Ten den jsem právě koupil poukaz na dovolenou, který mne sice připravil o pár tisíc natajno našetřených, ale nelitoval jsem toho. Těšil jsem se jako malé dítě, o to víc, že jsem věděl jak tím překvapím Káťu, která naprosto nic netušila, jen po dovolené v této lokalitě dlouho toužila. Radostí jsem téměř jásal a rozhodl se, že do večera nevydržím a Katku navštívím u ní ve firmě která byla nedaleko.
Na recepci mne znali, nakonec nebyl jsem tu poprvé a poslali mne za ní nahoru. Bylo již pozdní odpoledne, většina kanceláří byla prázdná a mě přišlo mé novopečené manželky líto. Měla dodělat uzávěrku jak mi včera řekla a já byl rozhodnut jí navštívit, pozvat jí na večeři a potom jí ukázat poukazy které jsem měl ve složce. V její kanceláři jsem jí nenašel, šel jsem tedy k zasedací místnosti protože tam byl slyšet nějaký rozruch. Dveře byly mírně pootevřené a zvuky, které jsem slyšel, byly směsicí těžkého dýchání, pohybu nábytku a toho, co téměř znělo jako sténání. Byl jsem již blízko dveří, když jsem se zastavil a zavolal Katčino jméno abych snad někoho nevyděsil a byl jsem překvapen, když jsem uslyšet ne její hlas, ale hlas jejího šéfa a mého sice o pár let staršího, ale přesto kamaráda.
„Uh-oh, tvůj manžel je tady!“ Ozval se humorným tónem.
Ačkoli Petr byl jením z jejich šéfů, tak mu přímo nepodléhala a já byl zmatený, proč je tu s ní a ona sama není na svém pracovišti, a to zejména když tak spěchala ta uzávěrka. Čím blíž jsem přicházel k zasedací místnosti, tím hlasitěji Petr a Katka dýchali. Ještě mne napadlo, že stěhují nábytek na nějakou akci ale další věta mne vyvedla z tohoto hloupého omylu.
„… Tak velký…“ zřetelně jsem slyšel, jak moje Katka kňourá. „… Nechci, abys přestal, ale…“
„Ale co?“ Petr odpověděl téměř nadšeně.
„Přibližuje se… už je stále blíž!…. oh… musíme přestat!“ Znovu zasténala. „Už jde!“
„… No a co! Tak se to dozví! Potřebuju se udělat! A ty taky,“ zasmál se znovu Robin.
„Je tam všechno v pořádku?“ Jako pitomec jsem zaklepal na dveře, aniž bych se podíval dovnitř.
„Ano!“ Káťa zaječela. „Kájii, prosím, nechoď dovnitř, za chvíli jsem venku!“
„Ne, pojď dál!“ Oporoval jí Petr.
„Prosím… nedělej to!“ Káťa zalapala po dechu, protože věděla, že její prosby neuposlechnu.
Zavřel jsem oči a otevřel dveře. Nebyl jsem idiot, a tušil jsem do čeho se pravděpodobně chystám vejít. Věděl jsem všechno o Petrově pověsti, jeho velkém ptákovi, a jak nenechá žádnou ženskou na pokoji. Nic mne však nemohlo připravit na pohled, který se mi naskytnul.
Moje krásná, necelý rok manželka ležela na konferenčním stole a rukama svírala jeho okraje. Halenku měla roztrženou, velká prsa venku, sukni vyhrnutou k pasu, nohy zdvižené, roztažené a mezi nimi velký Petrův penis. Pověsti opravdu nelhaly. Katčina kundička byla dokořán rozevřená, těsně obepínala jeho žilnatý ohon a on jí náruživě dál šukal.
„Co je uuuuupppp!“ Pozdravil mne mrknutím a povýšeným úsměvem.
„Já jsem…ugh… Je mi to líto, zlato…“ Katka zastánala, pokrčila nohy, podívala se mi do očí, ale stále se pánví dozadu a dopředu narážela na jeho obra. Ani se nepokusila ho zastavit, příliš nadržená a dychtící po orgasmu, jaký jsem jí já evidentně nemohl dát.
Petr mi blahoskloně pokynul, abych se přiblížil. Viděl jak mi instinktivně spadla čelist při pohledu jak okupuje těsnou malou kundičku mé ženy.
„Kámo, běž si sednout,“ řekl mi a kývl hlavou na židli naproti tomu, kde šukali. „Sedadlo v první řadě!“
Byl jsem tak rozpolcený emocemi, že jsem nevěděl, co mám dělat. Nepřemýšlelo mi to jasně. Zranili mne hned dva lidé, ale také jsem nechtěl, aby přestali. Byl jsem užaslý velikostí Petrova ptáka i tím jak těsně ho svírala kundička mé ženy. Moje nádherná a dosud věrná manželka, dívka, kterou jsem si vzal, se v práci položila na stůl a jeden z mých nejbližších kamarádů jí bezostyšně šukal. Můj penis byl připraven prorazit zip a já měl nezměrnou touhu si ho vyhonit, ale ovládl jsem se a to zejména ze studu před Petrem. Ten mé emoce vycítil.
„Chceš, abych přestal?“ zeptal se Katky, ale podíval se na mne, na paroháče, ušklíbl se, a pozvedl jí za zadničku.
