Klářiny II.

50+

Druhý den ráno, když odešel Honza do práce, přemýšlela, jestli je ochotná v tom pokračovat. Přece jen to je riskantní a aby chodila Libora kouřit jako nějaká děvka?! To nemá zapotřebí. Prostě tam dneska nepůjde a když jí bude uhánět, pošle ho do háje. Manželství je pro ni důležitější. Ještě aby ten Homolka něco poznal.

Zašla si s kamarádkou na oběd a krátce po třetí přišla domů. Dala si sprchu a oblékla si domácí šaty, pod které si nevzala spodní prádlo. Někdy takhle doma chodila, protože se cítila dobře, když se nemusel škrtit v kalhotkách a podprsence.

Někdo zazvonil. Opatrně pootevřela dveře, ale než se stačila rozhodnout, jestli je chce otevřít nebo zavřít, vyřešila to chlupatá ruka za ní. Dveře se rozletěly dokořán a na prahu stál naštvaně se tvářící Libor.

„Kde se flákáš, slečinko? Neměla jsi bejt už před hodinou u mě?“

Bez zaváhání vstoupil a vlekl ji dovnitř. Držel jí za nahé rameno a tlačil jí do obýváku. „Co to má znamenat?“

„Byl to omyl,“ odpověděla a snažila se, aby to znělo rozhodně.

„Jo omyl. Omyl byl jedině v tom, že jsi nepřišla.“ Jedním trhnutím z ní serval šaty a chytil jí surově za prso.

„Ty mě zase parádně vykouříš a všechno to spolkneš!“

V Kláře už zase rostlo vzrušení a přestala se bránit. Jeho sevření trochu povolilo a chytl jí za prsa oběma rukama.  Chvíli se s ní takhle mazlil a pak jí prohrábnul kundičku.

„Chtěla bys šukat?“ zeptal se posměšně.

„Chtěla,“ odpověděla tiše.

„Když budeš pořádně kouřit, tak tě možná za odměnu vošukám. Ale teď chci, abys mě kouřila. Rozumíš?!“

Přikývla. Libor si rozepnul kalhoty a vytáhl z nich pásek. Zručně jím svázal Klářiny ruce za záda.

„To abys zase necukla, až budu stříkat,“ ušklíbl se.

Pak vyndal ptáka a vrazil jí ho do pusy. Oproti včerejšku byl ale mnohem vynalézavější. Takže pokojem zněly povely a komentáře.

„Dělej, tahej! To je žrádlo. Volízni ho kolem špičky. A teď ho lízej po dýlce jazykem.“ Klára kouřila a lízala podle pokynů. Klečela nahá na zemi a Libor stál před ní s povýšeným výrazem v obličeji.

Náhle zahlédla koutkem oka nějaký pohyb. Otočila pohled tím směrem a zděsila se. Ve dveřích z předsíně stál Homolka a trochu překvapeně, trochu udiveně, ale hlavně se zájmem, se na ně díval. Pokusila se vysunout Liborův penis z pusy, ale ten se blížil orgasmu, takže jí přidržel hlavu a pak začal divoce stříkat. Viděla, jak dědek zírá na semeno, které jí vytrysklo z pusy kolem Liborova ptáka a stéká jí na prsa. Dívala se mu přímo do očí a on se najednou otočil a tiše zmizel.

Libor uvolnil její pusu a napomenul jí: „Jak to, že jsi to nespolkla?!“

Byla naštvaná, vyděšená a vzrušená najednou a nevěděla, co by mu odpověděla. „Nejsou zavřený dveře,“ špitla.

„Bojíš se, že budeme mít diváky?“ zachechtal se. „Mělas přijít ke mně.“

„Nebylo to špatný. Zejtra přijď, nebo si pro Tebe dojdu až domu.“

Rozvázal jí ruce a pomohl vstát. Zase jí prohrábl kundičku. „No jo, pěkně čvachtá! Chceš šukat?“

„Ani ne,“ odpověděla po pravdě. V tuhle chvíli se hlavně hrozně bála, co se stane, až to Homolka někde vykecá.

„No, když nechceš, tak se aspoň budeš těšit na příště.“ Rozloučil se popleskáním po Klářině prdelce a odešel.

