Je září. Přemýšlíme s Jirkou, mým kamarádem, co budeme dělat. Prázdniny utekly, počasí se zhoršuje a my nemáme do čeho píchnout. Sedíme v kavárně, a můj pohled přitahuje leták na zdi. Jedná se o reklamu na zájezd do Paříže. Hned mne to zaujalo a příteli to sděluji. Ten mává rukou, ale pak zbystřuje smysly a po odmlce dedukuje:
“Na to ještě máme, to si můžeme dovolit. Spousta hezkých Francouzek nemá chlapa, a já jim dám nabídku, kterou nemohou odmítnout.“
Jde ke stěně a předčítá podmínky a termíny. Hned vybíráme termín, jenž nám vyhovuje, dávám mu prachy, aby to druhý den zařídil. V pondělí mi dává zprávu, že je to OK.
Na nádraží Na Florenci stojíme u autokaru, pokuřujeme, a sledujeme pasažéry, nastupující do našeho vozu. Máme z toho velmi smíšené pocity. Průměrný věk pasažérů je asi tak sedmdesát let. Upřímně, kdyby byla cena nižší, balíme a mažeme domů, ale za ty prachy …….
Alespoň jedna věc je příznivá. Máme celý konec autokaru pro sebe. Území důchodců končí právě před námi. Vidíme je jen zezadu a to se dá vydržet.
Dveře se zavírají a vyrážíme. Rovnáme si věci a využíváme celý zadní prostor. Náhle u nás přistává láhev becherovky. Startovala někde vepředu a nám udělala velkou radost. Upíjíme a posíláme po kružnici. Snad to s důchodci nebude tak zlé. Ještě jsme to nepochopili, a zpředu přistává láhev slivovice.
„Jo, bude to zajímavá cesta,“ odhadujeme. A je.
Po dvou hodinách zastavujeme v Plni a přistupují poslední důchodci. Nijak se o to nezajímáme, ale když se mezi nás na konci vozu cpe hezká, černovlasá pětadvacítka, zbystřujeme, a štěstí pokračuje. Za ní kráčí druh, asi tak stejně stará blondýna. První hází kabelu na sedadlo vedle mne a káže:
“Hoši, zaplujte do kouta, jedeme s vámi. Dandi , toho vysokýho mi nech, ráda šplhám.“ Nevím, o kom mluví, my jsme stejně vysocí. Pak tu legraci chápu. Představují se jako Dana a Hana, a hned vytahují řízečky. No, cesta nemá chybu. Hana se vydává k řidiči a mnění řízek za pivo a vrací se s nimi k nám.
Zatím dobrý.
Cestou usínáme a ráno nás budí myčka, kterou autobus právě projíždí. Po té vystupujeme a u benzínové stanice se jdeme dát do pořádku. Nutná očista těla a zubů a jde se na kávu s kroasantem. Holky zveme s sebou a trochu se s nimi seznamujeme. Dana nabízí tykání, všichni souhlasíme. Domlouváme se na společné prohlídce Paříže. Ani jeden nechceme s důchodci diskutovat kam a kudy a tak.
Sedáme na metro a celý den navštěvujeme známá i neznámá místa. Navečer toho máme všichni dost. Sedíme na Trokaderu a odpočíváme. Trochu si při tom holky prohlížím. Blond Dana je klidnější holka s pěkným obličejem a opálenou pletí. Je oblečena v bílých minišatech z husté fáčoviny, bez rukávů. Velká prsa v bílé podprsence ji prosvítala skrze látku a i bílé kalhotky vzadu plnily tuto jednu z důležitých povinností. Hana, černovláska v letních šatech s velkými květy. Trošičku zaoblených tvarů. S menším poprsím a bez podprsenky. To vidí všichni na první pohled. Tmavé a ostré bradavky ji krášlí hrudník. Její tmavé oči jsou pichlavé a hluboké.
Vstáváme a míříme k autobusu. Hana s Jiřím jdou před námi a já si všímám, že se vadou za ruce. Po chvíli se dokonce lehce líbají. Dana si již všimla také a po tomto:
„Já chci taky, já chci taky.“ Se natahuje ke mně a líbá. Beru ji tedy také za ruku a pokračujeme.
Autobus nás veze do F1 na okraj města. Ubytováváme se. Dáváme se po celodenní tůře do kupy. Sprcha, a jde se na večeři. Zvu je do místní restaurace a po večeři si kupujeme láhev Kalvadosu, který před hotelem a před spaním vycucáme. Pak zapadáme do svých pokojů. Jdeme spát.
Usínám a někdo škrábe na dveře. Jiří bystří a já jdu otevřít dveře. Za nimi Hana, cpe se dovnitř se slovy:
“ Dana s tebou potřebuje mluvit, makej tam, já počkám tady.“ A pleská mně po nahém zadku a vystrkuje mně na chodbu. V tom se otvírají dveře jejich pokoje a já se mohu schovat tam.
„Exhibicionisto“ nálepkuje mne Dana „ pojď se schovat.“ Odkrývá deku a zve mne k sobě. Zalézám k ni a všímám si, že je také nahá. Ptám se, co se děje.