„Ne… ne, nechci, abys přestal,“ zakňourala Káťa a přímo nenasytně se na něj narazila. Petr si doslova užíval situaci. Vysouval se ze sevření její uzounké pochvy, až byl pomalu venku i jeho žalud a Káťa se vzepřela na loktech a snažila se ho polapit, vtáhnout, narazit se. Její zájem se zůžil jen na sex, na jeho čuráka, na nepopiratelnou rozkoš kterou jí přinášel. Zoufale na mne pohlédla, snad i s výčitkou, že jsem přišel a vše jí pokazil.
Uvědomil jsem si, že nejsem naštvaný na ní. Nebyl jsem ani naštvaný na Petra. Vše, co Káta nyní chtěla na ní bylo vidět a i mé největší přání bylo stejné. Chtěl jsem to samé. Chtěl jsem aby byla vydaná na milost a nemilost jeho velkého penisu. Oba se na mě dívali a vyčkávali. Petr poněkud posměšně, povýšeně a s jasnou převahou, Katka s nadějí a touhou a snad i špetkou studu.
„Nepřestávej.“ Spíš než jsem to řekl, jsem to zašeptal.
„Co?“ Zeptal se Robin posměšným tónem. „Neslyšel jsem tě.“
„Řekl jsem, nepřestávej,“ zopakoval jsem to a podíval se mu do očí a tím přijal celé to ponížení. „Prosím, nepřestávej.“
Spokojeně se usmál a zarazil ho do ní až po koule, tak prudce, že popojela po stole a jen ten samotný příraz jí přivedl na pokraj extáze. Ten samotný a především to, že její manžel žádá svého kamaráda, jejího šéfa, aby ji šukat. Bylo mi to ale jedno. Již to překročilo určitou mez, já si rozepnul poklopec a začal si ho honit, vzrušený příliš mnoho, snad i víc než oni dva. Petr se začal smát.
„Tímto tě šuká? Nedí divu, že jsi nadržená na pořádnou kládu.“ Katka se na mne útrpně usmála a začala mít křeče doprovázející sérii orgasmů.
Petr, ale dost ještě neměl přitáhl si jí blíž, naklonil se nad ní a hodil si její nohy na ramena. Cítil jsem se na dně. On měl všechno, společenský život, každou dívku na kterou si ukázal, skvělou práci, peníze a teď, i mou manželku. Jeho sebedůvěra byla oprávněná. Přemýšlel jsem, jestli mne Katka odkopne, a pokud ne, mohl bych já zůstat s dívkou, kterou miluji, i když mne takhle ponížila? Kdybychom zůstali spolu, jak bych mohl soupeřit s ním v posteli?
Takto jsem přemýšlel, sledoval Kátina poskakující velká prsa a potupně, ale zcela nutně se honil, zatímco její štíhlé tělo se prohýbalo na stole jak do ní vrážel svůj buchar tvrdě dovnitř a ven, její nohy na ramenou. Pohyboval se rytmicky, stejně jako mu Katka vycházela pánví vstříct, jeho pot kapal na její tělo, palec jedné ruky v jejich ústech, druhá ruka mačkala její krásné kozy.
Petr se na mne podíval, na to jak se honím, zatímco on šuká mou ženu, v obličeji se mu zračila zřejmá arogance, a dominance. Bylo jasné, kdo je ten lepší muž v místnosti. Chtěl jsem se udělat, ale zvolnil jsem, alespoň tuto radost jsem mu nechtěl dopřát, chtěl jsem být později než on. Viděl jsem, že konec je blízko, jeho dýchání začalo být rychlejší a intenzivnější.
V tu chvíli vytáhl svůj velký ocas z Katčiny kundičky a přešel k její tváři. Katka se poněkud pozvedla na loktech a lačně otevřela ústa.
Petrův ocas však do nich nedoputoval. Podržel jej jednou rukou a pohladil ho a aniž by se zaměřil na jedno konkrétní místo začal stříkat. Všude začaly přistávat husté provazce semene. Některé se rozprskly na jeji obličej, některé na její hladově vyplazený jazyk, jiné přistály na jejích kozách, nebo ve vlasech.
Začal se hystericky smát, a když Káta otočila hlavu, aby zjistila, co je tak legračního, snažila se skrýt svůj vlastní smích, když viděla jak stříkám já. Netušil jsem jak je možné, aby jeden muž vypudil tolik sperma. Já stříknul párkrát, úlevně a potupně.
Petr naklonil hlavu dozadu, zavřel oči a vydechl, jako by právě dokončil těžký den v práci. Zhluboka se nadechl, znovu oči otevře, hrdě pozoroval nepořádek, který udělal, a dal palec nahoru.
Katka, jako bych tu nebyl se natáhla aby mu snad z vděčnosti olízla ze žaludu poslední kapky mrdky.
Začal se oblékat. „Proč jsi vůbec tady?“ Zeptal se mne, což i zaujalo Káťu, stále ležící na stole opřená na loktech.
„Chtěl jsem překvapit Katku,“ vyndal jsem z tašky dva poukazy na dovolenou.
„Lepší bude příště zavolat dopředu,“ usmál se a odešel.
S Katkou jsme se na sebe podívali, ona seskočila ze stolu, utírajíc si z obličeje mrdku se s úsměvem podívala na to kam dovolená bude a vrhla se mi kolem krku.
„Ty jsi zlatíčko!“
Konec?
Pěkná sonda do myšlení a postavení cuckolda.
Pěkné, pokračuj. Jen prosím něco udělej s tím Robinem a Petrem … nějak se v tom strácím 🙂
Promiň, tento příběh nemá co dělat s Kamarád taky rád. Blbá shoda jmen, nevšimnul jsem si toho