Series: Má druhá rodina

Péťa k nám do podniku nastoupil hned po maturitě. Dobře si to pamatuji, protože přišel ke mně do skladu v den mých šestatřicátých narozenin. Právě jsem sestupovala s těch příkrých schodů, když se za mnou vydal nahoru. Ještě jsem nevěděla, o koho jde, ale byl hezký, urostlý, vypadal jako Viktor Sodoma, a když jsem šla se schodů, všimla jsem si, jak se jeho pohled stočil k mým stehnům a červené minisukni, kterou jsem si i s bílou halenkou dnes ráno oblékla. „Jdete ke mně? Mladíku?“ Ptám se ho. „Ano, do skladu.“ Odpověděl nejistě. „Tak to tu chvilku počkejte, než se…

Poznal jsem ji už ve škole. Studovala o tři ročníky níž, a moc se mi tehdy nelíbila. Nosila dlouhý cop až k hubenému zadečku, a ve škole se o ni říkalo, že je to mrcha. Sblížili jsme se trochu v den, kdy se stěhovala s mámou, Drahuškou, do bytu naproti našemu, a já jim pomáhal s nábytkem. Časem jsem se sblížil i s jejím mužem, když se vdala, a dokonce jsme spolu jedno léto trávili i společně dovolenou v NDR, kde jsem si začal s její mámou, kterou jsem v té době znal už několik let.   Co jsem se našoustal…

Drahuška byla po škole první, která se mi v práci zalíbila. Nebyla to žádná mladá holka, odhaduji tak nějak kolem pětatřiceti let, ale tak pěkná a vybavená žena, jako ona, by se musela pohledat. Píchal jsem už několik mladých holek, ale tahle zkušená samice, mne přímo něčím přitahovala. Když jsem si šel prvý den v zaměstnání vyfasovat pracovní pomůcky, potkal jsem ji. Právě šla dolů po příkrých schodech, asi na záchod, a jak opatrně našlapovala v střevíčcích na jehlách, a aby mi nespadla do náruče, z pod červené minisukně na mne několikrát zablikala svými bělostnými kalhotkami. Možná si i všimla,…