Parohy od důchodce 2

Takhle proběhl celý červen. Helenka mi to vždycky poctivě povyprávěla a já sledoval, jak to postupuje. V podstatě to bylo pořád stejné. Helča k němu přišla, on i ona se vysvlékli. Ona si to zjednodušovala o to, že když za dědou šla, nebrala na sebe už ani podprdu ani kalhotky. Karásek si ji chvíli hladil, poplacával zadek, stále více odvážněji podle jejího vylíčení těch situací ji pohňácal prsa. Dokonce to vylepšil o to, že se jí přisál na bradavky, také se odvažoval stále více Helence sahat do rozkroku a moc byl spokojený, jak je z něho a jeho počínání zvlhlá.

Přitom si dědek myslel, že já o ničem nevím a prevít, když mne potkal, choval se ke mně, jako bychom byli nejlepší kamarádi. Dokázal se bavit o sportu, o politice, o kultuře, vychvaloval mojí ženu, jak je hodná, šikovná, milá a bůhví jak ještě ji vynášel do nebes a také našeho Kubíka vychvaloval, jaké je to hodné a chytré dítě.

 

Přišly prázdniny a já byl najednou doma, kdežto Helča měla naplánovánu dovolenou až v srpnu. Tak tedy ona chodila do práce a já s prckem jezdil autem po výletech v okolí Sušice jako třeba na hrad Rábí nebo koupat se ke Zbynickým rybníkům. To bylo první dva červencové týdny, ale na druhou polovinu července jsme našeho Kubíka odvezli na chalupu mých rodičů do Hartmanic, kde s nimi měl být také po dva týdny. Pak už měla Helena dovolenou a my je na chalupě měli na dva týdny vystřídat.

Protože platíme hypotéku na byt, tak si žádnou dražší rekreačku u moře nemůžeme dovolit.

Mezi Helenou a panem Karáskem to pochopitelně s mým souhlasem pokračovalo dál a pro můj vnitřní kandaulismus se to zdárně vyvíjelo. Prostě řadu dní to bylo stejné. Obden z ním šla, vysvlékla se, což se pro Helu stávalo už rutinní záležitostí, dědek si ji ohmatal, ocucal jí prsa… Pravda, chtěl se i líbat, ovšem to manželka striktně odmítla s tím, že se líbají jen dva lidé, kteří se milují. Ona že má sice pana Karáska ráda, ale že miluje mne, svého manžela a tudíž s ním se líbat nebude. A měl to.

trochu jí prsty podráždil kundu, dokonce jí tam dovnitř i prstík strčil, ale víc nic a pak mu jej už v kleče u křesla vykouřila. On se vysemenil, ona to spolykala, oblékla se, on zase udělal demonstrativně čárku na futro u tisícovky a Helena šla domů. Pak týden nic nebylo, protože Hela menstruovala, až tak dva dny po.

Já si ale tím postupem času uvědomil, že moje žena tomu důchodci už ani nechodí poklízet, nakupovat, už ani moc pro žádné knížky na výpůjčku k němu nechodí, to vše už byla jenom taková zástěrka pro sousedky. Vlastně děda ani našeho prcka nemusí pohlídat, protože už chodí do školky, ale přesto za ním chodí? Proč? Ze zvyku? Kvůli němu? Kvůli sobě? Kvůli mě nebo tím chce potěšit nás všechny tři?

Sousedky se pochopitelně divily, co že má žena pořád leze k tomu starému dědkovi, měly samozřejmě i takové dvojsmyslné poznámky a narážky, ale já to vždy zahrál do autu, že když dělá v tom pečovateláku, že má na starosti 20 důchodců a důchodkyň a Karásek je, protože ho má přímo v domě, takový její melouch. Vysvětlil jsem jim, že on nám také dříve i pohlídal prcka, že si od něho žena půjčuje knížky, že mu tam občas udělá pořádek v kuchyňce, poradí s takovými ženským věcmi v domácnosti a že si s ním ráda povídá, protože je to takový optimista a člověk s rozhledem, že s ním se dá hovořit o všem. Pochopitelně jsem musel říci, že moje žena to zadarmo rozhodně nedělá. To vzalo babám vítr z plachet.

Bylo to asi třetí den v červenci. Žena se z práce vracela před půl pátou odpoledne. My s naším kuliferdou byli zatím u rybníka a protože tam bylo krásně a venku velké horko, vrátili jsme se až na šestou v podvečer. Žena to věděla, protože asi ve tři odpoledne jsem jí zavolal, že tam pobudeme tak do půl šesté a pak pojedeme teprve domů. Nakoupeno měla, protože nákup v supermarketu jsme zaobstarali den předtím, takže když přišla z práce, měla vlastně volno a protože večeříme před sedmou a chtěla dělat špagety, které jsou frk mrk, mohla zajít k dědovi Karáskovi.

Jak říkám, vrátili jsme se na šestou. Prcek hned Helence vyprávěl, jak jsem ho učil plavat, co jsme tam dělal, jak jsme hráli na dece pexeso a on nade mnou vždycky vyhrál. Při příchodu mi sice Helča dala pusu na uvítanou, jako vždycky, ale zase mi připadala taková jiná, jakoby měla něco na srdci, jakoby ji něco tížilo.

Zase jsem to nechal být, než náš mrňous sní večeři a půjde do hajan.

Večer na desátou, jen co si Helča odkoukala další díl Ordinace v růžové zahradě jsme vypnuli telku a šli na kutě. Já byl v posteli první a doufal jsem, že si zase s Helčou zamrdáme, proto jsem si do postele vlezl nahý. „Bude dneska chtít? Bude mít náladu?“ přemýšlel v očekávání Helenky. Když přišla ve své noční košilce bez rukávů, dlouhé jen do půli stehen a vlezla si vedle mne do postele a já se otočil na bok k ní. Pohladil ji jemně po rameni. Když neprotestovala, přiblížil se k manželčinu rameni svými ústy a něžně ji políbil. Slyšel svou ženu dýchat a tak ji dál hladil. Rukou jí sjel na bok, ale ústy ji dál ožužlával rameno. Pak jeho ruka zajela dopředu a ucítila manželčin levý plný a pružný prs. Najednou vzala mojí ruku a dala ji pryč. „Dneska, Kubulko, prosím tě né“, řekla omluvně.

„Helenko co je ti? Seš jako by ti uletěly včely? Všiml sem si toho, už jak sme s prckem přišli domu??“ vyzvídal jsem, ale ona mlčela.
„Tak se svěř, lásko… Bylas u Karáska?“ páčil jsem z ní.
„Hmm, byla“, skoro špitla.
„Něco ti provedl, ten starej vometák?“ vyzvídal jsem.
„Ani néé… To já sem blbá… „, lezlo to z ní jako z chlupaté deky.
„Copak? Ten starej vobšourník tě ukecal a tys mu podržela?“ ptal jsem se napjatý vzrušením.

Objala mne, dala mi pusu a pak spustila:

„No, když jsem přišla k domu, potkala sem ho u vchodu. Zase byl žoviální, zase ty kecy, jak mi to sluší a že sem nejhezčí ženská v domě a polohlasně mi nadhodil: Příjďte dneska, Helenko, budu se na vás těšit“

Věděla sem, že ste s malým tam u vody a že příjdete až v podvečer, tak sem to chtěla s Karáskem mít za sebou. Dala sem domu tašku, převlíkla se do domácí šatový zástěry, nevzala sem si šprndu ani kalhotky a šla za panem Bohumilem. Ze začátku to bylo jako vždycky. Ten děda byl samej úsměv, očka mu zářily a hned jak jsem vstoupila a on za mnou zavřel dveře, šly jeho trenky dolů Zase jsem vstoupila do jeho obýváku a vysvlékla ze sebe tu šatovou zástěru. Pan Bohouš byl tentokrát takovej nedočkavej. Hnedle se mi jako mlsnej kocour sápal na prsa a hňácal mi je, jako kdyby to byly molitanový balónky. Tahal mi za bradavky, pak mi je vášnivě žužlal a já se přiznám, že jsem z toho jihla a vlhla. Čekala sem zase, že bude chtít vzít ptáka do pusy a vykouřit, ale najednou přišla změna. Najednou mě vyzval, ať si místo něho sednu do jeho ušáku a nohy přehodím přes madla, abych měla vyšpulenou a rozevřenou prcinu. Prý tentokrát udělá dobře on mě, prý prsty a jazykem. No což o to, mě to tedy nevadilo. Pořád lepší, nežli mít v puse jeho ocas.
Tak jsem tedy přikývla, že jo a usadila se. On hned klekl u křesla a nohy mi upravil tak, jak říkal. Já byla opřená, vyšpulená a s rozevřenými pysky. Zavřela jsem oči a čekala. Pan Bohouš mě vzal rukama pod oběma koleny a trochu si mě k sobě přitáhl, abych měla prcinu přesně na kraji sedadla. Obě nohy mi pak pokrčil, zdvihl a přehodil podkoleními ohyby přes kulatá madla křesla, takže jsem tam najednou proti němu seděla nejen nahá, ale i rozevřená a vyšpulená.“

„Ženskou jsem už neměl ani nepamatuji, Helenko“.

„Nebylo divu, že mu z těch hříšnejch myšlenek topořil ocas“, pomyslel jsem si. „Takhle otevřená Helčina kunda dědka přímo vyzývala k činu“.

„Klekl si na koberec těsně přede mnou se svým vzepjatým ztopořeným údem, vztáhl ruce a začal se lehce mazlit s mými prsy“, pokračovala moje žena.
„Bože, jak sou krásně tuhé a pružné…“, velebil mi prsa pan Bohouš .Chvíli mi je mezi prsty lehce promačkával a pak mi zase žmoulal bradavky. Jejich růžový dvorce mi po chviličce potemněly, naskočily na nich takový malý brdečky a cecíky se mi ztopořily. Dlouho se však s mými prsy nezabýval a pomalu mi sáhl do vyšpuleného klína.
„Vy jí máte tak hebkou, Helenko“ pořád brumlal. Pozvolna mne tam prstil a já cejtila blaho. Hormony mi asi pracovaly a prcina, kterou mi dráždil mě rychle zvlhla. Po chvilce dráždění mejch pysků a poštěváčku, kterej se mi zvětšil a prcina mě krásně brněla mi najednou dovnitř do pochvy zasunul prst. Chtělo se mi říct, že už dost, ať toho nechá, ale mě to tak dráždilo, že sem to nedokázala, vzepřít se. Pak do mě po chvíli strčil prsty dva. Po chvilce je vytáhl a prsty obou rukou uchopil moje stydký pysky a široce mi je rozevřel. Pak mi vnořil obličej mezi nohy a jeho jazyk mi začal kmitat štěrbinou mezi závojičkami jako když mlsný kocour vylizuje misku se zbytkem smetany. Teda Kubo, ten pan Bohumil to tak umí. To jak mi jazykem šmejdil mezi velkými i malými pysky, po poštěváčku a dokonce jsem špičku jazyku strčil na kraj dovnitř do pochvy. Já měla zavřený oči a ztrácela sem soudnost. Rychlejc sem dejchala, možná i něco mumlala, nevím, prostě sem si to užívala i když bych vlastně neměla. Já zůstávala v téhle hře naprostou statistkou.“

Hladil jsem Helenku po vlasech i jemně po ramenou, dávaje jí najevo, aby si nic nevyčítala.

„Ani jsem nějak nevnímala okolí, byla jsem mimo reál a ani jsem si už neuvědomovala, že panu Bohoušovi stojí ocas. Nevím, co dělal, jak řikám, oči sem měla zavřený a jen si to užívala. Najednou lízání přestalo a já než se probrala toho opojení se napřímil na kolenou, prsty mi zase rozevřel pysky a mezi ně přiložil žalud. „Nebojte, Helenko, já jenom kousíček, chci tenhle dotyk ještě cítit“, šeptal omluvně Trochu mi tam s ním šmrdlal nahoru dolů a také zakroužil, až najednou s ním zaparkoval ne mém poševním vstupu.“

„Pane Bohoušku, pane Bohoušiii!!“  ohradila jsem se, ale ten hajzl lehce zatlačil a protože sem byla už v pochvě mokrá, tak do mě hladce vklouzl dovnitř. Vytřeštila sem na něho užasle oči. Mně to mrzí, Jakube, hrozně mě to mrzí. Von prostě najednou vězel v mý pochvě a já se neubránila hlasitému zasténaní. To ho přesvědčilo, že s tím souhlasim, asi to považoval za signál k další erotický akci. „.

 „Ale…ale, odpusť, Kubo… Tomu se nedalo odolávat“.

Já tohle Helenčino vyprávění poslouchal s hučením v penisu. Helča mne pustila a převalila na záda a slyšitelně vzdychla. I já to považoval za signál k další akci. Sjel jsem jí rukou z prsu po jejím mírně vyklenutém bříšku a pak ke stehnům, která jsem hladil po vnější i vnitřní straně a byl jsem nabitý zvláštním pocitem. Pak jsem začal Hele košilku pomalu vyhrnovat vzhůru a ona mi byla nápomocna tím, že nadhodila zadkem. Náhle měla celou svou noční košilku vyhrnutu až nad prsa. Pak  jsem ji začal líbat na ústa a volnou rukou jí začal hladit a vlastně tak trochu i pomačkávat její pravý prs, načež jsem se ústy přisál k bradavce na tom levém. Hrál jsem si s jejími prsy, když Hela pronesla: „Nějak se jich nemůžeš nabažit…?“ Když zjistila, že jsem nahý, řekla jen: „Ty seš nahej? Tak já se taky vysvleču“. Pustil jsem ji, ona se posadila a přes hlavu si přetáhla svou noční košili, načež si zase lehla na znak.

Já pokračoval tam, kde jsem přestal. Začal jsem Helče hladit břicho kolem pupíku a zvolna prsty zajížděl až na její Venušin pahorek. Nespěchal jsem. Jako by každý pohyb i její vzdech byl tím prvním. Vzrušená byla Helenka. Když moje prsty zabloudily do její štěrbiny, ucítil jsem, že zvlhla. Ocas mi už stál. Přivinul jsem se k manželce a šeptal jí do ucha: „Já sem hodně vzrušenej a ty už docela taky… „ , Mlčení byl souhlas. Přesunul jsem se hlavou k manželčinu lůnu. Její Venušin pahorek se mírně tyčil, pod ním fazůlka poštěváčku, z kterého se rozjížděly už pěkně zvlhčené stydké pysky. Sama mi rozevřela stehna. Klekl jsem si pak na posteli mezi její nohy a roztahoval smyslně vyhlížející pysky a zajížděl do ní jazykem a vyptával se přitom: „Takhle nějak ti to dole ten dědek dělal?“ Velice mě vzrušovalo její vzdychání, její horký dech i představa, jak se Karáskův žilnatý penis vnořil do té nejcitlivější a nejkrásnější části jejího svůdného těla. Vnímal, jak moc je roztoužená a nabitá. Byla taková i odpoledne, když měla v sobě dědka Karáska? Když už se začala houpat v bocích a vzdychat nahlas, rozhodl za ní. Klekl si do polohy 69 nad ni a nechal se hladit na penisu, který byl již jak kostelní svíce. Vzal jí za kolena a roztáhl manželčiny krásně vytvarované svalnaté nohy. Ona byla tak daleko, že mu sama začala hladit intenzivně a bez bázně penis a vzala jej i do úst. Pokračovala s jeho masáží a viditelně jí to vzrušovalo. Po chvilce náhle sama zaškemrala: „Pojď už do mě, Kubulko“. Proto jsem udělal obrat o 180° a ocitl se mezi jejími stehny svými boky a tváří v tvář. Zasunul jsem do její kundy penis, zatlačil a Helča hlasitě zasténala. Bylo to úžasné, tak byla krásně rozevřená, vlhká. Projíždět jí rozkrokem bylo takové nějaké nové, nabité novou energií. Najednou jsem si představoval, že já jsem starý Karásek. Helča se celá třásla a rytmicky vzdychala, chvilku tiše a chvilku hlasitě. Pokrčila víc nohy a tím se jí mírně zdvihl zadek. Vnikal jsem do ní pomalu, bez razance, ale i tak už ho musela silně cítit a začala se celá pohybovat vzhůru a zase dolů. Pánev se jí celá chvěla a vyzývala ho k hlubšímu vniknutí. Když jsem to udělal až na doraz, lehce vykřikla a zaťala mi nehty do paží. Další její vzdechy už byly hluboké a směsí slasti s rozkoše. Já pak do své ženy pronikal až po kořen penisu, její otvůrek jej byl zcela plný. Měla už nalité pysky, zduřelý poštěváček a krásně zarudlé pysky okolo otvoru do hloubky jejího zmítajícího se těla. Její lačná kunda pohlcovala můj pyj v celé své délce. Že mi to způsobovalo neskutečnou rozkoš, to není třeba ani dodávat. Vzdychala, svíjela se, prudce zvedala pánev a boky, až se nakonec celá rozklepala a doslova křičela. Přišel na ni orgasmus, což jsem ucítil podle svíravých nepravidelných kontrakcí v její pochvě. Brzy na to jsem dosáhl svého vyvrcholení. Protože jsem neměl kondom, na poslední chvíli jsem ho vytáhl a v několika pulzech jsem se Helence vysemenil na břicho.

Chvilku jsme pak vedle sebe leželi, oddychovali a já se pak zeptal: „Tak co, má ho Karásek většího?“
„Možná vo trošku ano, Kubíku, promiň, ale nechci ti lhát“, pohladila mě po tváři, snad aby mne to nějak neranilo.
„A co bylo potom, když si zjistila, že ho do tebe ten dědek vtlačil?“ byl jsem strašně zvědavý.
„Když zjistil, že sem se probrala z vzrušujícího opojení a koukám na něho, tak ho povytáhl, ale pak hned přirazil a znova a znova. Já z toho byla úplně v šoku… Né, nebylo to nepříjemné, promiň mi to, Jakube, ale ono to od něho vůbec nebylo nepříjemné, naopak… Vzrušovalo mě to, jen to byla taková zvláštní neobvyklá situace. On měl napjatou tvář,uchopil si mne pod zadnicí a přirážel tím svým starým, žilnatým a přesto tuhým penisem a jen se mi pořád omlouval, že prý musel, že si nemůže pomoc, ale ta touha je silnější nežli jeho vůle a slušnost. Jeho žalud mu normálně narážel na dělohu a prznil mi na ní děložní čípek, cítila sem ho tam a bylo to boží. Místo abych mu vynadala a odstrčila ho od sebe, pokorně jsem mu držela a jen jsem se zmohla na žadonění: Pane Bohouši, jen né do mě… Já antikoncepci neberu, nemůžu, mám na ní alergii, tak prosím né do mě!“.

On ale neustával, dokonce začal přidávat na tempu i na důrazu a to už se nedalo vydržet a já začala sténat. On supěl jako lokomotiva až hekal. Já mu pořád zdůrazňovala, že nesmí do mě a pak najednou vyhekl, prudce ho ze mě vytáhl a tím svým semenem mne celou ohodil na břiše i na prsou.

Pak se zhroutil u křesla a dýchal, jakoby doběhnul maraton. Já vstala, šla do jeho koupelny ze sebe ručníkem setřít to jeho semeno. Pak sem se vrátila do obýváku, oblíkla si šatovou zástěru a vypadla jsem jako v mrákotách z jeho bytu.

Když mi to dopovídala, uvědomil jsem si, že už je ze mě paroháč.  Byl to zvláštní pocit. Parohy mi nasadil starý 65-letý soused.