„Právě, že se nic nedělo, tak jsme s tím musely zamíchat.“ Vysvětluje a šibalsky mi kouká do očí. V dalším momentu cítím dotyk na penisu. Pohlížím na ni a vidím, že ona mne upřeně sleduje.
„A co budeme dělat teď? “ ptám se.
„Nezdržuj a pojď ke mně.“ Žádá mne o posun v akci. A tak se k ni nakláním s polibkem. Ona mě bere za ramena a smýká se mnou na lůžko, sedá mi na břicho a vystrkuje na mně ta velká, krásná prsa. Rozhýbává pánev a opírá se mi dlaněmi o hruď. Ví, co dělá, můj penis vystřeluje nahoru a tlačí ji žaludem v kříži. Dívá se na mne, pozvedá zadeček a nechává si ho spadnout pod kundičku. Ihned po něm jezdí sem a tam. Je dosti vlhká na to, aby do ni sám zajel. A to se právě stává. Jsem v ni, v té teplé jeskyňce, plné toho krásně lepkavého sekretu.
„Máš tak krásný teploučko a vlhko, musela ses na mně těšit.“ Snažím se ji povbudit.
„Ani ne tak na tebe, jako na tvého ptáka. Viděla jsem ho dnes venku, když se ti postavil po líbání.“ Vysvětlila a radost mi moc neudělala. Jezdí mi na něm a kozy se jí houpou nade mnou. Beru je do rukou, tedy snažím se je nadzvedávat, při jejich velikosti, a prsty mačkám bradavky. Za její upřímnost ji mačkám, až na mě syčí bolestí.
„Neblbni, víš, jak to bolí? Hraj si s nimi jemně.“ Lehá na mne a kozy mi tiskne na hruď. Jezdí teď po penisu i po kozách.
„Je dost tvrdej, pojď to zkusit zezadu, mám to ráda.“ A hned kleká vedle a vystrkuje zadeček do výše. Mačká se tváří a poprsím do pokrývky a čeká. Poklekám za ní a pomalu do ni strkám svého tlustého ptáka. Maloučko vyschla a musím si ho naslinit. Pak do ni vjíždím téměř celý. Přirážím k ni a hýbám s ním do stran a nahoru a dolů, a vše se ji líbí.
„Jóóó, To je ono. To se mi líbí. Pokračuj. Pak ti to oplatím. Jóóó.“ Užívá si to a tvrdě při tom přiráží.
Po chvíli ho vytahuji a jezdím s ním po celé kundě a i zadečku. Neprotestuje, drží a vzdychá. Dávám ho zpět a pokračuji v pohybech.
„Myslela jsem, že chceš změnit místo.“ Praví zklamaně. Zaráží mne to, ale pak jen prohlašuji:
„Je dost času, nepospíchej.“ A jdu do toho. Opět ho vyndávám a stimuluji s ním celý prostor okolo.
Dana klidní pohyby a čeká. Já si sliním žaludu a tisknu ho do otvoru. Chvilku je odmítán, ale pak tam vjíždí bez odporu. Je neuvěřitelně těsná a hluboká. Schovávám ho do ni úplně celého a bez odporu. Dana , slabě naříká a hluboce dýchá. Vrčí při každém mém pohybu, ale statečně drží. Mám ho po celé délce vlhkého a lesklého. Stále s ním zajíždím a vyjíždím a pozoruji na partnerce, že ji nezbývá čas. Trochu přitvrzuji a dorážím k ni rychleji. A jde to, Tlačím to do ni a ona se vzpírá. Lehá i se mnou na břicho a já do ni buším. Heká a sténá a chvěje se po celém těle. Pak ustává, chvíli je v klidu a šeptá mi: „Nech ho ve mně, prosím, ať si ho užiju.“
„Neboj se, taky se mito tak líbí.“ Uklidňuji a lehce na ni lehám. Prostrkuji ruce pod její kozy a odpočíváme oba dva.
Asi po patnácti minutách vytahuji z jejího zadečku ne úplně povadlého ptáka. Lehám si vedle. Danuška vstává a jde k umyvadlu. Namáčí ručník a velmi pečlivě si otírá kundičku a mně penis. Jen to mu stačí a trčí jako péro. Dana odhazuje utěrák a rukou hodnotí tvrdost mého nářadí. Po honění si ho bere do úst. Je silný, ale radí si. Umí to, jsem si jist. Olizuje ho a saje. Dovnitř, ven a tak dál. Vymetá si sním ústa a jemně ho kouše zuby. Když začínám rychleji dýchat, hledí mi do očí a povzbuzuje mně k vyvrcholení. Ležím a tlačím ji ho do úst. Jednu dávku za druhou ji stříkám až do hrdla. Chvilečku se dáví, ale pak polyká a já to cítím na žaludu. Každé polknutí je vzrušivější a vzrušivější. Posouvá se ústy nahoru a rty sbírá všecko semeno. Ani troška nejde mimo její hrdlo. Usmívá se a praví:
„Tak, co dobrý? Líbilo? Mně ano.“ Ptá se a mezitím si olizuje koutky úst.
„Nádherné, jsi dobrá. Vyhovovalo ti to?“
„Jo, a ještě mi vyhovíš, ale až ráno, teď budeme spát, jo?“ Navrhuje a já souhlasím. V náručí usínáme.
Mám její prdelku v klíně a je mi tak dobře.
