Ještě dodám, že je to napsáno, jako by to vyřkli chlapi, ale tak jsem to původně upravil a tak proto. Opravdu to byly reakce žen na jednu pisatelku, která se chlubila, že má přes dva roky v práci milence a že rozvést se nechce, protože prý miluje manžela. To jen pro upřesnění.

Tak víš jak. Už jsem to psal v jiném vlákně. Slovo milovat si každý vysvětluje po svém a přitom s láskou to většinou nemá nic společného. Obvykle to bývá, že ti partner dá zázemí a pokud máte alespoň nějaké společné zájmy a dotyčný není úplně hluchý k tvým jiným potřebám, tak máš doma takového starostlivého kamaráda a tak je ti s ním v podstatě dobře. A protože těm lidem je pak dobře, tak řeknou, jsem s ním, protože ho miluju. Vždyť je to vlastně tak jednoduché, on mi vytváří prostředí, kde je mi dobře a tak ho miluju. 
Jen tam nějak chybí to, o čem by to milování mělo doopravdy být. Snažit se a chtít, aby ten druhý se měl dobře. A to znamená i neubližovat. 
Jen ta první část je prostě snazší. A když má člověk ještě povahu na to, si své chování, které jde proti tomu, co bylo řečeno jako hlavní, tak si to prostě omluvíme. Je to tak snadné.  

Na druhé straně, aby to nebylo tak lehké. Pokud se bavíme o dlouhodobém poměru s někým, za zády partnera, tam je to dost jasné, ale co v jiných případech? 
Asi se všichni shodneme na tom, že u málokoho z nás nevznikla někdy chuť mít sex s někým jiným než se svým partnerem. Na světě je spousta přitažlivých žen i přitažlivých mužů. Kdyby to tak nebylo, museli bychom třeba po rozchodu nebo smrti partnera zůstat sami do konce života. 
A je již nevěrou to, že vůbec pomyslíme na sex s někým jiným? Můžu se představovat sex s filmovou hvězdou nebo sousedkou a přitom masturbovat, nebo honit u porna. Je toto nevěra? Asi řekneš není. Ale krom rizika přenosu nějakých chorob, je rozdíl, ulítne li pak člověk s někým, asi jen v tom, že se třeba jen nedokáže tak kontrolovat, jako někdo jiný, kdo sice oficiálně věrný je, ale myšlenky má stejně neřestné a nebo ještě neřestnější, než ten, který třeba ztratil nad sebou kontrolu pod vlivem alkoholu. 
Říká se co oči nevidí, to srdce nebolí. A jak psal Oem v jiném vlákně, když bude šukat jinde a partner se to nedozví, tak mu neubližuje a je to v pořádku. Proč je tedy tak velký rozdíl v tom, o čem přemýšlíme a v tom, co nakonec uděláme? 
Není to právě více o té sebekontrole, než míře lásky?  
A další věc. Co když jeden z partnerů trpí nějakou úchylkou, kterou mu manžel není schopen nebo ochoten naplnit? Pokud partnerovi nezahne, tak mu neublíží, ale ublíží sobě, protože nedojde svého naplnění a třeba i to se odrazí na jejich vztahu. A je tedy třeba akceptovatelné, aby například masochista, který ovšem jinak funguje normálně a má pěkný vztah se svou ženou a dokáže mít uspokojení i z normálního sexu a masochistický úlet potřebuje mít jen čas od času, si zašel například za dominou? 
A podíváme li se na to z druhé strany, tak neměl by milující partner, který chce pro toho druhého jen to nejlepší mu to umožnit, když se jedná pouze o chtíč a ne o city? 

