Nevěra na mateřské

Potkával jsem ji nějakou dobu cestou do školky se synem. Nejprve jen pohledy, které se postupně přehouply k úsměvu a po několika týdnech v jako by náhodné pozdravy.

Myslel jsem si, že vidí potomka do stejné školky, ale vlastně jsem jí tam nikdy nepotkal. Jednou, poprvé jsme se pozdravili, jako by náhodou, ale vlastně jsem si všiml jejího pohledu, který byl tentokrát aktivnější.

Pozdravila mě…..nepřipraven jsem vznesl dotaz, vy asi do školky nechodíte, potkávám Vás jen cestou nikdy ve školce…usmála se nejistě…ne, mám malou ještě doma, vodím syna do školy za rohem….zapovídali jsme se..nezávazně, ale s nádechem flirtu.

Od toho dne jsme se potkávali pravidelně, pozdravy, které přerostly v pravidelné ranní povídání. Dnes ráno stála na křižovatce, když mě uviděla, vydala se směrem ke školce, zrychlil jsem se synem, abych ji dohnal…..pozdravili jsme se, cestou ke školce proběhlo obvyklé povídání..rozloučil jsem se.

K mému překvapení, když jsem vyšel ze školy, stála tam, s úsměvem….tady bydlím, ukázala na protější vchod hned vedle školky.

Přistoupil jsem k ní….Petr…Milada, zašeptala, podali jsme si ruce, stiskl jsem ji….kávu? Zakoktala, jako by to ani nechtěla říct. Nenamalovaná, skoro rozcuchaná, jako by ji její rty neposlouchaly…

Nešlo odolat, měl jsem sice někde být, ale vem to čert…..jako v mlze jsem s Miladou vyjel do 6 patra, cítil jsem jeji nervozitu, kterou neuměle skrývala….v předsíni, jako by automaticky začala nervozně uklízet plyšáky a plastové auto, které tam bylo neuklizené.

Sledoval jsem její počínání, najednou jsem si neprohlížel jen její úsměv,ale celé její tělo, vyšší jak já, krásná, ale vlastně obyčejná.

Když se otočila, v ruce držela plyšáky…pomalu jsem k ní přistoupil a aniž čekal na kávu Miladu políbil na rty. Když jsem se jí dotkl, jako by jí projel blesk, vykulila oči, snad jsem čekal facku, ale místo facky jsem ucítil její vůni, chvějící se rty, její obličej červenal, stále držela plyšáky.

Stiskl jsem její ruce, pustila plyšáky a já si Miladu k sobě přitiskl, pevně, jako by to nebylo poprvé, ale po tisící. Cítil jsem náznak odporu, poprvé jsem ji položil ruce na boky a znovu ji políbil.

Začala breptat…tu kávu …tu ká….nedovolil jsem jí ta slova dokončit, líbal jsem ji, hledal knoflíčky košile, kterou měla….s každým knoflíkem, který jsem rozepl, byla roztržitější, nervoznější,ale jako by povolnější…

S rozepnutou košilí Miladu vedl do ložnice…našel jsem ji rychle….neustlaná postel….znovu chtěla uklízet….přitiskl jsem si ji těsně u postele…již s jistými pohyby ji rozepínal jeasny….skrývaly obyčejné,ale o to víc sexy prádlo…líbala mne jemně nejistě, jako by byla panna…její jemné doteky mi skoro působily vyvrcholení….

…najednou jako ve vteřině ležíme….líbám ženu, kterou znám od vidění, neznám přijímení jen vím že je vdaná….každý můj dotek ji přivádí do rozpaků…culí se…jako by chtěla utéct….pevně stisknu lem podprsenky a pomalu ji ji zbavuji….pohled pro bohy…krásně rudá vdaná paní, pomáhá mi…podprsenka padá na koberec….nakloním se a políbím …její nožky jsou u sebe, jako by čekaly na zbavení prádla. Neváhám a aniž žádám dovolení, zbavuji mladou paní kalhotek…usměje se….rudne….rychle se k ní skloním a líbám.

Laskám její rty…ona nervozně opětuje jemnými doteky polibky…její nožky mě pomalu obklopují,,,stáhnu si spodky a aniž žádám dovolení s dalším polibkem pronikám do klína….rychle…snad nemotorně,ale o to je to víc vzrušující…

…zasténala jak nevinná panna…její pohled jako by byl provinilý…jako by říkal..zvala jsem tě na kávu….políbím jí a znovu cítí můj penis v klíně…pomalu ale hluboko, ložnicí se rozléhá její jemné sténání…proložené breptáním, které tlumím polibky….její touha se konečně uvolní, cítím ruce na ramenou přidává se do tempa…líbáme se, milujeme jak by to bylo po tisící…po milionté…ale je to proprvé…když téměř cítím vyvrcholení, přestanu, jak vánek se přesunu do jejího klína..voní sebou ještě se nesprchovala..

…zlobí se..nechce…ale i tak ucítí mé rty v klíně…rty, jazyk…jemné kousnutí…znovu a znovu si s mladou paní pohrávám jak s knihou, poznávám její reakce, přidávám, měním doteky tak aby její touha hořela víc a víc….po několikátém jejím vrcholu rychle znovu mířím k ní políbím jí, cítí sama sebe a mě znovu v klíně…..

…ve vteřině vyvrcholíme oba, jak na povel….líbáme se její klín se plní mou touhou….jako by to byl sen…..ve sprše se milujeme jemně….ale po sprše jako by to by někdo jiný…znovu ten cudný pohled…měl by si jít špitne….

…následující dny Miladu nepotkávám, nechápu, čekám, kdy a nic…až po několika měsících ji potkám s Manželem….a s viditelným bříškem. Jen se na mě usmála, rudla a sklopila oči…jen ona a já vím, že byla nevěrná a hned…těhotná…