Finanční potíže – 1.díl

Měla hnědé vlasy, plnoštíhlou, docela vysokou postavu tak kolem 180 cm, pěkné pevné trojky prsa, prostě Marie Šimáčková byla ve svých 28 letech ženská, za níž se jistě otočil nejeden chlap. Její o deset let starší manžel Radim, aby uspokojil manželčiny nároky, jako např. ty dovolené na Kanárech, Kypru, Tunisu či v Dominikánské republice si na to bral půjčky. Ze začátku od své banky, ale potom už i ty nebankovní. To jej ale přivedlo do platebních obtíží a nakonec hrozila i exekuce.

Radim si vzal druhou práci a tak nebýval moc často doma. Na tohle jsem právě čekal. Aby jste rozuměli, pracuji pro jednu castingovou společnost a hledám neokoukané typy normálních žen. Žádné načančané pornoherečky se silikonovými kozami ochotné za mrzký peníz udělat cokoliv, jakoukoliv čuňačinu. Já nehledal dobrovolnice, ale naopak nedobrovolnice z donucení okolnostmi.
Typ na tuhle Marii Šimáčkovou jsem dostal od kamaráda-bývalého spolužáka, co dělá pro jednoho exekutora. Sice by to dělat neměl, ale kde není žalobce, není ani soudce. Díky tomu kámošovi jsem za dva tácy získal toto:

Radim Šimáček, 38 let, ženatý, bezdětný.
Bytem: Přibyslav okr. Havlíčkův Brod, Malinského ul. 540.
Vyučený: strojní zámečník,
Zaměstnán jako: dělník u žárového zinkování u ACO Industries k.s. v Přibyslavi. Jako druhé zaměstnání vykonává tzv. hodinového manžela.
Pak tam byl jeho telefon.

Marie Šimáčková, roz. Havelková, 28 let, vdaná, bezdětná,
Bytem: tamtéž
Vzdělání: Vyučená aranžérka obchodu a nástavbou s maturitou.
Zaměstnána jako: mistrová u Pribina TKP Přibyslav s.r.o.
Její telefon.

Jediným jejich nemovitým majetkem byl rodinný domek 10 let starý, který si vzali na hypotéku. Tu splácejí, ale díky jiným dluhům by o dům mohli přijít.

Také se mi dostala do ruky kopie papíru, kde stálo, že tři věřitelé mají u Šimáčků pohledávku 157 tisíc korun. On sice splácí, ale to stačí jen na úroky z dluhu. Už prý museli prodat zánovního Superba a nyní mají jen 15 let starou ojetinu Citroenu.

Vím, že se to nemá, ale nechal jsem si udělat u jedné firmy kopii identifikační karty vymyšlené exekutorské kanceláře u jedné firmy, která má reklamu na internetu a nečekal jsem, že to je tak snadné. Inzerovali:  Specializujeme se na nízkonákladovou výrobu všech druhů plastových karet pomocí digitálního tisku.
Jako přímý výrobce jsme v případě potřeby schopni karty vyrobit a expedovat během jediného dne.V případě zájmu Vám také poskytneme i grafické služby: stačí poslat logo, údaje a my Vám kartu navrhneme. Potřebujete-li vzorové karty, pak zašlete grafické podklady v několika variantách. Zašleme Vám vzorové karty, které můžete prezentovat například na nadcházející firemní poradě.

Tak jsem si udělal návrh se svou fotkou a jeho sken jsem jim poslal, ať vyrobí a zašlou mi vzorek. Druhý den jsem jej skutečně měl.
Pak jsem tu Šimáčkovou asi týden sledoval jako nějaký detektiv Babočka. Ona z práce odcházela ve 14:30, pak šla nakoupit a domů. Takže v nějakých 17 hodin byla už doma. Ten její se domů vracel až na osmou večer jejich autem.
Ona se mi líbila, to tedy jo, ale o to mi přece vůbec nešlo…
Nastal čas, abych paní Šimáčkovou poctil svou návštěvou.

Bylo to ve středu tak po půl šesté před večerem, když jsem zazvonil u jejich vrátek. Po chvíli otevřela dveře domu.
„Dobrý den, paní Šimáčková“, pozdravil jsem.
„Dobrý den, co si přejete?“ otázala se překvapeně.
„Jmenuji se Holan a jsem z exekutorské kanceláře,“ pronesl jsem a vytasil se se svým nepravým průkazem.“
„Co…ja…jaká kancelář? Manžel není doma a bez…, bez něj s Vámi nebudu jednat“, řekla mi vyděšeně s nervozitou v hlase.
„No, víte, váš nesplacený dluh činí 157 tisíc korun a pokud jej do týdne nezaplatíte, protože termín splátky už jste dávno prošvihli, celou věc předáme soudu a ten na sto procent dá příkaz k exekuci. Ti věřitelé jsou tři a ti už se na nás obrátili, takže je ve vašem zájmu se mnou jednat. Vždyť by vám mohli zabavit tenhle pěkný domeček a to jistě nechcete. No a já pro Vás mám takový návrh řešení…“, mluvil jsem stále nahlas.
Paní Šimáčková se nervózně rozhlížela vlevo a vpravo, jako by zjišťovala, zda někdo ze sousedů nekouká a neposlouchá a pak rezignovaně řekla: „Víte co, tak pojďte raději dál. Nemusí to nikdo vědět, že máme finanční problémy“.

V předsíni domu jsem jí ukázal tu kopii stavu jejich dluhu a valil jí různé šrouby do hlavy. Byla bledá a poplašená. Tak jsem kul železo, dokud bylo žhavé.
„Mám pro Vás nabídku řešení, jak si odpomoci alespoň od části dluhu. Když zaplatíte těch 57 tisíc a soud uvidí snahu dluh uhradit, k exekuci příkaz nedá.“
„Ale my žádnou hotovost nemáme, tak jak by sme se s manželem z téhle situace mohli dostat?“ byla zvědavá.
Víte paní Šimáčková, i já, stejně jako váš manžel mám dvě zaměstnání. Pracuji vedle exekuční kanceláře i pro jednu castingovou společnost, kterou vlastní zahraniční majitel. Vy jste přesně ten typ ženy, kterou hledáme. Jedná se o nafocení vašich aktů. Za to by bylo těch řekněme 7 tisíc pro vás. A pokud by jste byla ochotna zde u vás ve vašem domě natočit na video něco …no řekněme…tvrdšího, bylo by za to dalších 20 tisíc… Jde o mimořádnou příležitost. Později by to už nemuselo být aktuální.
“C…co??? Cože??? Já že se mám nechat fotit jako to… nahá? Za sedum tisíc?“ byla škována.
„Na ruku“, dodal jsem. „Nezdaněných“.
„Vy…vy hnusnej sprosťáku, co si to o mě myslíte??? Já nejsem žádná kurva!!“ rozčílila se a zvyšovala hlas. „A eště pak točit nějaký voplzlý porno???!!“
„Za dvacet tisíc na ruku“, dodal jsem a pokračoval: „Fajn, paní Šimáčková. To byl jen můj návrh. Je mi vás líto, protože když těch 157 tisíc nezaplatíte, přijdete o tenhle dům a to by byla škoda, né. Heleďte, stačí se trochu přemoci, víte kolik holek i vysokoškolaček porno točí? A nejde jen o studentky, ale jsou mezi nimi i učitelky, inženýrky, zdravotní sestry…, taky pozdější advokátky, dokonce jedna dělá dnes soudkyni u okresního soudu v Havlíčkově Brodě a zrovna ta dostane váš případ na stůl“, lhal jsem jako když tiskne. „No, berte, nebo nechte být“, pronesl jsem a dělal, že se mám k odchodu. Už jsem bral za kliku, když ona najednou vyštěkla rezignovaně: „Počkejte… Ale říkal jste, že bychom od vás mohli mít 57 tisíc, ale za to, co jste mi navrhl to dělá jen 27 tisíc….?“ Obrátil jsem se.
„Takže máte zájem?“ otázal jsem se.
„No, víte…je mi to proti srsti…, je mi to trapný…, stydím se, ale když to pomůže abychom nepřišli o barák…“ řekla skoro plačtivě.
„Takže jste nakonec pro?“ řekl jsem významně.
„A máme jinou možnost, než-li se ponížit až na samotné dno??“ pochopila jejich situaci. „Prosím vás, ale musí se to uskutečnit tak, aby se o tom nedozvěděli sousedi a hlavně ani manžel“ prosila a já ji měl v hrsti.
„To se nebojte, umíme být velmi diskrétní. Prostě sem zítra dopoledne přijede mikrobus. Z něj vystoupíme čtyři ve stejných montérkách. Kdyby se někdo ptal, tak řeknete, že si necháváte udělat nějakou úpravu ve sklepě nebo tak něco.“ vysvětloval jsem.
„Už zítra???“  ulekla se.
„Jasně, zítra“, já na to kategoricky. „Vy pracujete v Pribině, že?“
„Vy to vo mě víte? … Jsem tam mistrovou na lince se sýry… Ale já musím do práce? Celozávodní dovolenou budeme mít až za tři týdny?“
„Vy nemáte zdravotní volna?“ otázal jsem se.
„Máme“, řekla.
„Tak prostě ráno zavoláte do práce, že jste něco blbého snědla a že si jeden den zdravotního volna berete. Hlavně ať to neví váš manžel, protože by třeba nesouhlasil, žárlil či a celé by to pokazil. Já vám nechci ničit manželství, ale naopak…
On půjde do práce a vy zůstanete doma, tedy přesněji i vy se obléknete jako vždycky v pracovní den a půjdete také jakoby do práce, ale za, řekněme, půl hodiny se zase vrátíte domů.  Až budete mimo dům, tak mi zavoláte na tohle číslo, načež jsem jí podal papírek s číslem mého mobilu, že je vzduch čistý a dům prázdný. My přijedeme, řekněme, na osmou ráno. Co říkáte?“ vysvětloval jsem jí plán.
„Hmm, to by šlo… Ale víte, já sem eště nikdy s nikým cizím… a už vůbec né před kamerou. Vždyť to nebudu umět… Budu jako kopyto… nejsem žádná herečka“, vyslovovala obavy.
„To je dobře, že nejste herečka. my právě nesháníme herečky, ale amatérky…, prostě takové normální ženy tak říkajíc z lidu, které ale jsou pohledné a sexy a to vy jste, paní Marie“, uklidňoval jsem ji a lichotil“
A to jako budu s vámi…to…?“ otázala se rozpačitě.
„Se mnou, probůh né,“ zasmál jsem se. „Já nejsem žádný pornoherec. Já budu jen obsluhovat videokameru. Druhý bude náš řidič mikrobusu a technik v jedné osobě, který bude osvětlovačem. Ti další dva budou jakože naši učedníci. Jsou to mladí kluci. To s nimi budete mít sex, To jsou pornoherci, ale také amatérští dobrovolníci“ vysvětloval jsem jí.
„Člověče, to snad nemyslíte vážně? Já, vdaná osmadvacetiletá ženská mám šoustat s nějakejma cucákama? Co si to vo mě myslíte? Já na zajdy nejsem…!“ rozčílila se.
„Opakuji vám, já vás k ničemu nenutím. Je to jen na vás, jestli překonáte svůj stud, své morální zásady a jestli se dokážete ponížit? A ještě na jednu věc se vás musím zeptat?“ tvářil jsem se jako že mi je to jedno.
„Ano? A na co?!“ vykulila nervózně oči.
„Berete nějakou antikoncepci nebo máte danu?“ zněla má otázka dosti indiskrétně.
„No dovolte, tohle je intimní věc! Co je vám potom?“ vyjela na mne.
„Mně? Nic…, ale vám by mělo. Ta pornosoulož totiž probíhá zásadně na ostro, to znamená bez kondomu a ti dva …řekněme vaši pornopartneři se do vás normálně vystříkají, tak to v pornu chodí.“ vysvětlil jsem jí.
„Ježišmarjá, cožeéé??? Proboha, to nééé!!!“ zakřičela . „Dyť nic neberu… Manžel si dává pozor, včas vyndavá a v době ovulace spolu ani nemáme sex… Chápejte, v naší finanční situaci…“, vysvětlovala rozpačitě paní Šimáčková.
„No, ale oni ho z vás nevyndají a vysemení se do vás…, oba„, suše jsem konstatoval.
„To nemůžou, to nejde, protože bych mohla otěhotnět!“, byla nervózní a nešťastnost z ní přímo sálala.
„No vidíte, takže když vás ti kluci přitom zítra oplodní, když otěhotníte a ukážete nám pak těhotenský průkaz, dostanete dalších 10 tisíc… a když si dítě necháte, tak manželovi prostě zahrajete divadlo, aby z něho byl šťastný taťka, takže si bude myslet, že dítě je jeho a nic nepozná. Když díte donosíte a porodítě, bude s manželem šťastní rodiče a vy obdržíte i těch dalších 20 tisíc“, přesvědčoval jsem ji.
„Vy ste ale hajzl! Cynik a neuvěřitelnej hajzl!! Takhle využívat cizího neštěstí?“ vmetla mi do tváře.
„Kdyby jste nebyla, paninko, tak náročná a nedonutila vašeho podpantofláče, aby si pučoval pro váš plezír, nemuseli jste být tam kde teď jste. Takže teď máte možnost to odčinit. Trochu pokory a rozkoše s patřičnou dávkou rizika za těch aaěý popřípadě až 57 tisíc stojí, ne? Je to férová nabídka… Nakonec takové oplodnění není vždycky jisté ani v ovulaci. Třeba z toho ani nic nebude… No, ale když byste náhodou přece jen otěhotněla, můžete si ještě přivydělat pár tisíc natočením tak pětiminutových šotů s rostoucím těhotným břichem a pak,  jak říkám, s mimínkem, až porodíte…“, pásl jsem se na její bezmocnosti a vnitřním boji. „Jak jsem řekl: berte nebo nechte být. Nikdo vás k ničemu nenutí. To vy sama máte svobodnou volbu. Já vám předložil jen tuhle nabídku. Nic jsem před vámi nezatajil, takže buď řeknete ano a závazně se mi podepíšete tady na tuhle smlouvu, nebo to odmítnete a já půjdu a zapomenu na to. Vyberte si, buď manžel s parohy a žít dál ve svém baráku, a nebo manžel bez parohů, ale život s ním v nějaké podnájemní špeluňce, pomlouváni sousedy, kolegyněmi i podřízenými ve vaší práci… Znáte lidi. Ono potěší cizí neštěstí.“
„Ale kdo mi zaručí, že se ta videonahrávka neobjeví na nějakém zdejším pornowebu? Tu vostudu bych nepřežila a můj muž Radim by se se mnou asi rozvedl!“
„Nebojte se, mladá pani, to video jde do Ameriky, tady to nebude… Navíc se tam za to platí, takže to ani neuvidí kde kdo. Právě pornosnímky amatérských účastníků tam dnes frčí,“ uklidňoval jsem ji a zároveň z aktovky vytáhl dvojlist smlouvy.
„Já ale anglicky moc neumím?“ ohradila se.
„Nebojte, tam se moc mluvit nebude a to co se bude říkat normálně česky, to už si u nás ve studiu do angličtiny nadabují, to není problém“, já na to.

Mlčela a očividně váhala. Chtěl bych vědět, co se jí asi honilo hlavou.
„Nezapomeňte, v jaké jste situaci“, připomenul jsem jí tiše a klidně. „Co musíte udělat víte. Jinak za týden má váš nesplacený dluh soud a za další dva týdny po něm, jste bez domu a nikdo, ani vy, ani váš manžel tomu nezabráníte.“
„Jakou mám jistotu, že mi nelžete?“ řekla tiše.
„Však vidíte, že mám v ruce smlouvu. Když mi na chvilku půjčíte vaší občanku, já ji podle ní vyplním a vy mi ji podepíšete. Já si nechám list A a vy list B. Podotýkám, že po podpisu je smlouva závazná, takže pokud podepíšete a rozmyslíte si to potom, uhradíte nám pokutu ve výši 20 tisíc. Vy jste ale rozumná žena, o tom nepochybuji. Volba je jen a jen na vás, paní Marie.“ mile jsem se na ni usmál.
„No…tak dobrá, hanba mě sice fackuje a cítím se příšerně ponížená, ale pojďte dál, podepíšu vám to“.

Sedl jsem si v obýváku do křesla ku konferenčnímu stolku, ona vyndala z kabely občanku a já vypsal její jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště a číslo OP na díly A i B. Pak jsem jí to dal přečíst.. Souhlasila a obojí celým jménem bez mrknutí oka podepsala. Teprve pak se začetla že:

Trvání smlouvy: Tato smlouva je uzavřena na dobu dvou let a začne platit od dnešního dne.
Povinnosti (závazky) klienta: Klient se zavazuje, že nebude předávat cizí osobě osobní a jiné dokumenty a materiály, které mu budou poskytnuty v rámci této smlouvy a při samotném natáčení pornofilmů.

Klient prohlašuje: Že má zájem aktivně se účastnit natáčení porno filmů jako herec či herečka. Dále prohlašuje, že je plnoletý, svéprávný, že osobní údaje které uvádí v tomto dotazníku jsou pravdivé a že je tímto i se svými fotografiemi dává k dispozici a ke zpracování porno castingové agentuře a filmové produkci  Bohemiacasting.s.r.o.

Komedia finita est, napadlo mne. Pak jsem ještě vytáhl jeden list s názvem: Registr porno herců na dobu 2 let. Nu a tam jsem vyplnil já všechno ,co se žádalo:

Jméno a příjmení:  Marie Šimáčková                 Obvod hrudníku:  108 cm
Datum narození: 13.3.1990                                   Obvod pasu: 78 cm
Pohlaví:  žena                                                           Obvod boků: 110 cm
Stát:  ČR                                                                    E-mail: **********@gmail.cz
Barva očí: světle hnědá                                          Tel. číslo: xxx xxx xxx
Barva vlasů: středně hnědá                                   Vzdělání: SŠ
Výška:  179 cm   Váha: 66 kg                                 Druh sexu: s 1 a více muži

