Blbý fór

Povídka neobsahuje sex, ale je mementem, že zahrávat si blbými blbými fóry se nevyplácí! Inspirováno skutečným příběhem ze života.

 

Jmenuji se Gita a je mi 28 let. Jsem kráva blbá! Měla jsem opravdu hodného manžela Mirka, byl to téměř anděl. Tím je to všechno jen pro mě teď horší. Prý že dokonalý muž neexistuje –jenže Míra ovšem bezmála dokonalý byl! Věřte tomu, nebo ne.

Seznámili jsme se, když nám bylo oběma 26. Už jsem měla za sebou pár známostí, a nějak se to vždycky zhroutilo. Mirka jsem našla ve chvíli, kdy už jsem to div nevzdávala. Nechtěla jsem už nabušeného krasavce s bicepsy a pekáčem buchet, strništěm a uhrančivým pohledem, ale potřebovala jsem moudrého, laskavého, vyrovnaného a v neposlední řadě slušně vydělávajícího otce pro své budoucí děti, a bála jsem se, že už žádného takového nenajdu. No a našla… Mirka.

Úplně se slyším, jak jsem ve vinárnách kamarádkám vykládala, že je můj manžel hodný, a na půl úst, zčásti jakoby jen pro sebe, jsem dodávala: Až moc. Pravděpodobně si pomyslíte, že bych potřebovala hodit oblečená do studené vody.

Minulý rok na 1. dubna jsem si s manžela udělala takového apríla… Prostě jsem chtěla na něho narafičit něco neotřelého, originálního, že to bude rozdýchával hodně dlouho, že na to a si nikdy nezapomene…
Apríl pro mne byla skvělá příležitost na to, jak si udělat z manžela nějakou „menší“ legraci.  Přemýšlela jsem nad nějakou skopičinou dva dny dopředu, jak si z něho udělat srandu tak, aby ani v nejmenším netušil, že je to apríl. V hlavě se mi vyklubal ďábelský nápad-nachytám manžela na to, jakože mám milence! Začala jsem  přemýšlet, jak to zrealizovat co nejvěrohodněji. Řekla jsem si, že to asi potřebuje nějaké smsky od „mého jakože ctitele“ a chce to, aby si je přečetl můj manžel, ale jak na to? Nakonec jsem trochu „zaimprovizovala“ a poprosila našeho společného dlouholetého kamaráda Davida, aby mi pomohl. David byl pro každou srandu a tak souhlasil. Domluvila jsem se s ním na smskách a napsala mu přesně, co mi má tak psát a v kolik hodin a domluvila jsem se s ním také na schůzce, protože jsem věděla, že můj zvědavý a trochu i žárlivý manžel mě bude na schůzku sledovat.

Ten den jsme byli oba doma. Sms od něho (změnila jsem mu jméno na Honza-miláček)  mi skutečně od Davida přišla někdy kolem 10. hodiny. Tak jsem to v pokoji, kde byl Mirek, mlčky otevřela a pak jsem mobil nechala na stole na němž měl Mirek svůj notebook a makal na něm. Já jsem odešla do koupelny, aby měl Mirek spoustu času si přečíst onu podvodnou sms, která zněla: „Ahoj zlatíčko, už se moc těším, jak spolu půjdeme v 15:00 do parku! Miluju Tě !“

Byla jsem si jistá, že můj manžel díky jeho zvědavosti nebude moci jinak, než se mi do mobilu kouknout a tu smsku si přečíst. Měla jsem pravdu! Mirek sice dělal, jakože nic, ale viděla jsem na něm, že je vnitřně vzteky bez sebe. Měla jsem hroznou chuť s tím skoncovat a říct mu, že je to jen žertík, ale nechtěla jsem to zase pokazit, protože vím, že on má rád legraci. Takže jsem to na něho pořád hrála. Zeptal se mě, jestli dneska někam půjdu a já mu řekla, že musím do vzdáleného obchodu a že půjdu pěšky, takže mi to asi bude trvat déle než obvykle. Najednou se mě zeptal: „Nechceš, abych šel s Tebou?“ To bylo poprvé, co se mě zeptal,jestli nechci, aby šel se mnou. Řekla jsem, že to klidně sama zvládnu. O nic víc se nepokoušel.
Bylo 14:30,tak jsem se šla rychle vypravovat na tu „moji schůzku“, krásně jsem se oblékla (schválně jsem si vzala vyzývavý nový topík,který měl hluboký výstřih)výrazně jsem se navoněla a nalíčila.

