Po letech odříkání, řešení všelijakých starostí spojených se stavbou domu jsme se konečně přestěhovali s přítelkyní do nového. I když náš život vypadal růžově a navenek jsme působili spokojeně, měli jsme co dělat, vše utáhnout. Přeci jenom postavit dům v Praze a zařídit ho, něco stojí. Ještě jsme se ani pořádně nezabydleli a stalo se něco, co nikdo z nás nečekal. Jo … když má člověk vše, co si kdy vysnil, nádhernou přítelkyni, zázemí, dobrou práci, zákonitě se něco posere, tak už to na světě chodí …
Vždy než jdeme spát, zkontroluji, že je zamčeno, i když kdo by nám co bral. Dům je skoro bez vybavení, ale ten pocit, že se vám zatím co vy spíte, prochází někdo po baráku, není nic příjemného. Lehnu si do postele k přítelkyni, obejmu ji a za chvíli usnu. Spím asi dvě hodiny a najednou slyším nějaké divné vrzání a pak cvaknutí zámku. Napůl rozespalý se snažím zaposlouchat do tmy, ale nic dalšího neslyším … asi to byl sen a jen blbnu.
Za nedlouho co ležím, zase slyším divné zvuky z přízemí. No do prdele, nikam se mi nechce, ale jdu se tam podívat. Ještě se podívám vedle sebe a vidím krásnou vyšpulenou prdelku, jak vykukuje z pod peřiny … radši bych dělal něco jiného, bleskne mi hlavou … Sejdu po schodech dolů a v kuchyni se mihne stín a světlo z baterky … rozbuší se mi srdce: Co tu kurva dě … tma, pískot v uších. Po chvíli se probírám, strašně mě bolí hlava a cítím, jak mi ze spánku stéká pramínek krve … tak to je v hajzlu, pomyslím si … najednou slyším hádku: To sis neověřil, že není nikdo doma? Jsi debil … Jak jsem měl vědět, že je někdo nahoře? Musíš myslet, víš, ale to by tě asi bolela palice víc než toho chudáka tady … Padej nahoru a obhlídni to tam, beztak, už jsi vzbudil určitě celej barák a neser se s nima. V hlavě mi lítají myšlenky, co mám dělat. Vidím tři chlapy, sám nejsem sice žádná sušenka, ale silou, to nepůjde … nejsem zrovna pouliční bitkař a i ten by měl výsledek akce dost nejistý. A skončit s kudlou v břiše nebo dokonce s kulkou nikdo nechce. Navíc se ti sráči, ani nemaskují … je jim evidentně všechno jedno, o to je to horší. Zkouším hrát o čas: Vezměte si, co chcete a nehte nás být, vezměte si mobily, tablet, televizi … nahoře mám i nějaké hodinky a hotovost … Už se stalo chlapečku a s televizí se tahat nebudeme. Najednou slyším ze shora křik … Tak pánové mám jackpot … vidím, jak jeden táhne mojí přítelkyni za vlasy po podlaze … zmítá se, brečí a zoufale na mě upírá svůj pohled … Tak kurva nechte toho a vrhnu se na nejbližšího … srazím ho na zem a stačím mu dát jen dvě rány a už na mě jeden leží a znovu mě švihne něčím po hlavě … ještě z dálky slyším, tak to jsi neměl dělat … velká chyba … teď si tě vychutnáme sráči … tahle noc bude dlouhááááá … zase je tma.
Probouzím se v ložnici na křesle, hlavu jako střep, ještě pořád mám mžitky před očima a ruce pěkně za zády přivázané k topení. Nohy mám upnuté ke křeslu, že se nemůžu ani pohnout … To, co vidím mě vyděsilo, moje zlatíčko leží nahá na posteli, ruce svázané za zády a nehýbá se … asi jí taky vzali něčím po hlavě … Tak díky za tip, prachy a hodinky už mám, usmívá se na mě jeden z nich a jde prohledávat komodu … ale, ale, copak to tu máme, vy jste taky z oboru? Ty voe chlapi, oni snad vykradli sexshop … z přízemí slyším: Připrav jí a pojď hledat klíčky od bavoráka, toho tu nenecháme … Připrav jí, co tím kurva jako myslí? Do prdele, kdyby mě aspoň tak nebolela hlava …
Můj opětovný komentář: Nechte nás být … máte to, pro co jste přišli, byl umlčen roubíkem a ranou pěstí do břicha … tak teď jsme opravdu v hajzlu, problesklo mi hlavou. Mojí lásku určitě znásilní a pak nás podříznou a bude konec všem našim plánům … tomu teda říkám pech. Tak, kde jsi, to to máme odřít sami? Koukej makat a padat dolů … No jóóó už to bude. Po chvilce přehrabování v šatně přijde ten, co mi dával roubík s černými krajkovými tangy a začne je mé přítelkyni navlíkat. Pořád je mimo a i když nespolupracuje, celkem obratně jí je oblékne. Pak jí přiváže ruce pod koleny k nohám, že je má úplně do praku … sáhne do našeho šuplíku lásky a vyndá z něj malýho robertka, zapne ho a zasune jí ho za kalhotky přesně na poštěváček … sotva tohle představení skončí, naprosto neurvale jí dá facku přes levé prso. V tu ráno se moje přítelkyně probere a začne ječet … najednou ztichne a já vidím, jak si ten hajzl poklepal na nůž za pasem … Jo a neudělej se kotě, hra začíná, tak ať se to všem pořádně líbí jasný? Konečně odešel dolů po schodech … my svázaní, bezmocní a moje zlatíčko s robertem na poštěváčku bojovala se vztekem, pouty i vzrůstajícím vzrušením.
Otočila se na mě a povídá: Prosím, nenech je to udělat, prosím … udělej něco … strašně se bojím … viděl jsem na ní, že je opravdu strachy bez sebe, ale taky jsem si všimnul, že se jí už staví bradavky. Její nádherný trojky prsa, který jsem vždy tak rád laskal a lízal růžovoučký bradavky bude dneska někdo jiný ohrabávat a nejen to. Strašně jsem tomu chtěl zabránit, ale nešlo to … prostě jsem byl bezmocný, zoufalý a navíc mě ta představa, že mi někdo ojede nechutně holku před mýma očima vzrušovala. Bylo mi ze sebe sama zle.
Po deseti minutách jsem na ní viděl, že už to s ní nevypadá dobře … nebyla to zrovna předehra, kterou by si představovala, ale příroda dělala své. Začala vzdychat a znovu mě prosila: Co budeme dělat, sakra já nechci, aby mě ty svině ojeli, bože tak strašně se bojím … Do hajzlu, to je na hovno … ach, bože to je strašný … kunda podělaná, já se snad udělám … Nesmíš je to nechat udělat prosím, prosím … V tom se otevřely dveře. Tak a zábava může začít, prolítli jsme tu vaši novou haciendu celou a dokonce si v tý tvý káře nakonec odvezem i tu televizi, a že se tam ta mrcha skoro nevešla. A teď pravidla ty čubko … máš zakázáno se udělat, dokud ti to já nedovolím, v opačným případě tu mám tuhle tlustou jehlu a nechtěj vědět, co bych ti s ní provedl. Když nebudeš spolupracovat, tak si to odsere ten tvůj manžílek nebo co to je … JASNÝ … Podíval se na mě a pokračoval: A ty se budeš dívat, zjistím, že se nekoukáš, jak si s tou tvojí nádhernou zrzkou hrajem a odsere si to tak, že ti půl roku nepodrží … ale to se stane stejně … hahaha. Vypnul roberta a strhnul z ní kalhotky … tak se na to podíváme. Á slečna je naprosto hlaďoučká, tak to je dobrý a koukám, že se nám zahřívací kolo líbilo, jsi mokrá až na prdeli, to se ti bude hodit … A jestli se uděláš ty couro, tak jen jednou, protože příště to pravidlo strachy neporušíš, to si piš. Někoho z nás kousneš a jdeš rovnou k páníčkovi … rozumíme si? … začaly jí téct slzy, ale držela se statečně, zakývala, jako že rozumí …
Nic proti povídce, ani autorovi, jen mi je divné že ji admin neoznačil červeným texte: Upozornění : povídka popisuje velice extrémní násilí a děj, který může být mírnějším povahám nepříjemný. Pokud s tím nesouhlasíte, nepokračujte ve čtení.
Toto dodal k povídce Prepadenie, kterou jsem sem kdysi dal. Tam také Ukrajinci probudili manželský pár, jeho zmlátili a ji znásilnili. Jen nešlo o loupež, ale o vymáhání dluhu, navíc omylem, protože si spletli shodu příjmení.
Souhlasim, upozorneni by bylo na miste. Pokud bude zajem o pokracovani, dalsi dily jsou opravdu pro silne povahy a urcite casti ctenaru mohou prijit primo extremni. Nicmene jde o fikci …
já bych to pokračování bral
Přání splněno … snad se bude líbit.
Já přečetl pár odstavců a zjistil jak to je a dál nečtu. Souhlasím s Fanynem, upozornění by to chtělo.
Chápu a máš pravdu, není to pro každého …
Nebo by se měly tyto povídky označit štítkem jako kategorie: Jen pro silné povahy nebo tak něco. Jak říkám, nemám nic proti této povídce, ale mělo by se měřit stejně.
Žádný extrém tam nevidím, třeba pokračování tak značeno bude, rád si další díly přečtu.
V tom případě ani v povídce: Prepadenie z tohoto pohledu žádný extrém nebyl.
Vidím tady jednu ránu do hlavy a jedno tažení manželky za vlasy. To se stává v každé druhé rodině kde si nepotrpí romantiku 🙂
Proletěla jsem prepadenie a autor se asi vyžívá v násilí a potocích krve. Nesrovnatelné.
Pokračuj, to zatím vypadá super!
Děkuju, že se líbí. Před spaním se těš na druhý díl, pokud nedostane ban 🙂