Irena pokračování 3.díl

Konečně se doloudalo datum, kdy jsme se měli  dohodnout na další schůzce.  Od půlnoci toho dne jsem čekal  jak na trní na její zprávu.  Konečně přišla SMS : „ V pátek,  na  chalupě,  nevolej!“  Bez vysvětlení , bez upřesnění. Měl jsem  dilema :   Jet, nejet ?  Bylo to velmi podezřelé.   Ale i přes těžkosti  dostat se na víkend  někam sám , jsem to risknul.  Začal jsem v tu dobu podnikat a cestování kdykoli  bylo normální. Schoval jsem se za to. Jen jsem doufal, že jde o chalupu Ireny,  ne naši. To by byl průšvih. Vyrazil jsem v pátek večer a cestoval polovinu…

Irena pokračování 2.díl

Po dvou  dnech  nás  čekala cesta domů.  Setkání  na  nádraží bylo radostné  a přiznám  se, že jsem se   těšil  a rozvíjel  fantazii. Irena v kostce oznámila výsledky její cesty sem,  i já se zmínil a tím bylo povinnosti  učiněno za dost. Poté jsme se věnovali jeden druhému a sami sobě. Přesně jak jsem to předpokládal. Po zjištění, že v kupé budeme  opět  sami,  jsem pocítil  v rozkroku  silné  brnění (každý chlap to zná jako „hučení v klacku“). Při představách mi podklesávala kolena. Opět jsem se velmi, velmi  těšil.  A odhadl jsem dobře. Večerní cesta začínala příjemně. Večeře v jídelním voze, nemnoho alkoholu a příjemné posezení.…

Irena pokračování 1.díl

Nějakou dobu, tak jak jsem předpokládal, jsme se nesetkali. Ne že bychom o to nestáli, ale času bylo málo,  nějaké starosti v zaměstnání, a podobně,  se několik týdnů postaraly o jinak klidné období. Když jsem Irenu náhodou potkal ve vlaku do Ostravy, nečekané setkání mě vyvedlo z míry natolik, že jsem sotva mohl  promluvit. V celém těle jsem náhle pocítil takovou slabost, že to na mě musela vidět. „Žádný  strach , jsem to já, kam jedeš ?“  promluvila. Opověděl  jsem , že do Ostravy a ona se usmála, a že taky do Ostravy. „Pojď do mého kupé, je tam volno,  pokecáme“  a vedla…