Já si myslím, že pokud někoho opravdu miluji a vážím si ho, tak na jinou ani nepomyslím.  Po čase taková ta zamilovanost se změní v lásku. Ano, myšlenky hřášné člověku přicházejí, co je lidstvo lidstvem. To je jako z trestnými činy… jako mladší jsem nejednou říkal, to by bylo třeba kolem vánoc přepadnout supermarket, lepší než-li banka. Ale jsem snad zločinec? Ne, protože to bylo jen v mé hlavě, ale nikdy bych to neudělal.  I MUDr. Uzel říká, že každý člověk si rád zasprosťačí, ale pokud to zůstane jen jako námět na honitbu nebo tak nějak, není na tom nic špatného. Jak správně píšeš, musíme se umět ovládat. Myslíš, že milující partner by měl manželce umožnit jiného chlapa? A já se zeptám: Neměla by milující manželka si toto odpustit, pokud ví, že jí to manžel sice chce umožnit, ale že ho to přitom zraňuje? Vzali jsme se s tím, že jí patřím jí a ona mě! Pokud je partner v jádru promiskuitní a jen to v sobě potlačuje, neměl by se raději ženit nebo vdávat a dělat toho druhého do budoucna nešťastným. Navíc, když partnerovi nezahnu, ubližuji sobě, protože nenajdu naplnění. Ty myslíš, že to pěti nebo desetiminutové házení zadkem a pak desetisekundové vyvrcholení mě naplní. No semenem naplní tu příprcnici, ale pak se dostaví vystřízlivění, smutek, výčitky a obavy. To fakt jako za to stojí? Mě tedy to za to nikdy nestálo i když mě to třeba stálo. Já bych se k tomu musel přiznat, protože bych se nedokázal přetvařovat a od své ženy bych musel odejít, ovšem neublížil bych jen sobě, ale i jí. A protože ji miluji i dnes a protože si jí vážím, nikdy bych to pro ten tzv. mrzký chtíč neudělal

Ještě sem něco přidám jako zajímavý příklad k tomuto tématu:
Jsem vdaná, s manželem se snažíme nějakou dobu o mimčo.
Jde o to, že jsem se před nějakou dobou nemůžu napsat přímo zamilovala,do jiného muže.Jde spíš o hodně silnou chemii mezi námi.
Bojím se aby to neskončilo nevěrou, to bych nerada, ale prostě si nemůžu pomoct, nevím co dělat a jak z toho ven.S dotyčným se vídám často, je to nový kolega,takže nijak ho nevídat prostě nejde.Už to u nevěry málem několikrát skončilo,vždycky ale zvítězil rozum.Bojím se aby se to nějak nezvrtlo.
Manželovi v žádném případě ublížit nechci, miluji ho..ale nevím jak s tou chemií bojovat.Je to hrozný a i se za to stydím. Kolega mi to nijak neulehčuje, vím že to cítí stejně jako já.
Výpověď dát kvůli tomu nechci, je to dobré prac. místo na které mi trvalo několik let se dostat.
Kolega ženatý není, nemá ani partnerku, takže jemu o nic nejde-nic by neztratil. Jinak opravdu vím, že nejsme zvířata a pudy by se měli ovládat, bohužel někdy je to silnější než zdravý rozum
Jinak ke kolegovi opravdu nic víc než silnou fyzickou přitažlivost necítím.
Kdyby odešel pracovat jinam, nemrzelo by mě to, alespoň bych ho neměla na očích a za chvíli by mě to přešlo.
Manžela miluji, sex funguje, ale není mezi námi ta chemie.Ted si nejsem jistá jestli byla nebo nebyla na začátku vztahu, nevím. Manžel je přitom pěknej chlap, spoustě ženským se líbí, ale nějak mě fyzicky nepřitahuje. Je to hrozný já vim, když to takhle píšu.Vlastně jsem si to do teď nijak moc nepřipustila,až když nad tím teď přemýšlím.
Kdybych ho chtěla podvést, už bych to dávno udělala. Já spíš řeším to, jak se co nejlépe ovládnout, aby k tomu vůbec nedošlo.
A pár reakcí: 
– A jsi si jistá, že opravdu nechceš manžela podvést s tím kolegou?
Nějak mám pocit (a nezlob se na mě), že to chceš zkusit. Že tu nevěru vlastně jen nějak omlouváš tím, že muže miluješ a chtěla bys mu být věrná, ale……..nejde to.
 
– Čím víc o tom budeš přemýšlet,tím víc se do toho zamotáš, buď si najdi jiné místo,kde samozřejmě můžeš někoho podobného potkat a budeš tam kde jsi byla, nebo mu podlehni a uvidíš,co bude. Třeba budeš mít výčitky a už to v životě neuděláš,neb budeš vědět, jak to bolí. Nebo zjistíš, že je ti s ním krásně a opustíš manžela,kterej si určitě nezaslouží,aby jsi z něj dělala blbce.

– Je mi vždycky nanic, když čtu že někdo – kdo pomýšlí na nevěru, svého (potenciálně podváděného) manžela MILUJE. To s láskou nemá nic společného. Ano nejsme zvířata, ale lidi a ti by své pudy měli ovládat. A jsi žena, tak nevěřím, že v tom nic citového není. Ženský do nevěry dávají srdce, nedokážou se s někým vyspat jen tak bez citu . Aspoň tohle si myslím já. Třeba někdo můj názor smete. 

„Ženský do nevěry dávají srdce, nedokážou se s někým vyspat jen tak bez citu . Aspoň tohle si myslím já.“
Tak ti to rovno zmetiem – čo prostitútky? Alebo to nie sú ženy? A nehovor, že to je niečo iné. Sám si to generalizoval.
 
Čo sa týka celej problematiky načrtnutej vyššie, zopakujem, čo som písal už skôr: Je to otázka pudov v prvom rade, v druhom otázka ideológie. Takže ak máš chuť a nešukáš z dôvodov ideologických, dodržiavaš morálku, ktorú si si zvolil.
Čo sa týka univerzálnej pravdy, tá je len jediná – prežiť dosť dlho na to, aby si sa dokázal čo najviac rozmnožiť. Ak toto skúsiš poprieť, prisámbohu že končím. 🙂

Martine, já se nepřu, já sem dal jen námět a k němu reakce některých žen, nic více a nic méně. K těm prostitutkám.., to je jen práce, ne? I gigollo šuká za prachy třeba šedesátku, která se mu jinak hnusí. Pornoherci také tvrdí, že je to netěší, že to dělají jen kvůli prachům a že je to pro ně práce. A tyto vyjmenované a ti vyjmenovaní to přece nedělají pro to, že by se chtěli množit. Kdyby se všichni, jak říkáš, chtěli pudově množit, nebudou používat kondomy a zobat HA. (jen můj názor, žádná paušalizace)

Teoretická diskuze Fanyna s Fanynem. Sorry jako, to jako fakt? 

Proč Fanyna s Fanynem? Snad jsi si všiml, že jsem reagoval na festa a pak Martina? Ale pardón, já sem už nic raději dávat nebudu a budeme zkrátka čekat až se jednou za měsíc někdo ozve. 

Fanyn, píšeš :

Myslíš, že milující partner by měl manželce umožnit jiného chlapa? A já se zeptám: Neměla by milující manželka si toto odpustit, pokud ví, že jí to manžel sice chce umožnit, ale že ho to přitom zraňuje?

Tak si říkám, myslíš, že třeba mytí nádobí, úklid, praní, vaření, že to všechno tvou manželku nezraňuje? Tak co kdybys jako milující osoba se nabídl, že to všechno budeš dělat ty? A stejné je to podle mě i s tím sexem. Je to jenom o tom, jak moc důležité to pro tebe je (jak moc máš sex rád), jestli jsi ochoten se bez té nevěry obejít, nebo ne. Jsou lidé, kteří se bez sexu obejdou roky. Pak jsou lidé, kterým to stačí jednou za čas doma. A pak máš lidi, kteří mají takové puzení, že se neovládnou. Ale zase třeba nežerou sladké a nemusí chodit pořád na nákupy 🙂 Lidé jsou prostě různí a opravdu si myslím, že pokud ta žena tím nikoho nezraňuje a nerozbije rodinu s dětmi, tak to není nic tak zlého, dalo by se říct, že žena co kouří v bytě je horší, než nekuřačka, co si občas zašuká se sousedem.

Prostitutky – dobrý příklad, ano, je to jen práce, to nejde brát jako argument. Prostitutka si nechá i nasrat do huby a není to proto, že by to milovala, miluje jen peníze. 
A to rozmnožování, ono je to diskutabilní, protože já si myslím, že většina žen je nevěrných právě proto, že se chtějí rozmnožovat s pro ně kvalitním (atraktivním) samcem. Je to ukájení pudů. Doma mají chlapa z rozumu, hodného, slušného, třeba i sexy, ale za milence si najdou klidně trestaného, hajzla, protože je přitahují jeho rysy a chování, nepřemýšlejí hlavou, jsou to pudy. A protože před tím a potom přemýšlejí hlavou, tak použijí kondom. Ukojí tím svůj chtíč a současně si nezničí život tím, že by si udělaly fakana s nějakým grázlem.
 
Ale všimněte si, že nejvíce jsou ženy nevěrné v době kolem ovulace. Je to touha sehnat do sebe sperma geneticky kvalitního samce. Proto chtějí přes ovulaci píchat s milencem a po zbytek cyklu si to klidně rozdají s manželem, aby ho uklidnily, že je všechno OK. Je o tom dost povídání od lidí, co se tím zabývají a sám jsem si psal s chlapy co mají jejich manželky tolerované milence, že s nimi chtějí píchat hlavně přes ovulaci.

Oem: Jasně že manželku nemusí naplňovat domácí práce. Ale jsou nutné, takže chlap co není lenoch nebo ignorant pomůže. Já třeba u nás vždycky myl okna, luxoval, chodil s odpadky a na nákupy, protože nakupuji rád. vaření mne nebere, jo oloupu klidně brambory, ale třeba praní, žehlení atp. to nedělám. Né že bych neuměl dát prádlo do pračky a nastavit program, ale zase ocamcaď pocamcaď. Žena myje nádobí a pokud je ho více, já utírám. nevidím v tom pro chlapa nic ponižujícího a ženě to uleví. S tou ovulací máš pravdu, na mnohých se ta ovulace dá poznat. mají takový zvláštní odlesk v očích a ty, co se normálně drží vzadu jsou najednou takové rozšafné. Ale pozor, poznat to lze jen na ženách bez antikoncepce. HA tyto rozdíly v chování značně smývá.

Fanyn: To s tím umožněním jsem myslel hlavně na ty úchylky, praktiky, které jeden z partnerů není ochoten s druhým partnerem provádět. Je to svým způsobem podobné, jako by se vzali knihovnice a cyklista a knihovnice manželovi řekla „já s tebou na vyjížďky na kole jezdit nebudu, ale ty na kole jezdit také nebudeš, protože jezdit můžeš jen se mnou!“ 
A znamená to, že když on bud mít tu potřebu stále na tom kole jezdit, že se k sobě ti dva nehodí? Že ji nemiluje, pokud na něm jezdit chce? 
Samozřejmě, že je to o sebekontrole, ale je ta sebekontrola vždy zdravá? 

Feste, pokud je holka třeba horolezkyně  a já horolezec nejsem, tak si ji nebudu brát. Prostě jsme každý jiný. Navíc, pokud jí to budu trpět, tak mi hrozí 2 věci. Že zatímco já budu doma, ona si tam třeba bude v bivaku užívat s kamarádem-horolezcem, takže mi nasadí parohy a navíc on mi ji může odloudit, protože k sobě budou mít véééélmi blízko povahově i fyzicky a nebo, že mi přijedou policajti oznámit, že se někde zřítila a je mrtvá resp. invalidní a nepohyblivá. Je totiž úplná pitomost, aby se lidé diametrálně odlišní a trvající na svém uzavírali manželství. Ženská také třeba přestane pouštět chlapa do hospody i když na to byl zvyklý a on tam přece sedí jen s chlapama?
Copak nevěděla, že chodí každý den do hospody? Copak jsem nevěděl, že moje milovaná je horolezkyně? To je stejné, jako když si někdo koupí parcelu poblíž vojenského letiště, postaví si tam barák a pak nadává, že je tam rambajz? Copak nevěděl, že je tam letiště a rambajz?? Tak jako mi musí být jasné, že horolezectví je pro tu ženu adrenalin a životní koníček, tak i ten blbeček majitel nového domu musí vědět, že petice mu nepomohou a že obranyschopnost státu je na prvním místě? 
Jenže bohužel, jsou případy, které nejsou ojedinělé… Že ten kandaulismus a nebo to svrbění píči přijde na chlapa či na ženskou až třeba po 8-10 letech manželství a po narození dvou dětí. To je pak průser. Když to pak kandovi jeho žena odmítne a pokud on i přesto naléhá, může to znamenat rozvod a nebo naopak, pokud by manžel promiskuitní manželce nemínil trpět milence, znamená to buď nevěru tajnou s rizikem provalení a rozvodu či totéž v případě, že mu to hned vyjeví a on to odmítne tolerovat. Proto já tvrdím, že pokud spolu dva žijí jen na psí knížku, je to jedno, to nejsou manželé a měli by si setsakramensky rozmyslet, zda jít do manželství.

Fanyne, slyšel jsi někdy, že protiklady se přitahují? Dle tvé teorie by si každý člověk musel hledat svůj klon, protože jinak nemůže s člověkem, který je jen trochu jiný než já, žít. 
Obranyschopnost státu je na prvním místě, ale 80 procent vojáků by mělo být odsouzeno k životu bez stálého partnera, protože jistě určitě takových 80 % vojáků nemá za manželky vojandy a v tom případě by si je ty ženské nikdy neměly vzít. 
Nemyslíš, že je to trochu zvláštní? 
Jsme tu sice na webu o paroháčích, ale opravdu není život jen o sexu. A ano, žena ti někde ve stanu může zahnout s horolezcem, ale to ti může také se sousedem, jen proto, že ty nebudeš dva dny doma a nebo se s ní nebudeš chtít dívat na Růžovku. A nevím, proč tomu nevěříš, ale jsou lidé, kteří se věnují své vášni a ta vášeň je pro ně i více než jen sex, a to že se třeba věnují svému koníčku, třeba i hodně adrenalinovému a přitom ví, že mají někoho, ke komu se mohou vždy vrátit a užít si s ním klidu, tak to pro ně hodně znamená. 
Nemůžeš se pořád jen bát a očekávat to nejhorší. 

Korekce:
*ne než já 😀
ale než on

Proto vás kandy studuji. Já sice vím jaké jsou druhy tohoto vašeho povyraženě, přičemž většina mi je proti mysli, jen s případě vzájemné domluvy, jistých mantinelů a vzájemné rovnosti je to pro mne jakž takž akceptovatelné, ale stejně vám nerozumím. To spíš chápu islámského manžela se 4 zákonnými manželkami. Voják nemusí mít vojandu, ale jasně, dříve měli na šukání markytánky a jinak se neženili. Dnes je to jiné, protivy se mohou přitahovat, ale pokud se odlišují diametrálně nejen co se týče koníčků, ale i co se týká třeba okruhu přátel, pak se ten či ona nemohou divit a ať si nestěžují na různých fórech. Pokud si najde chlap ženskou a oba jsou rodinné typy, problém by nastat přece neměl? Ale jestli on je voják z povolání a jezdí po půlročních misích a ona vědkyně, třeba archeoložka a tráví svůj čas třeba také půl roku v objevování Mayské kultury v Guatemale, tak nechápu, k čemu jim ten vztah je. On se rád vrátí do tepla domova, kde je ale prázdno protože ona je třeba v té Guatemale, nebo jako lékařka v Africe např. v Jižním Súdánu.

Tak ty dámy co to napsaly, tak zjevně závidí, protože samy by si to nedovolily risknout, to je jedna věc, a tak nasazujou na tu, co se s nevěrou pochlubila. A nebo jsou to prostě píčy, který si nedokážou představit, že city a vztahy jsou rozmanitý a někdo to prostě může mít jinak než ony a není ho třeba za to odsuzovat. Nicméně vnímám taky jako problém,  když někdo dělá někomu něco za zády a ví, že kdyby se to jeho partner dozvěděl, tak by mu to hodně ublížilo. Pokud se to stane jako jednorázovka a \“co oči nevidí, to srdce nebolí\“, tak to dokážu chápat. Ale jinak si myslím, že by si partneři měli nalít čistého vína a buď vztah \“otevřít\“ a žít polyamorně bez falešné morality, nebo to ukončit. 

Tak ty dámy co to napsaly, tak zjevně závidí, protože samy by si to nedovolily risknout, to je jedna věc, a tak nasazujou na tu, co se s nevěrou pochlubila. A nebo jsou to prostě píčy, který si nedokážou představit, že city a vztahy jsou rozmanitý a někdo to prostě může mít jinak než ony a není ho třeba za to odsuzovat. Nicméně vnímám taky jako problém,  když někdo dělá někomu něco za zády a ví, že kdyby se to jeho partner dozvěděl, tak by mu to hodně ublížilo. Pokud se to stane jako jednorázovka a \“co oči nevidí, to srdce nebolí\“, tak to dokážu chápat. Ale jinak si myslím, že by si partneři měli nalít čistého vína a buď vztah \“otevřít\“ a žít polyamorně bez falešné morality, nebo to ukončit. 

Petr Požár. Souhlas. Jen dodám, že pokud ta jednorázovka praskne, tak ublíží také. A pokud je mi ublíženo, jsem nemilosrdný! Ale někdo se třeba nechá ukecat a skousne to.

Tři příběhy žen k tématu…
„Nedokážu odolat.“
„S Edou žiju pět let a v podstatě v našem vztahu nic nepostrádám. Když ale potkám zajímavého chlapa, který o mě stojí, zapletu se s ním. Začalo to na koleji, kde jsem svedla Edova spolubydlícího. Potom následoval učitel angličtiny. Po nástupu do práce jsem zase místo oběda souložila s brigádníkem. Nedávno skončil můj několikaměsíční románek s překrásným Italem, který mě sbalil v baru. A před týdnem jsem potkala v bazénu plavčíka Tomáše. Zatím si jen píšeme flirtovní esemesky, ale je mi jasné, jak to skončí. Zpočátku jsem kvůli svým nevěrám trpěla jako zvíře. Teď už nic necítím. Pochopila jsem, že jiná nebudu a že mě mé úlety nabíjejí energií, kterou potřebuji na vztah s Edou. Kdybych totiž měla spát jen s jedním chlapem, brzy se ze mě stane nesnesitelná otrávená semetrika. Bojím se jen, že Eda všechno zjistí a opustí mě. Možná to mnozí nepochopí, ale i když ho podvádím, hluboce ho miluju.“
– Andrea, 28 let, koordinátorka
—————————————————————————————————————–
 
 
„Překvapil mě na záchodě.“
V noci jsem dopsala diplomku a cítila se zralá na pořádný erotický odvaz. Můj drahocenný, o patnáct let starší, nebyl ale k probuzení. Inu. Ráno jsem měla v kavárně schůzku s jedním ilustrátorem kvůli kresbám do univerzitního almanachu. ,Máš hezký nohy,‘ vypadlo z něj nechtěně a hned zrudl. Držela se mě rozverná nálada z předchozí noci, takže když mi u stolku ukazoval kresby, tu a tam jsem se ho dotkla a pod stolem přisunula nohu k té jeho. Ve chvíli, kdy ztratil řeč, jsem prohlásila, ať mě omluví, že si musím odskočit. Jen co jsem zabouchla dveře od WC, ozvalo se zaklepání. Byl to on. Zamyslela jsem se, jestli ho chci vůbec pustit dovnitř, když ke mně dolehly hlasy žen, které se blížily k toaletě. Kdyby ho viděly škrábat na dveře od kabinky, měly by ho za úchyla. Vtáhla jsem ho tedy dovnitř. Stáhl mi kalhotky, sklopil víko od mísy, rozepnul se a posadil si mě na sebe. Dámy se podle zvuků dovtípily a jejich klení dodávalo hříšné situaci šťávu. Vrátila jsem se domů tak vysmátá, že můj přítel vše okamžitě pochopil. Můj úlet ale bral jako daň, že chodí s mladou kočkou. Zvláštní je, že jsem se ani necítila provinile. Vždyť jsem si to za tu dřinu na diplomce zasloužila, ne?“
– Zuzana, 26 let, historička

 
„Vzrušoval mě sex bez lásky.“
„Vždycky jsem žila jen v trvalejších vztazích. Žádné lásky na jednu noc, žádné nezodpovědné románky. Se všemi svými chlapy jsem nejdřív měsíc dva spořádaně randila a teprve pak došlo na sex. Jednou jsem se opila s kamarádkami, které vyprávěly o svých sexuálních úletech. Zatoužila jsem ochutnat sex s ,cizincem‘. Milování jen tak, bez lásky. Počkala jsem, až všechny mé přítelkyně odejdou, a pak si v restauraci vyčíhla nejpřitažlivějšího muže. Poslala jsem mu po barmanovi vzkaz a panáka – navzdory skutečnosti, že jsem tou dobou už dva roky chodila s Martinem. Přisedl si. Ani nevím, kde se ve mně vzala taková odvaha, ale aniž jsem se ho zeptala na jméno, pozvala jsem ho rovnou do postele. Moje zvrhlost mě neskutečně vzrušovala. Samotný sex mě ale zklamal. Neměli jsme ani potuchu, co se druhému líbí, a protože mezi námi nestačila přeskočit pořádná jiskra, chyběla trochu i touha. Alespoň z mé strany. Vzbudila jsem se s bolavou hlavou a výčitkami svědomí. Kdybych zažila něco opravdu úžasného, asi by mě netrápily, ale takhle mi celá nevěra připadala naprosto zbytečná.“
– Květa, 24 let, aranžérka
 

A proč to? Jako důkaz, že mladé baby jsou vlastně kurvy? Určitě jsou, ale je to jako s tím debilním Covidem. Nikoho nezajímají ty banální příběhy těch statisíců lidí, co jim nic nebylo. Zajímavější je hodně zdramatizovat těch několik, co „prožívali peklo“. A to je totéž. Takové ženské jsou a o skutečné lásce nemají ponětí. Ale jsou takové všechny? 

Feste: Všechny ne, ale zase trvám na těch svých 80%. Pokud jde o ty mladé tak určitě.

Fanyn: Statistiky nemám, ale stále doufám, že se mýlíš.

Feste: Také bych se rád mýlil a byl mile překvapen.