Žádné komentáře
PPPPP (příběh Pavla Petry pravdivá povídka) – 2.díl
V baru jsme seděli asi dvacet minut a už se okolo ní začali motat různí chlapy věkově asi od 20 do 50 let.Byla celá nesvá sice se usmívala na všechny okolo ale bylo na ní vidět jak je nervózní. To mi napsala první zprávu : Pe: Kašlem na to puso. ! Já: Ještě ne, dej tomu chvilku. Pe: Hmm ok ,ale chvilku. Tak jsem jí rychle objednal panáka a malé pivo na kuráž a uvolnění ,což mělo svůj účinek asi po pul hodině co to dopila. Sice byla furt jako na vážkách ale už sem tam i prohodila nějaké to…
