Pro pár stříbrných

Každý v životě někdy uděláme chybu, která nejde vrátit zpět. Jsou takové, jejichž následky už na nás postupem času přestávají mít dopad. To není případ fatálního omylu, kterého jsem se dopustila já. Jmenuji se Pavla a mám 26 let.
Už jako dítě mi maminka říkala, že jsem jako pytel blech, ale hyperaktivitu jsem rodičům vynahrazovala svou inteligencí a pozitivním přístupem k životu. Vždy jsem se ve škole dobře učila. Pamatuji si, když mi bylo 12 let, rozhodla jsem se, že budu učitelkou, protože mi přišlo, že děti potřebují vést ke slušnému chování. Takto jsem to oznámila rodičům a ti se smáli, a říkali jaká jsem roztomilá holčička. To ještě nevěděli, že si za svým tvrzením budu stát až do dospělosti.

Svůj život jsem měla naplánovaný snad úplně do posledního detailu. Sice jsem chodila na různé zábavy s kamarády, ale to za jediným účelem. Chtěla jsem si najít hezkého, vysokého muže a s ním mít co nejdříve svatbu. Byla jsem panna skoro až do devatenácti. Dneska je to asi celkem rarita, ale já měla odjakživa jasno v tom, co chci – nebo spíš, co nechci. Nechtěla jsem o to přijít jako jiné spolužačky v patnácti s někým přiožralým z diskotéky, jen abych se mohla pochybně chlubit, že už to mám za sebou. Naopak jsem nakonec byla skoro hrdá, že jsem jiná než ostatní. To se mi poštěstilo celkem brzy, v 18 jsem poznala Jakuba, který byl o rok starší. Byla to láska na první pohled. Já byla ještě na gymplu  a Kuba plánoval jít na vysokou školu do Prahy. Byl do mě ale zamilovaný, stejně jako já do něj. Sex jsem s ním měla až po půl roce. On byl ale trpělivý. Tak jsme se vlastně vídali s Kubou jen o víkendech. Zdárně jsem odmaturovala na gymplu u nás v Kolíně a byla přijata na pedagogickou fakultu do Hradce Králové. Když jsem před dvěma lety promovala a stala se magistrou, měla aprobaci na učitelství na základní škole. Díky tomu jsem získala  práci na jedné kolínské základní škole na prvním stupni, kde jsem vyfasovala 3. třídu, kterou jsem měla učit i ve 4. ročníku. Kuba už byl také hotový s vysokou školou 3 roky, byl z něho bakalář historie pracoval ve Státním okresním archivu. Vzali jsme se a našli si byt, který jsme koupili. 3+1 a samozřejmě jsme si museli vzít hypošku.

Pravda je taková, že jsme měli peníze jen tak tak. Kuba totiž chtěl mít hypotéku splacenou né za 30, ale za 20 let a tak nasadil dosti vysokou laťku splátek. K tomu jsme si ještě pořídili auto na operativní leasing a dali dost peněz za zařízení našeho bytu. Já mám měsíčně 30 tisíc a Kuba v podstatě také. Když odečtete 20 tisíc měsíčně na  hypotéku, 5 tisíc na leasing za auto a 10 tisíc za inkaso na byt, tak to není žádná velká sláva. Zvláště když jezdíme o víkendech na výlety a na dovolené na hory či k moři. Prostě Jakub říká, že si chce života užít, dokud je mladý a né pak, až sice budeme mít splacenou hypošku, ale bude nám pětačtyřicet a víc, navíc až budeme mít děti. Když si k tomu připočítám takové ty věci jako občas boty, nějaké oblečení, šminky, prostě pokud člověk kupuje značkové věci a né u Vietnamců, tak to také něco stojí. Občas nějaký ten bar, večeře a tak. Člověk nechce žít na vysoké noze a přitom jak se říká z ruky do huby a tak jsem přemýšlela, jak nějakým způsobem ještě přispět do společné kasy nebo alespoň do té mojí, abych měla na dárky na Vánoce.

Jednou mi kolegyně Martina ze II. stupně při obědě, když jsem jí říkala, že si budu muset najít něco jako doučování, abych si vydělala na Vánoce, řekla o swingers akci, kde prý potřebují křoví. Ona to už absolvovala a dobré. Prý za to, že tam budu jen sedět na sedačce a přihlížet smilstvu, co se tam bude dít, prý dostanu 3 tisíce korun na ruku a po celý večer budu pít jen šampáňo. Zeptala jsem se jí, kde se to koná a ona na to, že v sousední Kutné Hoře. Tam prý můžeme jet autobusem a zpátky si vzít taxíka. Vždyť je to jenom 15 kilometrů. Prý to dělá nějakých 350 korun pro obě. Zeptala jsem se, kdy to bývá a ona, že prý každý týden mimo pondělky od 20 do 1 hodiny po půlnoci, ale to, kdy je možnost si přivydělat jako to křoví je jenom v úterky a že stačí tam být jen do té půlnoci a pak jít. Peníze vyplácí chlápek na recepci. Nasadila mi tím brouka do hlavy. Začala mi vyprávět, že atmosféra v tom klubu bývá příjemná, že hraje hudba, hoří svíčky, účastníci posedávají na baru, popíjejí a povídají si. Chodí buď nazí, nebo zahalení v prostěradle či ručníku, jak je komu libo. Nikdo nikoho nehodnotí, nejsme na soutěži krásy a každému se líbí něco jiného. Není tedy důvod trpět komplexem z pár kilogramů navíc nebo z data narození v občance.
V klubu všeobecně panuje příjemná atmosféra a lechtivé napětí. Přece jen všichni zúčastnění si dobře uvědomují výjimečnost situace a chuť zakázaného ovoce.
K dispozici jsou kondomy, lubrikanty, ručníky, sprchy, pokojíčky, masážní lehátka, matrace a polštáře. Zkrátka prý veškerý komfort. „Svou vášeň můžeš vystavit na obdiv všem nebo se diskrétně skrýt“, říkala mi. Když jsem se jí ptala na otravování ze strany chlapů, tak mi vysvětlila, že tam budu mít pocit bezpečí a jistotu, že kdyby se mi dělo něco nepřístojného, zakročí ochranka a případný agresor se se zlou potáže. Prý když to někdo s pitím přežene, nejenže pán zřejmě nebude fungovat, ale bude také nemilosrdně vyveden na vzduch.
Přemýšlela jsem, zda tam s ní jít nebo nejít, dodávala si odvahy a pak jsem si řekla, že manžel jede příští týden zrovna v úterý a středu do Brna na seminář s názvem: „Archivace a spisové služby“. Řekla jsem si, že to zkusím.

V 18 hodin mi volala Martina, abych se nezlobila, že jí do toho něco vlezlo, že ona se mnou jet nemůže, ale já abych jela, že všechno je zařízeno, prý tam volala a řekla, že místo ní tam budu já, stačí prý říci jen své příjmení, že recepční už o mě ví.
No nadšená jsem nebyla. Člověk jde do neznámého prostředí, ale ty tři tisíce byly lákavé. Oblékla jsem se, MHD odjela na autobusové nádraží a linkou v 19:15 jsem odjela do Kutné Hory. Adresu jsem měla a tak jsem to našla. Bylo 20:05 když jsem vstoupila do toho podniku. Recepčnímu jsem řekla jméno, ten se usmál a poslal mne dál. V domě sedělo dalších 16 žen. Některé oblečené, některé už jen v ručnících či úplně nahé. Posadila jsem se a začala se bavit s jednou z těch oblečených, ze které se také vyklubala učitelka, takže jsme si měly o čem vyprávět. Byla jsem nervózní a tak jsem pozorovala cvrkot a abych se uvolnila v tom netradičním prostředí mezi nahými či polonahými muži a ženami, pila ty bublinky. To ale byla chyba. Bylo kolem 23. hodiny, když za mnou přišli dva muži. Byli oblečení. Jeden držel videokameru a druhý mne slušně požádal, jestli jim nepůjdu pomoct při natáčení. Já tedy že ano.