„Zlobíš se na mě? Štve tě to?“ otázala se mě Helenka a já ji pohladil po tváři a řekl jí: „Proč bych se zlobil, lásko. Vlastně si udělala to, po čem jsem fantazíroval. A..a…tomu dědovi si udělala radost a pozdvihla mu sebevědomí“.
„Já už tam nebudu raději chodit“ řekla smutně a docela mne tím polekala.
„Né…, né, to by byla hloupost“, řekl jsem. „Choď tam dál. Dědek Karásek už na světě moc potěšení nemá a tebe tím svým snažením také příliš neunaví. Nakonec mi aspoň máš pořád co vyprávět. A navíc si něco přivyděláš, lásko“.

Helena se najednou rozesmála: „Jo jasně, jako eskortka…hahaha. S taxou za vyhonění 200, za vykouření 300, za striptýz před dědou 1000 a co za to vošukání??? Proboha, vždyť mi za to nic nenabídnul a já si vo nic neřekla? Hahahaha… To musím pozejtří napravit..haahaha“. S tím po chvíli usnuli.

Bylo zvláštní pozorovat pana Karáska, jak najednou jakoby pookřál, jak se na staré baby díval přehlíživě a naopak, jak se nejednou otočil za mladou. Jak málo stačí… Nebo to už je hodně?

Uplynuly další dva dny. Hela byla v práci a my s Kubíkem zase trávili dny na výletech a u rybníka. Však se nám syn i hezky opálil a dokonce ani vody už se skoro nebál jako dříve. Skotačil v rybníku jako malá vydra a byl k neutahání.

O starém Karáskovi jsme s manželkou prakticky vůbec nemluvili. Už to byla taková realita všedního dne, takový její zvyk potěšit starého dědu, snad dobrý skutek. Já v něm žádného soka neviděl. Spíše mne bavilo a vzrušovalo být takovým pozorovatelem toho, jak je moje žena klidná a trpělivá, jak mu dokáže vyhovět a naopak jak děda ožívá. On nebyl sprosťák a neurvalec, ale spíš takový slizsoun, co si hraje na chudáčka, vše umí zaobalit do lichotek a chvály, jen aby dosáhl svého. Je mi jasné, že jiná ženská by se mu vysmála nebo mu vrazila facana, odešla a už by ji u sebe neviděl. Hela byla v tomhle jiná. Je hodná, mírná, má srdce na pravém místě, soucitná, obětavá. Musí, protože jinak by snad ani v pečovateláku nemohla pracovat. Myslím, že při Karáskovi není dost rázná a nedokáže mu říci Ne! Většina žen by si se starým dědou neměla o čem povídat, moje Hela ano. Umí naslouchat, poradit, povzbudit i potěšit. Asi si říká: Co mi to udělá? Vždyť mne neubyde…“ To je celá Helenka.

Pak zase nastal ten den, kdy Helča šla za Karáskem. Já byl doma a s mrňousem jsme si hráli na koberci. Stavěli jsme hrad z kostek. Najednou Hela, která byla v kuchyni, kde připravovala večeři najednou prošla kolem nás a na můj zpytavý pohled jen tiše pronesla: „Já musim dolu za Bohumilem, za půl hoďky sem zpátky. Vy dva tu buďte hodní…“ a nečekaje na nic, co bych k tomu řekl, vypadla z bytu maje na sobě zase svou šatovou zástěru.

„Vona už to snad potřebuje jako drogu, vona snad bez toho nemůže bejt?“ prolétlo mi hlavou, ale nijak mne to nevyvedlo z míry. Ta půlhodina…, no spíše 40 minut než se vrátila uteklo co by dup. Byl jsem tak zabrán do hry se synem, že jsem čas nějak ani neregistroval.

Helena zase prošla kolem a jen se otázala: „Byli ste tu hodní, doufám?“ načež zmizela v koupelně, pak na a pak šla zase do kuchyně. Před klukem jsem se jí nechtěl na nic vyptávat a ani ona by mi asi nechtěla nic povídat. Tvářila se ale zase jako svatá Dala a neví komu.

Byl jsem sice zvědavý, ale né nedočkavý. V klidu jsme povečeřeli, koukli se s prckem na večerníček, vysprchoval jsem jej a pomalu uložil. Pak jsem mu přečetl pohádku a nechal spinkat. Od osmi jsme se na Maxu dívali na detektivku a šli spát.

V krátké noční košilce zalehla Hela dnes do postele jako první, za chvilku jsem si vedle ní lehl i já. Přitulila se ke mě do náruče.
„Tak povídej“, řekl jsem. „Co bylo s Karáskem dneska?“
„No…, tak zazvonila sem, von mi votevřel a skoro mě vtáhnul do předsíně. Hned mě vedl za ruku do obýváku a tam si vysvléknul trencle a já šatovku. To víš, zase mě hned začal hladit po ramenou, po prsou, zase mi je pomačkával a prstama dráždil bradavky. Pak mi navrhl, že ši nahej lehne na koberec a já se nad ním rozkleknu, že on mě bude prstit a lízat prcku a já jemu kouřit péro… Docela sem se styděla, ale vyhověla sem mu. Vzala sem si jeho ptáka do pusy a zároveň sem cítila, jak se mi tam Bohouš prohrabuje prstama, jak mi jí za pysky rozevírá a jak mu tam kmitá jazyk… Byl to krásnej pocit. Pan Bohouš to s tim jazykem umí jako kouzelník. Mohl by ses od něj klidně učit…“ uchichtla se. „Prostě nádhera, jak se jeho prsty zabořily do mojí prciny… Tekla sem, to ti je doufám jasný. Jeho ocas byl také už pěkně tuhej a tak sem mu ho laskala jazykem v puse a jezdila si s ním mezi rty nahoru dolu

Taky rukou u kořene sem mu ho pevně stiskla. Ouu, byl akorát připravenej. Už ve svejch představách sem viděla, jak do mne ta věc vniká, jak si razí cestu mým pohlavím… To se nedalo vydržet. Tentokrát mě těmi prsty a jazykem fakt dostal, takže jsem cítila, jak se na mne valí vlna orgasmu. On jakoby to zkušeně poznal a najednou ho slyším jak říká: „Nechcete si mi na něho sednout, Helenko?“
„Jooo… už… chci to…“, skoro jsem vyhekla a i muj mozek jakoby mi řikal: K čertu s tím vším…,chci ho!! Už to nevydržím!“
Pustila jsem jeho ptáka, posunula se koleny nad něj,  vzala ten penis zase do ruky a pomalu jsem si na něj, nasedávala. Přitom sem si ho sama směřovala tak, kde sem ho chtěla mít. Chtěla jsem, aby do mě pronikal pěkně pomalu. Ale pak sem na něj stejně tvrdě dosedla až byl ve mě celou svou dýlkou až po kořen. Krásnej pocit… a ještě hezčí nastal, když sem mu na něm začala pěkně poskakovat. Von mě držel hezky pevně za boky a přidržoval mě. Prsa mi přitom poskakovaly. Jenže uprostřed tý vší něhy si moje hlava začala myslet něco trochu jinýho. Cejtila sem se trochu provinile vůči tobě, Kubulko, ale když mně z toho tak moc šimralo v podbrášku… Bože, copak tohle jsem já? Jenže já vychutnávala si jak do mě klouže…
Koukala jsem se pěkně ze shora na jeho pytel a v něm ty varlata… Opravdu pěknej pohled, jak ho moje lačná prcina pohlcuje. Jo, to mi vopravdu dělalo dobře. Jeho ocas byl stále pěkně tvrdý, cítila jsem jak ve mně dokonce roste.Já si to užívala, jak sem se o něj narážela dělohou a v tý chvíli mi bylo úplně fuk, že je nechráněná a že děda nemá gumu. To sem blbá, co? Nasedala jsem na něj takovým zběsilým tempem, jako bych to měla mít dnes naposledy a cejtila, jak se na mne valí vlna orgasmu. Myslim že sem jen nevyhekávala, ale začala něco vykřikovat, jako že to chci, jak teču, jak mě to tam brní… I pan Bohoušek funěl a sténal blahem. Ale pak sem se naštěstí nějak vzpamatovala, snad mne z toho probraly ty stále hlasitější Bohoušovy vzdechy. On mě držel za boky docela pevně a tak sem musela čapnout svejma rukama ty jeho a zařvat, aby mě pustil a neblbnul. Jen tak tak sem z něho stihla seskočit a už sem na zádech ucejtila teplo jeho semene, který mi tam vycákal… To kdyby pustil do mě, no nevim nevim… Mám totiž jedenáctej den menstruačního cyklu a už mi začaly plodny dny. e mě pochopitelně hrklo, ale zároveň se mne zmocnilo takové zvláštní vzrůšo… Zvláště když dodala: Ale řekla sem mu, že nejsem žádná samaritánka důchodců, že sem vdaná ženská a tak ať se na mě nezlobí, že sa souložení minule i dneska chci po dvou tisících“.

„Dobřé, dobřes udělala“, já na to rozpustile. Na souložení zadarmo máš přece mě“ a oba jsme se tomu zasmáli.

Uplynul další den a přišel další. Já vyrazil s Kubíkem na Rábí a pak jsme zajeli rovnou k rybníku. Hele jsem nevolal, protože to věděla, řekl jsem jí to ráno, když odcházela do práce, že se zase s prckem vrátíme zase tak na šestou.
Prošli jsme si zříceninu hradu, kde Žižka ztratil oko, čímž byl prcek unešen, pak jsme si skočili do hospody na oběd a pak si to autem namířili zase k Rybníku Velká Strana, který je obklopen lesem. Ve vodě jsme se zase vydováděli, zahráli si jeho oblíbené pexeso a potom jsme se vydali domů za maminkou, která je už určitě z práce dávno doma.

Přijeli jsme autem před barák zase asi kolem té 18. hoďky v podvečer a šli domů. Hela byla docela překvapivě na ložená ve vaně. Vylezla z koupelny asi čtvrt hodiny po našem návratu. A zase měla takový zvláštní rozpačitý, trochu provinilý a trochu zaražený výraz.

„Karásek“, hned mi došlo. „Dneska za dědkem asi zase byla. Už se z toho stává rituál ze zvyku“.

