Parohy od důchodce 3

A zase utekly dva červencové dny. Během té doby jsme měli s Helčou rozhovor. O čem jiném než o jejím chození za dědou Karáskem. Na jednu stranu mi to nevadilo, ale na druhou ve mě ten červík pochyb hlodal. Podala mu prst a on dědek si vzal celou ruku, vlastně už celé Helčino tělo. „Ty návštěvy u Karáska tě dost změnily, Helenko“, řekl jsem své ženě. „Všechny tvoje zásady musely být zatlačený do pozadí, tvý životní priority i tvoje ženský ego … Ani nevíš jak moc“. Hela se trochu ironicky na mne ušklíbla, jako by chtěla říci: naser si. Místo…