Manželovi ze mě oči přecházely a ptal se, proč se tak chystám do obchodu a já na něho z legrace: „Třeba mi tam dají něco zadarmo,“ a zasmála jsem se. Taky se zasmál, ale potom si vzpomněl, že vlastně ví, proč tam jdu a ještě jednou se mě zeptal, jestli opravdu pro jistotu nemá jít se mnou. Zase jsem ho odbila a pak už se jen díval za mnou, jak odcházím. Šla jsem schválně pomalu, protože jsem věděla, že mě můj choť bude následovat. Ohlížela jsem se a po nějaké době jsem ho viděla, jak rychle přebíhá za keř ,ale já šla dál, protože to byl účel. Od parku to bylo ještě daleko a já jen tak na oko udělala, že mi ON volá. Zvedla jsem mobil a vedla jsem s NÍM jakože nějaké slaďoučké řeči, co nejvíc nahlas, aby to ten můj „pravý“ slyšel.

Za chvíli jsem přišla do parku a viděla jsem,že už tam můj kamarád stojí. V keři za mnou jsem slyšela nějaký šelest,ohlédla jsem se a v keři jsem viděla bílou mikinu manžela. Vše bylo perfektní,“zblajzl“ mi to! Udělal vše,co jsem chtěla,aby udělal….

Rychle jsem se rozběhla za kamarádem Davidem a skočila mu do náruče, on to hrál taky hodně věrohodně. David měl na očích tmavé brýle, takže Mirek ho neměl šanci poznat. Sedli jsme si spolu na lavičku a povídali jsme si. Mirek nás pořád pozoroval. Občas jsem mu dal pusu na tvář. Po chvíli jsem zavolala mému muži na mobil. Čekala jsem, že manželův mobil zazvoní v tom křoví, ale nezazvonil . Čekala jsem, že vyrazí z toho úkrytu, že se bude sápat na Davida a my mu pak společně řekneme: „Apríííl!!!“ Jenže nic se nedělo. Nikdo nevyrazil, ani nepřicházel… Vstali jsme a šli se s Davidem do toho křoví kouknout, ale nebyl tam, on prostě odešel. Uvědomila jsem si, že on to asi vzal váženě, že si fakt myslí, že jsem se setkala na rande s milencem.  Rozhodli jsme se tedy s Davidem, že půjdeme spolu k nám a vysvětlíme mu to. Jenže u nás doma nikdo nebyl.

David u nás čekal asi hodinu, ale pak musel odejít, protože jej kvůli  něčemu volali z práce.

Mirek se vrátil někdy v devět večer, notně opilý. Byl ironický, prý co tu ještě dělám, ať si táhnu za milencem, že mě už nechce a že se se mnou rozvádí. Brečela jsem, říkala mu, že David přece je náš kánoš a né můj milenec, ale on že viděl něco jiného a že toho hajzla už nechce v životě vidět. Popisovala jsem, že to byl náš domluvený fór na něho, aprílový fór, který jsme sehráli, ale Mirek jen mávl rukou se slovy: „Kecy! Viděl sem co sem viděl! Jak dlouho se mi s ním kurvíš za zády…? Jo, prej že kamarád… Von kamarád taky rád a já sem blbej, že sem to neviděl dřív!“  Pak se lítostivě rozbrečel jak malej kluk a litoval se: „Já tě miloval, Gito…víš to?!! Já sem přece takovej vůůůl!“
On brečel, já brečela a marně jsem mu stále dokola vysvětlovala, že je všechno jinak, že se mýlí. Nevěřil a pak šel spát na pohovku v obýváku. Zavolala jsem Davidovi a vysvětlila mu, co za průser jsem udělala a jak nás Mirek viděl a neoblomně si myslí, že jsme milenci. Prý mu ráno, až se vyspí z té opice, zavolá a vysvětlí mu to.

Ráno, když jsem vstala, nechala jsem Mirka spát a vypravila se tiše do práce. Jsem vychovatelkou ve školní družině. Dopoledne jsem manželovi volala, jenže on mi to nevzal ani na 3 volání, prostě mne vždy vymáčkl. Volal mi David, že Mirkovi také volal, ale i jemu to nevzal. Byla jsem z toho zoufalá.

Když jsem se vrátila z práce, Mirek doma nebyl. Na stole byl papír a na něm:

Odstěhoval jsem se na čas do motelu, než si najdu nějakou garsonku. Nehledej mne, nevolej mi, nechci tě vidět až u rozvodu. Děti nemáme, byt je nájemní, tak to bude rychlé… Byt i nábytek si nech, svoje věci jsem si už odvezl.

A skutečně… Jeho věci, co měl ve skříni, botníku, v prádelníku, také pár knížek, jeho doklady a pod., to vše bylo pryč. Mého nevzal nic.  Bohužel, ani u rozvodového řízení si nedal vysvětlit jak to skutečně bylo a operoval s fotkami z mobilu, kde jsem se objímala s Davidem a kde jsem mu na lavičce dávala pusu na tvář. Nepomohlo, ani když se mu to snažil David, coby můj svědek také objasnit.

Od soudu jsem již odcházela jako rozvedená a brečela jako ta želva, v duchu si nadávajíc do krav.