Takže kamaráde, jednak jsem toho názoru, že rozumná ženská takovouto větu nevysloví, ať je střízílivá nebo přiopilá, ať pro to má důvod, že to provedla a třeba má výčitky nebo nemá důvod, jelikož ti nevěrná nebyla a jen tě zkouší, co ty na to, jak se zachováš. Zeptat jsi se měl a né být posera! Takhle jsi byl v jejích očích trouba a ona tak v tom vidí pro sebe do budoucna zelenou. Příště tě mohla znovu podvést, ale už se tě na něco takového nezeptala. Proč? Protože jsi se bál a ona to poznala a tak jsi ji posadil jak se říká na koně.
Jsem toho názoru, že jen tak ze zvědavosti a bezdůvodně ti to tenkrát neřekla. Ona se jen jakoby před tebou sebeujišťovala, že jednorázové ujetí není nevěra, jenže ona je. Na 90% ti podle mne zahnula na tom srazu s nějakým spolužákem. Ostatně ona ti tehdy dala i do ruky zbraň. Teď jí můžeš zahnout v nějaké jednorázovce i ty a kdyby ti na to přišla, řekl bys jí doslova totéž, co tehdy ona tobě.

Fanyn > Asi máš pravdu, ale jednou vyřčené nejde vzít zpět a co se dozvíš nelze zapomenout. Plzák vždy říkal: „Nepátrejte po tom, co se nechcete dozvědět“. Dokud o něvěře nevíš, tak ti nevadí. Stejně si myslím, že kdybych se jí tenkrát zeptal, tak nevěru (pokud byla) zapře.
Jak sám píšeš, rozumné žena by to nikdy neřekla. Mohlo to být i tak, že spolužák si odskočil se spolužačkou a domů šli zas jako vzorný otec a matka (každý jiné rodiny). Tak si řekla, že se vlastně nic nestalo a řekla to i doma mě. No nevím

Kol: Právě proto se divím, proč ti to řekla? To mi rozum nebere. Tím tě jen provokovala a chtěla tě možná nasrat, nasadit ti brouka do hlavy. 
Tohle mi říci žena, tak i kdyby si ze mne jen chtěla nejapně vystřelit, se zlou by se potázala. Pokud tě tehdy skutečně podvedla, měla se tvářit jak svatá Dala a neví komu a měla mlčet. To že ti to takhle řekla jen zasela pochybnosti. Proč? Ze své naivity? Cíleně? Já už bych své ženě tedy nevěřil. Jasně, ono se říká, co oči nevidí a uši neslyší, to srdce nebolí, ale proč být troubou a strkat před nepříjemnou pravdou hlavu do písku???

Fanyn> To bys ji musel znát. Ono se jí něco odehrává v hlavě a najednou z ní něco vypadne. Prostě něco řekne bez toho, aby přemýšlela o tom, jestli to má říct, nebo ne a jaké to případně může mít důsledky. I z toho důvodu to já vidím tak 50/50. Jak už jsem psal, mohlo to být i tak, že si tam zašukali spolužáci a když je viděla, že domů jdou zas jak spořádaní lidé, tak si řekla „vždyť se vlastně nic nestalo“. Právě ji třeba nenapadlo přemýšlet o tom, že to pochopím tak, jako že si zašukala ona, tudíž jí nebylo blbý mi to říct. Ať je to jak chce, tak si myslím, že kdybych se tenkrát zeptal, odpoví NE ať už něco bylo, nebo ne. Spíš mám nutkání zeptat se jí nyní po letech.

Zeptej se, ale doporučuji nevybalit to na ni rovnou. Zkus to třeba při sexuálních hrátkách, nebo jakoby mezi řečí. A když se zarazí a bude sondovat, proč se jí na to po letech ptáš, tak řekni, že ti tehdy nasadila brouka do hlavy, který tě stále nutí o tom přemýšlet. zahraj divadlo, jaká to jsou pro tebe traumatizující psychická muka a tak. Řekni, že ti teď po letech už snad může říci pravdu. Prostě tak nějak. A opakuj jí, co ti tehdy řekla a dodej, že každá nevěra, i když je to jen úlet a třeba pod vlivem alkoholu je svinstvo. Já vím, že ti třeba neřekne pravdu, ale sleduj pozorně její chování. Bude-li uhýbat pohledem, klopit zrak, prsty si kroutit vlasy, hrát si s řetízkem či otáčet prstýnkem, nemá čisté svědomí!