hodině slyším kliku u dveří a Oli jde ke mně. Ležím na zádech, a dělám, že spím. Olina mne hladí po čele a líbá na rameno. Hned po té mi odkrývá pánev a jemně rty přejíždí penis pod slipy. Ze spánku si pokrčuji nohu a roztahuji se do šířky. Ona to vítá a prověřuje prsty šourek.  Jako by počítala koule. Přivřenýma očima ji pozoruji, je nervózní a sleduje mou tvář.

„Tak to zkusíme“ tiše si šeptá sama pro sebe. A zasunuje prst pod gumičku slipů, odtahuje ji a druhou rukou vytahuje penis. Gumičku přetahuje na druhou stranu za penis. Hned ho bere do ruky a hon ho. Při tom se dívá na mne, spím li. Daří se ji trochu ho postavit a zasouvá ho do úst, až kam to jde.

V tom se to stalo. Z chodby přichází Lucina, obhlíží situaci a:

“Mami, ty jsi slíbila………jak jsi mohla, já tě nenávidím, jsi hrozná.“  Tiše, ale razantně na Olgu útočí.

Otáčí se a utíká do svého pokoje. Olinka vypouští penis z úst, letmo mi kouká do tváře a cupká za dcerkou. Velmi mne zajímá konec, ale musím ještě počkat. Holky tam řeší, že matka slíbila nechat mne dceři a porušila to. Matka se omlouvá, že udělala chybu a že ji to nedalo, když mne myla. Nerozumím vše, ale z toho všeho vyplývá, že počkají, kterou si vyberu. A budou to ctít.

Nakonec přicházejí obě dvě. Uléhají ke mně, jedna z předu, druhá zezadu. Obě se tlačí pod přikrývku a tím i na mě. Je to příjemné a konečně usínám.

Bookmark the permalink.

2 Comments

  1. Tak to byl přímo drtivý dopad na hubu 🙂 Ale zasloužil si to. Co ten konec? Že by se mu splnil sen?

  2. Velice podareny serial, pane autore smekam.

    Je znat vyvoj ve vypravecstvi a skladbe deje. Minimalisticky sloh tomu dava svih a tempo, pouzivane obraty jsou osobite a nevsedni, pekne se to cte.

    Dekuji

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *