Pouť

“Tak drž a vyšpul na mě tu kundu kurva!” Slyším za sebou dobyvatele mé svatyně, kterou tak nepěkně pojmenoval. Stojím tu za sokolovnou opřená o strom a můj bílý zadek svítí do tmy. Za mnou je Fery místní rom, který dle drbů co jsem slyšela rád bílé ženy a nejlépe zadané, aby po něm nechtěly žádné city. Vždy jsem jím opovrhovala, ale teď tu jsem a chovám se jak děvka. Vždyť do teď jsem měla jen svého Jiříka. Jenže ten teď místo doprovodu domů chlastá s kamarádama na pouťové zábavě, ze které se akorát vracím. Prosila jsem Jirku ať mě…