Nebudu popisovat dění v naší domácnosti do pozdního večera, protože to je jednak nezáživné a pak je to ve většině rodin s malými dětmi stejné. Když jsme se navečeřeli, pustil jsem prckovi v telce video Tom a Jerry a vzal si Helenku stranou do kuchyně, já se tam usadil za stolem a obrátil jsem se na manželku: „Bylas za dědkem?“
„Jo“, přikývla s vážnou tváří a skládala nádobí do myčky.
„A co, co bylo?“ zase jsem to z ní tahal.
„Bylo no“, ona odvětila tiše.
„No to mi je jasný, že něco bylo, ale co? Tak se vyžvejkni, sakra“, trochu mne štvala. „Šoustal tě?“
„Jo… šoustal“, přikývla žena.
„No a co, jak to probíhalo? Hergot Helčo, nenech se prosit! Slíbilas mi, že mi to vždycky potom vylíčíš!“ byl jsem trochu rozčilený.

Hela odhodila útěrku na kuchyňskou linku, pak nakoukla do obýváku, zda prcek kouká na telku a třeba nás, vykuk, neposlouchá a pak si sedla ke stolu vedle mne.

„Zase si zazvonila, von tě vtáhnul dovnitř, šli ste do obýváku, tam ste se von i ty vysvlíkli do nahata asi tě hned zase ochmatával kozy, břicho, zadek a…???“, pověděl jsem to, co už mi několikrát řekla a co bylo z devadesáti procent stejné jako vejce vejci. To už byl takový uvítací rituál od Karáska. Co se ale dělo potom, to mne zajímalo, to, co následovalo po tom mém „…a???“

„Jo, prsa mi zase mačkal a dráždil mi bradavky prsty. Pak na bradavky vrhnul pusou a celými je vožužlal. Lízal mi je kolem a okusoval je. Když mě děda Bohumil takhle zvalchoval prsa, když se pomazlil s mým břichem i mojí prcinou, tak řekl, že chce dneska, abych si klekla na všechny čtyři a dala kolena od sebe… Promiň mi to, Jakube, Nikdy…, nikdy předtím jsem si nemyslela…, prostě jsem o tom doteď vůbec ani nepřemýšlela… Promiň, asi sem nějak perverzní, ale mně prostě začala rajcovat ta představa, že by mě třeba ten starej chlap přitom oplodnil…“

V první chvíli jsem ji nechápal a hleděl na ni užasle s hubou otevřenou.
„Snad je to těma hormónama když mám ovulaci, to sem vždycky nejvzrušivější“, pokračovala ve zpovědi. „No já nevím, čím to je… Prostě ta představa, že by to do nastříkal, že by se do mě vysemenil… „, přiznávala Helča provinile.
„Vždyť jako tvuj muž mám právo tě oplodnit jenom já…“, ohradil jsem se. „Hele, Kubo, já fakt nevim proč, ale prostě… mě se to nečekaně líbilo. Ta představa…, to riziko, že s nim můžu bejt těhotná…“

Měl jsem z toho najednou v hlavě nejasno.

„Tak sem si teda na jeho přání klekla… Von měl dokonce, aby přej nás netlačili kolena na koberci na půl přeloženou deku“, vyprávěla.
„Dědek jeden, von už se na tebe teda nachystal…“, usmál jsem se.
Hela ale pokračovala dál: „Hnedka si za mym zadkem kleknul taky a hned sem ucejtila ruku v rozkroku, která mě vodzadu vošmatávala a prsty brnkala vo poštěváček. Bože to bylo k zbláznění…, to bylo tak vopojný…! Však sem byla hnedle vlhká jak trávník v ranní rose…
Nikdy jsem neměla dopustit, abych nemohla zabránit něčemu, co ve mně klíčilo, co ve mně burácelo, co chtělo na povrch… Co se totiž jednou spustí, to se pak řítí vpřed. Lavina se spustila z hory do údolí a já se po ní klouzala“, vykládala Helena, hledíc přitom stále do jedno místa.
„Ten dědek mě hrubě plácal přes zadek a pak mne chytil za vlasy a zatáhl za ně a druhou rukou mě tam v prcině furt prstil. Já byla pořád na všech čtyřech, prohnutá a pindulu sem špulila proti němu.
Najednou sem ucejtila jeho ruce na zadku.
„Vyšpul pořádně tu prdel a drž!“ zasyčel povel nedočkavě, prsty mi silně stiskl půlky, dole mi je od sebe rozevřel a než-li jsem se stačila nadechnout, ucítila jsem jeho žalud mezi pysky, pak na vstupu do pochvy a tlak. Vykřikla sem překvapením, a pak najednou celý vjel do mě až nadoraz a už mnou projížděl, že se mi zatajil dech. Potom už to šlo ráz naráz. Sotva sem se stačila dechu popadat…

Cítila jsem v sobě jeho pohyby a Najednou začaly být jeho přírazy rychlejší a rychlejší, hlubší a tvrdší, takže jsem cítila, jak mi svým penisem zatlačuje dělohu až do břicha. Karásek by jako zběsilej! Zrychlil tempo a snažil se vrážet svého ptáka tak hluboko do mojí pochvy, jak jen to šlo. Já hekala dost hlasitě slastí. Neubránila sem se. To nešlo. Snad mě nikdo neslyšel.
„Odpusť mi to, já s nechala šukat vod toho dědka jak nějaká levná kurva!“
Jeho pták zajížděl a vyjížděl z mojí pochvy jako píst ve válci. Zaklonila sem hlavu a ještě víc se prohnula.
Moje pochva se začala pevně v pravidelných rytmech stahovat kolem toho jeho ptáka.
Von mě vůbec nešetřil a vrážel ho do mne se vší razancí. Já jen kroutila boky a hlasitě s každým přírazem vyhekla. „Teda…s tebou je to taková slaaast, takovej požiteeek…!“ říkal pořád nahlas děda svoje pocity a prožitky. Já to chtěla kontrolovat, já to chtěla včas zarazit, jenže najednou na mě přišel takovej palčivej orgasmus, úplně jinej, než zažívám vod tebe“, přiznávala mi. „Najednou sem se začala třást, z pochvy někde vod dělohy mi paprskovitě tělem prostupovaly brnivý vlny. Asi sem u toho i možná kvílela, to ale nevim, protože mi zalehly uši a pískalo mi v nich.

Pak sem v sobě ucejtila, jak se mu tam ve mně s sebou zaškubal a už se ve mně rozlejvalo takový to živočišný teplo. Prvně v životě do mně stříkal semeno někdo jinej než ty a eště k tomu takovej starej chlap co by moch bejt muj táta, vlastně skoro děda. Jenže mě to v těch chvílích bylo fuk, vlastně, promiň lásko, já to chtěla když sem se skoro mrákotná přímo utápěla v rozkoši a prožila si ten vnitřní orgasmus… Po celou dobu, co do mě semenil ho měl Karásek natlačenýho na mojí děloze. Jenže já to neřešila a rozdejchávala sem tu jeho smršt naléhavejch pohybů co tomu předcházela. Chvilku ve mě eště setrval, vlastně až dokud mu ve mě nezvadnul a sám nevyklouznul… Já si nejdřív sedla a instinktivně sem si sáhla na prcku. Byla vod toho šoustání celá umolousaná a pochvu sem měla zamarasenou tou jeho živočišnou bělobou. Podal mi ruku, pomoch mi na nohy a já si pomalu rovnala záda.
Myslim, že dědkovi došlo, co mi provedl. Řekla sem mu, že tohle neměl dělat, protože to je průšvih, mám asi ovulaci, mám to 5+8. Sprdla sem ho, proč nerespektoval moje plodný dny a udělal se do mě“. Řekl mi, že se to nedalo vydržet a musel. Já jsem byla dost hodně naštvaná, Vomlouval se mi, hlavně že to nemám říkat tobě a chlácholil mě, že se nemám bát, že s toho nic nebude, to prej kdyby byl mladym klukem, tak to jó, ale von, prej takovej páprda…“

Voblíkla sem se, ani sem se nešla do jeho koupelny vytřít mezi nohama ručníkem a upalovala sem domu.  Chtěla sem si hnedka dát vanu a smejt to ze sebe. Po cestě k nám do patra mi to jeho semeno teklo po stehnech, jak to ze mě vytejkalo“, ukončila moje žena popis svého sexuálního zážitku.

Já o tom ale musel dost přemýšlet., protože jestliže to dědkovo obšournictví bylo pro mě až do této doby jen zpestření našeho manželského sexuálního vztahu, tohle už zašlo přes hranu. Zvažoval jsem, zda bych to raději neměl stopnout a přestat tam manželku posílat, nebo si za srarým Karáskem zajít a domluvit mu, že to už přehnal a že mu nerozbiju hubu jen proto, že je starej. „Doprdele, vždyť Helenu mi mrdá chlap, kterej je o devět let starší než-li muj táta?!“ šrotovalo mi to v makovici. „A proč to vona dělá, co jí tam furt za tim slizounem táhne? To jí to neni blbý i kvůli mě?“

Pak mi ale zase cosi našeptávalo, abych to nechal být, že lepší když šuká s dědkem, který jí za to ještě zaplatí, než kdyby mi zanášela s někým třeba stejně starým nebo jen o pár let starším než já a já bych to ani nemusel vůbec vědět.

„Nakonec i já nejsem svatej. Na školním dvoudenním výletu před rokem sem také omrdal a vycákal díru svojí 38 letý kolegyni Horáčkový a jejímu manželovi, kterej prej stojí v posteli za prd (její slova) sem nasadil parohy. Kdybych ji udělal dítě, hodila by to na toho svého mamlase a ten by se to ani nedomákl. Ona si manželství kvůli mě rozbíjet nechtěla. Já věděl, že je vdanou mámou dvou školou povinnejch dětí, vona zase, že já sem ženatej a Helenka byla tehdy ještě na MD a nějak nám to ani nevadilo. Máme tak svoje tajemství, oba o tom svorně tajemně mlčíme a život de dál“, prohnalo se mi hlavou. „Tak si přece nebudu dělat s Helčou starosti kvůli dědkovi Karáskovi“, mávl jsem nad tím rukou.