Veroničin příběh

Toho večera šla Veronika výjimečně na skleničku. Její manžel zůstal s dětmi doma. Ve městě, kam se teprve před rokem a půl přestěhovali, stále skoro nikoho neznala, měla pouze jednu novou kamarádku, která však na nějaké delší posedávání nebyla, a tak se stalo, že Veronika zůstala v jedné malé vinárně sama. Jelikož byl začátek léta, Verča si vzala šaty, co má její manžel tak rád… Když ji její kamarádka s omluvou opustila, měla Veronika stále skoro plnou skleničku bílého vína. Ve vinárně se již chystali zavřít a moc lidí zde nebylo. Veronika se proto snažila víno dopít co nejrychleji a vydat se k domovu.

Obě kamarádky celý večer obsluhoval vysoký tmavovlasý pohledný barman. Ani jedna z nich si ho během večera příliš nevšímala. Nyní přistoupil ke stolečku a poprosil Veroniku o zaplacení, mile se usmál a Veronika asi pod vlivem rychlého dopití vína mu milý úsměv opáčila. Byla neustále doma s dětmi, s muži se téměř nepotkávala, a proto ji po takové době, kdy nebyla ve společnosti, milý úsměv pohledného mladíka lehce vykolejil. Zadívala se mu do očí a chvilku zaváhala, než si uvědomila, že má platit… Mladý barman si toho všiml a v hlavě se mu v té chvíli urodily zcela jiné myšlenky než ty původní, kdy myslel, že rychle zkasíruje, zavře a půjde konečně spát. Ovíněná krásná mladá žena, která nyní sedí v „jeho“ vinárně sama, se pro něj v tu chvíli stala novou inspirací pro dnešní večer. „Nemusela jste to tak rychle dopíjet, slečno. A pokud chcete, rád vám ještě naleji decku, nikam nechvátám“ zalhal trochu barman. Veronika byla jeho návrhem tak zaskočená, že než stihla zareagovat, už barman odkráčel k baru a naléval Veronice ještě skleničku. Položil ji beze slova na bar a pokynul Veronice, ať si jde sednout k baru. On sám zamkl dveře a na opačné straně baru utíral a uklízel nádobí. Představil se jako Martin, pracuje tu prý zhruba půl roku a původně je z Prahy. Pokaždé se na Veroniku mile usmál a vedl s ní nenucený rozhovor. Než dopila Veronika skleničku, už jí Martin naléval další. Veronika cítila, že už nad vínem trochu ztrácí kontrolu a trvala tedy na tom, že se jedná o poslední decku. „Samozřejmě, přeci jen musím také zavřít a spát.“ odpověděl Martin. Poté se přesunul na druhou stranu baru a sedl si se skleničkou coly na barovou stoličku vedle Veroniky. Oba se na sebe podívali a Martin vydržel ten pohled o něco déle, Veronika cudně sklopila oči a v ruce žmoulala skleničku. Byla sama sebou překvapená, sedí zde s cizím klukem po zavíračce, pije víno a ví, že začíná být opilá. Asi to bylo tím vínem nebo tím, že je pořád doma a izolovaná, ale musela sama sobě přiznat, že přítomnost pohledného mladíka ji není vůbec nepříjemná. Naopak…