No vyšli jsme o patro výš a vstoupili do jednoho pokoje. Tam mne usadili na bílou koženou pohovku a prý jestli by se mnou mohli natočit takový krátký pohovor. Prý za něj hned dostanu tisícovku, když budu souhlasit a zatímco jeden chystal kameru, druhý sáhl dozadu do riflí a podával mi tisícikorunu. No neberte to.
ON:  „Já se menuju Marek a ty?“ přešel hned na tykání.
JÁ:“Pavla“.
ON:“Ty jsi tady poprvé?“
JÁ: „Ano, dneska prvně“
ON: „Smím vědět, co tě sem přivedlo?“
JÁ: „Peníze… Moje kolegyně a kamarádka z práce mi dala typ, že když tu budu dělat jakýsi kompars…, no prostě křoví, dostanu za to tři tisíce“, řekla jsem upřímně.
ON: „No vidíš, tak to už máš čtyři… Smím vědět kolik ti je let?“
JÁ: „Dvacet šest“
ON: „Máš přítele určitě“
JÁ: „Manžela, já sem už skoro dva roky vdaná“
ON: „A manžel tě sem pustil? Nebo on neví, že jsi tady?“
JÁ: „No…neví, on je na školení.
ON: „Aha, rozumím… Jsi tu inkognito. Ty jsi tady z Hory?“
JÁ: „Ne, sem z Kolína“, opět jsem byla upřímná.
ON: „Jasně, to je kousek… Teď čistě statisticky, aby sme věděli, jaké ženy sem chodí… Jaké máš nejvyšší vzdělání ?“
JÁ: „Mám vysokou…, sem magistra.“
ON: „Magistra…, to jako v lékárně nebo…“
JÁ: „Ne ne, mám magisterský titul v pedagogii“
ON:  „Takže učitelka?“
JÁ:  „Jo, sem učitelka  na základce“.
ON: „Takže, Pavlo, jsi tu čistě kvůli penězům? Né kvůli swingerspárty?“
JÁ: „Ne, jenom kvůli penězům“.
ON: „A chtěla by sis k té tisícovce vydělat ještě dalších devět tisíc?“ načež vstal, hrábl zase do té kapsičky u riflí a položil přede mne na stůl 4 dvoutisícovky a jednu tisícovku.
ON: „Prozradíš nám, kolik jsi měla sexuálních partnerů?“
JÁ: „No… jen manžela“, byla jsem upřímná kráva.
ON: „Takže jen jednoho a v kolika letech tě připravil o panenství?“
JÁ: „No, to sou mi otázky… ale tak dobře, bylo mi necelých devatenáct.“
ON: „Aha… a děti ještě nemáte, že?“
JÁ:  „Ne“.
ON: „Máš ráda sex?“
JÁ: „Ano, asi jako každá žena“.
ON: „A teď jednu takovou intimní…. Bereš hormonální antikoncepci nebo jiný druh antikoncepce nebo s manželem preferujete kondomy popřípadě praktikujete přerušovanou soulož…?“
JÁ:  „Hormonální antikoncepci neberu, protože jak říká moje teta lékařka, hormóny do těla sou svinstvo. V neplodné dny praktikujeme přerušovanou soulož a v ty plodné s kondomem.“ Ten šampus mi prostě rozvazoval jazyk a potlačoval mojí obezřetnost.
Když viděl, že hledím na ty peníze, zeptal se: „Líběj se ti? Hřály by tě v peněžence?“
„Co mám udělat, abych je získala?“ otázala jsem se asi dost naivně, protože ten Marek se s tím co to natáčel videokamerou se na sebe podívali a zasmáli.
„No, pokud budeš ochotná se před kamerou vysvlíct do naha a pak natočit krátký porno..?“
„Ale vy to pak dáte na nějaký stránky na internet a já budu mít z ostudy kabát“, ohradila jsem se.
„Ne, to se neboj, my spolupracujeme tady s Tomem s jednou zahraniční agenturou. Ta sídlí na Kypru a ta porna jsou placená prej na stránkách v Kanadě, USA nebo Austrálii.“
„A co smlouva?“ zeptala jsem se.
„Ala Pavlo, co je na papíře, to je přeci důkaz, to je jen kompromitující matroš pro nějakýho hajzla, takhle neni smlouva, neni důkaz. Navíc ty peníze tady dostaneš nezdaněný a nikdo nebude nic vědět…  Nebo ty chceš někde uvádět do daňovýho přiznání, výdělek deset tisíc za natáčení porna?“ usmál se Marek, načež vstal, posadil se vedle mě a začal mne rukou lehce hladit po krku, rameni a paži…
„A to jako to porno…budu natáčet s kym…? S tebou?“zeptala jsem se.
„No, víš co… Nepředbíhejme, ještě musíme vidět jak vypadáš, když nejsi oblečená…  Takže jestli chceš ty pěkný papírky, co tady leží na stole, musíš nám teď na kameru udělat striptýzek… Jseš připravená?“řekl Marek.

No nechtělo se mi, ale zase na druhou stranu ty peníze ležící na stolku byly dost lákavé. Jakub neví, že jsem tady a ani se to nikdy nedozví, nikdo mě tu nezná, doma v Kolíně také nikdo neví, kde jsem, jen kolegyně a kámoška Martina, ale ta nic nikomu nepoví. Ta představa, že si odtud odnesu celých 13 tisícovek…, skoro polovinu svého měsíčního platu ve škole…
„Tak jo“, řekla jsem. Marek mi tedy pokynul, abych vstala a ukázal mi, kam se mám postavit.  Nejprve mne ten kameraman zabíral ze předu , pomalu mne sjížděl sedajíc si až do podřepu, pak Marek řekl ať se ke kameře natočím z levého profilu, pak z pravého profilu, pak ať se ke kameře otočím zády, pak zase z levého profilu a že mám vzpažit obě ruce, pak že si mám čupnout na bobek. Prostě jsem pochopila, co mám dělat a také že jsem to hned udělala.
Všechno děláš dobře, tak můžeš začít se svlékáním. Nemusíš spěchat, času je dost,“ snažil se mne ten Marek uklidnit. Když jsem zaváhala, hned mne popostrčil otázkou: „A co myslíš, nedáme to tílko pomalu dolů?“ pronesl Marek. „Jo, ale jen tak mimochodem, to není tílko ale top se špagetovými ramínky„, řekla jsem mu a dala na stranu jedno ramínko s úsměvem. A pak najednou šel celý top přes hlavu a odhodila jsem ho přes opěradlo křesla.
Zcela normálně totiž chodím v létě bez podprsenky.
Přesto, když oba uviděli moje prsa, přestože museli vidět, že pod topem  jsem bez, ale asi byli z mých čtyřek celkem překvapení.
Kameraman se činil a víno na mne působilo a já se přestávala stydět a začínala se dostávat do ráže. Točil jak o závod a já se taky snažila, aby měl co nejlepší záběr. Už jsem se fakt nestyděla, vyhrnovala jsem si riflovou minisukni, špulila zadek do objektivu a tak mne ani samu ze sebe nepřekvapilo, že na požadavek Marka: „Teď tu sukni dolů“ jsem nezaváhala a koketně si jí stáhla. Pod ní jsem měla růžové kalhotky

Jen tak letmo jsem očima sjela na Markův rozkrok a zjistila, že tam má celkem slušnou bouli. Ale dělala jsem jako by nic a pózovala dál. Pomalu jsem si stáhla kalhotky dolů a odhodila je na křeslo.

Snad jakoby pro jistotu podívala na Marka, jestli třeba na poslední chvíli nezmění názor. Ale ten se na mě jen usmíval a čekal na další krok.
„Výborně, jde ti to dobře, pokračuj,“ povzbuzoval mne a já si teď přála, aby mi někdo na hlavu dal černý velký pytel pro zakrytí mé určitě zarudlé tváře. Chvíli jsem počkala, ale nic takového se bohužel nestalo. Zasunula jsem tedy prsty za okraj kalhotek a pomalu je stahovala dolů..
„Seš kus, Pavlo, to se musí nechat…“, pronesl Marek, zatímco ten za kamerou ani nehlesl a ani bouku v šortkách jsem neviděla. Že by to byl buzík?

„Takže to by sme měli první část“, řekl a začal si rozepínat rifle. „Teď  chci, abys mi kouřila péro“, dodal.
Nechtěla jsem vypadat jako nějaká stydlivka, navíc ta atmosféra, ty předtím vypité bublinky a vidina peněz mi dodaly odvahu. Marek se zcela vysvlékl do naha. Odhalil svá potetovaná záda i ramena. Jeho penis, když stáhl slipy, mu vyskočil vzhůru. No, měl ho velkého a silného asi jako můj Kuba.  Marek si sedl na pohovku a rukou mne vybídl, abych k němu přistoupila. Tak jsem tedy udělala pár kroků, klekla si mu mezi koleny a hrdinně vzala do ruky jeho úd. Nejprve jsem mu na něm hodně stáhl předkožku pod žalud a pak jsem mu ten žalud začala oblizovat. On mě chytl za drdůlek mých vlasů barvy…  no, někdo by řekl světlounce hnědých, někdo tmavých blond a jiný a la pochcaná sláma. Pak jsem vzala ten žalud do úst a chvilku mu ho tam jen tak převalovala a oblizovala. Kameraman stál tak, aby to měl jako na dlani.

Teprve pak jsem si ho zasunula do pusy trochu víc a začala dělat ty pohyby hlavou nahoru dolů, prostě pumpovat pusou. Marek blaženě vzdychal. Očividně mu trochu víc ztuhl a zmohutněl.  I jeho dech se zrychlil a jeho ruka sama pumpovala mojí hlavu proti jeho penisu, takže se mi jeho žalud dostával až k mandlím. Pak mu v něm zaškubalo, Marek vyhekl, trhl s sebou a náhle mi ústa zaplnila hořkosladká tekutina. Abych se nedávila, musela jsem to spolykat. Nikdy jsem to nedělala, protože se mi to vždy eklovalo a najednou tu spolykám semeno cizímu chlapovi.
„No vidiiš, dobrý…“, řekl spokojený Marek a hned dodal: „Teďka se vyměníme, teď tě budu dráždit a lízat já“.
Vstala jsem, také on vstal a já si sedla na jeho místo, zdvihla nohy a dala je od sebe.
Prcina se mi nádherně otevřela a muselo být vidět, jak se leskne vzrušením.
Pohladil celou dlaní mojí pindulu, která byla naštěstí pečlivě vyholená. Přejel prsty mezi závojíčky až úplně dolů a lehce zasunul jeden prst do pochvy. Zavřela jsem oči a vychutnávala si jeho doteky. Sklonil se hlavou až k mému rozkroku a tentokrát udělal jazykem to samé, co před tím prstem. Jazykem mi takto přejel několikrát. Srdce se mi rozbušilo přívalem vzrušení a Marek začal lízat jako o život.
Projížděl mi celou délku štěrbiny a špičkou jazyka mi dráždil poštěváček. Snažil se jazyk zasunovat co nejhlouběji to šlo. Moje prcina byla čím dál tím mokřejší nejen od vlastních šťáv, ale i od jeho slin. Myslím, že jsem vzdychala už docela nahlas a tiskla se svou pindulou na jeho obličej.
Začal si pomáhat i prsty. Roztahoval mi závojíčky a zajížděl jazykem hluboko mezi ně. Sem tam jsem strčil do mojí dírky jeden prst a pomalu s ním pohyboval dovnitř a ven. Potom zase lízal celou mou kundu.
„Lízej…, prosím…, lízej…,“ prosila jsem ho hlasitě. Měla jsem zvednutou hlavu a dívala se na něj, jak mi rejdí v rozkroku. Vzdychala jsem blahem a narážela svou prcku buď na Markův jazyk nebo na prst. Už mi moc nechybělo, abych dospěla ke svému orgasmu. A on to vycítil…
Neváhal a zasunul do mé mokré pochvy dva prsty. Rychle je zasunoval dovnitř a vytahoval ven jako když by mě jimi šukal. Špičkou jazyka mi při tom dráždil poštěváček. Můj dech byl stále rychlejší a on také zrychloval svoje tempo. Jeho prsty klouzaly dovnitř a ven. Já tlumeně vzdychala a povzbuzovala ho:
„Dělej …, rychleji…, rychleji…, už …, budu…!“
Stále rychleji klouzaly Markovy prsty ven a dovnitř až se mi pochva začala stahovat kolem jeho prstůTlačila jsem rukama jeho hlavu na kundu a hlasitě vzdychala, zatím co Marek tempo stále zrychloval až jsem to už nevydržela, naposledy jsem vyhekla, prohnula se do mostu a stáhnula nohy k sobě a tím mu sevřela mi tak hlavu. Pak už jsem se odsunovala se od něj. Rukama jsem mu odtlačila hlavu vyndávala jeho ruku z rozkroku.

Když jsem se probrala z orgasmu, zeptal se Marek, klečíc mi stále mezi nohama:
„Řekni na co myslíš? Řekni…!?“ Určitě myslíš na pořádnýho tvrdýho vocasa, kterej by ti teď pořádně protáhnul tu tvojí nadrženou kundu…“

„Jó“ zasténala jsem „Tvrdýho …a velkýho…“ a jen jsem vnímala rozkoš. „Aby v tobě tvrdě jezdil,“ pokračoval v mém slovním provokování Marka a kameraman to dál točil. „Jo…tvrdě.“ sténala jsem odvázaně. Byla jsem přiopilá, uvolněná, odvázaná ze strnulosti a z předsudků, co se sluší a nesluší…

„A pak, aby ti jí pěkně vystříkal?“ provokoval mě. „Jo, já chciii čuráka do svý kundy!!!“ doslova jsem vzrušením křičela. Vlastně jsem ani nevěděla, jak to ze mne vyletělo, proč jsem se tak neudržela a zakřičela tuhle větu. Pravdou ale však je, že jsem si to opravdu přála.

Najednou jsem si všimla, že tam nejsme jen já, Marek a kameraman, ale že tam je ještě nějaký mladý černoch v bílém nátělníku, se zlatým řetězem na krku a v černých lesklých teplákách.

„To je Roger, je mu jako tobě… Roger je Guinee, von tady studuje v Praze na zemědělský fakultě agronomii nebo co… Mluví francouzsky, ale i jakž takž česky…“

Když Marek viděl můj vyděšený a užaslý výraz, řekl: „To von s tebou bude před kamerou šukat, to von ti splní přání, co si teď pronesla… Neboj, Roger je čistej, nemá žádnou chorobu… AIDS nebo tak něco… Von to taky dělá za prachy, jako ty…, akorát za míň“.
Už jsem chtěla začít protestovat, že tohle jsme si neujednali, ale Marek mne odzbrojil otázkou: „Nejsi přece rasistka, nemáš nějaký předsudky vůči černochům? Nebo ano??“

„Ne, nejsem, ale…“, zablekotala jsem.

„No tak vidíš“, skočil mi do toho hned Marek a řekl.  „Prostě tvůj druhej chlap v životě bude tady Roger…“, načež snad aby mne přesvědčil, začal mi zase prstem rejdit ve štěrbině stále mokré prciny. A byl přesvědčivý. Roger mohl být tak 175 cm vysoký, měl štíhlou atletickou postavu a typicky černošské, na kraťoučko ostříhané vlasy.
Ten černoch stál asi tři kroky od nás a spokojeně sa usmíval a prohlížel si mě,  zatím co já byla v zaskočená, v rozpacích  a s otevřenou pusou jsem sledovala, jak se vysvléká. Byl takový svalnatý. Tedy né jako kulturista nebo nabušenec, co tráví spoustu času ve fítku, ale oproti Markovi i oproti mému manželovi byl.
„Počkej, hele to myslíte vážně? Ale já sem nikdy s černochem…to…“, pronesla jsem rozrušeně, poděšeně a nebudu zapírat, že díky Markovu prstu rejdícímu ne mém poštěváčku i vzrušeně.

„No tak budeš dneska… Všechno je jednou poprvé“, řekl s úsměvem.

„Ty se mě nebát. Ty být krásná šena“, pronesl najednou ke mě ten Roger takovou srandovní češtinou a já se nezmohla na protesty. Byla jsem v nějakém stádiu, kdy už ze mě opadly zábrany a chtěla jsem souložit. Cítila jsem se ale tak nějak zvláštně… Byla to směs vzrušení, obav i zvědavosti. Trochu jsem si hryzala spodní ret, jak jsem byla nervózní. Sledovala jsem, jak vizul sportovní adidasky, jak si vysvlékl ty tepláky, jak si sundal tílko a pak…, pak posunul své bílé slipy trochu dolů a já uviděla, co má mezi nohami. Né, nebyl to žádný obr, jak jsem často četla. Mohl být tak 20 cm dlouhá a těch 5 tlustý.  Určitě byl trošku delší než ho má můj Jakub i než tady ten Marek. Asi byl obřezaný, protože neměl předkožku ale celý obnažený žalud.

Marek ode mne z kleku vstal a přistoupil černoch.
„Ale…ale von nemá kondom…, musí mít kondom… Řikala sem přece, že nic neberu…!“ ohradila jsem se.

„Ale Pavlo, porno se netočí s kondomem, ale jenom na vostro… Neboj se“, odpověděl mi Marek..

„Ty se nebát, já být fopatrný“, promluvil zase ten Roger a přistoupil mezi mé stále rozevřené nohy a jak stál, vysvlékl si ty slipy úplně, odhodil je za sebe a já najednou to jeho tmavohnědé péro měla u obličeje. Instinktivně jsem mu po něm sáhla, vzala ho do ruky a začala mu olizovat žaluda. On dal ruce v bok, prohnul se trochu do záklonu a vychutnával si to. Ani nevím jak, ale najednou jsem ho měla v puse jako předtím Markova a kouřila mu ho staženými rty.
„To uš stačit“, řekl asi po minutě, klekl si, já s jeho pomocí zase zdvihla nohy na pohovku a dala je hodně od sebe.Klekl si tak jako předtím Marek, ale ne, nechtěl mne lízat, on ho chtěl strčit do mě. Místo prstění a lízání mi přiložil žalud mezi pysky a začal mi tam s ním šmrdlat a jezdit nahoru dolů. To bylo úžasné, snad lepší než když mi to dělal Marek jazykem. Jihla jsem, cítila nezměrnou slast a tekla. Na Jakuba jsem dávno zapomněla. Vzdychala jsem, přerývaně dýchala v návalech úžasných pocitů a  byl plna očekávání. Už jsem nevnímala Marka, nevnímala jsem kameramana

