Znovuzrození – 1.díl

5+

Je léto, mám 35 let a život mi utíká mezi prsty s ženou bez potřeby sexu, zahleděnou do sebe a navíc velmi pohodlnou. Její hezké tělo nevyvažuje sklony k sobectví a povrchnosti. Má budoucí rezignace na toto manželství se rýsuje zřetelněji a zřetelněji. Děti odrůstají, mají vlastní zájmy a my dva na italské letní dovolené spolužijem  při  kartách a alkoholu. První týden se láme s druhým, ležíme na malé,  lidí prosté pláži. Sluníčko dopoledně hřeje, rackové křičí  a my ?  Jsme tam.

Po  poledni  se začínají trousit další lidé. Plážička se plní a po hodině není místo. K našemu ležení  přichází žena ve středního věku, pokládá na horký písek dvě osušky a sedá si na tu vzdálenější . V duchu  protáčím oči při pomyšlení, kdo za ní asi přijde. Ležím, čekám. Po procitnutí z limbu, hned vysílám pohled na místo vedle mne. Je prázdné, usedám, koukám na moře a všímám si hezkého stvoření vystupujícího z vody a jdoucího směrem ke mně. Prohlížím si ji se zájmem. Napadá mi,  „ co asi ta italka chce, jak se domluvíme ?,“  ale ona ulehá  vedle na osušku.  Mám kliku, je to Češka.  Zdravím, ona odpovídá  a  pozoruji  její  sluníčku vystavená záda.

Celkově velmi hezké děvče tak v mých letech.  Vysoká, štíhlá, s útlými boky a poměrně velkým poprsím. Na břiše jsou patrné mírné strie, snad po těhotenství, kdo ví.  Neruší, ale jsou přítomny.

Znovu uléhám s dobrým dojmem z této ženy, jenž zapřádá hovor se svou známou, která ji oslovuje „Boženko“.  Od této chvíle se v duchu těším na pláž a doufám,  že tam bude.

A ano, v poledne přicházejí a opět zabírají místo poblíž našeho ležení.  Vítáme je.  Zdvořilosti netrvají dlouho, ale pohled Boženčiných zelených očí do mých nezapomenu. V budoucnu tyto vyhledávám a utápím se v nich s rozkoší.

Den ubíhá, postupně dospíváme k  vzájemného dojmu známosti a sounáležitosti. Častěji se bezděčně sledujeme a nakonec vzájemně představujeme.

Nejde o kamarádský vztah, pouze Češi v Itálii drží při sobě.  Přesto mé oči častěji  Boženku hledají, nebo doprovází po pláži, kam až stačí. I ona z osušky mnohdy pozoruje mne.

Dalšího dne si Boženka pokládá osušku přímo vedle mě.  Pokládá ji se slovy : „ Jdeme k našim“ a usmívá se očima. Dělá mi radost, když mě zve do vln ke hře s míčem. Jdu rád. Během hry pozoruji její pružné tělo a pohyb jejích prsou v jednodílných  pruhovaných plavkách.  Velice se mi líbí, a proto po vystoupení z vody si ji prohlížím v klidu a pozorněji.

Je velmi  hezká.  Vysoká , štíhlá, s dlouhým útlým krkem.  Na rukou a zádech mírně pihovatá, ale pouze drobně.  Plochý a štíhlý zadeček, přecházející v pěkná, pevná stehna.  Při pohybu ji poprsí drží. Ploché bříško a krásně vystouplý venušin pahorek bíle svítící podsadou v plavkách. Sluneční  brýle zakrývají  krásné a hluboké zelené oči  v  hezkém, opáleném obličeji. Hezké tváře, mírně vystouplé rty a středně velký, rovný nos s malou bradou. Blond vlasy střední délky poletují ve vánku.  Moc ji to sluší. Uvažuji, pokukuji a hodnotím.  Později ulehám na břicho se svými představami. Po chvíli slyším: „Boženko ,  když se sluníš, Petr tě pozoruje, teď jsem ho viděla a ne poprvé. Nelíbí se mi to, zítra půjdeme jinam.“  A ještě pár vět, jimž nerozumím. Její přítelkyně si asi myslí, ž spím,  usuzuji.  Rozumím však Božence : „ A co mám dělat? Oblečená jsem, chová se slušně a neobtěžuje. Zakazovat mu to nebudu.“  Kamarádka zmlká a je klid. Jenom mě se na mysl vrací slůvko „NEBUDU“.  Rád bych odhadl  jeho hlavní  zabarvení.  „NEBUDU jako „NEMÁ SMYSL“, nebo „NEBUDU“  jako  „NECHCI, DĚLÁ  MI TO DOBŘE .“  Raději se kloním k tomu druhému. Otvírám oči a dívám se do Boženčiných kukadel půl metru ode mne, kroutí s nimi na znamení nesouhlasu.  Usmívá se a kreslí prstem do písku kosočtverec s paprsky. Výstižné, až jsem vyprskl, a hned to zastíral kašlem.  Boženka své umělecké dílo maže rukou a nenápadně si přikládá prst ke rtům.

Ptám se na místo kde doma bydlí a pracují. Dostávám informace, jenž   ukládám do paměti. O kamarádce se neuložily, nebylo proč. Dalšího dne obě kamarádky kempují dále od nás. Boženka mne však téměř neustále pozoruje. I mne zajímá.  Vstávám a  jdu se koupat.  Setkáváme se při plavání a tak rozmlouváme a s rameny ve vodě trávíme čas. Partnerce vlny v rytmu zakrývají nebo odkrývají poprsí  prosvítající skrze zelenobíle pruhované plavky.  Pozoruji to s nadšením a vím, že ví, že se dívám. Nakonec se dohadujeme o návštěvě u ní v zaměstnání.  Ukládám do paměti telefonní číslo a loučíme se před večerním odjezdem domů. My automobilem, ony autokarem. Celou tisícikilometrovou cestu myslím na ni a na setkání, jenž  nás čeká.

Během příštího měsíce se mi v pracovním nasazení pomalu vytrácí odhodlání k setkání, ale pak přichází jedna z domácích krizí. Vše se mi vrací a tak  se  telefonicky  domlouvám s Boženkou kdy a kde. Je to až v západních Čechách, ale těším  se.

Cestuji autem, nedaleko místa schůzky kupuji květiny a malý dárek a spěchám za svým cílem. Usedám v motorestu, kde Boženka pracuje. Zakrývám si tvář novinami a když slyším : „ Co si dáte?“  je odkládám. To je překvapení. Smějeme se a ona mi šeptem sděluje, že si hned bere volno a nechá se mnou pozvat někam  mimo lidi. „Má jich dost.“ jak řekla. Za pět minut už jedeme.  Za jízdy mi nabízí tykání a po mém souhlasu se přitáčí a letmo mě líbá na tvář.  Vede mne cestami až k soukromému motorestu, kde usedáme a objednáváme večeři. Hovoříme o všem možném, i o dovolené, i o kamarádce a dalším. Padá rozhodnutí, že zůstaneme a přespíme zde. Přemísťujeme se do malého salonku a objednáváme si pití.  Kola s rumem a červené s rumem nás během několika hodin utahá a přítelkyně tedy požádá o klíč od pokoje. Ten dostává a já ji posílám napřed vykoupat se a zalehnout.  Oba se tváříme, že nejde o nic jiného než přespání.  Dávám ji asi dvacet minut, pokuřuji venku a posléze vstupuji do pokoje. Je zhasnuto, světlo pouze z venku. Boženka sedí v křesle v svítivě bílém hladkém prádle, nohu přes nohu. „Myslela jsem, že ses mi ztratil.“  Spěchám k ni, objímám ji a líbám. Drží mi hlavu a strká mi jazyk do úst.  „Skoč si do koupelny, ještě chvilku počkám.“  Vymaňuji se z objetí a zaklapuji za sebou dveře koupelny. Horká sprcha, voňavé mýdlo, bílá osuška, čištění zubů a jsem připraven. Vracím se, Boženka čeká stále v křesle, klekám k ni zboku a  chci ji políbit  ale strhává  mi  hlavu na prsa a mačká ji mezi ně. Jsou velká a měkká. Pak mne uvolňuje, vstává a vede mě do postele. Usedáme na  pelest , sundávám slipy, ona si rozepíná a svléká podprsenku, po té i  kalhotky. Uvolněním prsa vplouvají do prostoru, jsou pružná a těžká. Nádherná. Odhaluje cíp deky a vplouvá pod ni, přilehám a tisknu ji k sobě. Penis mi vystřelil vpřed. Boženka se k němu mačká bokem a šeptá mi : „ Neměla jsem ho rok a půl v sobě, že mi to uděláš, prosím?“  „ Třeba hned“ odpovídám a cpu se ji mezi stehna.  „Ne, ne ,ne , počkej, máme čas.“  Brzdí mě.  Pomalu ji líbám na ústa a oči.  Začíná zvolna tát. Její napětí mizí, když má ruka pod dekou zachycuje jedno ňadro. Hnětu jej a potěžkávám, je nádherné, tuhé.  Asi tři centimetry velká tvrdá bradavka mi vázne mezi prsty. Zkouším jeho tvrdost, až Boženka naříká z bolesti. Hladím jej tedy a líbám. Hladím ji po boku a pak zajíždím rukou na kundu. Malá, bez porostu, snad dobře vyholena, je mírně vlhká a poddajná. Bořím do ni prst a partnerka roztahuje stehna a vzdychá.  Několikrát do ní ještě zajedu, přemístím ruku na prso  a ptám se :           „ Miláčku, nemám žádnou ochranu,  ty ano?  A nebo, jak to uděláme?“  V zlomku času dostávám odpověď :  „Můžeš do mě, nemusíš se bát, už patnáct let nemohu mít děti, od porodu.“   Uklidňuji se, hlazením po těle Boženku  vzrušuji.  Obzvlášť kundičku má velice citlivou a mačkání poštěváčku ji způsobuje záškuby celého těla.  Zdá se připravena. Lehce ji přilehám mezi stehny, hned vystřeluje ruku a chápe se penisu. Masíruje ho po celé délce i s šourkem. Tvrdnu a chci zasunout, ona ještě chvíli rukou dovádí, a pak náhle přidržujíc  penis před kundičkou a šeptne :  „Už.“   Já, připraven zasunout, zasunu co nejdále. Partnerka s očima v sloup vytrčuje obě nohy a tiše úpí.  Píchám ji pravidelně a tvrdě, až vrže postel. Neúnavně pracuji a sleduji její reakce.  Moc se ji to líbí, vzdychá ,  slabě naříká a oběma rukama si mne za zadek přidržuje uvnitř. Při každém pohybu ji prsy vytvářejí mírnou vlnku. Vzrušuje mě to a najednou to přichází. Malá přestávka a sperma letí do kundy, a opět, a opět, a zas. V tu chvíli se dělá i ona. Kňučí a silně přiráží pánví. Pak s dlouhým :  “ůůůůůůůůůůů „  vadne a oddechuje.  Stále mne drží, stále chová penis v sobě. Cítím vytékat semeno, ale pokládám si hlavu na její hezká prsa a oddechuji také.  Její ruce kloužou po mých zádech a zadku, pak mě ze sebe shazuj a cupká do koupelny za očistou. Ležím a přemítám o tom, jak to proběhlo. Hezké, trochu rychlé. Nevadí.

Po jejím návrat i já myji svůj arsenál, vracím se a – Boženka leží v druhé posteli, vykukuje z pod deky a posmívá se mi, že mám mokrou postel. Rychle ji přemáhám a bere mne pod svou deku. Tisknu se k ni a  za nedlouho usínáme v objetí.

Ráno je rozlámané, rovnáme se na lůžku. Má milovnice natahuje ruce i nohy a nechtě  (nebo chtě) na mne z pod deky vystrkuje prsy. Hned je obkličuji rukama, mačkám je jeden k druhému a mazlím hlavou. Boženka se směje štěstím,  nebrání  mi  v  jejím  odkrytí,  přisednutí ,  zkoumání a hlazení  celého těla. Je krásné, heboučké, souměrné a voňavé. Na venušině pahorku pročesávám prsty nizoučký porost, rty ho popotahuji a vnímám tu nádhernou vůni těla.  Partnerka se složenýma rukama za hlavou pozoruje  mé konání, dopřávajíc svým prsům volnosti. Ví, že je to její hlavní zbraň, na kterou se může spolehnout. Já to vím také. Celé mé konání má za následek ztopoření penisu   a nadzvednutí  deky,  což nenechá  bez povšimnutí  ona. Zasunuje ruku do tepla mého klína, objímá penis prsty a jemně do něho zarývá nehty, ohrnuje ho a nehty jemně škrábe žalud. Je to perfektní. Jsem vzrušen, chci na ni lehnout, ale zabrání mi. Naopak mne pokládá a sedá mi na břicho, penis má při tom opřený o zadeček.  Pozoruje mne a při válcování břicha se opírá rukama o mou hruď. Pohyby houpou prsy,  je to velmi vzrušivé.  Ona se zvedá na kolena a po té na nohy. Na bobku si zasunuje penis do kundičky a pomalu, velmi pomalu ho schovává  hloub a hloub. Neúnavně na něm pracuje nahoru a dolů. Obtěžkávám prsy opalované v Itálii a jdu naproti každému pohybu její pánve.  Opětovné  její   „ ůůůůůůů“   dokazuje orgasmus a mě dobíhá čas také.  Ona brzdí v poloze dolů, já se snažím do polohy nahoru. Příval semene přišel následně. Vše je v ní.  A ona je šťastná z milování. To není pro chlapa zrovna málo, naopak.

Ještě sprcha, snídaně dole v restauraci a vezu ji domů. Dostávám od ní rozpis dní vhodných k návštěvě, za nějž jsem rád. Vystupuje, líbá mě a odjíždím. Ještě mává. Je mi dobře.

 

 

 

5+
Bookmark the permalink.

4 Comments

  1. 1) krásná fotka. 2) to znám, doma hrůza a pak se objeví nějaká dokonalá, to nasere 3) moc by se mi líbilo kdybysi popsal jak jsi doma vysvětloval kam jedeš a vůbec, jak jsi byl nevěrný svojí namyšlené manželce. Myslíš, že tě taky podváděla, nebo ještě podvádí? Nebo to není realita a je to jenom povídka?

    1+

  2. Josef Magál

    Téměř vše je realita, až na drobnosti. Jestli mě žena podvádí nezjišťuji. Byl bych pokrytec. Doma jsem nic nevysvětloval, při podnikání je legrace se dostat z domu.. A vždy jsem to dělal tak abych neublížil.Dařilo de mi to.

    1+

  3. Jsi borec tvoje povídky jsou akové jiné, ze života… Nejsou plné mrdání ale mají ten příběh. Líbí se mi to. A jestli jsi to všechno prožil, tak klobouk dolů.

    0

  4. Nech ho dole.

    0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *