Paroháč na horách 3

Když jsme se vrátili domů, stále jsem měl před očima, co jsem viděl na hotelovém pokoji, pořád jsem si přehrával ten film, jak se ze mě stal paroháč, jak to tlusté prase sahá na moji Moničku, jak dychtivě ohmatává její krásné, mladé tělo, jak sahá na její krásná prsa, jak zneuctil její kundičku, která do teď patřila jenom mě. Byl jsem z toho strašně zdrcený, ponížený a vzrušený zároveň. Připadal jsem si úchylně. Jsem paroháč ale stojí mi z toho péro. Pořád jsem se uklidňoval, však co, stalo se, určitě za to mohl alkohol a už se to nebude opakovat. Navíc, už když jsme odjížděli z hor, tak mi Zdeněk připomínal, abych se mu co nejdříve ozval, že má pro mě práci programátora v jejich firmě.

Všechno zlé je pro něco dobré, říkal jsem si, když jsem vymačkával Zdeňkovo číslo. „Halooo? Firma Computer software servis, Zdeněk Koutný u telefonu“

Ahoj Zdeňku, špitnul jsem do telefonu, tak trochu stydlivě, protože mi to přišlo trapné, prosit o práci chlapa, který šukal mou holku. Připadal jsem si jako paroháč a ještě mám u něj prosit o práci? Polkl jsem na sucho, když jsem to dořekl.

„No nazdar, kamaráde, jak se má Monička? A co ty? Voláš kvůli té práce, že?“

Píchlo mě z toho u srdce. Jak se ze všeho nejdříve ptá na Moniku. Jako by mu nestačilo co se stalo na horách? Je vidět, že to je jediný jeho zájem, moje holka. To hnusné, tlusté prase, říkal jsem si pro sebe.

„Monička je v pohodě, mám tě pozdravovat a prý už se moc těší na stěhování, prý vždycky toužila bydlet ve velkém městě. To víš, ženský… A abych se přiznal, tak ano, už se těším, až začnu pracovat, byl jsem teď pár měsíců doma a chybí mi kolektiv. Tak kdy se můžu zastavit?“

No, podívej se, teď máme velkou zakázku, hodil by se nám programátor, tak když dorazíš zítra, ukážu ti pracoviště, projednáme detaily a ve středu můžeš nastoupit. Smlouvu podepíšeme potom, to nespěchá, ne? A byt mám pro Vás připravený, teď se odstěhoval minulý nájemník a zůstal po něm pěkný svinčík, tak to můžu nechat uklidit a za měsíc se můžete nastěhovat.

Nebo, to je druhá možnost, že byste to dali do pořádku vy?

Je to moc špatné? Zeptal jsem.

No, je potřeba vymalovat, uklidit kuchyň a seřídit okna.

OK, to zvládnu, jsem kutil, bude to relax a byl bych rád, kdybychom mohli bydlet co nejdříve.

Dobrá tedy, připravím smlouvu a můžeme to zítra podepsat, budu chtít dopředu dva nájmy, sice se už trochu známe, ale ten původní nájemník byl taky solidní kluk a takhle se mi odvděčil.

To nebude problém, mám ještě nějaké úspory a samozřejmě počítám s tím, že to nebude zadarmo, tak zítra se budu těšit.

Budu? Monika nepřijede? Hele, bez Moniky ani nejezdi.

Dělám si legraci, ale rád bych Vás viděl oba a zatím co ti kluci ukážou vývojové oddělení, já se ti o ni postarám, zabavím ji, neboj se.

No, tak dobře, přijedeme teda oba. Budeme se těšit. Tak zítra v 10. Ahoj.

Položil jsem telefon a měl jsem chuť do něčeho kopnout. To prase jedno sprosté, on se nestydí zase vyjíždět po mojí holce? Nestačí mu, že jsem od víkendu na horách paroháč? On má snad v úmyslu v tom pokračovat? Myslel jsem si, že když Zdeněk získal moji holku a víkend spolu prošoustali, tak že se nabažil, dosáhl svého a bude to zkoušet zase na nějakou novou. Ale spletl jsem se. Evidentně je si dobře vědom toho, že Monika mu bude muset být po vůli, abych získal a udržel si práci. A vypadá to, že Monice to taky problémy nedělá, jinak by mi tu práci v jeho firmě rozmlouvala.

Když dorazila domů a já jsem se jí svěřil s novinkami, byla nadšená a skočila mi kolem krku. Hned se zajímala, jestli Zdeněk chce, aby přijela se mnou. Když jsem jí řekl, že to bylo jeho výslovné přání, neskrývala svou radost.

„Bude to príma, uvidíš. Prohlédneme si byt, dáme ho spolu do pořádku a začneme nový, lepší život. Tady v tom zapadákově jsem stejně nebyla šťastná a museli jsme počítat každou korunu. U Zdeňka si vyděláš, časem se vypracuješ a budeme se mít dobře a můžeme si pořídit třeba i to miminko, které jsme tak chtěli, ale neměli jsme peníze. Moc se na to těším a co ty, zlato?“

Nevěděl jsem, co říct. Měl jsem chuť to všechno odvolat ať nejsem zase paroháč, ale do myšlenek mi skočila Monika. Postavila se a začala se svlékat. Pak si opřela nohu o mé stehno a mnula si svoje obrovské kozy. Sváděla mě a hrála si se mnou, nakonec si rozepla podprsenku, vyvalila ty svoje poklady a klekla si na kolena, mezi mé nohy. Začala si hrát s boulí v mých kalhotách, která pomalu rostla a když jsem na péru ucítil její prsa, ukápla mi první kapička.

Ty jsi ale nadržený, to se mi líbí. Chtěl bys ošukat svoji holčičku? Chceš mi projet tu moji nadrženou kundičku? No tak, řekni mi co chceš, pošeptej mi to, jestli je to sprosté.

„Mám chuť tě chytit za cop, opřít si tě o stůl a vymrdat ti tu tvou mokrou kundu!“

Tak proč to neuděláš? Vem si ji… ošukej mě… Tvrdě, buď chlap…. Nebo se bojíš?

„Bojím? Čeho bych se jako bál?“

Nevím, třeba že budeš sedět v práci a já budu doma, s mokrou kundou, budu se nudit, budu nadržená a budu v posteli přemýšlet, kdo mě vošuká? Víš, že to potřebuju, často a hodně. Musíš se o mě starat, uspokojovat mě, nevydržím dlouho bez tvrdého péra. Kdo mi bude píchat tu moji mokrou, nadrženou kundičku, když ty budeš vysedávat v práci?

„Ty bys mě podvedla?“ … Kdyby jen věděla, co jsem viděl. Kdyby věděla, že vím, jaký jsem paroháč.

„Ne, to jsem nikdy neřekla, ty můj hlupáčku, ale jenom přemýšlím, co budeme dělat, až budeš zamestnaný. Že se toho hodně změní. Když jsi byl doma, mohli jsme spolu spát kdy se nám zachtělo, ale u Zdeňka budeš muset být na čas a budeš asi hodně pracovat a já budu sama doma a budu myslet na to, co asi děláš a…. Co když mi z toho zvlhne moje kočička? Co pak?

Musíš si se Zdeňkem vyjednat, abych za tebou mohla přijít kdykoliv budu mít chuť. Budu za tebou chodit bez kalhotek, až do kanclu, chceš? Líbilo by se ti to?“

Vzala mého tvrdého čuráka do pusy a zkušeně strčila jazyk do dírky v žaludu a zatlačila. Pak obkroužila špičkou jazyka žalud a po chvilce začal mizet v její puse. Stiskla rty k sobě a podívala se mi do očí. Usmála se s mým pérem hluboko v puse a zase ho pomalu vytáhla, až u toho hlasitě mlaskla.

„Joooooooooo, to je ono. TO víš, že bych chtěl, abys zamnou chodila do práce. V krátkých šatičkách a bez kalhotek, abych tě mohl někde v koutě opřít a rychle tě vymrdat, aby si toho nikdo nevšiml. Milujeme přece rychlovky, bylo by to prima. Ani Zdeněk, ani nikdo ze zaměstnanců by neměli tušení, že odcházíš domů vošukaná. Škoda, že nemůžeš taky pracovat u Zdeňka. Mohli jsme provozovat sex na pracovišti :-)“

„To by se ti líbilo? Šoustat mě v práci? Jako děvku? Líbilo by se ti, kdybych tam dělala sekretářku? Ale sekretářky kouří péra svých šéfů. Programátoři nemají sekretářky. To by ses musel vypracovat na toho šéfa, abych ti mohla nosit kávičku a vystrkovat na tebe prdelku. Do té doby bych byla Zdeňkova sekretářka. Ukazovala bych mu svoje stehna v šatičkách a vystrkovala na něj zadeček, když bych mu nosila kávičku“ ChiCHi , zasmála se.

Ona si z toho, že jsem paroháč snad dělá legraci, ne? Pomyslel jsem si.
„Cože? Jako že já bych pro Zdeňka programoval a ty bys mu dělala sekretářku se vším, co k tomu patří? To snad ne?! Vždyť je to hnusné, tlusté prase. To by se ti z toho nezvedal žaludek?“

„Proč o něm tak mluvíš? U chlapa není ani tak podstatné jak vypadá, jako jeho charisma. A Zdeněk má charisma, je to upovídaný a zábavný chlap, který má nějaké postavení a že má pár kilo navíc? No a co? Já taky nejsem kost a kůže a máš mě rád, nebo ne?“

„To jo, ale on je tlusté prase. Morbidně obézní prase a pěkný hnusák. Beztak to bude perverzní prasák. Vůbec o tom nepřemýšlej, že bys pro něj pracovala, to bych ti nedovolil.“

Monika se šíleně rozčílila.

„PCHE, ty si myslíš, že jsem tvůj majetek, abys mi rozkazoval a zakazoval pro koho budu nebo nebudu pracovat?“ Pustila mého ptáka s odporem z ruky, jako by to bylo něco špinavého, postavila se, natáhla na sebe šaty, otočila se na podpatku a práskla s dveřmi.

No… a je to, pomyslel jsem si. Asi jsem paroháč a ještě dlouho budu.

Do večera se mnou nepromluvila a celé odpoledne si SMSkovala na mobilu a mračila se. Není proto divu, že jsem se večer v posteli přitiskl a začal jsem se omlouvat a udobřovat. Nebylo mi dobře z té představy, že bychom jeli za Zdeňkem pohádaní. To bych mu ji jenom dohodil.

Takže když přišla do ložnice, shodila ze sebe župan a zalezla si pod peřinu, tak jsem se pokorně lísal a omlouval, i když jsem to vnímal jako křivdu, protože jsem měl stále před očima, co se stalo o víkendu na horách. Po pár minutách se otočila, lehla si na záda a dala nohy mírně od sebe.

Tak si posluž. Ale už nikdy mi neříkej s kým se budu stýkat, kde budu pracovat, nebo jaký je Zdeněk. Chtěl jsem se zeptat, co tím myslela – jaký je Zdeněk. Ale jednak jsem veděl, jak to má se Zdeňkem a taky jsem se nechtěl připravit o tu možnost se s ní dnes vášnivě pomilovat. Takže jsem jen kolenem zatlačil na její stehna a roztáhnul její nohy. Jedním zkušeným hmatem jsem navedl žalud do její mokré kundičky a hned na to jsem ho zatlačil. Ucítil jsem to krásné teplo a propadal jsem se do jejího těla. Utápěl jsem se v její kráse, vůni a točila se mi z toho hlava. Vím, že jsem paroháč, ale nedokážu tomu odolat. Přirážel jsem do její promáčené kundy a pozoroval jak se houpou její kozy. Zakláněla hlavu a odhalovala svůj krásný krk. Chytil jsem ji ruce za hlavou a začal líbat její odhalené bradavky, kousal jsem jí na krku a líbal na rty. Vycházela mi vstříc a prirážela proti mému tvrdému péru, až se ozývalo hlasité mlaskání a pleskání mých koulí o její kundu. Přivřel jsem oči a viděl jsem, jak Zdeněk strká svého velkého tvrdého ptáka do její božské kundičky, kterou teď šukám. Cítil jsem jak to na mě jde. Nedokázal jsem to zadržet a tak jsem musel přestat.

„Co to děláš? Proč mě nešukáš? No tak, dělej, už jsem skoro byla…“

Nedokážu to. Začal jsem pomalu přirážet a ona začala vzdychat a mé semeno se zase nahrnulo až na krajíček.

Bože, vždyť on vydržel aspoň 15 minut. Šukal ji jako stroj, narážel do ní, funěl a hekal a šukal jako mašina. To tlusté prase mělo větší výdrž než já.

„Tak co je? Ty už nemůžeš? Budeš stříkat, nebo co?“

„Ano lásko, já už to nevydržím, moc mě vzrušuješ.“

„Hmm, tak na to si nezvyej, nebo tě vyměním. NESMÍŠ stříkat. Jasný? Dělej, šukej mě dál… A opovaž se udělat se. Do mě nesmíš.“

Když jsem to uslyšel, semeno se mi nahrnulo až do hlavy. S každým dalším pohybem jsem to cítil více a více a bylo to nezadržitelné. Když se Monika propnula a zavrtěla v bocích, chytla se za kozy a stiskla si je k sobě, vytrhnul jsem ho z ní a začal stříkat všude po jejím těle a po posteli, na polštář, do vlasů a na zeď. Hekal a funěl jsem a nakonec jsem padnul vyčerpáním na Moniku.

Ta se na mě podívala dost arogantně a pohrdavě, otočila se na bok a usnula. Cítil jsem se trapně. Ne jen z toho, že nedokážu uspokojit svoji holku, ale hlavně z toho, že mě vzrušuje, jaký jsem paroháč.

 

Chcete další díl? Tak pište komentáře, co si o postavách myslíte, nebo jak si myslíte, že to bude pokračovat?