Nastal čas závodní dovolené. Provoz továrny se téměř zastavil a kromě několika nezbytných pracovníků všichni zaměstnanci nastoupili dva týdny povinného volna. Yveta se těšila, že konečně i oni vypadnou z tohoto vězení a snila o týdnu někde pod stanem nebo snad dokonce v malé chatičce někde na Lipně. Vyprávění Valérie o jejich nedávných zájezdech s Čedokem do Bulharska nebo dokonce Jugoslávie brala spíš jako exotický cestopis. Přítrž jejímu snění o dovolené ale udělala zpráva, že Jarda s ředitelem odjíždí na týden na návštěvu družebního závodu do Gery v dederónově. Bohužel bez manželek. „Chápeš to? Tak prej družba, a nás ženský jako nechaj doma?!“, zoufala si kamarádce. Vali smutně potřásla hlavou. „Kdepak, účast oddělení propagace není nutná“ a máchla rukou kamsi nad sebe. A tak ráno vyprovodily své manžely k bráně závodu, kde je vyzvedlo auto z okresního města, a protože továrna byla prakticky prázdná, vylezly po schodišti na plochou střechu jejich bytovky a po svém zvyku nahé se začaly opalovat. „Odpoledne můžeme dát koupačku.“, nadhodila Yveta. „Tak jo, k písáku je to kousek a našemu mladýmu vědátorovi uděláme hezký odpoledne.“, zasmála se Valérie a začala si roztírat opalovací krém krouživými pohyby po ňadrech. A právě v ten okamžik se nad okrajem střechy objevil rozesmátý mužský obličej. „Velmi sa ospravedlňujem, dámy, požárná kontrola.“, vysoukal ze sebe mezi záchvaty smíchu bezpečnostní technik Juraj. „A to se podívejme, že zrovna teď?“ dala si Vali ruce v bok, až se jí dmoucí ňadra rozhoupala, zatímco Yveta se jako obvykle bleskově zahalila do ručníku. „Ako by som tu nebol.“ zadeklamoval mladý bezpečák. „To tak!“, odsekla Valérie. „Když už jsi nás takhle vyrušil, můžeš nám aspoň namazat záda. Abysme se ti nespálily, když jsi ten požárník…“, ušklíbla se a ladně se položila na břicho. Juraj se neméně ladně přehoupl přes okraj střechy, až protipožární žebřík zadrnčel, a usedl k ní. Yveta se chvilku v sedě dívala, jak jeho ruce jemně masírují Valérii záda, a neuniklo jí, že několikrát zabloudily i na jiné tělní okrsky, ať už to byl kulatý zadek nebo aspoň z boku mohutná prsa, přitisknutá k ručníku. Pak si uvědomila, že z toho jejího ručníku jí kouká vrcholek prsa i s bradavkou a Juraj na něj nepokrytě civí, takže sebou radši taky mrskla na břicho, i když se kvůli tomu musela fešnému Slovákovi na pár vteřin odhalit. Valérii se dostalo opravdu vydatné péče, ale když už Yveta na Juraje skoro zapomněla, najednou ucítila jeho jemné dotyky na svých zádech. Nádherně klouzaly po její rozehřáté kůži a Yveta cítila, jak se jí dělá v podbřišku příjemné teplo. Přistihla se při myšlence, jaké by to bylo otočit se a nechat si namasírovat i předek, a cítila, jak jí napružené bradavky tlačí do ručníku. Sebemenší otření o jeho froté látku jí způsobovalo slast, vystřelující ze špiček ňader dolů, do lasturky, která se jí musela pod zadečkem až necudně rozevírat. Díky rostoucímu vzrušení však tentokrát Yveta zapomněla na svou upjatost a naopak stehna dala ještě trochu víc od sebe. Oči měla sice pevně zavřené, ale Jurajův pohled na své kundičce cítila i tak. Když s tím koncertem pro deset šikovných prstů skončil, byla rozdělaná jako po té nejkrásnější předehře. „Ospravedlňujem sa, dámy, ale musít isť. Popoludni robím údržbu v dámských šatnách, keďže baby sú na dovolenke.“ Yveta otevřela oči až dlouho potom, co protipožární žebřík přestal drnčet. Moc dobře věděla, jak jí hoří tváře a zahrocené vrcholky ňader trčí dopředu. Přemohla nutkavou touhu zajet si rukou mezi nohy a přesvědčit se, jak moc jí zvlhla mušlička. Valérie se dívala trochu nepřítomným pohledem přes kraj střechy, pak potřásla hlavou a prohlásila, že si jde domů něco uvařit.