V té chvíli se však stalo něco, co Veronika nečekala. Jelikož měla krátké šaty, v sedě na barové židli se jí shrnuly jen stěží do půlky stehen. A právě v tu chvíli se Martin Veroničina stehna lehce dotkl. Ta se zachvěla a ucukla, částečné úlekem, později si ale uvědomila, že také trochu i vzrušením. Jiný muž, než její manžel, se jí nedotýkal už několik let. „To nemůžu, už bych měla jít…“ řekla Veronika a celkem rozhodně se ze stoličky zvedla. Zamotala se jí ale hlava a než získala ztracenou rovnováhu zpět, už ji Martin držel kolem pasu. „Promiň, ale zavrávorala jsi“ řekl skoro omluvně. Veronika se vzpamatovala, ale Martin ji stále držel pevně v pase. Cítila jeho stisk, jeho silné ruce a na pár vteřin, více to být nemohlo, zůstala jen tak nehybně stát. Martin toho hodlal využít a jednu ruku z pasu přemístil na Veroničin zadeček…Veronika se ztuhlá překvapením a zároveň vzrušením nezmohla na žádnou reakci. Nejraději by se mu vysmekla, dala mu facku a utekla. Ale tělo nechtělo, neposlouchalo. Dotýká se jí jiný muž, sebevědomý floutek, se silnými pažemi, dostal ji, má ji ve své moci. Ani se nemusel moc snažit, jen se párkrát usmát a jít si za svým. To ji velmi imponovalo, to ji vzrušovalo. To a také, že se děje něco zakázaného. Veronika se zachvěla a začala zhluboka dýchat. Martin ji pravou rukou hladil po zadečku a levou přemístil na její krk, lehce jí natočil hlavu a pokusil se ji políbit. Veronika mu už šla ve všem zcela zřetelně vstříc. Hlavu otočila sama a jeho polibek mu opáčila. Nejednalo se o letmé polibky, jejich jazyky se okamžitě chtivě prolnuly a Veronika cítila hned od začátku nezvladatelný nápor vzrušení. „Bere si mě jako bych byla odjakživa jeho“ říkala si pro sebe. Martin už nepotřeboval Veroniku k polibkům přemlouvat, mohl tedy levou ruku přemístit do jejího výstřihu a během vteřiny vklouzl svou dlaní pod jeden z košíčků Veroničiny podprsenky. Nahmatal krásné Veroničino ňadro a již vzrušenou tvrdou bradavku. Veronika v tu chvíli začala hlasitě sténat. Martin nyní nadzvedl krátké Veroničiny šaty a mohl konečně spatřit její hezký kulatý zadeček s drobnými a velmi vykrojenými kalhotkami. Ty si Veronika koupila teprve nedávno aniž by tušila, že jejich „premiéru“ obstará někdo jiný než její manžel. Zatímco jednou rukou se věnoval na střídačku jejím ňadrům, druhou jezdil po zadečku sem a tam aby se po chvíli odvážil i k lehkému plácnutí. Nevěděl, že to má Veronika ráda, a tak byl mile překvapen, když Veronika zasténala jen tiché „Ještě“. Nyní už věděl, jak bude pokračovat a jak to má tahle kočička ráda. Chytil tedy Veroniku pevněji za prso a přidal důraznější plácnutí na zadeček. „Takhle kočičko?“ zeptal se Veroniky a ta jen souhlasně zakývala. Vysvobodil Veroničina prsa z výstřihu a ačkoli to bylo trochu nepříjemné, Veronika to takto nechala, jelikož chtěla svému uchvatiteli ve všem vyhovět. Připadal jí ve své přímočarosti tak silný, sebevědomý a mocný, že se mu zcela podvolila a rozhodla se mu splnit cokoli bude chtít. Ještě párkrát ji plácl přes zadeček a pak ji k sobě otočil čelem. Pustil ji a s pohledem do jejích očí si vykasal a rozepnul košili. Nic neříkal ani nedělal, jen svěsil ruce podél těla a všeříkajícím pohledem se zadíval na Veroniku. Ta začala beze slova hladit a líbat jeho mužnou hruď, břicho, až se dostala ke jeho opasku, který rychle rozepla stejně jako poklopec a barmanovi kalhoty byly rázem na půl žerdi. Mladík měl padnoucí boxerky a pod nimi již bylo vidět, s čím má Veronika tu čest. Veronika začala Martinovo mužství hladit a líbat nejdříve přes boxerky a když je sundala, zjevil se před ní jeho penis. Byl jen nepatrně větší než manželův, zato byl o dost tlustší. Veronika pouze olízla špičku jeho žaludu a poté si vzala celé Martinovo mužství do úst. Martin zaklonil hlavu a začal hlasitě oddychovat, po chvíli vzal Veroniku lehce za vlasy a začal si diktovat tempo. Veronika se chvílemi věnovala i jeho varlatům, čímž mu způsobovala nepopsatelnou extázi. „Jak se ti líbí mě kouřit, kočičko?“ zeptal se sebejistě. „Moc“ odpověděla mu Veronika a s šibalským úsměvem mu vzala penis opět lačně do úst. Chvilku takto pokračovali, Veronika nyní kouřila svou půlhodinovou známost s takovou chutí, až to barmana překvapovalo. Dokonce si všiml, že Veronika má ruku v kalhotkách a sama se dráždí. Veronice vždy imponovali sebevědomí a silní muži, což tento drzý vyrýsovaný floutek splňoval vrchovatě.

Asi po dvou minutách zvedl Martin Veroniku a jedním pohybem ji otočil čelem k baru a zády k sobě. Nezdržoval se ani sundáváním Veroničiných šatů, pouze je vzadu opět vykasal a titěrné kalhotky odsunul na stranu. „Máš kondom?“ zeptala se Veronika. „Jistě!“ odpověděl Martin a už si navlékal ochranu. Vše zvládl v jednom okamžiku a už nasazoval špičku svého penisu na kraj Veroničiny připravené kundičky. Náhle do Veroniky jedním pohybem vklouzl a ji zcela zaplnila šířka jeho chlouby. Nebral si servítky a s žádnou romantikou se nezdržoval, chytl ji za vlasy a divoce přirážel. I Veronika to v tu chvíli měla takto nastavené a jen chtěla být uspokojena a zároveň uspokojit svého „pána“. Oba nahlas vzdychali a Veronika vůbec nevnímala své okolí, jen tu obrovskou dávku vzrušení. Martin byl však také vzrušený až po okraj, a tak netrvalo dlouho a Veronika ucítila ve svém nitru tlak a pumpování penisu s přicházejícím barmanovým orgazmem.

Chvíli jen v předklonu oddychovali a vzpamatovávali se. Když se Veronika z toho návalu vzrušení vzpamatovala, začala se rychle oblékat a s náhlým pocitem studu se snažila co nejrychleji odejít. Martin, který už se také stihl téměř obléci ji však zastavil s tím, že ji nenechá teď jít samotnou a odveze ji domu.

Mlčky odešli z vinárny a došli až na nedaleké parkoviště. Stále mlčky nasedli do auta a po chvilce už Martin parkoval na adrese, kterou mu Veronika řekla. Veronika vystoupila z auta a co nejrychleji šla k vchodovým dveřím. Ani si nevšimla, že jde Martin za ní. Ve dveřích se otočila, že se alespoň pohledem rozloučí s přáním, aby toto zůstalo navždy utajeno a s barmanem se už nikdy neviděla. Překvapilo ji, že Martin přistupuje k ní. Ona beze slova otevřela dveře, ale než stihla něco říct, nějak to vše zakončit, mladík i s ní vklouzl do domu. Ocitly se na tmavé chodbě, mlčky na sebe hleděli a na oba opět přicházelo vzrušení z neznámého, nečekaného, zakázaného a nebezpečného… Martin přistoupil k Veronice, a aniž by padlo jediné slovo, dal jí velký polibek. Pro Veroniku to byla opět rána jako kladivem a nepřicházelo v úvahu nic jiného než tuto vášeň opětovat. Divoce se líbaly a Veronika okamžitě začala nahmatávat Martinův poklopec, hladila ho přes něj, zatímco ho stále líbala, na ústa, na krk. Chtěla ještě jednou vidět a dotknout se jeho chlouby. Okamžitě si klekla, rozepla vše, co bylo nutné a lačně se doslova přisála na barmanův tvrdnoucí penis. Probudila se v ní dračice, žena, která chce jen pořádně opíchat, ošukat, omrdat…kurvička, děvka! Také že se Martin poprvé osmělil k nějakým vulgaritám, které v tuto chvíli Veroniku nesmírně vzrušovali. „Chceš to ještě jednou viď, ty kurvičko?!“ zeptal se jí hrubě mladík. „Jo, moc!“ hlesla Veronika a sama se zvedla, opřela se čelem ke zdi a sama si svůdně vykasala šaty nad zadeček, přičemž přes rameno mlsně koukala po tom muži, který ji dnes vzrušoval tak, jak nikdo předtím. Martin k ní přistoupil, „tak si o to řekni“ vyzval ji. „Ošukej mě teď a tady, prosím.“ odpověděla Veronika. „Jako co?“ hrál si s ní ten mladík. „Jako kurvičku! Jako svoji kurvičku!“ odpověděla odhodlaně Veronika. Martin na nic nečekal, přistoupil k ní a prudce ho do ní vrazil. Chytil ji za vlasy, zaklonil ji hlavu a zběsile ji šukal zezadu. „Jo, jo, aach…“ vzdychala Veronika, zatímco ji její uchvatitel zběsile obdělával. „jo, to je ono, to je krásaaa…“ sténala, když na ni právě v tu chvíli přišel silný orgasmus, takový, jaký při souloži ještě nikdy nezažila. Sténala tak hlasitě, že to bylo slyšet po celém domě, což ani jeden z nich v tu chvíli neřešil. Nyní se Veronika doslova topila v extázi a v návalu euforie byla rozhodnutá dovolit svému „princi“ cokoli bude chtít. „Nemám kondom“ uvědomil si Martin, a slabě to zašeptal Veronice do ucha…“To nevadí, šukej mě, prosím, víc…‘“ odpověděla Veronika jako smyslů zbavená. Jak řekla, tak mladík udělal, doslova vrážel svoje péro do Veroničiny kundičky. „Klekni si na čtyři!“ v podstatě přikázal Veronice barman. Veronika se tedy tak poslušně připravila. Barman si stoupl nad ní a začal ji píchat ze shora, přičemž ji opět chytil za vlasy a nekompromisně zaklonil hlavu, aby ji mohl líbat. Tato pozice Veroniku doslova ničila, cítila Martina všude, chtěla ho mít všude. Veronika nyní držela Martinovi jako poslušná milenka. „Už budu, kam můžu?“ byl najednou ohleduplný mladík. „Kam chceš!“ dostalo se mu odpovědi. „Chci všude, jenom se otoč!“ Veronika beze slova poslechla, a ještě na chvíli si vzala velkého tvrdého ptáka do pusy. Když její bijec cítil, že už déle nevydrží, chytil svoji kurvičku za vlasy, uchopil svůj penis do ruky a po několika pohybech se udělal cizí manželce do pusinky, na tvář a na prsa…

Veronika seděla na chodbě a pozorovala odcházejícího muže, jak nasedá do svého auta a odjíždí. Byl to její nejdivočejší erotický zážitek v životě, ale zároveň věděla, že už tohohle sebevědomého samečka nechce nikdy vidět…oblékla se, upravila a vklouzla do bytu. Bylo už skoro ráno a začínalo svítat…