Zdravím všechny, vypadá to tu jako místo, kde najdu odpověď od lidí, kteří žijí životem „paroháčů“.
S ženou jsme už pár let spolu. Zažili jsme spolu hodně divokých věcí počínaje představami o trojce s mužem i ženou a posléze jsme to i z realizovali. Navštívili párkrát swingers a vždy to bylo super. Představa toho, jak je někdo s mojí ženou a já to vidím mě vzrušovala už dlouho, ale teprve s mojí nynější partnerkou jsme to dotáhli až do konce. Teď si začínáme představovat situace, kdy je někde na služební cestě nebo na dovolené a ulítne s jiným mužem bez mé účasti. Představy se nám líbí a dohodli jsme se na tom, že pokud bude mít příležitost, může to uskutečnit.
Nejsem nějaký submisivní chlapík, který by potřeboval být ponižován. Řekl bych, že jsem dost dominantní, jak v oblasti sexu, tak životě, ale tyhle představy jsou pro nás oba vzrušující a já chci, abychom si ten život užili a zažili věci bez předsudků a prostě ho prošukali.
Teď konečně k mému dotazu – Těm z Vás, kteří se dočetli až sem děkuji. Má to někde podobně jako my? Prostě fajn život, super sex a rozvíjí to do téhle oblasti, aniž by potřeboval být tímto snižován a byl stále dominantní? Nebo se na to dívám špatně a jen si tu sub pozici zastírám? Nebo je to úplně jinak? Upřímně, ačkoliv máme rádi přítomnost dalšího muže již nějakou dobu, tak jsem nikdy nehleděl na nějaké slovní termíny nebo psychologické rozbory, abych pochopil, co se děje. Možná to jde poznat i z dotazu, že pořádně nevím, na co se ptám, ale zajímají mě různé názory, abych do tohle tématu nahlédl i z další stránky.
Děkuji za odpovědi.
P.
Jak se projevuje to, že jsi dominantní? Ono trochu zvláštní to je. Ani ne, to, že se rád podíváš, jak ti ženu šuká někdo jiný, ale spíš to, že bys tohle nechal na ni. Samozřejmě ty jako dominant si můžeš rozhodnout, že tvou samici předhodíš jinému samci, může tě vzrušovat, jak uvidíš, jak dostává pořádně do těla a třeba i více, než jsi sám schopen zvládnout.
Ale pokud už ji dáváš tenhle prostor, tak už se chtě nechtě dostáváš do pozice čekatele, toho, co to nemůže ovlivnit a to moc dominantní není, i když jsi ji k tomu jako dal svolení.
Už jste to uskutečnili? Nebo jen představy? Protože ty jsi možná zvyklý na to ji vidět, jak je šukaná před tvýma očima a ty máš vše pod kontrolou. Když si to pak představuješ, tak v tom nevidíš rozdíl, ale pak jakmile nastane ta skutečnost, tak to s tebou může zamávat, protože to najednou začneš vnímat úplně jinak.
Peter, podľa toho ako píšeš, pôsobíš ako inteligentný chlapík, čo zvážil rôzne možnosti. Odhadujem teda, že stop-ovo varovanie je síce na mieste, ale nemusíš sa príliš obávať, že by to s tebou zamávalo inak, ako si predstavuješ. „Podeliť“ sa o ženu neznamená, že by si mal byť automaticky ponižovaný. Takže to ber tak, ako ťa to baví. Ja to mám dosť podobne, ak nie celkom rovnako.
Souhlasím s stop, protože jsem to měl podobně. Taky jsem si zastíral svoji submisivitu a říkal jsem si, že jsem dominantní. Dokud jsem tomu nepovolil stavidla a zjistil jsem, že podřízená role čekatele mě vlastně naplňuje mnohem více, než něco řídit a kontrolovat. Vlastně mě vzrušuje když jsem pasován do role paroháče, když jsem seznámen s tím, že ona bude šukat a nemohu s tím nic udělat. Stále si myslím, že jsem dominantní, ale asi by se mnou nikdo nesouhlasil 🙂 Takže je možné, že časem se ty tvé hranice také budou posouvat a možná dojdeš až do té fáze kdy zjistíš, že by se ti líbilo jejímu milenci vykat a vařit mu kávu. Není na tom nic zlého, ale měl bys prostě odhodit předsudky a začít přemýšlet nad scénáři, které mohou nastat a zda by tě vzrušovaly.
A jestli ona s tím souhlasí a milence chce, tak se raději pomalu připravuj na to, že jako chlap klesneš o pár stupínků níže a tvoje místo obsadí nějaký nový, skutečně dominantní samec. Pak by sis měl dobře zvážit, jestli zvládneš mu tu roli přenechat a dokážeš trpělivě čekat, až se ti vrátí žena dokonale uspokojená. Asi budeš docela často honit 🙂 To není strašení, to jsou prostě fakta. A k tomu životu paroháče to tak nějak patří. Vždyť právě to nás vzrušuje, ne?
Soráč, chlapci. Je to kopa zbytočne nezmyselných fantasmagórií. Ešte nejakých päť rokov dozadu to nikto neriešil, nijako nenazýval. Ľudia robili, čo ich bavilo a nepotrebovali sa niekam vtesnávať. Keď chcete byť subíci, tak buďte a ja prvý vám zatlieskam, že si to užívate. Ale prečo máte (niektorí) furt nutkanie to vnucovať ostatným…?