„V kolik vyrazíme na ten písák?“, chtěla vědět Yveta. Kamarádka se ve dveřích zarazila a pak zadumaně zavrtěla hlavou. „Hele já to asi dneska vypouštím. Vzpomněla jsem si, že … ještě … musím něco poklidit.“, dokončila trochu nepřesvědčivě a zmizela na schodišti.
Yveta se ještě chvíli opalovala a využila odchodu Valérie k tomu, po čem toužila od momentu, kdy na ni Juraj položil své šikovné prsty. Sjela si dlaní do rozkroku, sevřela svůj vypouklý pahorek a ucítila pod kudrnatými chloupky horko a vlhko. Připadala si ohromně necudně, když se začala prsty na kundě třít a jemně si rozevírat závojíčky. Na střechu sice nikdo nemohl z okolních, beztak prázdných budov vidět, zato Yveta se mohla krásně rozhlížet po celém areálu továrny, zatímco střídavě tiskla svůj naběhlý klitoris a dírku. Nabrala z ní na špičky prstů svou šťávičku a vtírala si ji do vztyčených bradavek, jemně je potahovala a dráždila, až byly jako dvě anténky. Všechno směřovalo k tomu, že se na tom tajném místě s báječným výhledem vydráždí až k orgasmu, ale stačil jeden pohled dolů, aby svou slastnou činnost přerušila. Po továrním dvoře totiž pospíchala Valérie v upnutých minišatech, nervózně se otáčela na různé strany a mířila k budově výrobní haly, ke které přiléhaly šatny dělnic. Yvetě trvalo několik vteřin, než si poskládala Jurajovu hlášku, Valinu náhlou změnu odpoledního programu a její vyfintěnost do nejpravděpodobnějšího vysvětlení. Šokovaná kamarádčinou přímočarostí, s jakou se vydala na zálet za bílého dne přímo na pracovišti, zapomněla na masturbaci, chvatně sebrala své věci a jen tak omotaná ručníkem, pod ním nahá, seběhla po schodech do jejich bytu. Myšlenky na to, co se právě chystá Valérie v nedalekých šatnách provádět s tím slovenským fešákem jí ale nešly z hlavy ani doma. Vklouzla do zavinovací sukně, natáhla si halenku, teprve pak jí došlo, že si pod ni nevzala podprsenku, ale mávla nad tím rukou a vyšla z bytu. Sama sobě nedokázala vysvětlit, proč do dámských šaten vlastně jde. Raději nad tím nepřemýšlela, protože by si musela přiznat, že prostě chce vidět to, co se tam zřejmě odehrává.
Jako myška tiše otevřela vstupní dveře a proklouzla předsíňkou dovnitř. Šatny tvořily dvě místnosti se sprchami vzadu. Yvetu tu byla vlastně poprvé, protože její (ne)pracovní náplň ji mezi dělnice z provozu prakticky nikdy nezavedla. Opatrně postupovala potemnělou místností podél šatních skříněk a k cíli ji neomylně vedly zvuky, ozývající se ze zadní místnosti. Hlas Valérie poznala okamžitě, přestože v téhle tónině ho slyšela poprvé. Přitiskla se k futru dveří a opatrně ze stínu nahlédla do zadní místnosti. Valérie klečela na lavičce a rukama se zapírala o její opěradlo. Ramínka šatů jí spadla, z výstřihu ji visela vytažená nahá prsa a houpala se sem a tam. Spodek šatů měla vykasaný až nad pas a za obnaženou zadnici ji pevně oběma rukama svíral Juraj, který stál za ní a v pravidelném rytmu ji zezadu obdělával. S každým jeho přírazem se ozvalo plesknutí, jak Valérii kozy nadskočily a Jurajovo břicho pláclo o její půlky. „Eště….eště…eště….eeštěěě!“, sténala Vali stále dokola se vzrůstající naléhavostí. Byla rozcuchaná a po zrudlých tvářích jí stékaly pramínky potu, další běžely po lesknoucích se kozách. „Ježiši eště…to je nádhera…přitlaaač!“, sténala, zatímco Juraj se zuby zakousnutými do spodního rtu začal zvyšovat frekvenci svých přírazů. Yveta cítila, jak se jí podlamují kolena a do tváří hrne krev. Vlastně nejen do tváří; bradavky na prsou jí trčely jako dvě citlivé anténky přes látku halenky a jelikož neměla podprsenku, bylo tak snadné si vklouznout rukou do výstřihu a začít sladce trápit naběhlé cecíky taháním a tisknutím… Uvědomila si, že je to zřejmě poprvé, co vidí cizí lidi šukat takhle zblízka a navíc takhle tvrdě. Valérie doslova kvílela a Juraj, před hodinou jemný a pozorný džentlmen, ji mrdal jako poslední couru, prsty zatínal do její vysazené zadnice a občas ji dokonce přes ni svižně plácnul. „Joo…eště…eště…eště přitlač, roztrhni mi ji…“, chroptěla šukaná Vali a vzápětí se celá roztřásla a z jejího pohazování hlavou a vzlykavého hekání Yveta pochopila, že se právě udělala. Zároveň si uvědomila, že ona sama má obě ňadra ve výstřihu obnažená, nalité bradavky trčící, a že se rukou hladí pod sukní na vnitřní straně stehna a nezadržitelně směřuje ke své mušličce. Sledovala, jak Juraj vytáhl svoje kopí ze zmáčené prciny své milenky, až to v prázdnu šatny hlasitě mlasklo, a při pohledu na ten veliký ocas s obnaženým žaludem, vlhce se lesknoucí Valinými šťávami, na chvíli zatoužila se mu poddat. „Pofajči mi, zlatko.“, vzal Juraj zpocenou a oddychující Valérii za ramena a přistrčil jí své péro k obličeji. Vytřeštila na něj oči, jako kdyby si teprve teď plně uvědomila jeho velikost, a pak ho začala nesměle olizovat. Juraj ji po chvilce vzal za hlavu a netrpělivě si ji přitáhl k ocasu, až Valérie dušeně zachroptěla.
A v té chvíli zvedl oči a jeho pohled se setkal s pohledem Yvety. Na tváři se mu objevil široký úsměv, zatímco Yveta na několik vteřin zcela zkameněla. Juraj jen zlehka pokývnul hlavou jakoby na pozdrav a prohlížel si její částečnou nahotu, zatímco Valérii u svých kolen začal lehkým pohybem ruky udávat tempo, se kterým začala pohybovat hlavou dopředu a dozadu a polykat jeho kládu, ne bez obtíží. Yveta cítila jeho oči na svých ňadrech a stěží přemohla touhu vyhrnout si sukni a ukázat mu, kde se pohybují prsty její pravé ruky. Teprve se zpožděním si přes clonu vzrušení a touhy uvědomila nepřístojnost celé situace, dnes už podruhé nuceně přerušila laskání své kočičky, spěšně si nacpala prsa do výstřihu a co možná nejtišeji vyběhla ven. Vratkým krokem přešla dvůr a doklopýtala do bytu. Tam si stáhla úplně promočené kalhotky a zhluboka se nadechla. Zážitky dnešního dne jí rozechvívaly každý nerv a sval těla a nevěděla úplně, co s nimi počít. Juraj ji viděl určitě, ale viděla ji Valérie? Bude na ni naštvaná, bude jí zážitek s ním tajit? Jak se vlastně tam v šatnách měla zachovat? Nepropásla příležitost, jejíž povahu se až styděla si plně uvědomit? Bezmyšlenkovitě popadla osušku a plážovou kabelu, připravené od rána na cestu k vodě, a vyrazila do pískovny. Chladivá koupel jí udělala dobře, pomohla na chvíli vyhnat napětí ze svalů a lehkou závrať z hlavy. Když se pak položila na známý plácek a nechala se vyhřívat sluníčkem, vrátily se jí obrazy dnešního dopoledne do myšlenek znova, ale už jen jako příjemně lechtivá a vzrušující vzpomínka. Znovu se s přivřenýma očima začala zlehka hladit, putovala prsty po celém těle a pomalu v sobě probouzela na těch správných místech slastné pocity, už několikrát vybičované na hranu rozkoše a pak neukojené. Dala si záležet, aby nespěchala, a teprve když byla připravená, vlhká a rozevřená, vklouzla prsty do své štěrbinky a začala jimi zvolna pohybovat.