Navečer přišel Honza z práce a oznámil Kláře, že musí druhý den ráno odjet na neplánovanou služební cestu a vrátí se až po neděli. Nevěděla, jestli má mít radost nebo se děsit. Představa, že bude doma sama bez manžela i syna a to hned pět dní a čtyři noci v ní probouzela rozporuplné pocity. Navíc měla hrozný vítr z toho, co udělá Homolka, když jí nachytal s Liborem. Ale s ničím z toho se přiznat nemohla. Pomohla manželovi sbalit a večer si spolu vlezli do vany. Něžně se mazlili a dotýkali navzájem, ale vana byla moc těsná na nějaké lepší hrátky. Vylezli tedy ven a Klára si ještě v koupelně klekla a vzala Honzův penis do pusy. Byl teplý, hebký a vyvoněný koupelí. Pomalu a něžně ho sála a slyšela jeho slastné vzdechy. Položila pravou ruku na jeho koule a lehce je mazlila. V tom jí najednou prudce chytil za temene a prudce přirazil, až jí vyhrkly slzy. Ve stejný moment začal stříkat. Klára do dneška nikdy semeno v puse neměla a teď už podruhé jí chlap stříkal svojí dávku do pusy. Tenhle byl ale aspoň její manžel.

Ráno se rozloučili a Klára doprovodila manžela ke vchodu do domu. Co čert nechtěl, potkali u dveří souseda Homolku.

„Dobrej, sousede,“ zabručel posměšně, když viděl kufr. „Někam jedete?“

Dobrý ráno. No, povinnost volá.“

„A na dlouho,“ ptal se ten dědek.

„Ale ne, jen na tejden. Dohlídněte mi tu na manželku.“ zasmál se Honza. Klára obrátila oči v sloup.

„No to se nebojte, my se o ní postaráme,“ zachechtal se dědek vědoucně.

Klára radši postrčila Honzu dál ode dveří, aby zabránila další konverzaci. Neušlo jí, jak se na ní Homolka díval a věděla, že si to dědek vychutnává. Rozloučila se a schválně počkala, aby se s Homolkou nemusela potkat, až půjde zpátky domů. Oddechla si, když vešla do domu a chodba byla prázdná. Zavřela se doma a celé dopoledne jen uklízela a cídila byt.

Po obědě po sobě umyla nádobí a chvíli si četla. Byla ale hrozně nervózní a nevěděla, o čem ta knížka vlastně je. Navíc opět řešila dilema, jestli má jít nahoru, nebo riskovat, že Libor přijde a bude z toho jen další a ještě větší průšvih. Nakonec se rozhodla, že raději dojde nahoru, aby se vyhnula možnému překvapení.

Vzala si krátkou sukni a tričko s ramínky, ve kterém se jí krásně rýsovala prsa. Podprsenku si nevzala, protože jí bylo jasné, že ji nebude potřebovat. Kalhotky ale doma nenechala. Sotva zavřela dveře a zamkla, vrzly za ní panty.

„Dobrej, kočičko.“ Ozvalo se jí za zády. Homolka stál v trenýrkách a nátělníku na prahu a díval se na ní. Vpíjel se očima do jejích ňader, na kterých se vyrýsoval bradavky, které jí prudce ztuhly.

„Jdeš za Liborkem?“ zachechtal se.

Nevěděla, co má říct. Zčervenala a nemohla se mu dívat do očí.

„Tak utíkej a dobrou chuť,“ posmíval se jí už docela otevřeně.

Otočila se a prudce vyběhla do schodů. Co jsem si to nadrobila? Musím to skončit a skončím to právě teď.

Zazvonila na Liborovi dveře a sotva se otevřely, spustila.

„ Je mi líto, ale celé to byla…..“ víc už neřekla, protože jí Libor za ruku vtáhl dovnitř a zabouchl dveře.

„Byla to chyba a ..“ chtěla pokračovat.

„Nekecej a mazej,“ plesknul jí Libor přes zadek a strčil do obýváku.

„Ale já,“ chtěla říct, ale Libor si stáhl kalhoty, prudce jí přinutil kleknout a nacpal jí ptáka do pusy.

