Parohy, jež jsem si nasadil sám

S manželkou (jmenuje se Ivana) jsme spolu 2 roky a v manželství půlrok. Oběma nám je 25. Já vím, brali jsme se aniž jsme museli a brzy. I rodiče nám říkali kam se ženeme, že máme dost času. Jenže znáte to, láska…

Vztah máme krásný, respektive… měli jsme. Jsem pitomec. Nevím co mne to napadlo. Prostě jsem za Ivanou přišel s návrhem na trojku. Ona myslela, že chci přibrat další ženu a ztropila mi žárlivou scénku. O to víc jsem ji šokoval, že nechci do trojky ženu, ale dalšího muže, prostě že bych být u toho, jak jí to dělá jiný chlap. Pár dní se mnou kvůli tomu ani nemluvila, pak měla narážky, že jsem nějaký divný a jestli ji vůbec miluji. Bavili jsme se o tom ale a já ji ubezpečil, že ji do ničeho nenutím, že mne to tak napadlo. No, ale semínko bylo v její hlavě zaseto a ona už věděla, že mne to alespoň v mých představách vzrušuje. Pak naopak Ivana přišla s tím nápadem, že bychom si měli pořídit miminko.
Pamatuji si na ten den, kdy manželka poprvé mluvila o miminku, úplně živě, snad jako by to bylo teprve včera. Vytasila to na mě během večeře, div jsem se nezakuckal jídlem. Bylo na ní vidět, že by si dítě moc přála, mě však vidina potomka upřímně vyděsila. Jasně, časem jsem dítě chtěl, rozhodně ale ne teď, ještě jsem se necítil na to, abych se stal otcem. Né že bych děti nechtěl, ale prostě jsem se na ně necítil. Jasně, měl jsem kolem sebe pár kamarádů v mém věku, kteří již taťky byli, ale ani tato skutečnost neměnila nic na tom, že jsem Ivanu požádal, abychom s dítětem ještě nějaký čas počkali. Vypadalo to, že se mnou souhlasí.

Od toho okamžiku jsme se o dítěti nebavili. Krátce nato mě manželka začala překvapovat za dveřmi naší ložnice, kde byla daleko náruživější než kdykoli předtím. Jakožto chlapovi mi to samozřejmě ani v nejmenším nevadilo, její zájem a chuť jsem uvítal, ale dával jsem si pozor. Manželka sice brala HA, ale i tak jsem byl vždy opatrný a i když jsme souložilo na boso, já ho raději hlavně v jejích plodných dnech vyndával a stříkal jí semeno na břicho nebo na zadek.  Ani ve snu mě nenapadlo, abych za jejím chováním hledal cokoliv podezřelého. Netušil jsem, že Ivanina touha po miminku je silnější než naše vzájemná důvěra. Aniž bych o tom  cokoli věděl, rozhodla se to zařídit po svém.

 

Pak asi před třemi měsíci jsme měli s manželkou u vínka rozhovor o našich představách apod. Jsme k sobě v sexu hodě otevření. Já Ivaně znovu řekl, že by se mu líbilo, kdyby si přede mnou zasouložila s jiným chlapem, ale znovu jsem jí zopakoval, že ji samozřejmě do ničeho nehodlám nutit, že se milujeme a tak že si chlapa k tomu účelu může vybrat podle svého gusta. Já zíral, že mi hned zase nevynadala. Naopak… Začala se mne vyptávat jak bych si to představoval a tak podobně. Překvapila mne.

Pak mi řekla: „Tak dobře, Milane, ale mám tři podmínky!“ Samozřejmě jsem se hned dychtivě ptal jaké?
„Tak zaprvé, toho mužskýho vybereš ty! Zadruhé já nechci vědět kdo to je, jak vypadá, takže celou tu dobu budu mít černý šátek na očích.. A zatřetí, chci, aby mi to dělal jako ty, na boso, ale chci aby do mě stříkal…. A ještě dvě věci, které považuju za samozřejmost… Nechci anál, to snad víš, že to nemám ráda a pak… nechci se líbat, od toho mám tebe. S cizím nebudu…“
Se vším jsem souhlasil a hned jsem se pustil do hledání vhodného kandidáta. Chtěl jsem pořádného samce s větším penisem než mám já, tedy více než 17 cm.

 Na několik erotických seznamek jsem dal svůj profil s tím, že hledám muže, který by mi v mé přítomnosti ojel manželku. Pořád jsem žil až do dnes s pocitem že mě představa, když manželka spí s jiným, vzrušuje a taky vzrušovala.

Postupně jsem těch asi 250 odpovědí profiltroval na 10, pak na 5, pak na 2 a nakonec jsem si vybral. Psali jsme si asi měsíc a já mu vylíčil, jak bych to chtěl a podmínky mojí ženy. Samozřejmě jsme si posílali i fotky, on své a já ty Ivaniny.

Psal, že se jmenuje René, má 28 let, že měří 180 cm, váží 82 kg, že chodí do fítka, nekouří, že prý už pár trojek absolvoval, přítelkyni prý má, ale že rád občas smočí mimo, navíc přítelkyně prý chce jen s kondomy a on že to má rád bez nich, zvláště když se může vystříkat. Už na to kdysi, když mu bylo 20 dojel, když naprcal jednu svobodnou holku na mejdanu a ona nyní má 6 letou dcerku a musí platit alíky.
Prý pracuje jako zedník-živnostník s jedním kamarádem. Také jsem se dozvěděl, že je z Prahy a já mu zase sdělil, že my z Kolína a že Ivana je učitelkou v MŠ a já řidičem autobusu MHD i když mám maturitu.

Když mi poslal tuhle fotku a psal, že ho má 20/5 cm, byl jsem rád, že jsem našel někoho, koho jsem hledal. Ostatně on sám naznačil, že nechce být žádným rodinným přítelem, hledáme-li toto, ale že chce jen jednu pořádnou živočišnou mrdačku. Že anál nechce, to mu prý vůbec nevadí, on jej stejně dává tam kam patří, to že bere HA a on může do Ivany na boso a že se do ní může i vysemenit, to prý chce a to že jsme manželé je pro něj zárukou, že po něm nebudeme nic chtít. Líbat se s ní nemusí, prý stejně raději cucá kozy. Měl jsem podle fotky pocit, že je to takový polocikán, ale jistou jsem neměl a samozřejmě bylo blbé se ho na to ptát. Jinak v lecčems jsme byli shodného názoru. Samozřejmě se mě ptal, co že chci mít parohy, tak jsem mu to vysvětlil, že jsem na to narazil v několika erotických povídkách, že mne to vzrušilo a začal jsem fantazírovat, jaké by to bylo v reálu Já mu samozřejmě také posílal Ivaniny fotky a moc se mu Ivča líbila.

Psal, že moje Ivana je parádní samička a že jí kundu vycpe moc rád a rád se mi do ní vysemení. Prý že jí tam jeho ocas bude moc slušet a že si ji umí představit, že je jistě takový ten typ, co si to užívá a prožívá, jistě je u toho ve svých projevech i hlučná a to prý s ním určitě bude, protože on si na takový ten něžný ťuťu ňuňu sex nepotrpí, že on preferuje pořádnou tvrdou živočišnou mrdačku, pěkně bušit žaludem do dělohy…

No, bylo to dost vzrušující ta představa, jak mojí Ivanku mrdá tenhle samec a nebere si servítky.

Bylo zvláštní, že i když moje žena věděla, že si s těmi chlapy píši, že je vybírám, nikdy neprojevila zájem, nikdy se o to nezajímala. Vůbec jsem to nechápal a začal jsem pochybovat, zda to myslí vážně. Obával jsem se, abych si někoho nenašel, nesjednal a ona pak řekla, že ne. Říkal jsem si: . „Kde je ženská zvědavost? To mě tak věří a nebo si myslí že je to jen sranda a já blufuji?“ Na druhou stranu mi ta její podmínka s šátkem vyhovovala, protože vím, že ona tyhle týpky co jsou takoví suveréni nemusí. „Přebytkem sebevědomí jsou někteří chlapi protivní“, říká. “ Mužský, který má sebevědomí, zdravé sebevědomí, ten není arogantní!  Arogance nemá se sebevědomím a mužstvím nic společného! Arogantní chování je pro většinu lidí odpuzující“, to jsou její slova.

Také neměla tušení, že jsem mu posílal její fotky, které jsem v průběhu našeho vztahu nafotil. Ona Ivča tedy není stydlivka a když má náladu, tak mi zapózuje. Já to vždycky okecávám takovými těmi řečmi, že abych měl vzpomínku, až budeme staří, jaká byla Ivana jako mladá kočka.

Podle čeho jsem toho mrdáka pro Ivanu vybíral mimo toho, aby ho měl většího než já?

Moje představy jsou, že pořádný chlap by měl být silný jak psychicky tak fyzicky. Fyzická síla je na místě, je to známka chlapskosti. Proto asi takoví týpci posilují, sportují nebo mají svaly od fyzické práce… Žádné kancelářské hnidy.

Takový alfa-samec zná svoje hodnoty. Chlap, který zná své vnitřní hodnoty je totiž umí i prodávat do života. Umí se podle nich chovat a vystupovat. Je si vědom svých kvalit. Je to muž s velkým M. Takový si jde tvrdě za tím, co chce. Nikdy o sobě nepochybuje, že by to nedokázal. Alfa-samec žije a nečeká, co bude zítra, nebo co bylo před týdnem, takový miluje svobodu, tíhne k ní a nedá se omezovat. Tohle byla tedy má kritéria, podle kterých jsem vybíral.

Po dvou týdnech psaní si jsme se domluvili na osobním setkání. Aby to bylo ér, dohodli jsme se, že se sejdeme na poloviční cestě mezi Prahou a Kolínem, tedy ve Vrbčanech na benzinové pumpě, tam se dá posedět.

V určený den a hodinu se skutečně objevil. Přijel v postarší Octavii. Poznal jsem ho hned. Přivítali jsme se a šli dovnitř, dát si kafčo. Mirek, tak se totiž mnou vybraný jmenuje byl přesně takový jako na fotkách. Urostlý, sebevědomý, na levé straně pod ramenem pokérkovaný. Po pár oťukávacích nic neříkajících zdvořilostních kecech jsme přišli k věci… Ten abych byl přesný, on přešel k věci. V kostce mi vylíčil, že to dělá proto, že rád mrdá na ostro a nevyndává. Zda to stále platí?  Já potvrdil, že ano.

Zajímalo ho, zda s tím moje žena souhlasí a já mu vysvětlil, že ano, ale že výběr ponechala zcela na mě a i to, že nechce vědět kdo to je a jak vypadá. Prostě znovu jsem mu řekl, že bude mít na očích černý šátek a ten si nesundá ani ona a že i on jí ho musí nechat na očích. Zeptal jsem se ho na zdraví, zda mu mohu důvěřovat, načež se docela udiveně podíval a řekl: „To jako myslíš jestli nemám AIDS, syfla nebo kapelu? Ty vole, to se neboj, já sem zdravej jak řípa“ a dodal: „Ani filcky nemám“.

„Hele a vona doufám fakt bere hááčko…  ? Já bych pak nerad nějaký komplikace!“ ujistil se.
„Jasně, tabletky zobe“, řekl jsem přesvědčivě, ale víceméně ze zvyku, protože já chodím do práce dřív než Ivča, takže u toho nejsem, když si tu hormonální antinu bere.

„A ky a kde by sme to jako mohli…?“ šel Mirek na věc.

Vyměnili jsme si do mobilů svá čísla a já mu řekl, že až bude ten D, tak bych mu tak týden, možná pět dní předem zavolal, že třeba i dopoledne, ale to bych já musel mít odpoledku, Ivana že bude mít celý červenec v mateřské školce prázdniny, takže, jak si udělám volno nebo vezmu dovču, tak mu zavolám. Každopádně jsem nechtěl, aby se to uskutečnilo u nás doma, ani nikde na hotelu, že to je takové blbé, že Kolín je i se třiceti tisíci obyvateli přece jenom malé město, že bych nejraději někde v přírodě hezky na dece. Byl pro. Pak jsem na telefonu na Google Earth vyznačil jedno místo  kousek od Kolína před Červenými Pečkami. Popsal jsem mu, jak a kudy se tam nejlépe dostane a kde nechá auto. Ostatně koordináty pro GPS tam měl také. Řekl jsem mu, že jestli chce, může tam být i dřív než my a bude-li ukrytý, tak uvidí i manželku bez šátku, jak se vysvleče. Já rozprostřu deku, zavážu jí ten šátek a budeme čekat až on dorazí. Že chci, aby se vysvlékl a ona že bude jeho.  Ptal se, jestli na ni bude moci mluvit a já že proč by nemohl, že jen ten šátek na očích musí zůstat na místě.

 Také jsem se jej zeptal, bude-li mu vadit, že bych si to celé natočil na video. Prý ne, pokud to nebudu dávat někde na video. Tak jsem se dušoval, že bych to měl jen pro nás s Ivanou. Také jsme se domluvili, že jakmile se to uskuteční, ukončíme vzájemný kontakt, že jeho telefon na svém pak bloknu a jeho email také smáznu a totéž, že očekávám od něho. Dopili jsme, podali si ruce a šli každý ke svému autu, načež se opačnými směry vydali k domovům.

Ivaně jsem o té schůzce neřekl a to že jsem se v práci opozdil jsem omluvil tím, že jsem se zakecal s jedním známým, klukem, co jsem s ním chodil na základku.

Nechal jsem to pak jak se říká u ledu, dokud nenastaly prázdniny. Tehdy jsem Ivaně vyjevil, že už mám chlapa na to, jak jsme se domluvili a na kdy si mám vzít volno, abychom to uskutečnili. Řekl jsem ženě, na jakém místě jsme se domluvili a že bych rád, kdyby to bylo dopoledne, co ona na to.

„Milánku, a tebe to fakt eště nepustilo?“ podivila se, ale světe div se, jí můj plán nebyl vůbec proti srsti.
„Ivčo, udivuješ mě? Čekal sem, že mi vynadáš, že se budeš čertit a ty nic… Tos vod tý doby, co sme vo tom vážně mluvili změnila na věc názor? Tebe to vzrušuje, co? Tak se přiznej, co tě na tom vzrušuje nejvíc? To že tě bude šukat cizí chlap, kterej se do tebe vysemení?“ vyzvídal jsem.
„No to taky, ale hlavně to, že ty se na to budeš koukat a nic už s tim nebudeš moc dělat… Budeš ho mít tvrdýho, ale mrdat mě bude ten druhej!“ překvapila mne.
„Jinej ocas, jiný vzrůšo? řekl jsem.
Snad, ale hlavně mi to udělá nějakej pořádnej chlap se vším všudy… Né jako ty!“ to mne docela ťalo.

Nevím proč to řekla? Nikdy si na náš sex či délku mého ocasu ani jednou nestěžovala. Vždy jsem se snažil být něžný, nechal vyniknout prsty i jazyk a dvě čísla po sobě jsem zvládal, to co ta narážka?
„Pořád to Milane chceš? Nerozmyslíš si to? Jestli určím den, kdy budu mít chuť, dopoledne, kdy spolu sedneme do našeho auta a vyrazíme tam k hájku mezi Polepama, Červenejma Pečkama a Pašinkou, tak už nebude cesty zpět, bereš to na vědomí?“ říkala mi a tvářila se vážně. Znala ten hájek, byl to takový listnatý lesík s akáty, doubky a břízami. Na jedné straně pole, na druhé straně svažitá louka k dalšímu, tentokrát jehličnatému lesíku. Vyli jsme tam vloni už párkrát na procházce. Auto jsme nechali na plácku u závory a šli po polní cestě podél křovin šípků a pak toho hájku. Polňačka se pak odkláněla trochu doprava a my přecházeli na pěšinu mezi stromy.

„Jasně, že to chci, Ivčo… Já to přece nechci nafurt, ná nechci, aby to s náma ten druhej chlap dělal i potom… Ani von to nechce… Sme spolu domluvený, že po tý akci přerušíme kontakty… A řekni, ty to jako děláš jenom kvůli mě?“ nedalo mi to.

„Jen kvůli tobě, blázníš? I kvůli sobě… kvůli nám oběma… Člověk se někdy  musí překonat, když mu vo něco de“. Tehdy jsem to nepochopil a myslel, že je to tedy v pořádku a tím jejím „…když mu vo něco de“ jsem myslel jakože vyzkoušet něco nového, ozvláštnění našeho sexuálního života nebo tak něco.

Přišel červenec a já se zeptal, kdy to bude, že mám naježděno pár přesčasů a tak budu moci vzít den náhradního volna a že bych ty přesčasy mohl spojit v náhradní volno.

Bylo to hned ten první prázdninový den, co jsem se ptal. A Ivana mi řekla: „No tak víš co, co pátek 5. července?“

„To je státní svátek… mám jezdit… Neprovedeme to raději v sobotu 6. června? Víkend budu mít volnej?“ já na ni.
„Hele, Milánku, já souhlasila a dala ti naprostou volnost ve výběru chlapa. Já mimo těch svejch podmínek určuju den, takže si to zařiď jak chceš, ale já to chci v pátek“, řekla mi docela kategoricky. „Ale jo, já to nahlásim jako že potřebuju volno v pátek. Sice přijdu vo peníze, když je státní svátek, ale to se nedá nic dělat“, řekl jsem na to rezignovaně. Pak jsem nenápadně, když byla večer Ivana ve sprše, zavolal Mirkovi a domluvil se s nám na 10:00 v pátek 5. července. Prý už si myslel, že jsme si to rozmysleli a že tedy dobře, že tam v těch deset dopoledne bude. Teď už nešlo couvnout i když nebudu zapírat a dělat hrdinu, že bych pochybnosti, jestli nejsem pitomec, neměl. Měl a bojovalo ve mě pro a proti.

 

Ten pátek byl krásný letní den, obloha jako vymetená, slunko pálilo v předzvěsti dalšího horkého dne.

S Ivanou jsme normálka vstali, dali se do kupy ranní hygienou, nasnídali se, a ani jsme o tom nemluvili,  prostě jsme se tvářili oba jakoby nic. Teprve na devátou se Ivana začala chystat. Vzala ze skříně složenou deku, kterou si bereme, když jedeme na písaák na Hradištku. Vzala si PETláhev Dobré vody, papírové kapesníčky a pak na sebe plátěné bílé červeně květované šaty bez rukávu, které si na sebe dala, aniž by na sobě měla spodní prádlo. Když viděla, jak na ni při tom oblékání udiveně hledím, řekla:

„No co koukáš? Kalhotky a šprndu potřebovat nebudu, když tam budu nahá…“

To bylo vlastně poprvé, co promluvila k věci. a já jen odpověděl, že jasně.

„Tak Milane, nechci vědět kdo to je, co je a jak vypadá, jen doufám, že mu neni pod vosumnáct a nad padesát a že to není černoch?“

„To není, to ti můžu zaručit„, ubezpečil jsem manželku.

Zamkli jsme byt, sjeli výtahem a šli na parkoviště před barákem k autu. Nasedli jsme, já nastartoval, couvnul a vyjeli jsme. Bylo to zvláštní. za celou cestu těch asi 6 km od našeho baráku jsme mlčeli. Já se chtěl bavit, jen jsem nevěděl o čem. Možná i manželka by se chtěla bavit, ale když jsem nic neříkal já, mlčela také. Nevím, co se v ní odehrávalo, ale já byl rozpolcený. Měl jsem chuť to otočit, ale to bych byl zase za sraba a idiota. Možná by mi byla Ivana vděčná, ale možná by se mi vysmála, že se kasám a pak to nedám. Prostě jsme jeli a mlčeli.

Před železničním přejezdem před Červenými Pečkami jsem odbočil na okresku, minul železniční zastávku vlevo, pak sklad Benziny vpravo, ujeli jsme ještě další kilák a odbočili ze silnice na polní cestu. Tam byla ona zmíněná závora a u ní stála už Mirkova Octavia. „Už je tady“, pomyslel jsem si.

„Doufám, že tu nebudou nějaký další lidi na procházce, to bych se nevysvlíkla“, řekla Ivana dost chladně a věcně.
„Neboooj, mohli jít dolu ke mlejnu nebo čumnout na železniční viadukt…“, prohodil jsem.

„No jen aby…“, ona na to a vzala mne za ruku. Takto ruku v ruce jsme kráčeli po polňačce k hájku a pak po pěšině do něho zapluli. Ivana se rozhlížela na všechny strany a já také, ale ani Mirka, ani nikoho cizího…nevítaného jsme tu nespatřili. To manželku poněkud uklidnilo, ale napjatá byla, to jsem poznal.

Našli jsme místečko mezi posledními stromy před onou svažitou loukou. Byla tam tráva, tak jsem ji trochu pošlapal a pak jme na ni natáhli deku. Byl tam polostín, ticho, nebylo tam moc vidět.

Pak se Ivča stojíc na dece rozhlédla kolem dokola a když se ujistila, že není žádný případný čumil v dohledu, vzala spodní lem svých šatů a přetáhla si je přes hlavu, takže tam stála náhle jako divoženka tak jak ji příroda stvořila ve své ženské kráse.

„Kolik je?“ otázala se.
Mrkl jsem na hodinky: „Za tři minuty bude deset“
„Tak mi uvaž ten šátek, ale hele, Milane, čekám tak maximálně deset minut, pak na něj seru, jestli nepřijde!“ pronesla manželka varovně.

Vytáhl jsem z takové lýkové kabely, kterou máme s sebou vždy, když jdeme k vodě ten černý šátek, Ivana si klekla a já jí ten šátek pečlivě nandal na oči a vzadu jej uvázal na dva uzly. Manželka si pak lehla, zatímco já si přichystal mobil jako kameru.

Najednou kousek od nás zapraskala suchá větývka, já koukl tím směrem a uviděl jsem ho… Mirek…  Byl k mému překvapení zcela nahý a jeho bimbas  se mu houpal mezi nohama.

„Čau vy dva“, řekl. „Vidim Milane, že tvá manželka vypadá v reálu ještě lepší než na fotkách.“ Já mu odpověděl zvednutím ruky na pozdrav, maje ve druhé připravený mobil a začal jsem natáčet.
„Ty seš Ivana, že jo“, vzal do své tlapy její ruku. „Já sem Mirek… No, hele, nebudeme

tu konverzovat, vod toho tu nejsme.“, řekl, načež vzal její ruku a položil ji na svého už notně ztopořeného čuráka. Ivana ztuhla. Uchopila mu ho pod žaludem a zapumpovala mu s ním, načež si jej chtěla dát do pusy.

„Počkeeej…kouřit ho nechci, řeklo se mrdat, tak mrdat“, překvapil mne.

„Ale..co předehra…?“ ohradila se manželka.
„No, tu si dělejte doma s Milanem, ale neboj, užiješ si mrdáního až až… Milostná předehra je blbost. Ta je pro zamilovaný a to my dva nejsme… Když si koupíš koblihu, taky ji nebudeě půl hodiny volizovat, ale hned ji sníš, že jo…“.
Čekal jsem, že se manželka nasere, strhne si šátek a celé to skrečuje, jenže ona, která si na láskyplnou předehru potrpěla neřekla ani Ň.
„Ale abys nebyla suchá, tak si lehni na záda, já si tě vošahám, pomačkám, trochu si pohraju s tvou kundou a pak se do toho dáme“, řekl panovačně jako pán služebné a ona jej poslechla. On se nad ní rozklekl a svýma tlapama jí začal dost nevybíravě plenit prsa. „To sou kozy, to je materiál a hele jak se jí postavily žužlíky„, načež jí je obě mezi prsty mnul a žmoulal i trochu tahal. A já to točil a ocas mi v kraťasech stál.
„Ták a teďka dej nohy hodně vod sebe a skrč je!“ poručil a Ivana zase udělala co si žádal. Hned si klekl mezi její nohy a už měl ruku na její kundě. Trochu s sebou cukla, ale pak už mu pokorně držela a snášela jeho ochmatyku pysků, štěrbiny a protože očividně zvlhla, strčil jí i do pochvy prst. Užíval si to a prstil ji a druhou rukou drýždil poštěváček. Ivana vzdychala, prsa se jí nadouvala a bylo vidět, že jí to dělá dobře.

„Máš parádní kundu… akorát pro mýho čuráka…“, řekl a najednou zaujal polohu nad ní a s čurákem v ruce začal nasazovat do útoku. Chvilku jí tam s ním rejdil mezi mokrými kluzkými pysky a pak najednou rázně boky přirazil.
„Jeéééááááááh!!!“ zařvala hlasitě moje žena, když se jí to jeho  tvrdé jelito dralo pochvou k děloze. Byl to úžasně vzrušující pohled jak ji tím svým čurákem vycpal.

Chvilku v ní setrval, majíc ho tam až po kořen a pak se rozpohyboval a začal ji mrdat, vzepřený nad Ivanou na rukou a ona zase začala vzdychat.
„Soustřeď se na mě, čubko! Nikdo jinej tady není, rozumíš?!“syčel mezi zuby.

Celou dobu co přirážel, tak supěl a na Ivanu vyštěkával, jak se jí to líbí a že je kurva a že má fajn mlaskající kundu. „Slyšíš, jak sténá? Líbí se jí to, kurvičce jedný.. mrdal bych ji celej den…“, pronášel Mirek pochvalně ke mě. a zatímco Iva ze sebe vydávala:
„Ééééch! … Ééééch!“ v rytmu jeho přírazů a nohy měla už tak skrčené, že měla chodidla ve vzduchu a tudíž do praku on nabíral na rychlosti a mrdal jak divý. Najednou ona zahalékala jakési: „Óóójááááj!!!“, rozechvěla se, začala hlavou kroutit sem tam a paty mu zkřížila na bedrech, on se na ni prudce natlačil, našponoval se v něm každý sval, vyhekl a já věděl, že mi jeho čurák semení v pulzech do manželčiny vagíny semeno jistě přímo na děložní čípek. Když se do ní docákal, vytáhl o z ní a řekl mé napůl omámené ženě: „Tak kočko, teď se votoč na všechny štyry, dáme druhý kolo!“

Ivana se jakoby ztěžka otočila hlavou k protějšímu jehličnatému lesíku, kupodivu jí ani nemusel říkat, aby dala kolena od sebe, hned si mezi ně klekl, popadl ji za zadek a vůbec jí nedal oddechu, na nic nečekal, palci jí rozevřel pysky a najednou ho už skoro zase ztopořeného nacpal. Ivala už nezařvala jako na počátku, jen tak tlumeně jakoby nezvykle hrdelně vyhekla: „Jhéééé!!“
„Vidíš jak ti tam sluší, pěkně mi ho ta tvá kunda vobepíná… Moc dobře udělal tvuj manža že mi tě přived… Cejtíš, jak se ti žaludem tlačim na dělohu? To je žrádlo…“ říkal spokojeně nahlas. A zase do ní začal šťouchat, začal jím do ní pumpovat a Ivana  zase začala pohekávat, pak hlasitě hekat a pak už spíš hekavě řvát. S každým zásunem se jí nadzvedla hvězdička konečníku a z výsunem klesla. Jak byla opřena o předloktí, prsa se jí podélně houpala a bimbala, bradavky se jí šouraly po povrchu deky a já to s tuhým nadrženým ocasem natáčel. Připadalo mi to jako celá věčnost, než se udělal. Mlaskalo to, jeho břicho pleskavě naráželo o její půlky a teprve po notné chvíli se zase prohnul a natlačen do ní ejakuloval, ale co to? Mirek přitom najednou zvedl levou ruku a jakoby ve fotbale vsítil gól, zvolal: „Vasil, póóód, teď tyyy“ a kde se vzal, ti se vzal chlap možná ještě vyšší než Mirek, ostříhaný tak, že byl skoro holohlavý, tak nějak v Mirkově věku, také potetovaný a svalnatý, dost opálený od hlavy k pasu, ve ksichtě takový typický Rus nebo Ukáčko… Vystouplá spodní čelist, výrazné nadočnicové oblouky. Obrátil se na mne a jen mi na pozdrav pokynul rukou a já byl per plex a vůbec jsem nevěděl, co mám dělat, co mám říct. Mirek ho vytáhl, vstal a než se moje žena stačila vzpamatovat a zorientovat, už za ní byl ten Vasil, už za ní klekl a už jí do mokré, zasemeněné a roztažené kundy ládoval svůj ztopořený klacek, který byl obřezaný a větší ještě než Mirkův tak o šířku palce a také o ždibec tlustší a žilnatější. Mirek se zatím vzdálil mezi stromy, kde se oblékal.

„Jhe…jeee…co to…ooááááh!!!“ vydralo se Ivaně z úst. Ten Mirkův kámoš mi začal Ivanu také protahovat a tou svou okurkou jí neúprosně plenit kundu a bušit do dělohy. Ivana se celá klátila dopředu dozadu a její: „Hááh!!!…Hááh!!!“ muselo být slyšet až v kilometr vzdálené Pašince za tím jehličnatým lesejkem. Ten chlap byl očividně nadržený, a tak jel zadkem jak šicí stroj a nemínil nic oddalovat, prostě šel za svým cílem a to v nějakých třech minutách udělal s výkřikem: „Boga ti… eto … piizda… ééééh… juuuž…juž!“ a se staženými hýžděmi to do Ivany stříkal, já jsem o nadáčel,  ty jeho cukající se varlaty a byl jsem jak uhranutý.

Když se mi ten nečekaný chlap do manželky beze zbytku vysemenil, vyndal jej až když mu změkl, pak vstal, usmál se na mne, udělal ukazováčkem a palcem kroužek a zase na pozdrav zvedl ruku.. Ivana stále klečela snad minutu a vydýchávala to, zatímco jejich sperma jí vytékalo z kundy a odkapávalo na deku.

Sundal jsem jí šátek, ale ona hned skoro zavřela oči než si zvykla na sluneční světlo.

„Co…co to…bylo? Bože muj…takový vocasy… , takhle vycpanou sem jí eště nikdy neměla… Koho si to na mě pustil a že byli dva? … Milane… a ten druhej ho měl jak kůň, to byl nějakej Rus nebo kdo…?“
„Ten druhej nebyl v plánu, toho si přivedl ten první jako posilu, s tím sem fakt nepočítal…“
“ Ježiži, ze mě to teče… Takovýho semene… Tu deku budu muset vyprat…  Milane, proč si to chtěl, já si připadám jak nějaká laciná prckoza… To semeno mělo bejt tvoje a né jejich“, pronášela a kapesníčky si vytírala kundu. „Já sem přece taková kráva, že sem ti v tý perverzní hře vyšla vstříc! Už nikdy, rozumíš, už nikdy tohle nebudeme s nikým dělat! A né abys mi něco vyčítal! Já ti splnila sen, máš cos chtěl! A dvě věci mi ale slib…! Nikdy mi to nevyčteš a že vo tom už nikdy nebudeme mluvit! Slibuješ?!“

„Slibuju, lásko“, řekl jsem a dal jí pusu. Pak jsme se začali vášnivě líbat a přiznám se, že bych ji nejraději ošukal také, jenže Ivana pochopila, že to k tomu směřuje a řekla:
„Né, Milánku nezlob se, ale já mám prcinu celou rozbombardovanou a rozbolavělou, tak si dáme alespoň tenhle víkend pauzu, nevadí?“

„Nevadí“, řekl jsem sklesle. Pak jsem manželce pomohl na nohy, spolu jsme vyklepali a složili deku, ona se oblékla a pomalu jsme se vydali k autu. Šla zeširoka jako kačena a já všechno nesl.
„To je hrozný, jí mám pocit, jako když mám v sobě nějakou salátovou vokurku, já ho tam furt cejtím…“ pronášela a kolébavě zeširoka kráčela. Došli jsme k té závoře. Oktávka byla už pryč a stál tam jen náš Opel Astra. Sedli jsme do něho a vyrazili k domovu. A zase, zase jsme o tom nemluvili. Ivana plánovala na zítřek, což byla sobota 6. července nějaký výlet někam k vodě, ale to už je jiná kapitola.

Mirka jsem ještě ten den doma vymazal a jeho číslo bloknul a večer, když šla Ivana už v devět spát, že toho má za dnešek až až jsem si celé to video stáhl do počítače a celé si to pak přehrál, přičemž jsem si u toho vyhonil ocas jako nadržený puberťák. O tom, že jsem to natočil jsem ale manželce neřekl, to by se čertila.

Za tři dny jsme se už spolu milovali. Já měl v hlavě to video a ona? Nevím, zda si nepředstavovala, že jsem jeden z těch dvou? Každopádně u toho ani nekřičela, ani hlasitě nehekala a já jí orgasmus udělal v podstatě jazykem. Doufal jsem, že na to zapomene a že se v sexu zase znormálníme.

 

Před šesti týdny, to už byl předposlední srpnový týden mi Ivča poslala do práce SMSku, že má pro mě překvapení. Vzhledem k tomu, že ji chtíč ani touha v poslední době nepřešly, jsem za její zprávou hledal jen to jediné a nemohl jsem se dočkat večera. Představoval jsem si další noc plnou vášní.

Po návratu z práce na mě manželka čekala s večeří, což mě jen utvrdilo v mých představách. Jídlo jsem pomalu ani nedojedl, už jsem chtěl být se svojí ženou v ložnici. Místo odchodu do postele si ke mně ale žena přisedla, chytila mě za ruku a pak mi oznámila, že je těhotná. V tu chvíli mi spadla brada. Jasně, od té mrdačky tam u hájku s těmi dvěma, tedy od našeho prvního souložení po té jsem přestal praktikovat přesušovanou mrdačku a i já do ní stříkal, ale vždyť bere hormonální antinu, tak jak je to možné? A tak zatímco Ivanka vesele štěbetala o miminku, které se nám za několik měsíců narodí, já si v hlavě pokládal otázky, jak se to sakra stalo. Měl jsem za to, že se moje žena chrání antikoncepcí.
Jako by snad vyslyšela otázky běžící v mé hlavě, vysvětlila mi to velmi jednoduše že už před dvěma a půl měsíci prý vysadila prášky a vůbec nic mi o tom neřekla. Že prostě chce dítě a já, pitomec, i když mi nalhávala, že prášky bere, opatrnicky přesto vytahoval a stříkal jí na břicho nebo na zadek. Na svou obhajobu použila vysvětlení, že nepočítala s tím, že se jí podaří otěhotnět tak rychle. Naopak si myslela, že to nějakou dobu potrvá a já mezitím na založení rodiny změním názor.
No, štěstím jsem nezářil, ale nevynadal jsem jí. To se mi zdálo nepatřičné. Za nějaký týden jsem jezdil odpoledku a tak jsem byl dopoledne doma. Zase jsem si pustil to video a pak jsem ustrnul… Proboha, ona už tehdy měsíc nebrala antinu, co když…co když…? Nechtěl jsem ani domyslet, že by mi ji oplodnil jeden z těch dvou… Mirek nebo Vasil. Vzpomněl jsem si, že Ivana má ve skříni v naší ložnici takový menstruační kalendář. Vstal jsem a šel do ložnice. Od vysazení antikoncepce si zapisovala  nejen červenými puntíky menstruační dny, ale zelenými puntíky i ovulace. A bum. Bylo to, jako by mi někdo najednou vrazil pěstí, až mne oblil pot. 5. července 2019, zelený puntík, takže ti dva mi ji nejspíš oplodnili. Oni to nevěděli a já také ne… Protože moje žena je v tomto pečlivka, tak si zakroužkovává i čísla dní, kdy jsme my dva spolu šukali. Naposledy před tím jsem s ní šukal ve čtvrtek a pak až v pondělí. Ale tu pětku si Ivana zakroužkovala červeně, kdežto šukání se mnou měla modře. Krve by se ve mě nedořezal a začal jsem si doma nadávat, jaký jsem vůl, pitomec, idiot… ale neřekl jsem jí to. Neřekl jsem jí, že vím, že to dítě, které čeká není moje. Přetvařuji se a dělám před všemi příbuznými a hlavně před rodiči šťastného nastávajícího taťku

Moje žena je teď šťastná. Těší se na miminko, ke kterému přišla podvodem. Já se ale cítím hloupě, jak mi to mohla udělat? Ačkoli se na dítě ještě necítím, za pár měsíců budu chtě nechtě pasován do role otce.