Myšlenka, že na tomhle místě nebývají s Valérii samy, se jí vkradla do hlavy postupně. Když se neochotně přinutila otevřít oči, uviděla jejich obvyklého diváka stát jen pár metrů od ní. Nebylo třeba dlouze uvažovat, jak dlouho ji sleduje; pravidelné trhavé pohyby jeho ruky v šortkách byly výmluvné dost. „Stůj!“, zadržela ho autoritativně, když si uvědomil, že je spatřen a pokusil se vycouvat do hustého křoví. „Pocem, dělej!“, nařídila mu, aniž by věděla přesně, co po něm bude chtít. Neochotně se loudal k její dece, nepřehlédnutelný stan na trenýrkách se pokoušel zakrýt rukou a tvářil se velice nešťastně. „Stuj!“, zavelela znovu, když došel až k její dece. „Teď pokračuj v tom, cos dělal.“ Samotnou ji překvapilo, jak jí role té, která rozkazuje, působila tichou radost. „Já … já … jsem nic nedělal.“, namítl chabě a nejistě přešlápl. „Nelži. Voba víme, žes mě pozoroval a honil sis ho. Teď pokračuj…, ale vyndej si ho z kraťasů!“, uťala stroze jeho výmluvy a současně doširoka rozevřela svá stehna. Díval se na její vzrušením mokrou a rozevřenou mušli v houštince vlhkostí zplihlých chloupků jako omámený a po chvilce váhání skutečně zalovil v šortkách a vytáhl svůj penis. „Na svůj věk ho má docela velkýho, většího než Jarda…“ napadlo Yvetu, když si s očima upřenýma na jeho přetaženou předkožku začala zvolna kroužit po prcině a po chvíli do ní znovu zajela prsty. Po několika jemných pohybech si kundu pořádně roztáhla, zvedla zadek z deky směrem k mladému honiči a začala se rychlými pohyby prstit. Sledoval ji napjatým pohledem a s tichým supěním si honil ptáka sotva metr nad její rozcapenou micinou. Z čista jasna, bez jakýchkoliv předchozích náznaků, přidušeně zahýkl, trhl s sebou a z žaludu mu vytryskl cákanec teplého, smetanově bílého, hustého semene, který dopadl Yvetě na břicho a po pupíku pomalu stékal na pahorek. Kluk rudý v obličeji začal cákajícím pérem prudce pumpovat a stříkal další a další dávky v na Yvetino břicho, vnitřní stranu stehen a dokonce pár kapek jí dopadlo i na chlupy kundy. Yvetě připomněl jejího prvního kluka, se kterým začala chodit ještě ve čtrnácti. Dlouho mu nechtěla pod zákonem dát, až ji přemluvil, aby mu ho aspoň vyhonila rukou. Stříkal stejně prudce a nečekaně jako tenhle mladíček, nikdy nevěděla, kdy její pohyb spustí jeho ejakulaci. Cítila ty kapky semene, jak na ni dopadají, zaklonila hlavu a s dlouhým, úlevným zasténáním konečně dosáhla toho dne svého tolik odkládaného orgasmu. Těžko říct, jestli to bylo díky tomu, že se tak nestydatě předváděla před tímhle nadrženým puberťákem, ale bylo to jedno z nejsilnějších vyvrcholení, jaké zažila. Když se po dlouhé době probrala z růžové mlhy prožité slasti, ještě nad ní stál a zkoumavě si ji prohlížel. „Jak to, že vždycky když sem s kamarádkou přídeme, za chvíli se tu ochomejtáš?“, vyrukovala na něj. „No… mám na půdě dalekohled. Teda na hvězdy, ne kvůli vám!“, dodával překotně. „No a vždycky vás vidím přicházet.“ Musela se té protimluvné odpovědi zasmát. „Přijď zase zejtra touhle dobou. Teď padej.“ Poslušně přikývl a vzdálil se. Yveta se ještě několikrát zlehka pohladila, otřela si z kotníků písek, který se jí nalepil na zasychající cákance jeho spermatu a šla se narychlo vykoupat. Pak tam ještě asi deset minut poseděla na své osušce než oschla a začala se pomalu oblékat. Ještě sama přesně nevěděla, co dalšího se tu zítra odehraje, ale měla příjemný pocit, že je to zcela v jejích rukou a je jen na ní, co všechno mladíkovi dovolí.