„Ale tady se píše na dva roky a filmů v množném čísle“, trochu strnula.
„Nebojte, paní Marie, nám jde jen o ten jeden, asi tak zhruba hodinový film s vámi a těmi kluky…“, uklidnil jsem ji.
„To sem si oddechla, ale jaký bude scénář, o čem to jako to…, bude?“ byla najednou zvědavá.
„Ti dva kluci jakože utekli z vězení. Vy, také jakože, přijdete domů z práce a oni tu budou, protože se k vám na tom útěku vloupali. Vy o nich jakože nebudete vědět, váš manžel bude v práci, takže si myslíte, že jste v domě sama. Jakože nic netušíc se budete převlékat. Vysvlečete se do naha a v tom vám v obýváku začne zvonit mobil, který jste si tam položila při příchodu. To zařídím já, aby vám zazvonil. Vy nahá půjdete k telefonu, vyřídíte pár slovy krátký hovor jakože s manželem, který vám sdělil, že se zdrží tak o hodinu, zavěsíte a v tom vás ti dva přepadnou a znásilní. Prostě jeden vám bude držet ruce a druhý vás omrdá a… vystříká. Pak se vystřídají. Je na vás, jak se k tomu postavíte, klidně se jim můžete bránit nebo se podvolíte. Až se na vás ukojí, tak jakože zdrhnou a vy se z toho budete chvíli sbírat. To bude všechno.“ vyložil jsem jí ten děj v hrubých rysech. „Jinak klidně křičte, nadávejte jim, vyhrožujte, to už je na vás. No, takže to by bylo. Při tom převlékání vás samozřejmě natočím. Ale nyní bych si vás chtěl tady v obýváku nafotit. Já vám budu říkat, co dělat, za dvacet minut budeme hotovi a já vám předám hned proti podpisu o převzetí, protože to není z mé kapsy, těch 7 tisíc…, berete?“
A mám jinou volbu?“ otázala se paní Marie s ironií a odevzdaností v hlase.

Nafotil jsem si ji ve stoje. Nejdříve oblečenou v domácích šatech bez rukávů, dole dlouhých nad kolena a to zepředu asi ze 3 metrů, pak z levého profilu, z pravého profilu a odzadu. Pak jak si přetahuje ty šaty přes hlavu a zase ze všech jmenovaných poloh jen v kalhotkách a tílku pod nímž nic neměla. Pak jak si přetahuje přes hlavu tílko a udělal jsem detailnější snímek jejích pěkně vytvarovaných prsou č.3. Pak totéž z obou profilů. Potom jsem paní Marii vyzval, aby si dala dolů ty bílé, červeně puntíkované bavlněné kalhotky. Zaváhala, ale pak to udělala. Nahou jsem si ji vyfotil opět ve stoje ze předu, od zadu a z obou profilů. Měla hladce vyholený rozkrok, pěkný kulatý zadek, neméně rajcovně vyklenuté břicho, parádní boky jako selka, širší svalnatá stehna, prostě to je ženská, kterou by určitě chtěl jako model takový Josef Mánes. Přiznám se, že mi z toho začalo docela hučet v klacku. Proto oproti polohám, jaké nafocuji u castingů jsem ji požádal o hluboký předklon a udělal ji takto z levého profilu i odzadu, pak ji vyzval, ať se široce v tom předklonu rozkročí a opět ji takhle vyfotil zezadu a na závěr jsem paní Marii řekl, ať si klekne a opře se o ruce, načež jsem ji vyfotil z levého profilu i odzadu. Nejraději bych za ni zaklekl a vycpal ji svým čurákem, ale musel jsem zachovat profesionální přístup a dekorum, abych ji nevyplašil. Když jsem byl hotov, položil jsem jí na ten konferenční stolek pětitisícovku a dvoutisícovku a papír s dokladem o převzetí peněz. Bez řečí to nahá podepsala a já dívaje se na ni jsem provokativně nadhodil: „Jste fakt pěkná ženská a nejeden chlap by si na vás smlsnul, to mi věřte“.
„Opravdu?“ podívala se na mne překvapeně. „I vy?“
„I já, to mi věř“, přešel jsem na tykání. „Těm dvěma zítra tě docela závidím… Jinak já jsem Michal“, řekl jsem.
„Marie“, podala mi ruku a já si neodpustil dát jí pusu na to tykání.
No, já už půjdu. Zítra buď připravená,  jak jsme si řekli. Budu se moc těšit na tu naší filmovou spolupráci, Marie a ty se těš na peníze“.
Pozdravil jsem a vypadl.

Upozornění : Všechny postavy a firmy jsou smyšlené. Jakákoliv shoda s reálnými subjekty je zcela náhodná.

Pokračování v 2. dílu