Jeden komentář
Francouzštinářka
Potkal jsem ji úplnou náhodou. Otáčel jsem se v supermarketu cestou od kasy se zaplaceným nákupem a málem porazil paní v džínách a bundě, která mi byla sotva po ramena. V roušce je každý lidský kontakt neupřímný a lidem není rozumět, tak jsem ji posunul po tváři dolů, pokusil se o provinilý úsměv a omluvil se, že jsem si jí nevšiml. „Nic se nestalo, Marku,“ usmála se také – prozradily ji oči a tváře – a asi si uvědomila, že pro snazší identifikaci by bylo vhodné následovat mého příkladu a roušku shodit. „Dobrý den! To je neuvěřitelná náhoda,“ spustil jsem,…