„Řek jsem Ti, abys nekecala. Kuř a dej si záležet.“

Snažila se mu vymanit, ale přidržel jí a prudce přirážel do její pusy. Jeho drzost, násilí a sprostota jí odzbrojily. Zase cítila, jak vlhne, jak jí natékají pysky a jak je vzrušená. Cucala divoce Liborovo péro a začala mu prsty hladit zadek a koule. Trvalo to jen chvilku a Libor začal stříkat. Zase trochu ucukla a on jí zmáčel tričko. Bílá bavlna se namočila a stala se na mokrých místech téměř průhlednou.

„Prima,“ řekl. „Kouříš moc hezky, ale polykání Ti nejde. Nemám na Tebe čas. Vypadni a přijď pozejtří, zejtra tady nejsem,“ usmál se na ní. Ani jí nedoprovodil ke dveřím a byla volná. Seběhla dolů a tiše se přikradla ke svým dveřím. Jenže než stačila zasunout klíč do zámku, otevřely se dveře a na prahu stál Homolka.

„Tak už zpátky? A co, pochutnala sis?“ zasmál se.

„Dejte mi pokoj,“ zavrčela. A chystala se odemknout.

„Hele, kočičko, pojď na chvíli ke mně, něco musíme probrat. Nebo to mám probrat s manžílkem?“

Klára zbledla. A je to tady. Co asi bude chtít?!

Otráveně a ustrašeně se otočila a pomalu vešla do jeho bytu.

Na starého mládence a mrzouta měl překvapivě docela čisto a uklizeno. Otevřel jí dveře do kuchyně a pokynul, aby si sedla.

„Tak zlato, Ty chodíš prcat s Liborem,“ řekl, aniž by se ptal.

„Tvuj starej se to nemusí dozvědět,“ odmlčel se……..“ pod tou podmínkou, že budeš chodit i ke mně.“ Zvedl obočí.

„Sice mi už bylo sedmdesát, ale taky mám svoje potřeby. A Tobě se to nakonec může taky líbit, protože podle toho co já vim…..“

„A co víte?“ vypravila ze sebe

„Chceš to slyšet?“

Nejistě přikývla.

„No, von se Liborek s tim Tvym dopisem pochlubil začerstva v hospodě a taky říkal, že šukání ho nebaví, protože musí šukat svojí starou. Ale že má náramně rád kouření a že Tě nehodlá píchat, ale hulit, že budeš kdykoli si řekne. Nevěděl jsem sice, že mluví o Tobě, ale když jsem Tě tuhle potkal a smrděla jsi semenem až do třetího patra a hned potom, jsem Tě viděl v akci….“

„Takže Tě dneska zase nepíchal?“

Nevěděla, co na to říct. Zavrtěla hlavou.

„Ale pěkně Tě pocákal. Nechci tady jeho mrdku. Běž se vysprchovat a přijď umytá.  A když bydlíš naproti, přijď rovnou v pracovním.“

„ V pracovním?“ zeptala se překvapeně.

„V pracovním. Budeme mrdat, pusinko, tak přijď nahá. Přes chodbu je to pár kroků.“ Zašklebil se na ní.

50+
Bookmark the permalink.

13 Comments

  1. skvele, len dalej pokracuj je to stale zaujimavejsie

    3+
  2. Krasne vzrusujici. Kez by to byla moje zena. Dik.

    0
  3. Pěkné, už se těším na pokračování

    2+
  4. Ještě by ji mohl ten 70 letý děda oplodnit…

    1+
  5. Škoda, mám dokončenou povídku o 2 dílech také o vydírání, jen jinak… Začal jsem ji psát, než-li vyšel tohoto první díl. Bylo by to asi nošení dříví do lesa, tak ji dám jinam.

    0
  6. Tak dobře, už jsem to tam poslal.

    4+
    • Jářku Fanyne, tos mi trochu zavařil. Teď to vypadá, že chodím od Tebe opisovat 🙂 No nic, snad to Kláře dopadne nějak jinak, přes některý podobnosti, který tam shledávám….

      1+
  7. Bomba, už se těším na pokračování

    2+
  8. Úžasná poviedka, už sa teším na pokračovanie.

    1+

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *