Dovolená bez dětí – 2.díl

Po obědě jsme oba usnuli, protože noc byla opravdu dlouhá. Kolem pátý jsem se vzbudil a žena na mě koukala, vypadala, jako když spí s otevřenýma očima. Usmívala se. Pak vytáhla telefon. S otázkou v očích mi oznámila, že jí psal, jestli půjde večer zase tančit. Nebyl jsem si jistej odpovědí, přece jen jednou jako úlet dobrý, ale pravidelný scházení se mi moc nelíbilo. A tak jsme začali rozebírat včerejší večer. Vyprávěla, jak ji při tanci vzrušovaly jeho dotyky, jak se dívala, jestli to vidím. A jak se ho po skončení zeptala, jestli můžou k němu. On se smál, jestli…

Dovolená bez dětí

Celý odpoledne se točila řeč okolo případného milence. Manželka si ze mě neustále utahovala, že jsem jí slíbil, že si může nějakýho najít. A že kdyby se jí někdo líbil, tak se nechce ptát. Bylo to pořád na hranici legrace a reálu. Nevěděl jsem, co si o tom myslet, i když jsem cítil tu směs žárlivosti a vzrušení. Po večeři jsme se šli projít po pláži, tentokrát dál, než kdy jindy. Ve vedlejší zátoce byl bar a kapela, všichni se bavili, takže jsme se po sobě jen podívali a zamířili tam. Vybrali koktejly, chvíli popíjeli a koukali po ostatních, když…