Jsem vdaná patnáct let a máme dvě hezké děti. Když jsem se vdávala, měla jsem za sebou hodně promiskuitní mládí. Rozhodně jsem nebyla světice. Ale při vdavkách jsem se už cítila vybouřená a věřila, že naše manželství bude krásné a spokojené, prostě jako z pohádky. A ono zpočátku také bylo.
První dva roky jsme se pořád milovali. Můj muž mě vzrušoval, přitahoval. Jenže pak jsem začala ochládat. Nevím proč, ale začala… Absolutně nevím, kde se stala chyba, ale po pěti letech manželství jsem úplně přestala mít chuť na sex se svým manželem. A šlo to dál…, protože on mi pozvolna začal být odporný.
No a v té době se mi ozval jeden můj bývalý přítel, či spíš milenec. Sešli jsme se a… pomilovali. Bylo to fantastické. byl sice už také ženatý, ale to mi nevadilo. Podle možností jsme se začali vídat jednou za měsíc, někdy až za dva. Vždycky jsem se na naše tajné setkání s ním moc těšila.
Sexuální život v mém manželství uvadal. Milovali jsme s manželem jednou týdně, pak jednou za měsíc a pak třeba i tři měsíce ne. Nechápu to, ale pokud vím, manžel si nenašel žádnou milenku a dost trpěl moji neochotu. A já? Někdy jsem po milování s ním brečela odporem, hnusem a smutkem. Pořád ho ale nechci opustit. On je fantastický v jiných věcech. Můžeme se spolu smát, blbnout, vyprávět si, to nejde s žádným jiným chlapem. Jen v tom sexu to není ono.
Manžel zvládne všechny moje nálady, můžu mu všechno říct. Je skvělý táta, bez něj bych výchovu kluků, na které jsem neuvěřitelně upnutá, nezvládla. S milenci přece nemůžu řešit, že s malým Danielem po odpolednách piluji matiku, aby se dostal na nižší gymnázium, a že z toho nespím. Se svým mužem ano. Jenže mu nedokážu být věrná.
Jsem hrozná. Vždyť já přeci dělám vše proto, abych byla co nejlepší ženou, matkou, manželkou a pak jak se najednou začnu chovat jak lehkomyslná ženská? A ještě se mi to líbí? O to víc jsem se poté doma snažila chovat vzorně, a samozřejmě, jenomže čím větší snaha, o to víc jsem měla větší chuť po podobných zážitcích.
Bohužel jsem to neuměla sdělit svému muži. Vždyť mě takovou vůbec neznal. Ani jsem si nedokázala připustit, že mi v manželském vztahu něco chybí, a nebyl to jen ten nedostatek kvalitního sexu. Byla to touha po blízkosti, po hlubší intimitě, po sdílení… Prostě sex není pro mne jen milování se. Jakmile jsem zažila hlubší prožitek, kdy mne milenec vnímá dlaněmi a duší, tak se mi zpátky k pouhému sexu s manželem moc nechce. Pro mne muž, který umí být při milování přítomen, má u mě již napůl vyhráno. Jsem šťastná, pokud cítím, že milenec se mnou. Stačí mi vědomý dotek, nehladit jako když drbete psa, ale vnímat, co cítím pod jeho rukou. Kde se dotýkají naše těla, vnímat a napojit se na společný dech. Přece žena, která je v souladu se sebou, nepůjde do milování s někým, když si jí před tím několik dní nevšimne, když mezi vámi nic neproudí…
Pak to ale musel přerušit, protože jeho žena cosi tušila a on si nechtěl komplikovat svůj vlastní rodinný život.
Rovnocenného náhradníka jsem za něho nenašla a tak jsem se vrhla do víru své sexuální vášně. Postupně jsem začala znovu vyhledávat své milence z minulosti. Odpověděla jsem i na několik erotických inzerátů, jeden čas jsem jezdila dokonce za mladším manželským párem do trojky Dnes už ale mají děti a asi se věnují jiným povinnostem.
S milenci chodím obyčejně na hotel nebo do jimi vypůjčených bitů, ale i k nim. Je to trochu nedůstojné, ale není jiná možnost. Do žádného z nich nejsem zamilovaná, obvykle nás pojí kamarádství nebo ten náš vztah z minulosti. Tajná setkání si ale moc užívala. Nemám ráda žádné zvláštnosti, ale pořádné drsné milování s pořádným chlapem.
I když si všechny e-maily a SMS mažu, manžel mi nešťastnou náhodou nedávno objevil jeden poměrně nevinný e-mail a doma bylo dusno celou zimu. Bylo mi hrozně a jemu asi mnohem hůř, ale zvládli jsme to. Jenže náš sexuální život je pořád stejný – z mého pohledu tedy mizerný a můj muž se asi trápí. Nechci ho ztratit a od odhalení mé nevěry jsem žádnou schůzku už neměla. Dlouho to ale nevydržím.