„Ty nebát…nic se nestat a tobě se to líbit“, pronášel černoch, ale já ho slyšela tak nějak zastřeně, protože mi šumělo v uších. Najednou jsem cítila, jak do mě pronikal žaludem. Vždy ho do mě strčil a vytáhl, strčil a vytáhl . Ani jsem nevnímala, že pokaždé mi ho tam dá o kousíček hlouběji a že už ho ze mě nevytahuje ale že lehce přiráži. Najednou do mě prudce přirazil a ten jeho hnědý penis tvrdý jako žula do mě zajel celý až po kořen. Vykřikla jsem úlekem, úžasem, slastí. Myslím, že tak hluboko ve mě penis ještě nikdy nebyl. On se však nezastavil a pokračoval v kopulaci, bušíc mi žaludem do čípku, přičemž mne držel pevně rukama, abych mu nemohla uhnout. Rozjel se jak mašina. Silně do mě přirážel a nebral si servítky. Já hlasitě hekala a vykřikovala své pocity. Prsa se mi natřásaly v jeho rytmu, já celá jsem se otřásala a v pochvě mi neuvěřitelně trnulo, mravenčilo, prostě to byl uragán emočních pocitů a nečekané slasti. Byl to uragán pocitů a tak jsem silně a hlasitě vzdychala, dostala jsem takovou třesavku a jak se jeho pohyby ve mě zrychlily, tak mi ho tam honil hlava nehlava.

Byla jsem z toho úplně vyvedena z míry i když jsem věděla, že muži s tmavou pletí jsou více animálně živočišní. Prostě mi ho tam vrážel dost tvrdě a já mu tak nějak samovolně ještě pánví vycházela vstříc i když to až bolelo. Řvala jsem a kroutila se blahem i když mi jeho penis protahoval jinak dost úzkou pochvu a zajížděl do mě až na doraz. Byla jsem jak přibitá k opěradlu sedačky v pozici pololeže polosedě a bral mně, že jsem sotva stíhala dýchat. Nemyslela jsem na nic. Ani na Jakuba, ani na to, že jsem nechráněná a ani na to, že mám zrovna plodné období. Najednou mi přišel orgasmus. Bylo to jako vlna tsunami, prostě náhlý příval příjemných pocitů se sérií skoro elektrizujících stahů mé dělohy, které vyvolaly teplo a energii. Mé vědomé JÁ jakoby se topilo v záplavě slasti. Jeho pohyby se zrychlily ještě více a náhle ustaly. Už jsem nebyla schopna vnímat nic, ani to známé škubání se jeho penisu ve mě, ani žádné rozlévající se teplo i když pumpoval své sperma hluboko do mého lůna, i když přitom zůstával dál ve mě… Dál, dokud mu ve mě nezměkl a já se nezačala pomalu probírat z těch úžasných orgastických mrákot se zalehlýma ušima a trochu se mi motala hlava.

Připadala jsem si jako praštěná lopatou. Normálně mám po kvalitním sexu potřebu se smát a Kubou si povídat, jenže  s tím černochem nebo Markem? O čem? Byli zcela cizí. Byla jsem najednou rozhozená, vykolejená. Černoch i Marek se již oblékali a Marek mne poněkud uzemnil slovy: „Tak to je všechno“, řekl ten Marek už chladně, jakoby cize. „Támhle máš odměnu, tak se vobleč se a už padej!“

I kameraman, který ještě zabíral můj rozkrok, začal balit fidlátka. Ztěžka jsem vstala z pohovky, Marek mi podával papírovou útěrku se slovy: „Na, utři se, teče to z tebe jak z vodovodu“ a já si ji vzala a utřela se v rozkroku a na stehně.
„To je semeno? Bože, no jo, to je semeno toho černocha… Von se do mě normálně vysemenil… Doprdele!“ řekla jsem polohlasně spíš pro sebe, ale oni to slyšeli a uchechtávali se pomrkávajíc na sebe.  Oblékala jsem se jako ve snu. Dokázala jsem to ani nevím jak, obula sandále, vzala těch devět tisíc, strčila je do tašky a aniž bych jim řekla „ahoj“ či „sbohem“ jsem se vypotácela z té místnosti na chodbu. Pomalu jsem ze široka nakračujíc došla ke schodům a sešla dolů do klubu a aniž mne zajímalo, co se tam dělo, prošla jsem k recepci. Snad bych i odešla, kdyby se za mnou neozvalo: „Mladá paní, mladá paní… a co honorář? Otočila jsem se, vzala obálku a ani se do ní nepodívala, prostě jsem ji jen hodila do tašky, řekla. „Jé vidíte… Děkuju… A mohl by ste mi, prosím, zavolat taxíka? “ a vypadla ven.

„Samozřejmě“, řekl recepční a hned telefonoval. „Během deseti minut je tu“, řekl. „Zatím se posaďte“.

Za deset minut skutečně přijel taxík, já do něj usedla a řekla jen: „Do Kolína na náměstí, jak je soud“. Celou cestu jsem si v duchu nadávala, jaká jsem blbá, hrozně mne mrzelo, že jsem Kubovi takhle zahnula a ještě k tomu s úplně cizím černochem a v duchu jsem se modlila, abych neměla zrovna ovulaci a aby mne ten černoch neoplodnil, protože to by byl průser.

Během necelých 20 minut jsem byla na místě, zaplatila a belhala se domů. I když bylo už tři čtvrtě na jednu, tak jen jsem doma vyndala z tašky peníze i ty tři tisíce co byly v té obálce a těch 13 tisíc jsem rozložila na stole, načež jsem se vysvlékla a šla do vany, kde jsem seděla a si půl hodiny. Tam jsem si dokonce pobrečela nad svou pitomostí a lítostí z toho, jak jsem podvedla svého manžela, který si to nezaslouží. A to všechno jen pro pár stříbrných…

S Kubou jsme přitom měli ukázkový vztah. V období zamilovanosti se zdálo, že neexistuje síla, která by nám z očí srazila růžové brýle.  Vždycky jsem kroutila hlavou nad ostatními, co je rozdělila nevěra, s tím, že nám se něco takového stát nemůže, a najednou to přišlo. Vždy jsem slýchala stesky kolegyň, že manžel té či oné má asi milenku a svorně jsme to odsuzovaly. Jenže teď jsem to já, kdo uklouzl, a nad hlavou mi visí nepříjemná hrozba, že všechno praskne. Co s tím? Hrozne mě to mrzelo a nejraději bych si za to pořádně nafackovala,  Kuba si tohle ode mne fakt nezasloužil.

Druhý den se mě kolegyně Martina u oběda zeptala:  „Tak co, bylas tam?“
„Jo“, utrousila jsem.
„No a co tomu tam říkáš? Orgie, co?“
„Hmm, to jo“, já na to.
„Heleď a dostalas ty tři tisíce?“ vyzvídala.
„Jó, dostala“, přitakala jsem.
„Jo…, a doufám, žes nesedla na lep takovým dvěma mladým vometákům. co tvrděj, že dělají takový natáčení porna pro cizinu…? Takhle jim nalítla jedna moje bejvalá kamarádka z peďáku, vona je z Čáslavi. Nejdříve jí vyzpovídali, pak tomu co jí zpovídal kouřila péro, pak jí prej von zase lízal až k orgáči a pak tam nastoupil nějakej černoch a ten jí vošukal… Vona by ta kámoška s černochem nikdy nešukala, ale jak byla rozrajcovaná po tom orgasmu, tak už nějak ztratila zábrany a nechala se. Normálně to prej do ní pustil, ještě že vona bere hormonální antinu. Jo, prachy jí dali, to jó, ale i když slibovali, že je to pro cizinu, tak pak se to její porno prej asi za dva tejdny voběvilo na RedTube.com.  Když na to po nějaké době přišel díky nějakýmu dobrákovi její přítel, dostala od něho hned kopačky“.
Samozřejmě jsem to popřela a zatajila. Ale hanba mne fackovala a o to víc jsem měla ze všeho nervy.

I Kuba to poznal, že jsem nějaká nervózní, taková nesvá a ptal se, co se děje, zda mi třeba někdo ve škole nebo v baráku nějak nevytočil. Snažila jsem se ovládat, ale ani při sexu s Kubou to nebylo ono. Prostě jsem se tak nedokázala uvolnit a oprostit od všech těch starostí.

Pak přišel pro mne další šok. Nedostala jsem jindy tak naprosto pravidelnou menstruaci. Hned ze školy jsem odpoledne mazala do nejbližší lékárny. Koupila jsem si těhotenský test a hned ráno jsem si ho udělala. BUM!!! Dva proužky.
Okamžitě jsem pochopila, co to znamená, čí dítě budu nosit v břiše a jakou bude mít barvu pleti, až ho porodím. Rozhodla jsem se, tedy že musím na potrat. Jenže co čert nechtěl, tyčinku jsem hodila do odpadků sice zabalenou do toaletního papíru, ale ona, aniž bych si toho všimla, povylezla. Toho si naopak všiml Kuba a když to vyndal a viděl ty dva proužky, radostně jančil jako malý Jarda, že bude taťkou. byla jsem v pěkném průseru. Bohužel, nemám odvahu mu přiznat pravdu.

Teď jsem v pátém měsíci a děsím se dne, kdy budu rodit. Pláču a vyčítám si vše, co jsem způsobila, jak nezodpovědně jsem se zachovala…, proč jsem se nepřiznala hned na začátku, teď je to pro mě těžší a těžší. Už nevím jak dál, tolik moc nechci o manžela přijít, ale s tím, co nosím pod srdcem a v srdci se žít nedá…