Proměna mé ženy

Jednoho večera jsme s manželkou leželi na sedačce v obýváku, otevřeli si láhev vína a u zapálených svíček si jen tak příjemně povídali. Probírali jsme všechno možné a nakonec došla řeč i na sex a vztahy. Došli jsme k tomu, když mi vyprávěla o jedné kolegyni z práce, jak si pokazila manželství a teď se rozvádí, protože na ní praskla nevěra. Bylo to asi tím vínem co jsme vypili a celkově pohodovou atmosférou, kterou jsme si navodili a tak jsem jí zcela bez okolků řekl:

„To mě by vůbec nevadilo, kdybys měla milence.“

„No tobě určitě ne, s tvou žárlivostí“ smála se.

„Myslím to vážně, kdyby šlo jen o sex, tak by mi to nevadilo, klidně bych ti dopřál ať si užiješ“ namítal jsem, přiznal jsem se zcela bezelstně ke svým nejtajnějším fantaziím.

„To myslíš vážně?“ ptala se udiveně „to by jsi mě jako strčil do postele cizímu chlapovi?“

„No kdybys chtěla sama, tak proč ne? Proč ti nedopřát něco jiného?“ řekl jsem.

„A co bych jako z toho měla mít? Co by jsi z toho měl ty?“ ptala se už celkem napruženě.

„Já bych z toho měl asi vzrušení, že máš jiného, a ty asi taky, ne?“

„To jako fakt myslíš vážně?“ byla už naštvaná „jsi normální? Jako přejít nevěru, to možná bych pochopila, ale jen možná. Ale ty mě k nevěře teď přímo nabádáš.“

„Nenabádám tě, jen říkám, že kdybys chtěla, nebyl bych proti, líbilo by se mi to, já bych se s tebou určitě nerozvedl“ snažil jsem se jí uklidnit.

„Slyšíš se co mi říkáš?“ už doslova supěla a já poznal, že jsem to se svou otevřeností přehnal „to mi chceš říct, že mě miluješ, když chceš, abych měla někoho jiného?“ kopla do sebe na ex zbytek vína ze sklenky a prudce vstala „přešla mě nálada na víno, dál si povídat, jdu spát“ sebrala se o odešla do ložnice.

Já jsem uklidil v obýváku a po pár minutách si šel také lehnout. Zalezl jsem pod peřinu a přitisknul se k ní. Naštvaně mě od sebe odstrčila, abych jí nechal.

Druhý den ráno jsme se bavili už normálně, ale pořád byla trochu odměřená a podrážděná. Už jsme se o tom dál nebavili a vše do starých kolejí se tak nějak samo vrátilo až po několika dnech a my dělali jako by jsme se o takových věcech nikdy nebavili. Až po několika týdnech s tím začala ona sama. Volala mi, že přijde o něco později, že jde s kolegyní na skleničku vína, protože jí dnes rozvedli a ona to špatně nese. Samozřejmě, že jsem nic nenamítal. Cestou z práce jsem se stavil nakoupit, připravil lehkou večeři pro nás oba až přijde a uvelebil se k televizi. Nezdržela se opravdu dlouho, přišla domů v dobré uvolněné náladě, ale ne opilá, ani na ní nebylo znát, že byla na víně. Políbila mě na uvítanou a s chutí si dala připravenou večeři.  Vyprávěla o kolegyni, jak je z toho celá špatná a pak se na mě tak divně zadívala:

„Tobě by vážně nevadilo, kdybych měla milence? Vážně by se ti to ještě líbilo?“ ptala se.

„No nevadilo, ale nebudeme se o tom bavit, jo?“ snažil jsem se předejít nějakému konfliktu.

„Proč ne? Mě to zajímá“ trvala si na svém „vážně kdybych si zahla tak by ti to nevadilo?“

„Ne“ řekl jsem stroze.

„A co bys jako dělal?“ pokračovala ve vyptávání „to by jsi si ho jako honil, jo? Nebo co?“ z jejího tónu bylo znát, že se opravdu zajímá o tu hypotetickou situaci a neschyluje se k žádné bouřce a tak jsem přistoupil na její hru.

„No, čistě teoreticky, protože k tomu nikdy nedojde“ začal jsem i přes to opatrně „bych si ho třeba honil nebo bych si ho od tebe nechal zamknout.“

„Co?!“ vykulila na mě udiveně oči „co zamknout, jak?“

„Do pásu cudnosti, do také klícky co se dnes prodávají“ vysvětloval jsem.

Začala se smát jako praštěná, nedokázala se ovládat a tak přes smích jen ze sebe vykoktala:

„Tak to bych chtěla takovou klícku vidět, kup si jí na toho svýho šmudlu“ nedokázala stále svůj smích zastavit a už s ní nebyla žádná kloudná řeč. Za neutuchajícího smíchu se zvedla a šla do koupelny, kde byla naložená ve vaně skoro hodinu.

Byl jsem rád, že se tentokrát nenaštvala jako minule a tak jsem, zatím co byla ve vaně, sáhl po tabletu a objednal jsem jednu kovovou klícku. Zbytek dne už jsme se bavili o běžných věcech a nic nenaznačovalo, že bychom se k tématu nějak vrátili. Až večer v ložnici se toto téma opět vrátilo. Šli jsme spát a já se k ní přitisknul, začal jí hladit po celém těle a líbat na krku, tak jak to má ráda s vidinou milování se. Chvíli se poddávala mým dotekům a polibkům a občas z jejích úst vyšlo toužebné zasténání, které ovšem po chvíli ustalo a bylo ticho. Až pak jsem si uvědomil, že vzlyká. Přestal jsem, natáhl se k lampičce a rozsvítil. Z jejích očí tekly slzy a ona stále hlasitěji vzlykala.

„Copak se děje lásko?“ ptal jsem se.

„Nic“ utřela slzu a odvrátila ode mě hlavu.

„Vidím, že se něco děje, udělal jsem něco? Nebo tě něco bolí?“

„Nerozumím tomu. Co jsem udělala špatně?“ zadívala se mi upřeně do očí.

„Nic jsi neudělala špatně. Čemu nerozumíš?“ ptal jsem se a nechápal jí.

„Tak proč mě už nechceš? Proč by jsi chtěl, abych lezla do postele s někým jiným?“ z jejích očí se řinulo stále více slz.

„Lásko já to tak nemyslel“ utišoval jsem jí a utíral jí slzy „nic jsi neudělala špatně, chci tě, pořád tě chci a nic se nezmění. To jsou jen sexuální fantazie, nic víc“ řekl jsem a objal jí.

„Ale to znamená, že ti se mnou něco schází, když máš takové představy“ snažila se ze mě dostat něco víc.

„Nic to neznamená, jen představy, nic víc. Představy, že kdyby tobě něco chybělo naopak se mnou, tak bych ti to dovolil“ ujišťoval jsem jí.

„Ale já nechci, mám jen tebe. Nemůžu mít nikoho jiného“ řekla.

„Vždyť je to v pořádku, nechci abys dělala něco co nechceš, lásko“ řekl jsem a políbil jí do vlasů.

„Miluji tě, jsi jediný a vždy jediný budeš, nikdy nebudu mít jiného, nechci, jasný?“ ptala se mě.

„Ano lásko moje a už nebreč“ řekl jsem. Cítil jsem jak přestává vzlykat a po chvíli usnula na mém rameni a spokojeně spala až do rána.

Když jsem viděl jak celou tu situaci špatně nesla, nechtěl jsem se k tomu už nikdy vracet. A proto, když po pár dnech přišel balíček s objednaným pásem cudnosti, jen jsem ho rozbalil, zvědavě si ho prohlédl a pak jsem ho uklidil do skříně za zimní oblečení a ani ho své ženě neukázal, abych v ní znovu nevyvolal chmurnou náladu. Po pár dnech jsem na ten pás zcela zapomněl a nějaké hrátky s ním nebo představy o nevěře mé ženy jsem zcela vypustil z hlavy.  Až po několika týdnech, možná už měsících, došlo k nečekanému připomenutí. Byla sobota dopoledne a moje žena dělala úklid ve skříních zatím co já jsem vařil oběd.

„Co to je?“ slyším jak se mě ptá z dáli z ložnice od skříně. Nevěděl jsem co má na mysli a než jsem stačil zareagovat tak si sama odpověděla „jó, to je tamto, už vím“ vyprskla smíchy „ty jsi si to koupil?“

Došlo mi, že nešla mnou zapomenutou klícku:

¨           „Ano koupil, ale když jsem viděl jak jsi minule plakala, tak jsem ti to nechtěl ani ukazovat“ přiznal jsem „a pak jsem na to zapomněl.“

„Ale tohle by mě fakt zajímalo“ smála se zase jako potrhlá a stála už ve dveřích kuchyně s klíckou na dlani „tohle bych opravdu chtěla vidět.“

Díval jsem se na ní nechápavě a tak mi jí podala a pokračovala:

„Myslím to vážně, nasaď si to, chci to vidět“ vypadala dost neoblomě.

„Dodělám to tady ať se mi to nepřipálí a pak to zkusím jo?“ řekl jsem.

„Dobře pak se mi přijď ukázat“ řekla a položila klícku na stůl a šla dodělat úklid skříní.

Já jsem dodělal oběd a pak jsem se začal věnovat klícce. Notnou chvíli jsem s ní zápolil, ale nakonec se mi jí podařilo nasadit a zamknout. Šel jsem za ní do ložnice jen v tričku a klíckou bimbající se mezi nohama.

„Tak takhle to vypadá“ řekl jsem ve dveřích.

Otočila se a znovu vyprskla smíchy. Přišla ke mně a dlaní mi jemně nadzvedla koule. Chvíli si to zaujatě prohlížela a pak se mi podívala do očí:

„Pohodlný? Líbí se ti to?“ ptala se.

„Je to takový divný pocit. Držíš ho a nedržíš. Asi jo, nevím, asi se mi to líbí“ řekl jsem rozpačitě.

„Vypadá to divně, mě se to nelíbí, ale nech si to, když chceš“ řekla bez jakýchkoliv známek emocí.

„Nechci si to nechat, chtěl jsem to jen vidět, lásko, ale to se nosí, když žena chce, aby to muž nosil“ řekl jsem.

„Nechci“ řekla stroze.

„Odešel jsem do kuchyně, sundal klícku a zase ji uklidil. Tentokrát jsem ji založil mezi do krabice mezi nářadí. Nandal jsem oběd na talíř a zavolal svou ženu k obědu.

„Už jsi si to sundal?“ ptala se u jídla.

„Ano“ řekl jsem.

„Možná někdy z legrace to můžeme použít. Neříkám, že se mi to nelíbí, jako věc je to hezký, ale vypadá to divně, neumím si představit, že by jsi to nosil“ řekla

„Přesně tak, někdy jako pomůcku na hraní, ale až na to bude nálada“ souhlasil jsem a ani mě to nijak nemrzelo, protože jsem nikdy před tím o nějakém nošení ani neuvažoval, vždyť jsem jí koupil jen pro ukázku.

Řeči o klícce nebo o mých představách zcela vymizeli z našeho života a mi si dál žili náš zamilovaný život, řešili běžné každodenní starosti a radosti, které nám přinášel. Jen občas jsem se zcela osamoceně oddal svým fantaziím s vědomím, že má žena nikdy nedovolí k jejich realizaci, protože jsem věděl, že by to její city a vnímání našeho vztahu nedovolili. A upřímně, mě to ani moc nevadilo, protože mi občasné vzrušení z představ bohatě postačovalo a nikdy by mě nenapadlo, že se něco změní. A přesto se to stalo. Moje žena měla narozeniny a protože se jednalo o kulatiny rozhodl jsem se, že jí zařídím velikou oslavu. V baru nedaleko našeho bytu jsem udělal reservaci pro potřebný počet hostů, které jsem pozval. Své ženě jsem nic neřekl a každého koho jsem zval jsem také důrazně požádal, aby vše držel v tajnosti. Do baru jsem nechal přivést dort, velikou kytici a vše co se chystá stále bedlivě tajil.

V den jejích narozenin jsem jí slíbil, že si půjdeme sednout někam na menší večeři a oslavíme to v tichosti sami.  Hodinu před tím jsem jí, ale zavolal z práce, že nestíhám, ať vyrazí sama do onoho baru, že tam hned dorazím. Věděl jsem, že půjde, protože to tam znala a hlavně jsem věděl, že už bude nachystaná, oblečená a nalíčená. V telefonu bylo slyšet zklamání, ale ujistil jsem jí, že jí vše vynahradím a užije si to. A tak vyrazila.

Když přicházela k baru, vyhlížel jsem jí nedočkavě zpoza dveří. V momentě, kdy chtěla sáhnout na kliku a otevřít dveře jsem je před ní otevřel sám a vtáhl dovnitř. Políbil jsem jí:

„Všechno nejlepší lásko moje“ řekl jsem a otočil jí směrem do baru. Stáli před námi všichni naši dobří známí, všechny její nejlepší kamarádky, kolegové a kolegyně z práce, všechny, které měla ráda. Povedlo se. Překvapením nemohla ze začátku ani mluvit, byla šťastná a bylo vidět jak moc ta sešlost, která byla jen kvůli ní jí těší. Oslava to byla úžasná, hromada zábavy, srandy, hudby a tance a samozřejmě také alkoholu. I když jsme na naše poměry pili celkem dost a dlouho do noci, neopili jsme se do němoty, jen nám bylo opravdu dobře a měli jsme výbornou náladu.  Jak přibývali hodiny a vypitý alkohol, tak úměrně tomu postupně ubývali poznaní hosté. Společnost se tenčila, až nás tam zůstalo jen pár. Řešili jsme, jak se kdo dostane domů, já zaplatil útratu a chystali jsme se k odchodu, někdo na zastávku autobusu čekat na noční spoj, další si zavolali taxi, když jsem si všiml, že u baru sedí jeden náš dlouholetý kamarád a nemá se s námi odchodu.

„Copak ty nejdeš“ ptal jsem se ho.

„Já ještě ne, ještě chvíli posedím a pak půjdu nějak jinam“ odpověděl.

„Jak to?“ ptal jsem se a pak mi to došlo „počkej, tobě už nic nejede?“ bydlel ve vedlejším městě.

„Ne, už ne, poslední vlak jsem prošvihl, taxi nepřichází v úvahu, musím počkat a první ranní vlak. Ale to je v pohodě, dobrou noc“ snažil se odbít svou situaci.

„Počkej to nejde, co tu budeš dělat sám“ namítl jsem můžeš přespat u nás.“

V tom si všimla i moje žena, že s ním něco řeším na baru a přišla k nám. Když celou situaci pochopila, přidala se ke mně a společně jsme ho přemluvili, aby šel k nám, že mu usteleme v obýváku. Nakonec souhlasil.

Kousek od baru jsme s pár ostatními počkali na noční autobus než odjedou a pak se vydali kousek pěšky k našemu bytu. Náš kamarád se nám celou cestu omlouval, že nechce být na obtíž, ale mi si trvali na svém, že přátelé si mají pomáhat.

Došli jsme domů. Uvedli našeho hosta do obýváku a zatím co já mu roztáhl pohovku moje žena mu povlékla deku a připravila polštář. Pak jsme ho nechali o samotě, popřáli mu dobrou noc a sami se zavřeli v ložnici. Svlékli jsme se do naha a lehli si do postele. Hned jsem se k ní začal tisknout a doufal, že má stejnou chuť se milovat jako já. Rukou jsem jí přejel kundičku a zjistil, že celá teče. Přesto mě od sebe odstrčila:

„Neblázni, uslyší nás. Nech to na ráno až odejde“ dala mi pusu na tvář a řekla, že jdeme spát, že je stejně moc unavená. Za chvíli už jsem slyšel jak spokojeně oddychuje ve spánku a cítil jak také usínám. Nevím jak dlouho jsem spal, když mě probudil pohyb v posteli. Vstávala z postele a oblékala si kraťoučký saténový župánek, který jí končil v půli zadečku.

„Copak lásko?“ ptal jsem se tiše.

„Mám žízeň, spi, hned přijdu“ zašeptala.

Spokojeně jsem se otočil na bok zády k ní a chtěl pokračovat ve spánku.  Přes otevřené dveře jsem slyšel jak si v kuchyni napouští vodu do sklenice a pak bylo ticho. Nevím jak dlouho. Možná minutu, možná deset, ani nevím jestli jsem usnul nebo ne, ale najednou jsem prudce otevřel oči a došlo mi, že se ještě nevrátila do postele, ale zdálo se mi jakoby se s někým bavila. Pak mi rozespalému došlo, že v obýváku spí kamarád a že ho zřejmě vzbudila. Když už jsem se také probral a slyšel, že jsme vzhůru všichni, tak jsem pomalu vstal a chtěl se jít také napít. Vyšel jsem z ložnice a viděl svou ženu jak stojí nad pohovkou kde ležel náš kamarád a dívá se na něj. Slyšel jsem ho jak jí říká:

„Promiň, ale když jsem tě viděl v tom župánku, skoro nahou, tak se mi hned postavil.“

„To vidím“ řekla tiše „a taky si ho hned honit, viď?“

„Nedalo se tomu odolat, moc bych to chtěl od tebe“ řekl a stále si před ní neskrývavě honil ptáka.

„Blázníš, vedle mám manžela“ řekla moje žena a dodala „miluju ho jsem mu věrná“ na chvíli se odmlčela a pak řekla „ale je pravda, že takhle velkého jsem ještě v ruce nikdy neměla ani na živo neviděla, ani tak obrovský žalud.“

„Tak si jen sáhni“ šeptal „udělalo by mi to radost, bude to jen mezi námi.“

„To, to nejde“ řekla, ale přitom se posadila na bobek vedle postele. Viděl jsem jak stuha na jejím župánku povolila a ona před ním byla zcela nahá s roztaženýma nohama.

„Moc bych chtěl cítit tvojí ruku“ řekl tiše.

„Nemůžu“ odmítala, slyšel jsem jak se jí chvěje hlas „to nejde, nemůžu“ opakovala jako by přesvědčovala sama sebe a pak dodala „je krásnej“ v zápětí před ním klesla na kolena a sevřela mu ho ve své dlani. Jemně ho honila a nakonec se k němu nahnula a začala mu olizovat jeho ohromný žalud. Já stál ve tmě v předsíni za dveřmi a začal si honit už na beton ztvrdlého ptáka.  Ona mu chviličku olizovala žaluda, snažila se ho kouřit, ale do pusy se jí vešel jen kousek. Po chvíli, ale přestala, otočila se k němu zadečkem a ohnula se přes konferenční stole. Otočila k němu hlavu a řekla úplně nahlas jako by jí bylo jedno jestli jí uslyším:

„Chci to tam, dělej.“

On na nic nečekal, vstal z pohovky, klekl si za ní a začal jí ho pomalu zasouvat do kundičky. I v tom šeru jsem dobře viděl jak má otevřená ústa a oči do kořán, jak si užívá ten ohromný ocas co právě do ní vnikal. Když do ní zajel celý, jen vzdychla. On chvíli počkal a pak začal přirážet. Nejdřív pomalu a opatrně, ale postupně nabíral na rychlosti a intenzitě. A na rozdíl od mojí ženy se ovládal a byl zcela potichu. Za to ona, nedokázala svou prožívanou rozkoš nijak skrývat a hlasitým vdycháním to dávala jasně znát. Poznal jsem, že se rychle blíží orgasmu. Byla jako v transu, vůbec se neovládala a bylo jí v tu chvíli jedno jestli jí mohu slyšet. Najednou mu říká:

„Už budu, dělej, stříkej, všechno do mě, chci to cítit“ sotva to dořekla, dosáhla svého vrcholu. V ten moment se i on vzepjal, zarazil ho do ní co nejhlouběji a začal stříkat. Ještě chvíli oba vydýchával svůj orgasmus. Když se uklidnili, otočila k němu hlavu a tiše šeptala:

„Doufám, že jsme ho nevzbudili, ale bylo to úžasné“ zavrtěla zadečkem, aby mu dala najevo, že už ho má z ní vytáhnout. Otočila se k němu, ještě jednou mu olízla žalud a řekla:

„Dobrou noc.“

Já jsem rychle s tvrdým ocasem zaběhl zpět do ložnice a lehl si pod peřinu zase zády k ní. Vzápětí se vrátila moje žena. Ještě jsem slyšel jak zrychleně dýchá po té jízdě. Tiše si lehla vedle mě, aby mě nevzbudila. Najednou jsem nevěděl co mám dělat, jak mám reagovat. Přemýšlel jsem když jsem si uvědomil, že slyším jak vedle mě popotahuje. Brečela. Pomalu jsem se k ní otočil, chytil jí kolem ramen a zašeptal jí do ucha:

„Neplakej, všechno jsem viděl, je to v pořádku, že se ti to líbilo.“

„Já, já jsem ti nechtěla zahnout“ brečela do polštáře „promiň, prosím tě promiň mi to.“

„Miláčku nebreč, není co promíjet, bylo to úžasný tě tak vidět, jak si užíváš, je to v pořádku“ utěšoval jsem jí a přitiskl se k ní celým tělem, takže můj stojící ocas se jí tlačil na zadeček.

„Ne, není to v pořádku“ řekla stále s brekem, který najednou ustal jako mávnutím proutku, rukou sáhla pod peřinu a nahmatala můj ocas „tobě se to opravdu líbí? Ty se vážně nezlobíš?“ ptala se.

„Nezlobím, proč bych měl? Měl bych se zlobit, že je moje žena spokojená?“

Chvíli mlčela a pak řekla:

„Ale já ….“ nedokončila větu.

„Copak?“ ptal jsem se.

„Neměl jsi to chtít, víš?“

„Ale přece se ti to líbilo, užila jsi si to, ne?“

„Ano, právě, že se mi to líbilo moc“ řekla s takovým smyslným tónem v hlase „až moc se mi to líbilo, má úžasného ptáka, většího než ty a umí to s ním i líp než ty“ říkala a stále držela můj ocas v ruce, musela si být moc dobře vědomá toho, že ač mi říká ponižující věci, můj ocas to v ten moment viděl jinak a stál snad jako ještě nikdy a tak dodala „cítím, že tobě to nevadí, že si to vše užíváš.“

„Ano lásko, užívám si to jsme rád, že jsi si to tak užila“ přiznal jsem.

Najednou pustila můj ocas a mlčky vstala z postele. Šla do předsíně do skříně. Po tmě tam něco hledala, vrátila se až po pár minutách, kdy má erekce už opadala. Zavřela za sebou dveře do ložnice, posadila se na kraj postele a rozsvítila lampičku na nočním stolku. Ruce měla klícku a podávala mi jí:

„Zamkni se“ přikázala dost důrazně a já si jí poslušně vzal z její ruky. Pak dodala „ale nebude to na hraní, na tvém ocasu se mi bude líbit, chci v sobě cítit už jen pořádný ocas.“

Zíral jsem na ní a nechápal tu její proměnu.

„Na co čekáš?! Zamkni se“ zopakovala svůj příkaz a já se začal zamykat. Pak mi sebrala klíček, vzala klícku do ruky a chvíli si jí prohlížela „nevím čemu jsem se tak smála, líbí se mi, je to moc pěkný, chci abys to nosil pořád, takovýhle pindíci mají být jen v klícce.“

Nevěděl jsem co říct. V hlavě jsem měl hrozný zmatek a cítil jsem, že se mi to všechno líbí. Z myšlenek mě vytrhnul další její příkaz:

„Měl toho hrozně moc, ne jako ty těch pár kapek, všude to ze mě teče, mám ulepený celý stehna, pojď to všechno olízat“ řekla a lehla si na záda, mou hlavu si cpala rovnou mezi nohy. Když jsem se poprvé jazykem dotkl její kundičky plné semene, poprvé jsem ucítil jeho chuť dodala „neměl jsem to chtít, tvoje chyba jestli se ti to nebude líbit. Já to, ale jinak už nechci, už budeš jen lízat, budeš mít pořád klícku, na sex jsou lepší jiní“.

Bookmark the permalink.

Jeden komentář

  1. Krasna poviedka, dakujem 🙂 Uvod mi pripomenul nase vlastne zaciatky s manzelkou, krasne spomienky

  2. Moc hezká povídka, také jsem to po mé paní chtěl, bohužel to ale nedotáhla, tak daleko a raději se s mnou rozvedla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *