Nástrojem pomsty

18+

Bydleli jsme tehdy v Praze 10-Vršovicích v Kremelské ulici ve 4. (posledním) patře panelového domu. Našimi sousedy byli Křížovi. On tehdy 32-letý středoškolák, stavební mistr u Vodních staveb. Jeho žena se jmenovala Petra, měla 26 a byla laborantkou v nedalekém zdravotnickém ústavu. Děti sousedi neměli. Ona byla taková temperamentní, tak 175 cm vysoká, spolu. Buď u ní nebo u nás. Sousedka byla už tři roky rozvedená. Mna krátko ostříhaná přírodní zrzka, kozy asi dvojky, ale v bocích byla taková trochu širší a fortelnější. Ten její se jmenoval také Petr a byl takový urostlý s bíbrem, dobrák, co se nerad hádal. Zato jeho žena bývala slyšet, když ji něčím naštval a dokázala jej pěkně nahlas zpucovat.

Mě bylo v tom roce 1985 akorát osmnáct. V tom domě jsme bydleli od mých 3 let a Petra Kříže jsem znal tudíž od jeho věku jako mě bylo v té době o níž hovořím. Pamatuji si, kdy v tom bytě bydlel ještě i se svými rodiči. Se svou ženou chodil už od jejích devatenácti a za dva roky se brali, aniž museli, jak bývalo tehdá častým zvykem. Staří se odstěhovali na chalupu, kterou měli kdesi v Mnichovicích a mladým nechali byt 2+1. Tak se stali našimi sousedy oni.

Musím říci, že sousedka Křížová se mi líbila snad už od mých 14 let a nejednou jsem si ho v myšlenkách na ni honil. Hezky kroutila zadkem, zvláště, když nosila minisukně. Myslím, že tušila, že se mi líbí a tak mne provokovala, ale já bych si k ní nedovolil, protože by to byl průser a nechtěl bych od Petra Kříže dostat do tlamy a naši by mne také sežrali. Máma se s mladou Křížovou občas bavila a tak jsem se díky tomu dozvěděl, že Petr je sice hodný chlap a pracovitý, ale že je takový papučář, co má rád klid a dobré jídlo. Prý jsou spolu snad právě proto, že jsou každý jiný.

Jak moje máma říkala, mladá křížová je doma regína a Petr je pod pantoflem. To ona ho musela do všeho dostrkat, ona plánovala, ona rozhodovala. Petr Kříž měl jednoho koníčka. Hrál na kytaru s jednou amatérskou coutry skupinou a s ní jezdili po osadách hrát. Jeho žena s ním někdy také jezdila.

Ten víkend o němž chci hovořit byl třetí v červnu. Naši odjeli v pátek odpoledne tradičně na chatu v Plané nad Lužnicí a já byl doma. V pátek jsem byl s kamarády na dýze a vrátil se až v jednu ráno.

Ulehl jsem a vzbudily mne až hlasy. Když jsem otevřel oči uprostřed noci, hned jsem věděl, co mě probudilo. Samozřejmě ty zvuky z pokoje vedle mého, tedy z bytu od sousedů.

Posadil jsem se a zamžoural rozespalýma očima a i bez rozsvícení jsem viděl na hodiny, že je čtvrt na tři.

Ty zvuky neustávaly, naopak, byly čím dál hlasitější. Snažil se naslouchat, abych z rozplizlé kakofonie rozpoznal něco konkrétního, slyšel jsem ale jen nesmírně intenzivní ženský ječák, a jako kontrast klidnější mužský bas. „A jéje, Křížovi maj zase nočná výměnu názorů“, došlo mi. Nerozuměl jedinému slovu, ale bylo úplně jasné, že se ti zase hádají. Bůhvíproč si ke svým manželským výstupům vybrali právě hlubokou noc. Nevím co řešili tak zásadního. Napil jsem se, vyčůral, byl jsem unavený a usnul.

Ráno byl klid. Vstal jsem asi na devátou, vycídil si chrup, ulevil měchýři a udělal si něco na snídani, co daly špajz a lednice. Pak jsem si pustil muziku a listoval v časopisu POP. Najednou zvonek. Mrknul jsem na hodiny. Ukazovaly pár minut po desáté. Vypnul jsem magič a tak jak jsem byl, tedy ve slipech a do půl těla nahý jsem šel zjistit, kdo to je, kdo otravuje.

Otevřel jsem a za dveřmi stála ona…, naše sousedka Křížová…, Petra…

Byl jsem vážně překvapený.  Na sobě měla vytahané triko a byla jen v kalhotkách. Ona takhle doma normálně chodila  a nežinýrovala se.

„Dobrý den“, pozdravil jsem.
„Dobrej… Můžu dál ?“ zeptala se a aniž čekala na můj souhlas, cpala se do předsíně..
Šla přede mnou a při každém kroku hýbala krásně svým krásným zadkem. Když si sedla v obýváku na gauč, zeptala se, jestli mám pivo. Přinesl jsem dvě a jedno jí dal.
„Proč jste přišla ?“ zeptal jsem se.

„Hele, sousede, tykej mi, já sem Petra“ řekla.

Levné hračky pro miláčky...

„Li…Libor“, zablekotal jsem rozpačitě.

„Kolik ti je?“ zeptala se.

„Vosum…náct“, odpověděl jsem roztržitě.

„Tak vidíš a mně je šestadvacet, tak si přeci nebudem vykat né“, vysvětlila mi věcně.

„Slyšels v noci jak sme se s Péťou pohádali?“ podívala se na mne.

„No…, něco sem zaslech, ale… nerozuměl vo co de“, řekl jsem po pravdě.

„Hele, jestli sme tě vzbudili, tak se ti za to vomlouvám. Vaši sou asi na chatě, co? Naštěstí vedle Štěrbovi taky a vo etáž níž sou taky všichni po chatách a chalupách, tak snad ten brajgl nido jinej neslyšel“, konstatovala.

„Nasral mě, víš…“, pronesla. Nechápavě jsem se na sousedku Petru podíval.

„No Petr, muj manžel mě nasral. Představ si to, včera sem šla o trochu dřív z práce ze Zdravoťáku, že pudu Petrovi naproti k metru nahou na Želivskýho. Měla sem v plánu zajít něco nakoupit. Čekám u budovy Strojimportu a najednou ho vidím… Jenže nešel sám. S nim byla ta…ta Martina, ta Hašplová co s nim dělá.“ Když viděla můj nechápavý výraz, jala se Petra vysvětlovat. „Vona je jeho pravá ruka. Má taky stavební průmyslovku a dělá mu takovou zástupkyni…, seděj v jedný tý stavební buňce co je jako jejich kancelář“.

„Aha“, pochopil jsem.

„Tak si to představ, najednou se u přechodu rozloučili a vona ho vzala kolem krku a dali si pusu?!“ řekla Petra rozhořčeným tónem.

Když na mě ale viděla, že nevím v čem je jako problém, spustila: „No copak je to normální, aby ho vocucávala jako kdyby byli víc než jen spolupracovníci?! Dyť ví, že je ženatej, že má mě. Ale já tomu rozumim, ta mrcha je totiž rozvedená s děckem a mýho Petra by mi klidně vodloudila, aby ho měla pro sebe. Ta ženská ho nepokrytě balí, to vim jistě!“

 „Kolikrát jsem byla svědkem, jak ho familiárně zdraví a koketuje s ním. Někdy mu i telefonuje po pracovní době„, rozohńovala se sousedka. „Když sem mu to párkrát vytýkala, tak se Smál a tvrdil, že je to nesmysl. Jsou prej kolegové, co si jen rozuměj i mimo práci. Má jen ráda country. Že si prej nemám dělat starosti, protože miluje jenom mě. Že by mě to ale vysloveně uklidnilo, to se říct nedá,“ přiznávala. „Ten muj blbec ani netuší, jak dokážou být ženský lstivý a přesvědčivý…“

„Petr je doma? Ví že ste…teda že si tu?“ zeptal jsem se.

„Né, vodjel s tou svojí šmidlibojs kapelou muzicírovat na Slapy na Stracenku. Ale já mám neklamý tušení, že vona tam určitě jela s nima. Prej se jí jenom líbí country, ale podle mě je to jenom zástěrka, jak se mu dostat do kalhot!“

„A za mnou ses přišla nejen omluvit, ale hlavně se vypovídat, co? Někomu to říct, abys to v sobě nedusila, je to tak?“ pronesl jsem chlácholivě.

Najednou se vymrštila z pohovky a objala mě se slovy: „Libore, já sem tak nešťastná“, ale pak poodstoupila a pronesla: „Chci se mu za to pomstít!“

„Hele, já vim, že se ti líbim. Nejsem blbá, abych si nevšimla jak po mě civíš…“

Levné hračky pro miláčky...

Byl jsem rozpačitý a jistým způsobem ohromen, protože něčeho takového jsem se nenadál. To snad byl sen…?

Najednou si k mému úžasu přetáhla triko přes hlavu a pak vysvlékla kalhotky, takže přede mnou stála zcela nahá. Hleděl jsem na její pomenší prsa s hubou otevřenou.

„Tak co, líbim se ti?“ pronesla koketně.

„Jasně, že líbíš“, já na to.

„Chci, abys mě viděl nahou,“ prohlásila a trochu se rozkročila, takže můj
pohled neodolal a sklouzl její stehna a hleděl jsem na kaštanově zbarvený hustý trojúhelník v rozkroku.
Zasmála se. „Chceš mě ?“
Beze slova jsem se na ní díval a můj pohled jí cestoval od nohou, přes mírně vyklenuté břicho a na její prsa a pak na její hezký obličej s vyzývavým úsměvem.

Položila ruku na moje prsa a pomalu jela dolů. Prsty mi zajela pod gumu slipů a začala mi je stahovat. Můj probouzející a v té chvíli již polotuhý penis mi vyskočil ven a zvětšoval se a nezadržitelně se vzpínal vzhůru.

„Pojď, polib mě,“ zašeptala. „Nechci aby sis to pak musel udělat sám rukou, až odejdu a to bys určitě musel, že jo ?“ a ukázala mezi mé nohy.

Pojď… Chci to…, chci to dělat s tebou…, neboj, Petr se to nedozví“, usmála se.

„Mám to moc ráda. Nikdy sem mu nevěrná nebyla, až teďka s tebou budu„, pronesla vyzývavě.
Teď už nebylo cesty zpátky. Kdyby to odmítl, byl bych za blbce, za stydlivého jelimana, ale i kdyby moje hlava nechtěla, můj ztopořený ocas to chtěl a ten hlas těla, ty pudy, to mé živočišné JÁ byly silnější než-li rozum. Přistoupil jsem k Petře a její vlhké rty se přitiskly na moje. Pootevřely se a naše jazyky spolu začaly
vášnivě proplétat a třít se o sebe. Petra voněla a z jejího hrdla se vycházely
vzdechy. Náhle se z bého francouzáku vymanila a pronesla: „Poď, chci to s tebou! Budeme se milovat!“ To nebyla ani otázka, co já na to, ani výzva, to znělo skoro jako příkaz.
„Jo…ano…Pe…Petro…“,,“ zasténal jsem vzrušeně i já a rukou jsem hladil její bradavky na tuhých prsou. Cítil jsem, jak jí tuhnou, zvětšují se pod mými něžnými doteky a vytrčují se ve dva temně růžové špuntíky.
Její ruce se položily dlaněmi na moje prsa.
„Ano…,chci to s tebou… a…a nemusíš si dávat pozor,“ sténala sousedka.
Sjel jsem rty na její prsa a vzal mezi ně jednu její bradavku a laskal ji cumlal.

„Ty bereš antikoncepci?“ zeptal jsem se mezi cucáním bradavek.

„Nheberu“, vyhekla.

„Takže máš danu?“ opět jsem se zeptal.

„Ne…nemám“, ona na to. „Chci to… se všim… rizikem“, dodala vzdychavě a prsty mne vískala ve vlasech.

Pohlédl jsem užasne do jejích chrpově modrých očí a ona se do těch mých zase dívala

s očekáváním. Klekl jsem si a hlavu jí přitiskl mezi její nohy a roztáhl jí je o trochu víc do stran. Konečně se mi naskytl pohled mezi kaštanovými chlupy na její kundu. Byla už vlhká a voněla kundními šťávami, když jsem jí začal líbat a olizovat jazykem po celé její délce štěrbiny po pyscích. Petra ze sebe vydala vyrazila slastný vzdech, když
jsem olízl poštěváček a její tělo se začalo pod mými jazykokmity svíjet blahem.  Vzal jsem ji za ruce a stáhl k sobě na koberec. Pochopila. Lehla si na znak a rozevřela přede mnou stehna. Líbila se mi její kunda, jejíž pysky jsem začal zpracovávat i v prstech, rejdit jí jimi ve štěrbině a brnkat o poštěváček. Kunda jí vlhla čím dál víc.   „Jo… jo…,lízej mě…, je…je to nádherný…, ty zvíře …děláš to…. báječně,“ sténala hlasitě.
Přitiskl jsem znovu jazyk na její poštěváček a její dírka s sebou začala cukat. Petřino úpění a sténání začalo být hlasitější. Šel na ni orgasmus. Její kunda doslova mokvala slastí, zatímco sousedka se začala napínat, propínat a chvět. Byl to její orgasmus. „Áááách…to je vono…ááách!!“ sténala hlasitě rozkoší.
najednou sáhla po mém stojícím penisu.
„Ten ale je…,“ pronesla pochvalu k mým 18 centimetrům momentálně zkostnatělého masa. „Ten určitě dovede uspokojit.“ a prohlížela si ho zblízka. Najednou mi jej vzala ho do úst a začala sát. Hlava v mém klíně  mi jezdila nahoru a dolů. Bylo vidět, že to umí. Bylo to skutečně nádherné. Olizovala můj žalud, jazýčkem ho oblizovala po celé
délce a prsty si hrála s mojí předkožkou.
„To je něco…už z něho začíná téct taková ta čirá šťáva,“ zasmála se a špičkou jazyka
olíznula kapičku, která vytekla z mého penisu napovrch.

„A teď už po´d do mně! Chci ho tam mít, chci ho cejtit až na děloze a nešetři mě!“ skoro zavelela. Přesunul jsem se tedy koleny mezi její do široka rozevřené a hodně skrčené nohy. Ani mi nemusela dvakrát říkat. Svým ocasem jsem se umístil hned mezi mokrými kluzkými pysky a tvrdě, možná až bezohledně jsem jí ho zarazil do kundy.

„Ijéééééááá!!!“ zaječela hrdelním hlasem a zaryla mi své pěstěné nehty do půlek.

Bylo to boží, když se můj ocas dral do jejího horkého pohlaví. Nenarazil na žádný odpor a v mžiku byl celý v ní až po kořen. Stěny její vagíny mi ho objaly a já začal tvrdě přirážet. S každým přírazem jsem jí narážel na čípek té její nechráněné dělohy a ona pokaždé hlasitě zahýkla. Byl jsem jako utržený vagón, prostě jsem do ní přirážel
stále prudčeji a naše pohlaví vydávala mlaskavé zvuky a naše břicha o sebe pleskala. Postupně začala na moje pohyby odpovídat protipohyby a očividně chtěla, aby v ní byl můj penis co nejhlouběji. Hekala stále hlasitěji až skoro vykřikovala.
Jho…eště…víííc…dělej…chci tho…jho…jhoo…jhoo!!!“
Byl jsem nadržený a tak to šlo na mne docela rychle. byl jsem jako dostihový kůň v cílové rovince. Vzepřel jsem se nad ní na rukou, její paty jsem ucítil na hýždích a její nehty se mi ryly do paží.

Ještě si dvacetktát jsem přirazil a pak zůstal natlačen v okamžiku, kdy mnou projela ta elektrizující křeč. Trhlo to se mnou, já ze prohnul vzad a s želudem natlačeným na sousedčině čípku jsem to do ní začal pouštět. Ona to vycítila, zakvílela cosi nesrozumitelného a pak jsem ustrnu a jen do ní pulzoval svoje semeno.

Nedala mi ale oddechnout.

„Teďka zezadu…, zezadu to chci….“, přikázala a už se přetočila na všechny čtyři, kolena dala tak na půl metru od sebe a zase na mne vyšpulila tu svou teď zasemeněnou kundu.
Hned jsem jí zaklekl mezi kolena. Měl jsem před sebou její zadek a protože ocas my z té přemíry vzrušení úplně nezměkl, nasadil jsem jí ho polotuhého na její broskev, prsty obou rukou jsem jí doširoka rozevřel pysky a pomalu, ale jistě jsem pronikal do sousedčiny pochvy hlouběji a hlouběji. To na můj ocas působilo jako živá voda. Naklonil jsem se nad ní, vzal do prstů znovu její prsní bradavky a líbal jí na záda pod krkem.
„Líbí se ti to…co,…líbí ?“ šeptal jsem vášnivě
„A jaaak…!“ vyhekla sípavě. ocas se mi zase ztopořil a já jí s ním přirážel proti jejím zpětným pohybům zadku o který mi břicho začalo pleskat. To už mi ocas pochopitelně stál jako prohnutá svíce a pulzovalo mi v něm touhou, takže jsem jí ho zase zarazil celou délkou do kundy až k děloze a zase jsem ho v ní začal prohánět sem tam.

Sousedka Petra hekala, kňourala, občas vykřikla. Za chvilku jsem poznal podle přerývaného dechu a cukání pochvy, že je blízko vrcholu.. Zase nastaly ty svíravé křeče její vagíny, které mi začaly obepínat ocas. Zase se zatínala a uvolňovala a cosi neartikulovaného zajíkavě vyjekávala.

Musím říci, že vyvrcholení se mi dostavilo velmi rychle. Neměl jsem v úmyslu nic oddalovat, prostě když mnou zase od prostaty projela ta elektrizující vlna, tak jsem Petře sevřel boky, nacpal jsem se do ní co nejhlouběji a nekompromisně jí ejakuloval semeno přímo na dělohu. Bylo to boží, no prostě nádhera. Když mi z ní měkký vypadl, Petra si sedla, pohladila mne po tváři, dala mi pusu a řekla díky. Pak jsem jí pomohl vstát. Odkráčela do koupelny, kde vzala první ručník, který viděla a vytřela se s ním na kundě a na stehnech. Vrátila se za mnou do pokoje, oblékla na sebe kalhotky a pak triko, koukla na hodiny a řekla: „Du domu. Musim něco připravit, vodpoledne za mnou přijede ségra s neteří.“ Pak se ale v předsíni zarazila a řekla se vztyčeným ukazováčkem a s vážnou tváří: „Ale, hele, tohle je jen o nás dvou, tak nikomu ani muk! Můžu se spolehnout?“

„Jasně“, přitakal jsem a Petra odešla.

Měl jsem v hlavě najednou zmatek. Je to pravda? Stalo se to? Já mrdal se sousedkou Petrou Křížovou. No to je sen.

Věřte, že celý ten čas až do večera jsem neměl na nic náladu. Ani na hudbu, ani na časopisy, ani na telku. Pořád jsem musel myslet na to co jsem zažil a těšil se na to, co ještě zažiju. Chtěl jsem jít někam s klukama, ale najednou jsem neměl chuť. Doufal jsem, že ještě přijde, ale už za mnou nepřišla. Ona se jen tím, co se mnou dělala chtěla pomstít manželovi za tu jeho kolegyni. Já byl jen její nástroj pomsty, nic víc. mne však hřálo u srdce, že Petr Křížová si ode mne odnesla milióny mých spermií v děloze i vejcovodech. Ó, to kdyby její Petr věděl, to by byl mazec.
Druhý den jsme se neviděli a odpoledne její manžel přijel z té Ztracenky. Byl tam klid. Nehádali se a on si nejspíš musel myslet, že jí to přešlo a vše je v pohodě. netušil, chudák, že mu se mnou nasadila parohy.

Život šel dál. Za týden byl konec školního roku a já jel na tři týdny s rodiči do Jugoslávie. Když jsme se vrátili, byli na dovolené v Bulharsku pro změnu Křížovi.

Sousedku jsem potkal s manžele až ke konci srpna. Pozdravil jsem, oni mi odpověděli, Petra se mi podívala do očí, pousmála se, ale to bylo vše. Neměl jsem na ni štěstí a tak jsem ji moc nepotkával. Byl už jsem vyučený a chodil jsem už normálně makat do práce. Navíc jsem sbalil jednu holku a tak jsem byl do ní zahleděný, tudíž měl jiné starosti.

 

Byla to moje mamka, která jednoho zářijového dne přišla s tou novinou, že prý mladá Křížová od vedle je těhotná. Prý ji potkala na gyndě, když čirou náhodou tam máma šla na pravidelnou prevenčku a koho nevidí v čekárně, mladou sousedku. Tak se prý pozdravili a moje máti se zeptala, zda jde taky na prevenční prohlídku nebo s nějakým problémem a Křížovka jí to řekla. Prý: „Ne, já tu sem z jinýho důvodu, pani sousedko… Sem v tom. Už budu za tejden na konci třetího měsíce“.
Ta mámina zpráva mne potěšila, ale stejně mi vrtalo hlavou, zda to čeká se mnou nebo s Petrem. A vrtalo mi to v kebuli i rok na to, když sousedka Petra jezdila s tím širokým kočárkem a v něm vozila dvojčata.

18+
Bookmark the permalink.

10 Comments

  1. Fanyn mě totálně baví, fakt super autor, který k sexu umí přibalit i koření v podobě poutavého příběhu. Toho sexu tam sice není tolik, ale čte se to úplně samo.

    0
  2. Už vidím osmnáctiletého n jak při mrdani se pořád na danu. Vlastně, že ví, co to je.
    Průběh dobrý, ale překlepy, nedokončené věty… To sráží. Třeba ten začátek, jak popisuje… Vlastně nevím koho, protože je to tam tak divné.

    1+
  3. Díky, díky Honibrku. jen se omlouvám, za syrovost textu a pár chybějících písmen na konci některých slov. Když jsem tohle smolil, měl jsem zrovna chřipku a v noci nemohl spát. Tak mne to nějak napadlo… Aniž bych to po sobě opravil, poslal jsem to sem.
    Tuhle sousedku stejného jména i věku, jen jiného příjmení jsme kdysi skutečně měli. Tak jsem své tehdejší adoscelentní touhy nyní po letech přeměnil ve svou fantazii. Jinak podle mého erotická povídka musí mít příběh, jinak je to jak porno na videu – o ničem a pořád o tom stejném.

    2+
  4. Jonasi, vím že jsem to tam na začátku zvetil. Jinak se divíš, že 18-letý kluk věděl, co to je dana. No věděl jsem, dokonce i dříve. Když mi bylo 13, dal mi táta k přečtení Knihu o manželství od Stoneových. Tam jsem se teoreticky vzdělal až až. Tohle nás tedy v osmičce neučili, když nám cosi vykládali o pohlavním styku atp. Nevím jak je tomu dnes, ale já tehdy byl zvídavý kluk.
    Ale za ty chyby omluva.

    0
  5. Hej kamo, ja jsem uz asi ve 13 letech poslouchal porad s DR. Uzlem a vedel jsem o sexu vice jak dnesni 30tnici. Takze vubec nevim proc by klucina nemohl byt vzdelany v oblasti antiny. Si zase nemysli ze kazdy je jak ty 😀 :_D LOL

    1+
  6. Já si nic nemyslím Nemravo a je chválihodné, že si sledoval Dr. Uzla. Jenže já jsem měl ten věk za totáče a to bylo ke vzdělávání v tomto směru hovínko, jen kecy starších kamarádů.

    0
  7. Jsem asi o dost mladši ročnik. Zajimalo by mě jaké to za totače bylo s holkama a s nevěrou a tak obecně. Asi bych nebyl sám koho to zajimá? Slyšel jsem od staršího kámoše, že prý jak ještě nebyly mobily tak ženský dávaly najevo svým milencům že ten jejich není doma třeba tak, že na okně posunuly květináč s kytkou. Taková komunikace na dálku, když měly nabijáka na jednom sídlišti tak aby se nepotkal s jejich starým ve dveřích když šel do práce 🙂

    Máš taky nějaké takové příhody? Klidně bys to mohl sepsat jako povídku nebo nějaký příběh jak to bylo kdysi pro nás mladší generaci.

    0
  8. No můžu. Samozřejmě to měly nevěrnice i nevěrníci složitější, ale zase na druhou stranu nebyly testy DNA, takže když panička počala s milencem, snadno to hodila na starého a ten, pokud uměla hrát divadlo, to neřešil. Tedy pokud si nepořídila černouška nebo cikánka. Já často píšu povídky z té doby. Třeba i proto, že ač hormonální antina existovala, řada ženských ji neužívala, protože se po ní tehdy tloustlo. Navíc na potrat mohly jen ženské po 40, nebo ty, co měly 3 a více dětí nebo byly nějak nemocné. To řešily tzv. interrupční komise. Ale to je na dlouhé povídání. Já se řadu příběhů snažím zasazovat do totáče. Třeba povídka Rozčarování na tomto a řada dalších na jiném webu.

    0
  9. Spíš mi jde o to, který nadržený chlap při mrdani se ptá na danu a prášky. Zvláště, když mu ženská řekne, že může.

    1+
    • Zní to trochu směšně, ale třeba já jsem podezíravý člověk. Kdyby mi tohle ženská řekla, sama od sebe, asi bych se taky zeptal, protože bych se bál, že si se mnou chce udělat dítě a pak to na mě hodit. Nebo třeba nafingovat znásilnění, které se semenem v kundě lépe prokazuje. Přišlo by mi divné, kdyby mi ženská sama od sebe řekla – můžeš dovnitř, ještě než k něčemu vůbec dojde.
      Takže je to komické, ale chápu to. Jinak hezká povídka.

      0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *