Pod jednou střechou domu

Když Petr poprvé otevřel dveře do podkrovního bytu, vonělo to starým dřevem, prachem a sluncem, které se celý den opíralo do střešních tašek. Bylo mu padesát, měl za sebou jedno manželství, které neskončilo hádkou, ale tichem, a teď měl pocit, že ticho je lepší než prázdné sliby. Podkroví si pronajal hlavně proto, že bylo levné, stranou a mělo výhled na zahradu. Netušil, že ta zahrada bude jeho největší zkouškou.   Klára stála dole u branky, když se stěhoval. Třicet pět let, vlasy stažené do ledabylého drdolu, plátěné šaty od mouky, protože zrovna pekla. Dům zdědila po babičce. Velký, neohrabaný, s…