Dovolená bez dětí

Celý odpoledne se točila řeč okolo případného milence. Manželka si ze mě neustále utahovala, že jsem jí slíbil, že si může nějakýho najít. A že kdyby se jí někdo líbil, tak se nechce ptát. Bylo to pořád na hranici legrace a reálu. Nevěděl jsem, co si o tom myslet, i když jsem cítil tu směs žárlivosti a vzrušení.

Po večeři jsme se šli projít po pláži, tentokrát dál, než kdy jindy. Ve vedlejší zátoce byl bar a kapela, všichni se bavili, takže jsme se po sobě jen podívali a zamířili tam. Vybrali koktejly, chvíli popíjeli a koukali po ostatních, když mi žena řekla, že by chtěla tančit. Se mnou! Já, úplný prkno, jsem ji přemlouval, že ví, jak to se mnou je. Ale ona vstala a tančila sama přímo předem mnou u baru. Najednou se tam zjevil chlápek, tak o deset let mladší, než my, chytil ji za ruku a odvedl na parket.
Díval jsem se na ni, jak byla šťastná, když mohla tančit. Vlastně mě mrzelo, že jsem takový dřevo a neumím jí tu radost dát. Když si dala kapela malou přestávku, vrátila se zpátky, celá šťastná, úsměv od ucha k uchu a hned do sebe lila drink. Chtěl jsem jí říct, že by měla brzdit, ale nechal jsem to tak. Pak jsme povídali, jak si krásně zatančila, že je výborný tanečník ale jestli to s ní opravdu nechci zkusit. Taky jestli nežárlím, když spolu tancovali i pomalou. Řekl jsem jí, že přece ví, že ji miluju a věřím, že by neohrozila naši rodinu. Než stačila odpovědět, začala hrát zase kapela a tanečník ji zase chytil za ruku a odvedl pryč. Jen se na mě otočila, mrkla a olízla si smyslně rty. Potvora. Barman viděl, že má dopito a já už skoro taky, tak bez ptaní namíchal další drinky. Otočil jsem se zády k baru a díval se na ni. A taky na něj. Některé jeho dotyky byly víc, než jen taneční, ale ona nejenže si to nechala líbit, ale oplácela mu je taky. Zjistil jsem, že už mám další dva drinky a jde na mě únava, i když to jejich představení mě nepřestávalo fascinovat. A jelikož jsem měl nějaký to promile, tak padaly i moje zábrany, jak mě celá ta situace vzrušovala. Když se žena objevila u baru i s ním, ptala se mě, jestli se nezlobím, nebo jestli mi něco není. Ale já byl sice slušně společensky unavenej, jenže taky vzrušenej. On mezitím objednal panáky, což mě dorazilo a tak jsem se zvedl, že už musím jít. Ale že se nemusí hnát se mnou, protože vidím, jak je šťastná. A pak jen řekla, že ještě zůstane, protože vidí, že i já jsem šťastnej. A koukala mi přitom do klína. Sklopil jsem oči a viděl, že mám opravdu na šortkách bouli. Zvedl jsem zrak a viděl jen, jak kroutí zadečkem, když odchází.
Na hotelu jsem si dal sprchu, ale nemohl usnout. Koukal jsem z terasy na moře, občas z dálky zaslechl hudbu. Tam někde je. S ním.
Asi za hodinu mi pípla zpráva. „Miláčku, kapela už skončila. Vím, že nespíš, a vím, že to vlastně chceš. Dneska bych to chtěla i já, ale potřebuju výslovný souhlas svého Muže. Myslíš, že ohrozím naše manželství, když se ještě dvě hodinky zdržím? Miluju tě. “ Jakmile jsem si to přečetl, málem mi vyskočilo srdce ven z hrudního koše. Stav skoro na infarkt. Ale ve všem měla pravdu, holt mě za ty roky zná. Přečetl jsem si to znovu. A odpověděl: „Ty víš, že tě taky moc miluju. A věřím ti. Budu čekat.“
Ještě chvilku jsem váhal, jestli mám tohle poslat. Ale pak jsem si uvědomil, že jsem pořád vzrušenej. A to bylo jasný znamení, že moje podvědomí to tak chce.
Odeslat.
A je to.
Nakonec to byly skoro tři hodiny. Nekonečný tři hodiny. Klaply dveře od pokoje, potichu, jak jen to šlo. Žádný světlo. Byla jako zlodějka, jen s tím rozdílem, že šla rovnou k posteli. Postavila se do měsíčního světla, přetáhla si přes hlavu šaty. Že si nebrala podprsenku jsem věděl. Ale kalhotky určitě při odchodu měla. Teď tam stála, šaty v ruce, nahá a koukala na mě, jestli spím. Pak opatrně po čtyřech vlezla do postele, přikryla se společnou dekou a přitulila se. Voněla potem a sexem. Otočil jsem na ni hlavu. Políbila mě, vášnivě, dala mi nohu přes mojí a já na stehně cítil její horký a vlhký klín. Sjela rukou přes moje bradavky a břicho až k rozkroku. Chytila mě za něj a věděla, že je všechno v pořádku. Moje vzrušení řeklo vše. Do rána jsem se dokázal udělat třikrát, což se mi nestalo už nejmíň 15 let. A ona byla jako utržená ze řetězu. Vstávali jsme až na oběd, najedli se a šli zase do postele. Zbytek dovolené bez dětí byl divočejší, než naše líbánky.
Bookmark the permalink.

Jeden komentář

  1. Moc pěkné. Také chci takovou dovolenou 🙂

  2. Dúfam že bude aj pokračovanie

  3. Dovolená bez dětí

    No nehovor že to do podrobna nepoveda čo sa po tvojom odchode dialo.Mohol by si napisat pokracovanie.

  4. No, sice jsem s pokračováním nepočítal, ale možná něco vymyslím. ?

  5. Skutečná výjimka

    Je li to pravda, jsi absolutní výjimka zde, kde si jen všichni vymýšlí. Pokračování by bylo fajn, co ti říkala, co s ní dělal, ale když přidáš další příběh bez toho, že se to stalo, je náboj jinde.
    Já to podobně zažil v reálu několikrát a fak to je skvělé.

  6. Tak pokračování odesláno. Snad se bude líbit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *