Nevěrná Karolína

+14

Byl jsem několik let hluboce přesvědčen o tom, že nevěra do partnerského vztahu prostě nepatří a v našem manželství nemá místo. Když jsem se v občasných chlapáckých debatách svým kamarádům svěřil, že jsem od svatby s Karolínou skutečně s žádnou jinou ženou nic neměl (opilecké muchlování s účetní Jiřinou po vánočním večírku v práci nepočítám, protože kromě líbačky a zběžného osahání prsou přes podprsenku k ničemu nedošlo), smáli se mi a ťukali si na čelo. Mně ale jejich prchavé eskapády, trapná prozrazení a následné ponižující doprošování se připadaly směšné. Karolína mi navíc jako sexuální partnerka zcela vyhovovala, necítil jsem potřebu hledat jinde.

Po narození Janičky samozřejmě náš intimní vztah prošel určitou změnou, ale ani tak jsem si nepřipadal odstrčený a žádný alarm mi v hlavě nepípal. Na ulici nebo třeba v bazénu jsem se pochopitelně za pěkně stavěnou slečnou rád po očku podíval, i fantazii v duchu popustil, ale dál nic. No, byl jsem pitomec, jak se nakonec ukázalo. Když naše Jana začala chodit do školky, Karolína zůstala doma, protože svoje podnikání mohla dělat i na dálku. Já pak k ranním cestám do práce přibral příjemnou povinnost vodit dcerušku do školky, kterou máme nedaleko bydliště. Byly to sice trochu stresy, všechno ráno stihnout a přetrpět zdlouhavé dětské vypravování se včetně záchvatů svéhlavosti malé parádnice kvůli tomu, co si vezme na sebe, ale já to vždycky nakonec nějak zvládnul; chtělo to jen po odevzdání Janičky učitelkám vyjet přímo do kanceláře a nedostat se cestou do dopravní zácpy. Netušil jsem, že právě tenhle hektický ranní shon vytváří prostor pro něco, o čem jsem si myslel, že nemá v mém manželství s Karolínou co dělat.

Jednoho rána jsem doma zapomněl složku s důležitými dokumenty, bez kterých nemělo smysl do kanceláře vůbec vyrážet. Uvědomil jsem si to náhodou díky tomu, že Janička při loučení ve školce vyžadovala svou oblíbenou panenku, kterou jsem měl schovanou v aktovce. Absence desek s materiálem, který jsem do noci proškrtával, mě hned trkla. A tak jsem od školky popojel zpátky k našemu domu, zaparkoval auto ve vedlejší ulici a vyběhl schody do své pracovny, kde se dotyčné desky povalovaly na stole. Karolínu jsem nikde neviděl, ale chtěl jsem se s ní aspoň krátce pozdravit, a tak jsem se vydal ji najít. K mému údivu byla ještě v ložnici; ležela v naší rozestlané posteli, hlavu zabořenou pod polštářem a noční košilku necudně vykasanou až nad zadek s bledým, neopáleným obrysem plavkových kalhotek z léta. Pravidelný pohyb její ruky mezi rozevřenými stehny a tiché vzdechy mě nenechávaly pochybovat, že má ženuška si tu po ránu hezky hraje s frndičkou. Fascinovaně jsem to pozoroval, protože svou ženu jsem vlastně nikdy při masturbaci neviděl, a cítil jsem, jak mé vzrušení roste a s ním i ztopoření mého penisu. Sledoval jsem, jak se její prsty boří mezi rozevřené závojíčky, lesknoucí se vlhkostí, a v duchu se snažil vybavit si, kdy jsme to spolu naposledy dělali. Pták mi už stál a moje touha vystřídat Kájiny prsty a pořádně jí projet frndu se stupňovala. Potichu jsem si rozepnul, stáhnul trenýrky a s pérem komicky trčícím do prostoru jako kopí jsem se vydal ke své ženě, která si se stále hlasitějším hekáním dál mastila kundu. Rozhodl jsem se připravit jí takové nenadálé překvapení. Opatrně jsem se přikradl až k posteli, několika pohyby ruky si nahonil péro do naprosté ztopořenosti a pak jsem rychle na Karolínu nalehnul. Překvapeně sebou trhla, ale jakmile ucítila tvrdost mého ptáka na své puklince, v příští vteřině už se pode mnou vypínala proti jeho tlaku. Díky tomu, že byla krásně mokrá a rozdělaná, zajel jsem jí do štěrbiny jediným pohybem. Prohnula se, ani se nenamáhala se na mě otočit a jen začala pohybovat pánví proti mým přírazům. Prvními několika pohyby jsem do její pičky zajel nadoraz a pak už následovalo tvrdé šoustání, doprovázené mým supěním a jejím sténáním do prostěradla. Viděl jsem, jak prsty zatíná do okraje matrace, jak hází zadnicí nahoru a dolů a bušil jsem jí do rozcapené prciny, až to hlasitě mlaskalo.

Bylo to velmi odlišné od našeho obvyklého milování s dlouhou předehrou a minimem zvukových projevů; teď Karolína hekala jako nějaká coura a já si uvědomil, že jsem ji v návalu vzrušení několikrát plesknul přes zadek. Delší sexuální půst se ovšem brzy přihlásil mým nastupujícím vyvrcholením a já nebyl schopen ani ochoten toužebně vyhlížený výstřik oddalovat. Sevřel jsem silně prdelku své ženy a se stěží potlačeným výkřikem jsem se dlouhým vystříknutím do jejího lůna udělal.

Hladil jsem Karolínu prsty zlehka po linii zad, přecházel na její zadek a klouzal mezi jeho půlkami na vnitřní stranu stehen. Ležela s hlavou zabořenou do polštáře, oddychovala a lehkými zachvěními a tichými vzdechy pokaždé, když jsem bříšky prstů přejel přes naběhlé závojíčky její rozevřené mušličky, mi dávala najevo, že ještě nemá dost. Začal jsem proto okolo její prcinky jemně kroužit; okamžitě ji nastavila a vysadila zadek proti mým prstům. Důrazněji jsem její horkou rýhu promnul a palcem zatlačil na dírku; hned zajel dovnitř, Karolína se prohnula a slabě zasténala. Pak začala pohyboval pánví proti mému palci, který zmizel celý v její vystříkané a krásně kluzké pochvě. Vsunul jsem do horké štěrbiny další dva prsty. Přirážela proti nim prudkými pohyby, které se zrychlovaly, a třela se o ně svým citlivým bodem na přední stěně vagíny. Její vzdechy se změnily v hlasité hekání, zvedla se z lehu na kolena, čímž mi umožnila přístup k prověšeným a pohupujícím se prsům, které jsem okamžitě volnou rukou začal na střídačku mačkat a mnout od hrudníku k trčícím bradavkám. Karolína házela zadkem nahoru a dolů, nakonec sebou prudce trhla, prohnula se jako luk, já ucítil záplavu její vlhkosti na celé ruce a ona se slastným
vydechnutím dopadla znovu na postel. Zabořila hlavu zpátky do polštáře a hlasitě oddechovala. Opatrně jsem prsty vyjel z její pulzující kundy a tiše vstal.
Chvíli jsem se na svou ženu, která právě celá zrudlá a zpocená prožívala doznívající vlny slasti, láskyplně díval a pak jsem vycouval na chodbu a rychle se začal oblékat, protože tohle příjemně strávené zpoždění mě mohlo v práci přijít draho.
„Pane bože, to bylo něco…“, ozvalo se malátně z ložnice. „To byla nádhera, Karle!“
Zpitoměle zamilovaný úsměv mi na tváři rázem ztuhnul. „Karle ??? Jmenuju
se odjakživa Jirka“, což moje manželka mohla jen těžko zapomenout !
Napjatě jsem čekal, co bude dál a v duchu si uvědomil, že mi vlastně Karolína celou tu dobu neviděla do tváře! Když jsem přišel, ležela s hlavou pod polštářem a za celou dobu našeho milování se na mě jedinkrát neohlédla. „Já si dám sprchu, ju?“, ozvalo se z chodby a vzápětí jsem se mohl kochat pohledem na mou nahou ženušku, jak ladně kráčí směrem ke koupelně. Jak se tak nesla a prdelka se jí pohupovala, ucítil jsem znovucukání v rozkroku. Zmizela v koupelně, ale zpoza pootevřených dveří ještě stihla zahalekat: „Dáš si pak se mnou snídani, Karle?“ Její slova
sprchovým koutem rezonovala a já si uvědomoval, že tohle opravdu není normální. Karolína si evidentně myslí, že jsem někdo jiný. Někdo, koho najisto čekala. Rychle jsem se dooblékl a seběhnul ze schodů do haly. Zvuk klíče v zámku mě přiměl na poslední chvíli zabočit za roh a ukrýt se v malém kumbále, kde máme uskladněné čistící prostředky. Právě včas, protože halou kousek ode mě vzápětí prošel úplně cizí muž v obleku. Přitočil jsem se k šoupacím dveřím a pak za ním proklouznul pod schodiště. Připadal jsem si jako figurka v nějaké počítačové hře, která musí neviděna procházet různými místnostmi a skrývat se před příšerami.

Chlapík už byl v půlce schodiště, když se nahoře objevila Karolína, omotaná ledabyle kolem pasu osuškou, s ještě vlhkými ňadry nahými a bradavkami na jejich vrcholcích bojovně trčícími. Zaslechnul jsem jen zmatené útržky konverzace, kdy ona se zjevně divila, proč se dotyčný Karel znova oblékl, zatímco on jí nechápavě vysvětloval, že právě dorazil.
Na víc jsem už nečekal, prosmýknul jsem se k zadnímu vchodu a přes zahradu vyběhnul na ulici k autu. Když jsem se rozjížděl, zdálo se mi, že ve zpětném zrcátku vidím Karolínu v županu, jak vyjeveně stojí u branky. Ale možná si tohle jenom přidala má rozjitřená fantazie.

Tímhle zcela nečekaným odhalením začalo to nejpodivnější období našeho manželství. Když jsem se večer vrátil domů, Karolína uhýbala pohledem a tvářila se zkroušeně, ale žádné vysvětlení mi nedala. A já se prostě nedokázal zeptat, protože jsem nechtěl slyšet to, co bylo očividné. A tak jsme měli to, čemu se říká tichá domácnost. Většinu času jsem trávil s dcerkou, večer se snažil doma moc nezdržovat nebo se někam uklidit s knížkou a uléhal jsem do manželské postele zásadně v době, kdy Karolína už spala. V hlavě mi kromě tradiční otázky všech paroháčů „proč?“ vrtalo i to, jestli Karolína celou věc skončila nebo udržuje s dotyčným Karlem i nadále poměr.
Několik týdnů jsem sám sebe nutil to nedělat, než jsem jednoho rána opět místo do práce zamířil neohlášeně zpátky domů. Už jsem chtěl trapného vysedávání v zaparkovaném autě nechat, když se po půlhodině objevil na rohu ulice povědomý chlapík a sebejistě kráčel k brance. Po asi patnácti minutách vytáčím, tedy číslo Karolínina mobilu, abych jí sdělil, že za chvilku budu u ní, ale její mobil byl vypnutý. No nevadí, aspoň je překvapím…

Když jsem potichu odemkl dveře. Zvuky, které se ozývaly z ložnice se nedaly zaměnit s ničím jiným. A vzhledem k tomu, že tam nemáme televizi… Potichu vstupuji do obýváku, za kterým se nacházela ložnice. Dveře byly zavřené. To co se tam odehrávalo bylo zcela zřejmé. Na sedačce i na zemi se různě povalovalo oblečení včetně spodního prádla obou aktérů…, mé ženy a onoho Karla. Nedalo mi to a prošacoval jsem Karlovo sako. Z náprsní kapsy jsem mu vytáhl náprsní tašku a v ní měl občanku. Ejhle, Karel je Ing. Karel Kalivoda. A hele, ženatý.., dvě děti. Manželka se jmenuje Marta. To je kolega mojí ženy v jejím podnikání. Osobně jsem jej neznal, ale z dřívějších Karolíniných slov vím o koho jde. Našel jsem i jeho mobil. Trochu jsem mu v něm pohledal v seznamu a našel Martu. Zobrazil jsem si její telefon a dal jej do svého. Pak jsem Karlovým jménem jeho ženě poslal SMS znění: „Promiň, Marto, ale právě jsem ti nevěrný. Karolína je lepší než ty. Kam se na ni hrabeš.“ Telefon i náprsní tašku jsem pak dal na své místo do saka. S bušícím srdcem, sevřenými pěstmi a krví napumpovanou ve spánku jsem se chystal vpadnout do ložnice. V poslední chvíli jsem se však zarazil. Tomu, co se tam děje už stejně nezabráním a navíc podle zvuků bylo jasné, že ti dva se dostávají k vrcholu. Něco mě totiž napadlo. Rychle jsem posbíral všechno Karlovo oblečení a vyhodil je z okna ven. Venku bylo asi -5°C. Nachystal jsem si pak foťák na mobilu a čekal mezi dveřmi z chodby do obýváku. Po chvíli se dveře ložnice otevřely a v nich se první objevila nahá Karolína a jediné co měla na sobě bylo semeno, které měla ještě na prsou, břiše a dokonce i v klíně. Následována Karlem s ještě ztopořeným ptákem. „Teda ty jsi mi dal“, pochvalně se je ještě moje žena stačila vyjádřit. V tu chvíli je probral blesk fotoaparátu. To jak se tvářili se ani nedá popsat. Karolína si automaticky přede mnou zakryla svá intimní místa, jako bych jí nikdy neviděl, a pan inženýr v panice hledal své oblečení. Popadl jsem ho, zkroutil mu ruku za záda a vystrkal ho dolů do haly nahého a štěkl jsem na něj: ,,Všechny tvý věci jsou před barákem! Tak bys měl spěchat, ať je tam najdeš“. načež jsem jej vypakoval ven a prudce zavřel dveře. Jako z dálky ke mně od Karolíny dolehla snad ta nejnemožnější a v podobných chvílích nejpoužívanější výmluva: „Jirkooo, to… to není tak jak to vypadá…“
„Nééé?? A jak to teda vypadá? Pouč mě! Nebo chceš říct, že špatně
vidím?!“ řval jsem na ni.

„Já ti to všechno vysvětlím“, žadonila. Seděla schoulená, oblečená už v županu na sedačce. Vrátil jsem se nahoru do obýváku a rozhodně jsem neměl náladu poslouchat její výmluvy a vysvětlování. „Víš, mám sto chutí tě vyhodit za ním. Uděláme to ale jinak. Já přespím u kamaráda nebo u rodičů a ty to tu dej mezitím do pořádku“, a pohledem ukazuji na zválenou postel… „a až se zítra vrátím, tak ať tě tu už nevidím! Snad si nemyslíš, že po tomhle bychom spolu ještě mohli být. Jo a mimochodem až si zapneš mobil, tak zjistíš, že jsem ti před necelou půlhodinou volal, abych ti sdělil, že se vracím“.
Než stačila překvapením něco říct odešel jsem z bytu. Měl jsem opravdu co dělat abych to všechno ustál. Vytahuji z kapsy mobil, že zavolal jsem kámošovi, zda mi poskytne na noc azyl.
Pak jsem na telefonní číslo té inženýrovy manželky poslal tu vyblejsknutou fotku jejího nahého muže s mojí rovněž nahou ženou. „Ať se ten zmetek smaží v pekle!“ pomyslel jsem si.

Věděl jsem, že Karolína nikam neodejde, už kvůli naší Janě. Navíc má v našem bytě trvalé bydliště a tak by to nešlo jen tak ji vyhodit. To jsem si uvědomil, když jsem trochu vychladnul a začal racionálněji myslet, že s tím bych neobstál. Tak jsem se tedy na druhý den ráno vrátil domů. Ráno jsem si vzal v práci volno a jakkoliv jsem neměl jasno v konkrétní posloupnosti jednotlivých kroků, začal jsem tím, že jsem před Karolínu večer mlčky položil formulář žádosti o rozvod.

Bookmark the permalink.

9 Comments

  1. +1

    No, co k tomu říct. Právě jsem v kůži Jirky. Ne, že bych byl proti občasnýmu zpestření, klidně i bez mojí účasti. Ale musí v tom být důvěra. A tu moje žena právě zadupala do země, stejně jako Karolína v tomhle příběhu.

  2. 0

    Honzo, tak svůj vlastní příběh o tom, co se ti přihodilo ve zkratce hoď na poradnu a můžeme to probrat, kde se stala chyba a co s tím dál.

  3. 0

    Za mě zase trapné…dobrá povídka by to byla…kdyby se Karel proměnil v cuckolda,…ten konec se žádostí o rozvod ,bleee

  4. +1

    Sonny, ale tento web se jmenuje Paroháči. On její manžel paroháčem je, jen ze sebe nenechal dělat debila. 90% paroháčů o tom buď nevědí, že paroháči jsou a nebo když to zjistí, vyvodí z toho správné důsledky. A mimo jiné, asi jsi to dobře nečetl, protože Karel byl ten milenec.

  5. +1

    🙂 Komické. Proč by se měl paroháč měnit na cuckolda a nerozvádět se? Spíš cuckold by měl vzít koule do hrsti, postavit se před zrcadlo a odpovědět si na otázku, jestli je cuckold proto, že k tomu byl přinucen, že mu de facto nic jiného nezbývalo, nebo je to výsledkem vzájemné dohody. Pokud je někdo spokojený v manželství a jeho žena se začne prachsprostě kurvit, tak ne, nemá se měnit v cuckolda, ale podat žádost o rozvod a najít si pořádnou ženu. Ideálně prozřít a už se raději neženit 🙂 Žít se dá přece i bez svatby.

  6. +1

    Pekná a uveriteľná poviedka. Mne sa na nej najviac páči „akčnosť“ paroháča, že nakoniec neostal ako korunovaný blb. Píš ďalej, ide Ti to.

  7. +3

    Presne tak. Konečne niečo s reálnym koncom. Dristy o tom ako sa zženštilý chlap zmení na hlupáka, a bude tolerovať, prípadne s láskou v zaslzených očiach pozorovať ako sa mu žena kurví a jemu sa to ešte aj páči mi zdvíhajú žlč.
    Pravda je taká že sme kohúti s vysokým egom a nevera ženy nás raní. Chlap buď reaguje násilne, alebo potichu, ale takmer vždy to ukončuje. Je mizivé percento tých ktorí vedia odpustiť.

  8. 0

    Dobre si spravil, kurva to je!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *