Vdaná kamarádka – 1. díl: Hra na pravdu

Hanku jsem neviděl už dva roky. Studovali jsme spolu na fildě, jenže ona otěhotněla a přerušila studium. Od té doby jsem ji ztratil z dohledu. Prý se i vdala, ale o tom už jsem nic nevěděl. Až jsme se jednoho dne potkali v knihovně. Byl už večer, Hanka vypadala dost utahaně a taky ráda, že se může chvíli bavit se starým kamarádem místo studia. Jak jsem si ji tak prohlížel, musel jsem uznat, že mateřství jí prospělo. Stejně jako dřív mě na ní fascinovaly havraní vlasy, zelenomodré oči, skoro mramorově bílá kůže. Mateřství jí přidalo trochu oblejší tvary, zejména plnější výstřih. Povídali jsme si dlouho a já jsem ji přemluvil, že je hloupost jezdit vlakem domů, když na pokoji nemám spolubydlícího a může přespat u mě. „Jestli se ovšem nebojíš, že tě budu chtít zneužít,“ zavtipkoval jsem. „Třeba by se mi do líbilo,“ odpověděla a v očích jí zajiskřilo.

Když jsme dorazili na byt, šla si do koupelny umýt ruce. Přitom jsem si všiml, že nemá na ruce prstýnek. Nechal jsem ji usadit v pokoji a otevřel jsem láhev červeného vína. Po dvou skleničkách už jsme byli oba uvolněnější a bavili se otevřeněji. „Tak co, kolik holek z ročníku už jsi tu za ty dva roky měl?“ zeptala se mě na rovinu. „No, z ročníku jen Gábinu,“ řekl jsem po pravdě. Zasmála se a řekla: „Tebe vždycky táhly velký cecky, co? Na ty moje kůzlátka bych tě asi neulovila.“ „Ukaž a posoudím,“ kul jsem železo a dolil jí třetí sklenku. „Víš, Kubo, já jsem vdaná,“ dodala trochu smutně. „A jaký mají sex vdané maminy?“ „Hele, já nejsem žádná mamina!“ plácla mě po stehně a pak mi lehce přejela rukou přes klín. „Ne vážně, mě zajímá, jaké to bude, až do toho praštím,“ nedal jsem se a navrhl: „Zahrajem si na pravdu. Pravda nebo fant, bereš?“ Viděl jsem, jak se v ní bije nadržená studentka a zodpovědná mladá matka. „Tak jo, ale začínám se ptát!“ rozhodla nekompromisně. Proti tomu jsem nic neměl.

„Kdy jsi naposledy s někým píchal?“ vyhrkla. „Před týdnem, na kogresu v Bratislavě. Takovou hnědovlasou intošku. Na afterparty mi ho kouřila na záchodě, pak jsme šli na koleje. Tam jsme si i zašukali, chtěla to zezadu. Všechny intošky chtějí píchat zezadu.“ „Bez gumy?“ „S gumou. Teď se ptám já. Kdy tě naposledy píchal ten tvůj?“ „Před měsícem,“ řekla a smutně pokrčila rameny. Pak si přes hlavu přetáhla triko a zůstala sedět na posteli jen v džínách, ponožkách a podprsence. „Je mi tu horko,“ řekla, když viděla můj zmatený výraz a dopila skleničku. Při pohledu na její rytmicky se zvedající prsa jsem cítil, jak mi tvrdne. Z košíčku ji trochu vykukovala levá bradavka.

„Myslel jsi někdy na mě, když sis ho honil?“ „Jo.“ „A pořád myslíš?“ „Jo,“ řekl jsem a rozepnul si košili. „Taky je mi horko,“ řekl jsem. „Píchá tě někdy manžel do zadku?“ zeptal jsem se a cítil divný knedlík v krku při slově manžel. „Ne, to jsme ještě nezkoušeli,“ řekla naprosto bezbarvě. „Tys už píchal holku do zadku?“ „Jo, dvě. Jedna z toho byla nadšená, druhá to spíš skousla.“ „Chtěla by sis ještě zašukat s někým jiným než s manželem?“ řekl jsem a srdce mi divoce bušilo. Zamyšleně na mě koukala a přemýšlela, na kůži se jí přitom perlily kapičky potu. „To je moc osobní,“ řekla po chvíli.

Pak sáhla za záda a rozepnula podprdu. Spouštěla ji pomalu a odhalovala mi přitom kousek za kouskem svých ňader. Když je úplně osvobodila, vyjeveně jsem koukal na krásně kulaté prsa, velké tmavé dvorce a ostré hroty bradavek. Seděla na posteli naproti mně do pasu nahá a jednou nožkou mi zajela do klína, kde začala přes džíny hladit moji teď už jako kámen tvrdou chloubu. „Hančo, jsi vdaná!“ koktal jsem zmateně, jako by to doteď nehrálo roli. „Kubo, sedím tu polonahá, opilá, zpocená a nadržená. Na manžela teď seru.“

Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *