Prázdniny u tety

„Zatlač trochu, zajede tam, uvidíš.“

Teta mu sice fandí, ale moc mu to nepomáhá. Ne a ne tu starou zásuvku dostat na místo. Ven šla, ale zpět se ji nechce. Při tom není těžká. Je v ni jen pár hadříků, které teta nosí na sobě, ukryté pod halenkou a sukní.

„Járo, říkám, zatlač, hele.“ Teta zvedá šuplík trochu výš a on zajíždí pod skříň, jako by tam byl odjakživa.

„Vidíš? Jen trochu šikovnosti, a všechno dostaneš tam, kam chceš.“ Pohrabala se mu ve vlasech, a s prádlem v ruce jde k posteli, kde ho položí a chce se svléknout. Pak si všimne, že Jarda ještě neodešel a povídá: „Hele, Kámo, otoč se, potřebuju se převléknout.“ Sama se otáčí k posteli a on k otevřenému oknu. Ani ho nenapadlo, že takto bude mít krásný výhled přes zpětný odraz ze  skleněné tabule v okně. Stojí a pozoruje, jak si svléká župan, že je pod ním úplně nahá, a hned ho to ohromilo, i to, jak se pásá do podprsenky a navléká si kalhotky na své široké boky. Vidí ji sice jen zezadu, ale to mu nebrání v tom, aby mu trochu povstal penis. Než se stačila otočit, byl pryč a zamknul se na záchodě. Styděl se, ale tam, v soukromí si ho vytáhl z trenýrek a honil ho, sedíc na prkénku, tak dlouho, až se vystříkal do ruky a na zem. Udýchaný se opřel a odpočíval.

„Járo, seš tam? Teta je za dveřmi.

„Jó. Už budu.“ Odpovídá.

„Nemusíš spěchat, jen jsem nevěděla, zda ti není špatně.“

„Není.“

Odešla, Jarka ještě chvíli počkal, utřel semeno s podlahy, spláchnul, a jde za ní.

Teta něco připravuje v kuchyni. Asi snídani, soudí Jarka, a sedá si ke stolu na lavici. Pozoruje tetu u linky, vidí, že se oblékla do bílého a ptá se ji, zda někam jde.

„Musím, miláčku, něco zajdu koupit do obchodu, půjdeš se mnou?“

„Ne, nechce se mi. Počkám tu na tebe.“ Povídá.

„Dobře, po snídani můžeš ven. Já přijdu brzy.“ Rychle dopila svou kávu a odešla, zatím co on ještě jedl. Vzal si koláč do ruky a z nudy šmejdí po nábytku. A objevil fotografie. Alba vytáhl na koberec a listoval v nich a prohlížel si strýce, který před rokem zemřel, tetu, která byla jako mladá holka velmi hezká a i sebe a mamku s tátou. Na jedné fotografii poznává tetu, jak se sluní v plavkách na nějaké pláži. Ale ne, Jarda nemůže věřit vlastním očím, nemá plavky, má jen kalhotky, a nahá pěkná prsa ji volně trčí proti fotoaparátu. To je bomba. Dívá se na to z blízka, a tak dlouho, že se mu znovu postavil. Vyndává ji z růžků, uklízí alba na místo a tuhle vzácnou fotku si ukrývá v krabičce na půdě, kde má své tajnosti, jako ostrý náboj do pistole, knoflík z máminy podprsenky a konečně i poklad největší, fotku polonahé tety.

Než přišla, uběhlo hodně času. Dvě hodiny. Kde mohla být? Obchod je deset minut vzdálený. Při vybalování nákupu si Jarda všimne, že má teta naruby tu bílou halenku a hned ji to hlásí. Ona se zrazila, kousla se do rtu a povídá: „Tahle se tak nosí, tos ještě neviděl?“ A myslí si, že ho oblbla, ale on si dobře všiml, že má knoflíčky zevnitř, a to by nešlo zapínat. Ale nechal to být, vzal si nanuk a odběhl za sousedovými dětmi. Když se vrátil, měla teta halenku správně. Už se to tak asi nenosilo. Ale viděl ještě něco jiného. Jeden velký, fialový flek na jejím krku. Včera ho neměla, až dnes. Hned se ji zeptal, ona šla k zrcadlu a odpověděla mu, že ji asi něco štíplo. Spokojil se s tím a nevšímal si jí. Jen ona se to u zrcadla snažila kapesníkem vygumovat. Nepodařilo se ji to. Muselo to být hluboké štípnutí. Ještě, než šel zase ven, zaslechl od zrcadla: „Parchant, to je debil.“

Ale od té doby teta chodila do krámu a z krámu za pár minut. Asi spěchala, protože měla strach z toho štípavého hmyzu.

„Jardo, seš tu? Hned pojď sem.“ Je nějaká rozčilená. Jde k ni a vidí, že si prohlíží alba. Hned mu zatrnulo.

„Ty sis to tady prohlížel a něco sis odtud vzal, viď?“

„Ne, jenom jsem si to prohlížel. Tahle s tím mořem už tady nebyla“ Lže špatně.

„Nic jsi tu nebral? To je divné.“ Klepe nehty na místo, kde ta fotka byla. Dívá se na vyděšeného Jardu, pak alba zavírá a odkládá. Je si jistá, že lže. Jinak by tak neznervózněl. Však počkej.

Jára, jako by potřeboval zjistit, že ta fotka je pořád tam, kam ji dal, spěchal od výslechu nahoru na půdu. Otevřel krabičku s tajnostmi a oddechl si. Je tam. Sedl si s ní na balík slámy, vyndal penis a vyhonil si ho. Když ale sledoval, jak daleko stříká, uviděl ji. Stála v průchodu s rukama v bok, pozoruje ho a povídá: “Tak tys tam nic nebral? Takhle mě lžeš? Nejde o tu fotografii, ale o to, jak jsi mi lhal. Až si to doděláš, přijď dolů, vrať ten obrázek a sbalíš si věci a jedeš domů. Nevěřím ti, a tak tady se mnou nemůžeš být.“  Otočila se a zmizela na schodišti.

Jarda zůstal, jako opařený. Čert mu napískal, že sem šel hned. A taky ho mrzí, že ho viděla při tom, jak si ho honí. Ale už se s tím nedá nic dělat. Otřel si ho do kapesníku, natáhl si trenýrky a odebral se dolů. Teď ho straší, že bude muset jet domů. To je to nejhorší, co se mohlo stát. Má prázdniny, a bude sedět doma sám, bez kamarádů.

Jde se omluvit. Teta si bere fotku, dává ji na místo a zve ho ke stolu k obědu. Celou dobu co jedí, se na sebe chvilkami dívají, a oba mlčky zkoumají jeden druhého. Teta Běla je o dvacet let starší než Jára, je ji tedy necelých 40. Žije sama ode dne, kdy ji manžel opustil navždy. Proto uvítala, když synovec Jaroslav projevil zájem, že u ní bude trávit část prázdnin. Nerada by ho posílala domů, je tu s ním živo, a dokud je tu, ona se má o koho starat.

„Této, nemohl bych tady ještě zůstat? Už jsem se ti omluvil a víckrát ti nebudu lhát.“ Prosí Jarda.

„No, kdybych ti to dovolila, musela bych vědět, že to myslíš vážně.“

„Myslím to vážně. Vymysli, co chceš a já to udělám.“ Jarda cítí šanci.

„Dobře. Než ti zase uvěřím, budeš spát v ložnici se mnou, abych tě nemusela hlídat přes chodbu. Ber, nebo ne.“

„Jo, teti, ty seš tak hodná. Já budu taky hodný, uvidíš. Hlavně, abych tu mohl zůstat. Děkuju.“ Vyskočil, dal tetě pusu na tvář a s radostí dojedl oběd. Odpadl mu kámen ze srdce.

Večer se musel vykoupat jako první, a když byl hotov, oblékl si pyžamo. Ve svém pokoji, kde do teď spal, lehal nahý, protože měl soukromí, ale tady, v ložnici se musel obléci. Díval se pak s tetou na televizi, a později v noci, když se mu už klížily oči, vypnuli televizi a teta se šla sprchovat. Jarda, ležíc v posteli ji pokradmu sledoval. Bůh ví, snad si myslela, že Jára už spí, a stojíc v kuchyni u stolu se svlékla, položila si staré věci na opěradlo židle a úplně nahá si přišla do ložnice pro čisté prádlo. V jednu chvíli se zarazila, asi zapomněla, že je Jarda tady, ale pak se odebrala do sprchy. Přišla později, měla na sobě krátkou noční košilku, zhasla a položila se na přikrývku. S předloktím na svém čele chvíli hleděla do stropu a posléze usnula. To už Jára kroutil několikátý veršík spánku.

Kolem páté ho probudilo nutkání jít se vyčurat. Otevře oči, v první chvíli neví, kde je, ale pak si vzpomene a jeho pohled sklouzne k ni. Leží na boku, zády k němu, s jednou nohou na přikrývce, a vykasanou noční košilkou přes vystrčený zadek. Neopálené půlky na něj svítily, a přikrývka, protažená mezi jejími stehny se decentně dotýkala jejích stydkých pysků, pokrytých řídkým porostem tmavých chlupů. Měl velké nutkání jít na WC, ale ještě větší nutkání bylo, aby si sáhnul alespoň na její zadek. A bez rozmyšlení to udělal. Přejel ji rukou po studeném zadku, a když se začala otáčet tváří k němu, zazmatkoval a rychle vyrazil na záchod.

Po chvíli se vrátil, a zjistil, že teta spí. Jen změnila polohu. Stále ji kouká jedna noha z pod přikrývky, ale leží na zádech, má odkryté tělo a z noční košile ji vykukuje pravé ňadro. Asi jak se přetáčela, vykouklo ji. Lehl si tváří těsně a pozorně si ho prohlížel. Bylo to lepší, než nějaký vyšisovaný obrázek, pořízený z dálky, někde v Itálii. Prozkoumal ho dopodrobna i s dvorcem a bradavkou. A nedalo mu to a musel si alespoň líznout na vršku bradavky.

Pak si zasunul obě ruce pod přikrývku, vyhonil a vystříkal se do dlaně, a když to utřel do kapesníku, otočil se a rychle usnul.

Už neviděl, že teta otevřela oči, dlouze se na něj dívala, pak zvedla použitý kapesník a dlouze inhalovala vůni sperma.

Potom si také zasunula obě ruce pod přikrývku, po několika minutách se ve dvou, třech křečích udělala, a později také usnula. Ještě před tím ho ale pohladila po hlavě.

Když se probudil, už tu nebyla. Na místě, kde ležela, se válí jen ta noční košilka. Jarda ji bere do rukou a tiskne si ji k tváři, nasávajíc do sebe její vůni. A protože si s ní zakryl celou tvář, nevidí, že teta Běla ho jde vzbudit a celé tohle představení vidí. Po chvilce se stáhne zpět za stěnu a nechá ho, si to užít. Je tak překvapená, že se hned vedle dveří musí opřít u stěnu, a popadnout dech. Snad jen podvědomým pohybem ji sjela ruka do klína a dotkla se ho v místě, kde je klitoris. Ale vzpamatovala se právě v pravý čas. Odběhla do kuchyně a dělala, že vaří čaj.

Jarda přišel, políbil tetu na červení zbarvenou tvář a usedl ke stolu. Teta, nese na stůl, a ptá se:

„Jak ses vyspal, mladý muži? Zdálo se ti něco?“

„Jo, ale už si to nepamatuju. A ty?“

„Já si to pamatuju, ale není to pro děti. Dělám si srandu.“

„Aha.“

Snídají. On v pyžamu, ona v letních šatech s velkými rudými květy.

„Někam jdeš?“ Ptá se Jarda, a čeká, že řekne, že do obchodu. Ale ona ho překvapí:

„Jedeš se mnou, budeme dnes nakupovat něco na sebe a ty mě poradíš, abych se líbila i mladíkům, jako jsi ty, jo?“

„Hurá, jedeme do města. A já tě zvu na zmrzlinu. Na víc nemám.“

„Dobře, a já ti to oplatím třeba ve sneku. Jedeme.“

On se oblékl, ona se dooblékla, udělala si make up, a vyrazili.

Teta ráda řídí a také ji to v autě sluší. Jarka musel celou cestu sledovat její kolena a tření stehen o sebe, když řadila, nebo brzdila. Pohyb jejích nohou byl velmi sexy, a on měl co dělat, aby mu zase nevstal v nevhodnou dobu. Teta, zdá se, měla úplný přehled, kam se dívá, a dělalo ji to dobře. Chvilku si dokonce představovala, že by mohl položit jednu svou zpocenou ruku na její stehno a pomalu, pomaloučku ji posunovat až tam, kde ji je tak horko a vlhko. A možná, že to bylo ve stejnou chvíli, kdy si předsevzal, že doma, při masturbaci bude myslet na její stehna, a představovat si, jak po nich jezdí dlaněmi až tam, kam ještě nikdy nesáhl, ba ani to pořádně ještě neviděl.

U obchodního domu zaparkovali a hned bez meškání ji táhne ke stánku se zmrzlinou. Ona ale odmítá, že je brzy, tak jdou nejprve nakupovat. Dámské zboží je blíž, tak si vybírá nejprve teta. Snáší některé věci, které se ji líbí a v kabince je zkouší a pak vždy vyjde a předvádí se Járovi, který sedí opodál.

„Járo, pojď sem, do kabiny, nebudu muset chodit ven. Řekneš mi hned, jak na tom jsem.“

Jarda sedí na kolečkové židli v kabince a dívá se, jak se teta svléká do podprsenky a kalhotek, aby se znovu oblékla do něčeho nového. Je to napínavé a vzrušující. Běla se vždy otočí zády k němu, ale má před sebou zrcadlo a to mu všechno vynahrazuje. Až později, když teta zjistí, jaký je stav, přestane se odvracet a převléká se přímo před ním. A došlo k tomu, k čemu muselo dojít. Už delší dobu mu stál, jako indiánské kopí, a když si teta zkoušela džínové šortky a on zahlédl při jejich natahování kousek ochlupené kůže, vystřílel všechno své semeno do nohavice, až to teklo na podlahu. Teta to zjistila hned. Usmála se a povídá: „Děkuju, to se ti povedlo, ale děkuju. Je to milé.“

Oblékla se, vzala si peněženku a povídá: „ Počkej, dojdu ti pro nějaké kalhoty. Počkej tu.“ A odešla. Vrátila se po několika minutách, pomohla mu sundat si kalhoty, otočila se k zrcadlu, když si převlékal slipy, sklidila odměnu v odrazu, a pak, když byl oblečen, klekla si a navlhčenou utěrkou uklidila tu loužičku pod jeho nohama. Až teď si všimla, že mu to nateklo i do boty, ale už se nedalo nic dělat. Pro boty zajdou za chvíli. Vyhodili utěrku, zaplatili oblečení, které si vybrala a odešli.

Koupě bot nedala mnoho starostí. V páskových botách mu bude lépe. Teď tedy na tu zmrzlinu.

Jára koupil zmrzlinu, a oba si ji šli sníst vedle stánku, do stínu. Nikdy by ho nenapadlo, že bude teta tak sexy při olizování kornoutu. Její jazyk by mohl pozorovat celý den. Zajížděl do kornoutu, olizoval zmrzlinu, jenž tála a spěchala v kapkách dolů. Nejvíce na něj ale působilo, když celý kopeček zmrzliny objala svými rty, slízla jimi všechno tekuté a se slastí to spolkla. Potom znovu přizpůsobila ústa tvaru zmrzliny a opakovala to. Jardovi znovu zvoní poplach, a tak se odvrací k odpadkovému koši a pozoruje vosy, jak dojídají zbytky. Trochu to odeznělo a tak se zase může dívat na to představení.

Ale oucha, teta si zbytkem zmrzliny pokapala halenku na pravém prsu a zrovna se chystala to navlhčeným ubrouskem vyčistit. Všimla si, že se otočil a povídá: „Jarine, pojď mi to očistit, nevidím si tam přes ně, buď tak hodný, prosím.“ Podala mu ubrousek, podstrčila si ruku pod halenku a čekala. Až to očistí. Pak ruku vytáhla, ale Jára ještě čistil a tak ji prověřil tvrdost a pružnost prsa.

„To už stačí, děkuju, pojedeme domů, tam to shodím a vyperu. Vlastně, máme oba co prát, viď? Chlape jeden. Jedeme?“

„Klidně.“

Nasedají a jedou domů, Snek nechají na příště.

Po poledni jsou doma, Běla něco lehkého vaří a Jára ji nenápadně očumuje v kuchyni. Sundala si totiž halenku i propocené kalhotky k vyprání, a chodila tu teď jen v  podprsence a kalhotkách rudé barvy. Je velmi krásná. Je ji třicet šest let a je v plném rozpuku sil. Je potřebná lásky a všeho hezkého, a nemůže čekat, zda se objeví chlap na celý život. Musí brát všechno, co má nějakou úroveň, a toho, bohužel moc není. Nebo to nevidí.

Nedávno narazila na jednoho schopného, ale podvedl ji a označkoval si ji při tom cucflekem, jako nějakou jalovici. Zavrhla ho. Nemá tyhle věci ráda. Sice se ji velmi líbilo, když do ní zajel svým penisem, okamžitě se vysemenil, a dodělal ji prsty, ale tu značku si mohl odpustit. Už k němu do kadeřnictví půjde. Snad jen kvůli účesu.

Oba sedí u stolu a obědvají. Jen taková studená mísa. Venku je teplo, tak se po jídle půjdou natáhnout na zahradu k bazénu. Mohou se vykoupat, voda je už skvělá, povídá Jarda.

„Ty by ses mi tu hodil. Kdybys byl chlap, byl bys pro mě, jako dělaný. Leccos už umíš, a něco bych tě naučila. Jen být tak o čtyři roky starší.“ Posteskla si.

„A co bys mě učila, to co umí baby, to umím taky.“ Durdí se Jára.

Sbírají si pár věcí a jdou na zahradu. Pak se oba vracejí, protože si nevzali plavky. Napravují to a lehají si na deku vedle sebe a na přímém slunci.

„Třeba vařit, prát, milovat se. A tak.“  Čeká, co on na to a potutelně se usmívá.

„Hmmmm. To leda.“ Řekl, ale už spíše sleduje, jak ji slunce prosvěcuje tu jemnou, jako by dírkovanou látku na podprsence, a odhaluje tak tvar jejích prsů a zvýrazňuje barvu a tvar dvorců s bradavkami. Posunuje se níž, a to samé je vidět i dole, ale jen po podsádku, vloženou bílou látku, aby nebylo všechno vidět. Teta si toho nevšímá, protože má na tváři položený široký klobouk, aby ji neoslňovalo.

Nenapadlo ho, když si ji prohlížel, že ho pozoruje škvírkou pod krempou a baví se jeho vzrušeným pohledem a jeho nervozitou. Hned si všimla, že se mu znovu postavil, a tak mu jen tak, z pod klobouku navrhla, aby se smočil v bazénu. Udělal to a vrátil se s čtvrtinovým pinďourkem.

„Voda je studená, já tam nejdu“ usoudila.

Jarda se po chvíli na sluníčku zahřál, a velikost jeho arzenálu zkrytého v plavkách se vrátila k decimetrovým jednotkám. Jak Běla jen tak od boku a rychle odhadla, tak 2,1  – 2,3 dm. Něco takového v sobě ještě nikdy neměla. Tím více ji mrzelo, že je to jen její synovec, a že je tak strašně mladý a nezkušený, a ještě trpí předčasnou ejakulací.

Přemýšlí o tom, sluníčko pálí a ona za chvíli usne. Probudí se přesně v momentu, kdy si ho Jarda zase vyhonil a stříká ze sedě na trávník u deky.

Jára nevidí, že se probrala a je divákem. Až když ho vrací do plavek, pohlédne na ni a je spokojen, že to stihl, dokud spí. Běla dělá, že se právě probudila. Není to pro ni vůbec lehké. Je nedostatkem sexu tak frustrovaná, že by se oddala i náhodnému kolemjdoucímu. A moc ji vadí to Jardovo pusté plýtvání materiálem, který by někdo jiný potřeboval a věděl si s ním rady. Třeba ona. Je ji do pláče.

Celé odpoledne se válí vedle sebe. V jednu chvíli se Jarda natáhl přes tetu, aby si vzal pití, a nechtě se ji přitiskl hrudí na ňadro. Hned se omluvil. Ale když pil ze sklenice, Běla si v tu chvíli prožila něco, co se podobalo slabému orgasmu. Zachvěla se a po těle ji přeběhl chlad. Překvapilo ji to. Něco podobného ještě nepoznala.

Později si oba lehli na bok proti sobě a hráli karty. Čas ubíhal a navečer, když už zapadalo slunce, se ji stalo, že ji z plavkové podprsenky vykouklo jedno ňadro. Hned si toho nevšimla, ale poplach vyhlásil opět jeho penis. Vyletěl vzhůru, napjal plavky a hrozilo, že se podívá, kdo všechno tu je. Podívala se na něj a teprve jeho pohled na nahý prs v přírodních barvách, ji upozornil, kam kouká.

Uviděla to, klidně si ho schovala a cvrnkla Jardu prstem do nosu. Se slovy: „ Co tak koukáš, nikdy jsi to neviděl?“

On se lekl, stočil pohled jinam a přiznal, že ještě ne.

„Jsou moc hezké. Seš na ně hrdá, viď?“ Lehl si a čekal, až mu zase lehne do nohavičky.

„Byly hezčí, ještě tak před pěti, osmi lety. Teď začínají koukat dolů“ Postěžovala si.

„To bych teda neřekl. U mámy jsem to viděl. Ta je teda má dolů, ale ty ne.“

„Máma s nimi kojila dvě děti, tedy i tebe. Já nekojila, děti nemám. Stejně se zhoršují. I přes to, že cvičím. Ukážu ti jak.“ Ukázal mu několik cviků na posílení prsního svalu a podobně.

Když uviděl, jak ji při tom kozy poskakují, byl tam, jako před tím, stál mu, jako kopí.

Všimla si, lehla si, aby neviděl její lehký úsměv, a hodila mu přes něj froté osušku.

„Dík, nemůžu to ovládat, jde to samo.“

„Já vím, nedělej si starost. Znám to, když jsem byla vdaná.“

„A co s tím strýček dělal, když se mu to stalo?“

„No, co by dělal, měl mě, přece. Víš, jak to je.“ Diví se nad otázkou.

„Jasně. Já myslím venku, mezi lidmi a tak.“

„Aha, jsem pitomá. Venku se mu to stalo jen několikrát, potom už ne. Naučil se to odložit domů, a já jsem byla ráda.“

„A jak to udělal?“

„Prostě na to nemyslel, nevzrušoval se, a já jsem mu nedávala příčinu, aby se mu postavil. Až doma.“

„Aha.“

„Já na to musím myslet furt. Proto se mě staví taky furt.“

„Musíš to cvičit.“ Kouká na něj, a vidí, že by s tím chtěl něco udělat.

„Pomůžeš mi s tím?“

„Ehm, ehm,“ rozkašlala se překvapením. „Jistě, pokud chceš. Ale musí to být jen mezi námi. Nikdo o tom nesmí vědět. Jinak mě mohou soudně stíhat. Je ti to jasné?“

„Neřeknu nic.“ Se zdviženými dvěma prsty stvrzuje slib.

„Tak se sbal a makej domů, už bude tma.“ Sbalili věci a jdou domů povečeřet.

Jarda obíhá dům, zamyká všechny dveře ven, přivírá okna a usedá k tetě, která už večeří. Po jídle se sprchují. Nejprve ona, on až potom. Vyšla ze sprchy ve slabé noční košilce, složila si nohy pod sebe a usedla k televizi. Jarda se jde sprchovat. Vyjde v pyžamu, sedne si vedle ní a dívá se také.

Při reklamě se na něj Běla podívá, vezme jeho ruku a přitiskne si ji do klína. Drží ji tam a proplétá si s ní prsty. Teplo z jejího klína mu teče po ruce až kamsi dovnitř. Někde tam je spínač na erekci. Staví se mu a šponuje pyžamo. Běla to registruje a šeptá mu do ucha: „Sundej si je, ať máš v čem spát.“ Jarda ji poslechne a před ní se otevře výhled na celý jeho penis v akci. Je ještě větší, než si myslela. Úžasem vydechla a stiskla mu ruku, až ho to zabolelo.

„Teto, to bolí.“

„Promiň, neudržela jsem se. A neříkej mi této. Jsem Běla.“

Povolila mu ruku, nechala ji v klíně, a svou rukou uchopila jeho žezlo a několikrát po něm přejela dlaní. Výsledek byl obligátní. Proudy semene z něho létaly až na ni. Postříkal ji celou noční košili, vlasy, ruce, i svou ruku v jejím klíně.

„To je bomba, ty máš tlak, jako nějaká mašina. To bylo skvělý.“ Radovala se z toho. Pak odešla znovu do sprchy. Vrátila se čistá a voňavá a nahá. Ne, že by neměla jinou noční košili, ale takhle je to pro ni pohodlnější. Musí být úplně prázdný, řekla si. Jak moc se plete, zjistila záhy. Usedla vedle něho, a protože se mu hned nepostavil, byla klidná. Po chvíli si mu sedla na klín a nechala ho, aby si hrál s jejími prsy. Později se postavila, aby mu umožnila přístup k její broskvičce, ale jen ji na ni sáhnul, znovu se mu postavil a ocákal ji celý spodek, včetně toho, co chtěla poskytnout. Zavrtěla hlavou a odešla znovu do sprchy.

Po příchodu, už v košili, mu hned natáhla prezervativ, protože se mu stavěl znovu, jen co mu na něj sáhla. Sedí s prezervativem, nataženém na klacku, ona vedle něj, si s ním hraje, honí mu ho, a když dosáhne rozměrů, které chce Běla zkusit, sedá si na něj a zasouvá si ho až tam, kam to jde.

„Musíme ho naučit, kam to má udělat. Tady bude, dokud to neudělá.“ Ale neudělal. Běla po něm rajtuje jako kovboj a on nic. Jen ona se několikrát zachvěje, cukne sebou a zaúpí, a je po všem. Bez stříkání. Už neměl sílu.

Svléká mu gumu, hladí ho ještě chvíli rukou a pak ho nechá odpočívat.

Za chvíli jdou spát, protože Jára je unaven a usíná při filmu. Běla se na něj dívá ve světle lampy. Je spokojená, udělala se s ním, dal ji všechno, co měl v sobě, i když ne do ni. Je spokojena. Zatím.

 

Hned ráno, jen co se probudil, se Jarda otočil k tetě, tedy Běle, která zatím ještě spala, a prohlížel si její zbraně. Byla kompletně odkrytá, v noci bylo teplo, měla vystrčený zadek směrem k němu a obě kozy se ji volně pásly v prostoru. Přitiskl se k ni celým tělem, uchopil jednu kozu do ruky a tak, jak se mu rychle stavěl, do ni vnikal. Byla kupodivu připravená. Ani se nezadrhnul. Najednou byl v ni až na konci, a ještě ne celý. „Přitlač, půjde tam, uvidíš.“ Vzpomněl si, jak mu radila. Přitlačil, tím ji probudil a překvapil. Neucukla, jen si protřela oči a povídá: „Ještě spím, a ty už jsi ve mně, to je milé.“ Sahá dozadu za sebe, cítí, že ještě kousek zbývá a radí mu: „Přitlač, půjde tam, uvidíš.“ A tak přitlačí ještě víc. A opravdu do ni trochu zajel. Zkouší a zkouší a je v ni téměř celý. Běla si ho drží vzadu v sobě, překuluje se na něj a zaráží ho tím do sebe celého. Zaskučí bolestí, on také, ale ani jeden neucukne ani o centimetr. Lehký pohyb její pánve ho uklidňuje, ale po chvíli k němu třikrát, čtyřikrát tvrdě přirazí, a stroj se spustí. Stříká do ni jednu várku za druhou a cítí, jak se prohýbá, tiskne se k němu a přijímá všechno to semeno do sebe, jako určité zadostiučinění a splátku za ta léta v lůžku o samotě. Naříká vzrušením, trhá sebou a stále si ho drží v sobě, jako v pasti.

Jarda už je chvíli hotov a Běla se v tom ještě plácá. Doznívá to v ni, jako bouřka.

„Ty můj poklade, udělals mě to, jako chlap. Už to umíš. Pěkné probuzení, děkuju.“  Chválí ho. On vyklouzne, nechá ji ho za zadkem zvadnout a uvolní kozu ze sevření. Otisky jeho prstů na ni růžově svítí a Běle to nevadí. Užívá si jak z ni vytéká semeno a prsty si ho rozmazává po břiše a zadku.

„Ty jsi čaroděj. Musím ti to oplatit. A teď jdeme snídat.“

Celý den byl pro oba takový v očekávání něčeho. Hodili kolem sebe, ona ho několikrát pohladila, nebo ho sledovala pohledem, nebo se mu vystavovala. Až do pozdního odpoledne se spolu zase váleli u bazénu. Společně se koupali a společně odpočívali.

Jardovi se několikrát zdálo, že by se k němu chtěla přimáčknout, ale vždy z toho sešlo. Běliny pohledy na jeho tělo ale byly výmluvné. A večer, než odešli domů, to Běla už nevydržela. Přitulila se k němu zboku a zasunula dlaň za jeho plavky, kde na ni čekal spící had. Prohrábla mu rošt, a když vykoukl z plavek, prohnula se a nastrčila na něj svá ústa.

„Teto, Bělo, co to děláš?“ Zpanikařil, ale nechal ji. Bylo to příjemné.

„To nic, to se dělá, neboj se.“ Konejší ho teta. Jezdí mu po něm nahoru, dolů a oslintává ho, jako nanuk. Tak ho to vzrušilo, že mu ocas trčí do výše, a teta má problém ho do sebe dostat víc než k mandlím. Zkouší to, ale nejde ji to. Tak ráda by ho polkla ještě před tím, než začne stříkat, ale nedokáže to. Když v něm začne cukat, rychle se přemístí, a sedne na něj v pravý čas. Už to do ni letí a penis v ni cuká s každou dávkou semene. A právě když to končí, bere to ji, a v pravidelných křečích v pochvě vsává sperma do svého nitra, šťastná, že k tomu došlo. S úsměvem ho hladí po hlavě a tlačí kundu ke kořeni jeho penisu.

Pár kapek semene se nějak dostalo ven, Běla ho dostává na prsty a dovedně si ho maže kolem bradavek, které Jarda před chvílí okusoval, až to bolelo. A protože se dosti setmělo, přesunuli se do domu, kde se dalo píchat v klidu a bez čumilů.

Běle se totiž zdálo, že je za živým plotem sleduje soused. A nebylo by to nic zvláštního, již několikrát ho viděla, jak si při pohledu na ni, ležící u bazénu, honí péro za tůjemi. Nevadilo ji to, ale teď jde o to, že píchá se synovcem, a nikdo by to neměl vědět. Teď ji mrzí, že nevydržela a musela píchat venku, kde to není bezpečné.

Zatím, co se synovec koupe, ona jde ven a poslouchá u živého plotu, zda tam za ním někdo je. A soused tam ještě funí.

„Pane Jedličko, nestydíte se? Pozorujete slušné lidi, když se spolu objímají. To se nestydíte?“ A kupodivu od vedle slyší:

„Co je slušného na šoustání s vlastním synovcem? Někoho by to asi mohlo zajímat, co se tady děje, měla byste být na mě hodná, jinak se můžu zmínit jeho mámě, nebo tak.

Leda, kdyby snad……..“

„Co byste chtěl, pane Jedličko, když se domluvíme, kolik chcete?“

Nervózně se ji třese hlas.

„Nechci prachy, jen by se mě líbilo, jednou dělat s vámi to samé, co dělá ten kluk. A bylo by to vyřízené.“

Opravdu? Jednou a pak nám dáte pokoj?“ Zvedl se ji žaludek.

„Jo.“

„A kdy?“

„Hned, jen sem strč tu svou prcinu mezi stromky a nestarej se, ty kurvo.“

Běla o tom nepřemýšlí. Strach z průšvihu ji nutí ke všemu. Stahuje si kalhotky a tak, s neumytou kundou po předchozí souloži, v předklonu, couvá mezi stromky.

„Dobrý, už ji tu mám, tu tvou prcinu. Je pěkná, velká. Drž pěkně.“ Vráží do ni svůj malý penis a píchá a píchá.

„Jó, píča, to je mašina. A ta tvoje je pěkně promazaná. Těšila ses na mě. A já do ni za chvíli namrdám aspoň litr mrdky. Do ty kundy, sos mě sem strčila, jo, o……..do píči,  už to je.“  Několikrát se ji do ni vystříkl. Pak ho vyndal a řekl:

„Tak jsme paninko vyrovnáni. Obchod je obchod. Je to vyřízeno. Pěkně se do tebe mrdá, ty děvko, jen co je pravda. Teď na mě budeš vzpomínat, a na mýho ptáka taky. Sbohem paninko.“ Tůje se zavlnila a byl klid. Ona si srovnala záda, vystoupila z plotu a zhluboka se nadýchla.

Zvedl se ji žaludek a musela se vyzvracet. Nejraději by se vyzvracela i zespodu, ale to nejde, tak pospíchá do sprchy, kterou Jarka právě opustil. Bez řečí tam zaplula a dlouho se sprchovala, a nejvíc tu svou prcinu, jak řekl ten dobytek. Odšroubovala sprchu a zavedla do sebe jen hadici a horkou vodou si ji několik minut vymývala. Až potom byla spokojená a připadala si zase čistá. Oklepala se, když si na něho vzpomněla.

Znovu pozamykali a po večeři se usadili k televizi. Jardu zarazilo, že se oblékla do županu a pod ním měla ještě pyžamo. Čekal, že si budou hrát. Běla ho ale odbyla, že je unavená a že se uvidí zítra, a tak. Neměla prostě náladu. Spát odešli brzy a oba hned usnuli. Až zase nad ránem se tentokrát první probudila Běla. Probleskl ji hlavou ten včerejšek, ale zatlačila vzpomínku někam dozadu a otočila se čelem k Járovi. Spí, jako dudek. Odhrnula mu vlasy s čela a políbila ho na rty. Neměla by to dělat, ale musela, prostě musela. Přitiskla si jeho hlavu na prsa a jedním prsem mu ji podložila, jako polštářkem. Dýcháním mu ji chvíli kolébala jako miminko. Myslela na to poslední dobu stále. Tak ráda by měla vlastní dítě. Ať už by byl otcem kdokoli, až na toho dobytka souseda, byla by za to ráda. Jen proto sbírá všechno semeno, co je v tomto domě k mání. Je ji jedno, že je to téměř incest, chce dítě, a udělá si ho třeba s Járou, jsou li oba zdraví.

To ji připomnělo, že ta čerpací stanice na semeno tu vedle ní zahálí, a že by ji mohla možná právě dnes oplodnit. Co když je to datum právě dnes?

Zasunuje obě ruce pod jeho přikrývku, jednou rukou mu pod ní stahuje kalhoty ke kolenům a druhou dráždí hada. Ohromilo ji, že stále spí, ale penis má v pohotovosti. Ještě se s tím nesetkala. Ale za chvíli se probouzí, a ještě než otevře oči, už ji osahává jeden z prsů.

„Pojď se do mě vystříkat, ty moje štěstí, celou noc se těším, jak ho do mě zastrčíš. Pojď.“ Šeptala mu vzrušeně do ucha, zatímco mu rukama pomáhala na sebe. Rochní se ji ústy mezi kozama, a snaží se úplně procitnout. Běla ho do sebe zavádí sama, pak ho drží za boky a svou pánví ho do sebe zatlouká, jako velký hřebík. To ho docela probudilo. Byl v ni, v tom vlhku a teple, a nemusel hnout prstem, to se mu líbilo. Houpala si ho v sobě a hýčkala, dokud neucítila, že se blíží vlna.

„Namrdej to do mě, namrdej to do mě všechno. Pojď, píchej mě a stříkej až dozadu, ať to ve mně zůstane, potřebuju to mít v sobě.“ Prosila a žadonila o trochu mléčné vody, které Jarka vystříká každý den mnoho. Ale když o ni tak stojí, má ji mít.

„Naplním ti ji, jako vždycky, neboj se, mám jí dost.“ A pere to do ni výstřel za výstřelem. Ona heká štěstím, on slastí. Když končí, ona se udělá také, jako vždy na konci.

Jarda se odkulí a pozoruje ji, jak svírá stehna, posunuje se k polštářům, kterými si podkládá zadek. Chce v sobě udržet to semeno, co nejdéle.

Dívá se na ni, pak si lehá k její kundě a pozorně si ji prohlíží. Je stále vlhká a trochu rozevřená od jeho penisu. Vztahuje k ni ruku a hladí ji prsty. Běla sebou několikrát cukne, ale drží. Jára do ni ty prsty zastrčí a projíždí v ni s nimi. Běla rychle dýchá, ale drží. A protože se mu znovu postavil, klekl ji mezi stehna a bez okolků ho do ni znovu vrazil. Vykřikla spíše překvapením, než bolestí, ale přijala ho uvnitř, jako vítaného známého. Byl v ni celý, a než se znovu vysemenil, projel v ni všechny záhyby a zákoutí. Až potom ji doplnil a unaven se složil vedle ní.

„Jaroušku, ty můj čaroději. Kde to bereš, že do mě máš stále co pumpovat? Je to skvělý. Jsem opravdu plná tebe.“ Políbila ho, jednou dlaní si zakryla vchod do pochvy, aby si semeno podržela uvnitř, a ležíc na zádech, přemýšlí o početí, které by si přála.

Asi po hodině zjistila, že rukou nic neudržela a že se oba válejí v kaluži spermatu, vpitého do prostěradla. Odešli se spolu osprchovat a ona po tom převlékla postele. Vůně nového povlečení ji inspiruje, a ona si musí alespoň několikrát projet prsty stydké pysky. Už se těší na večerní šoustání. Uvědomila si právě, že neprahne jen po spermatu, ale prahne i po něm, po Jardovi. Těší se, až do ni zasune ten svůj velký dlouhý penis, a bude s ním dělat, to, co s ním uvnitř ni dělá vždy. Nemůže ani polknout, když si vzpomene na některé detaily jejich milování. Třeba jen malý pohyb penisu uvnitř ní si pamatuje, jako zvláštnost, která ji vzruší až k hranici.

Našla ho v obýváku u televize. Sedla si k němu a zeptala se ho, zda by si nechtěl lehnout.

„Sám?“ Zeptal se.

„Ne, se mnou.“ Odpověděla.

„Už jsem myslel, že mě nechceš.“ Uchopil ji za oba prsy, zvedl je. Políbil ji na rty a zašeptal: „Pojď, budeme to dělat tady, na koberci.“

„Třeba na půdě, jen když tě budu mít v sobě.“ On pouští její kozy, rozepíná ji živůtek a podprsenku. Ňadra nevykulila ven, on je znovu podebral a zvedl do výše. Ponořil mezi ně tvář a dlouze se s nimi pomazli. Ocumlal a okousal ji obě bradavky, a ona, i když ji to bolelo, držela a potichu sykala bolestí.

Pak oba vstali a urychleně se svlékli. Ona, jak si lehala na zem, stahovala ho na sebe, kde ho očekávala mezi roztaženými stehny.

„Vylízej mi ji, už jsi velkej chlap. Bude se ti to líbit, pojď.“ Stahuje mu hlavu mezi nohy a on se ani nebrání. Ústy se dotýká pysků, ona je roztahuje od sebe, a nabízí mu tu růžovou dobrotu. Olízl ji, ona sebou škubla, a ještě více roztáhla nohy. Ponořil ústa mezi pysky a jazykem mezi nimi projel dálnici. Běla zavzlykala a chytla se za prsy. Prsty si žmolila bradavky a prožívala si tu krásnou chvíli. Jarda brzy přišel na to, kde to s ní cvičí nejvíce. Odhalil poštěváček. A soustředil se na něj. Sál ho, kousal, honil jazykem a tahal za něj. Dělalo mu dobře, že tím dělal dobře Bělince. A čím déle to dělal, tím větší orgasmus si pak prožila. Navíc kombinací prstů a jazyka si nejednou usnadnil cestu k jejímu orgasmu.

Byla tak vzrušená, že vlhká kundička zrudla a rozvírala se sama, jako poupě růžového květu.  Klekl blíž a vstoupil do ní pomalu a jemně. Bez odporu se v ni koupal a pomalu v ni jezdil. Po náhodném vypadnutí penisu zůstal vždy otevřená a v očekávání nového vstoupení. Vždy se dočkala, a vždy byla znovu vyplněna a posléze i naplněna. Stříkal do ni bezstarostně a s plnou úctou k její chtivosi a potřebě nového a nového sperma.

Po jejím naplnění si v leže vedle ni pohrál s jejími prsy, a nechal ji, aby se i ona pomazlila s penisem. Většinou mu ho pokouřila, a prsty mu prohnětla koule v šourku.

Tak nějak prožili čtrnáct dnů společné dovolené a prázdnin. Jára neskutečně dospěl, získal mnoho zkušeností a dovedností v sexu, Běla neskutečně zkrásněla i přes nové vrásky kolem nevyspalých očí. V nových, moderních věcech, do kterých se strojila, ji velmi slušely, a dělaly ji hezčí postavu. Oce o sebe začala dbát.

Jára za tu dobu ze sebe vydal tolik sperma, kolik by stejně vydal jiným, ručním způsobem, a Běla zase přijala tolik semene, o kterém se ji ani ve snu nezdálo. A každá malá kapička pro ni měla cenu života, nového života.

Po dvou týdnech musel Jára odjet domů, ale s Bělou se domluvil ještě na jednom týdnu koncem srpna. Že ještě přijede, a prožijí spolu hezký týden, než půjde znovu do školy.

Po třech nedělích mu Běla otvírá dveře a líbá ho na tvář.

„To jsem ráda, že jsi přijel. Nebudu tu sama.“ A vede ho do domu.

„Bělinko, těšila ses na mě?“ Objímá ji, a chce si ji přitisknout k tělu. Ona se však odtahuje se slovy: „Dej pozor, nemačkej mě, mohl bys nám ublížit.“ Oznamuje a hledí mu při tom do očí, jako by chtěla dodat, „tatínku.“

Nic ho nenapadlo. Jen byl zklamán její odtažitostí.

Celé ty týdny se těšil, jak do ni vjede ztopořeným penisem a vysemení se do ni. Teď to vypadá, že tu měla chlapa, který ji celou tu dobu dával zabrat. Odstoupil a s pohledem do země si sedl ke stolu. Nervózně poťukával nehty do desky a nevěděl, jak se k ni zachovat.

Vzala to za něj.

Přistoupila zezadu k němu, jemně se opřela bříškem o jeho ramena, rukama zabloudila pod jeho košili a povídá: „Těšil ses na mě? Myslels na mě, když jsi……si ho honil? Nebo sis našel holku? Povídej.“

„Jo, všechno je pravda, až na tu holku. Mám, tedy, měl jsem tebe. Teď už je to na nic, viď?“

„A proč? Ty mě nechceš? Co se děje?“

„Já bych tě chtěl, ale ty ses změnila.“

„Ále houbi, já se na tebe těším, jako blázen, jen musíš dát pozor. Už tu nejsme sami.“

Nepochopil nic. Jen se na ni díval, jak chtěl porozumět. Odstoupila a pohladila si bříško. Pochopil až po nějaké době.

„No nekecej, budeš mít dítě? To je bomba, to jsi šťastná, viď?“

„Jsem jako v nebi. Nikdy jsem nebyla takhle spokojená.“

„A……..je to, teto ….moje. viď?“

„Už jsem ti jednou řekla, že jsem Běla, pamatuj si to. A není to tvoje. Je to jen moje, s tebou to nemá nic společného. Pamatuj si to, nic společného. A už o tom nikdy nemluv. S nikým, ani se mnou. Nepřeji si to. Teď, naposledy ti k tomu něco řeknu. Naposledy a to myslím vážně. „Děkuju. Jsem ti vděčná.“

„Nedáš si kávu, nebo čaj? Musíme si promluvit, máš nějaké novinky?“

„Jo, teta je v jiném stavu a celá rodina se těší na miminko.“ Prohlásil.

„Opravdu? Ty zvíře? Jak ses to dověděl?“ Hraje jeho hru.

„Sama mi to zrovna řekla.“ Bere ji na klín a líbá ji na rty, a jemně ji hladí po břiše. Je šťastná. Přijímá to, jako od synovce, ale moc ji to nejde. Obzvlášť, když rukou zabrousí do jejího klína, a prsty ji jemně mačká stydké pysky.

„Seš hrozné zvíře. Vydrž to do večera a něco ti pak půjčím na hraní.“ Dlouze ho políbila na ústa, vymetla mu je jazykem, a pak vstala a šla uvařit ten čaj. Mezi tím si povídali o všem možném.

Když si chtěl dát své věci do ložnice k jejím, zasáhla, a odkázala ho na skříň v pokoji. Nepočítal s tím, a nešťastně se na ni podíval.

„Nesmutni, dej si tam jen věci. O tobě jsem nemluvila.“

Rozjasnil tvář a pospíchal ke skříni. Všechno tam naházel bez ladu a skladu, a zase stojí u ni s oddaností vyváženou potřebou sexu a ejakulace.

„Ty seš ještě větší, než když jsi odjížděl.“ Říká a rukou mu prohrabuje rozkrok přes kalhoty. Pak se snaží dostat dlaň za trenýrky, ale moc ji to nejde, protože si hodně utáhl pásek. Zkouší to ještě a ještě.

„Zatlač, zajede tam, uvidíš.“ Připomněl ji. Prsty povolil pásek a její ruka tam vklouzla bez problému. Potěžkala ho, pohonila a hned zase ruku vyndala. Vysvětluje: „Nesmím to přehnat, večer bych mohla být na sucho.“ Usmívajíc se, nechá se lehce přitisknout zády k němu. Objal ji rukama, chvíli tak postáli a on najednou říká: „Já už vidím, že se stmívá, ty ne? Této?“

Podívala se na hodiny, ukazovaly pět. Pohlédla na něja řekla: „No, jo, dnes se stmívá o tři hodiny dřív, musím pod sprchu. Vysmekla se mu a než zavřela dveře do koupelny, pozvala ho ohýbáním prstu, aby ji následoval. Zamkl hlavní dveře a v mžiku byl za ní. Právě si svlékala podprsenku. Po jejím sejmutí z ní vyskočily dvě velké kozy s dvorci tmavými jako káva, velkými jako menší podšálky a tmavými, špuntíkům podobnými bradavkami. Jejich objem ho zarazil. Obě se kývaly pod její hrudí, když se sehnula a stahovala si kalhotky. Na jejím břiše to ještě není vidět, ale na prsech je to jistota, stejně, jako naběhlé stydké pysky na dálku hlásí, že je tu všechno jinak.

Trochu ho to rozhodilo. Zamyslel se a ona si toho během mytí všimla.

„S tímhle si už asi moc nepohraješ, viď?“  Ptá se smutně, protože vidí výraz jeho tváře.

„Proč? Jsi stále hezká, ale trošku jinak. Jen si na tebe musím zvyknout. „

„Už mě nechceš? Jsem ti odporná?“ Rozplakala se a sedla si pod sprchou na bobek.

„Ne, ne, tak to není, jen jsem překvapený, jak ses se změnila, ale jsi stále hezká a chci tě.“ Vlezl k ni do sprchy a pomohl ji vstát. Objal ji, a přes to, že mu plakala na rameni, ji vzal za kozy, zvedl je a celé ji je ocumlal. Jemně ji prohmatal pysky, projel je prsty a poklekl k ni, aby se ji do ni dostal jazykem. Pozdržela ho, rychle si ji namydlila a spláchla vodou. Pak mu to umožnila a prsty mu ji ještě roztáhla.

Projel ji jazykem sem a tam, dokonce ho lehce zasunul do té vlhké dírky a chtěl si pomoci prsty. Jen se dotknul a ztuhla. Pokusil se je zasunout a hned ho za tu ruku chytla a odstrčila ji.

„To ne, musíš být opatrný. Jen lehce.“  Uzavřeli vodu a vzájemně se osušili, načež se nazí přesunuli do ložnice. V leže se chvíli objímali, při čemž mu ho honila rukou, pak se mu vysmekla, klekla si a vystrčila na něj zadek.

„Klekni si za mě a sedni si na paty.“ Udělal to, sedí si na patách a z jeho klína proti ni trčí penis, jako dýka. Ona se posula dozadu, dosedla na něj a vesele se po něm pohybovala, zatímco on ji zezadu držel za kozy a tiskl si ji k sobě. Nebyl v ni vůbec hluboko, jen takových sed, osm centimetrů, ale brousila mu ho, dokud se neudělala. A asi ne špatně. Zalila mi stehna svou šťávou a orgasmus s ní cvičil dlouhou chvíli. Potom se ještě velmi dlouhou dobu snažila, ale k úspěchu to nebylo. Sesedla z něj, řekla, ať si lehne na záda, a když to udělal, zasunula si penis do úst. Protože Jára nebyl tak vzrušený, jako kdysi, polkla jeho povadlý penis a nechala si ho zajet až tam dolů, do hltanu. Velmi ho to překvapilo a vzrušilo. Náhle mu tím vzrušením zesílel a měli oba co dělat, aby ho včas vytáhli ven, dokud šel vytáhnout.

Nervózně se usmála a pokračovala v kouření, dokud mu v něm nezačalo cukat. Pak zabrzdila, držela ho mezi zuby a on ji vystříkal ústa i hrdlo horkým semenem. Stačila ho spolykat, jen maloučko se dostalo ven. To dostihla a jazykem vrátila do svých úst. Pak oba odpadli a v leže vedle sebe mlčky hleděli jeden na druhého.

Ani jeden z nich nechtěl nic řešit. Ona ze strachu, aby neodešel, on, že mu bylo trapně. Po chvíli se omluvil, že musí na WC, a odešel. Běla v leže na břiše na něj čekala. Podepřela si bradu rukama, a když přišel, dívala se mu přímo na penis. Zase mu stál. Cestou ze záchodu si všiml jejího kulatého zadečku, svítícího neopálenou pokožkou a vzrušilo ho to. Obešel ji. Lehce ji přilehl a položil ji ho mezi půlky. Pak s ním jemně pohyboval, až se posunul, a přímo mířil do její kundičky. Chtěl pomalu a jemně zasunout, ale ona se zapojila rukou, namířila si ho do zadku a držíc ho, kontrolovala, zda jde správně. Jára chtěje to zkusit sunul ho do ni. Ale nešlo mu to.

„Zatlač, zajede tam, uvidíš.“ Zopakovala mu známou výzvu. Olízla si prsty a promazala mu cestu. Jára zatlačil, a penis do ni vjel, až se Běla zakuckala. Začala rychle dýchat a pomalu přirážet. Byl v ni téměř z poloviny, a ona chtěla hloub. Ještě tedy zatlačil.

Běla vzdychla a zakňourala: „Tady se ti líbí? Píchej mě, tady neublížíme. Rozevřela ještě více stehna, sjížděla penis pomalým skluzem a v rychlém dechu se ji ozýval tichý nářek plynoucí ze vzrušení. Oba byli vzrušeni a oběma se to podařilo zároveň. Orgasmus přišel náhle a do obou. Ona drží, on ho do ni tlačí, oba se chvějí a on ji vyplňuje svým bohatstvím, které vzal, bůh ví, kde. Je šťastná, že našli cestu a je ještě šťastnější, že to má zase v sobě. Ne kvůli oplodnění, jen pro tu příjemnost, když to z ní teče a voní to. Zůstává tak, se zadkem do výše. On si lehá vedle a pohrává si s kozama.

Tímto způsobem se milují v každé volné chvíli po celý týden. Samozřejmě, pokud mu to jde. Ale produkce jeho pohlavních buněk je u něj stále výjimečná, tak v tom takový problém nenastal. Jen drobným problémem se stalo, to, že Běla nebyla zvyklá na pravidelné šoustání análu. Museli často hledat náhradní řešení. Třeba píchání mezi kozy s následným polknutím. Oba ale byli šťastni a poslední den spolu oba obrečeli. Dobře si uvědomovali, že je to naposledy. Jára se vrátí ze školy až v červenci a to už bude mít Běla miminko. Na nějaké řáděni nebude ani čas, ani nálada. Potom další tři roky na škole a pak, pán bůh ví, co bude.

A opravdu, dopadlo to přesně tak. Neviděli se dokonce osm let. Běla ho nezvala, on nebyl nikdy tak zvědav na syna, aby se tam rozjel. Až ten další život je opět svedl dohromady.

 

 

Jednoho dne mu na kolej přišel dopis od tety Běly. Zrovna šoustal jednu ze studentek, měli zamčeno, a tak mu ho někdo podstrčil pod dveřmi. Nechal ho tam, dokud tu blonďatou holku nedodělal. Umožnil ji v klidu projít orgasmem, pak ji plácl po zadku a povídá: „Seber si ty kozy a pohni domů. Zase někdy.“

Vstala, oblékla se, políbila ho na čelo a odešla. On, ještě nahý sebral dopis a s výrazem překvapení ho roztrhl.   Stálo v něm, že se omlouvá, za tu dlouhou dobu, bla, bla, že si potřebuje s Járou promluvit, že má pro něj důležité zprávy a tak. A že ho čeká o některém z víkendů a těší se, že ho uvidí. V mžiku se mu vrátilo všechno, co s ní prožil. Všechen ten sex. Zamyslel se, a penis se mu postavil jen při představě, že je v ni. Tetina kunda pro něj stále ještě něco znamenala. Tehdy, ani dnes, by ji nevyměnil.

Některé holky k němu chodily právě kvůli píchání. Byl znám svým velkým a silným penisem, a to mnohé holky zajímá, ale nebyl to ten sex, který poznal ve svých šestnácti letech.

Takto se u něj střídalo asi deset, dvanáct holek. Vyhovovalo mu to, protože nic jiného nebylo. Měl své potřeby a tímto je uspokojoval. Musel se také naučit používat ochranu, aby si jako začínající doktor nezkomplikoval život.

Ale za dva měsíce má promoci a se všemi, nyní potřebnými dívkami, se rozejde v dobrém. Hodí se mu tedy, dát se do kupy s tetou Bělou. Ve čtyřiačtyřiceti musí být ještě hezká a v plné síle. V tom má jasno. V čem ale jasno nemá, to je to, jak se má zachovat k vlastnímu dítěti, které nikdy nechtěl, ani ho nikdy neviděl. Je mu osm let, a na seznamování s otcem je dosti pozdě. Na tohle setkání se netěšil.

 

V pátek sedá do vlaku a jede do Karlových Varů, kde teta bydlí už spoustu let, a kde u ní Jarda trávil ony prázdniny, kdy ji viděl a šukal naposled. Ještě dnes si vzpomíná, že to byl jeho první anál s gravidní ženou. Probírá se tím obdobím a cesta rychle ubíhá.

Zvoní, a dveře otvírá malý kluk.

„Dobrý den, já jsem Tomáš, koho hledáte?“

„Ahoj Tomáši, máš doma maminku?

„Mamííí, nějakej pán tě chce.“ Podržel dveře, aby se nezavřely a oba se navzájem pozorovali.

Chodbou pomalu přišla Běla. Koukla se na něj, objala ho a políbila. Hned ho zatáhla dovnitř se slovy: „Tak tady jsi, taková doba, bože, tak ráda tě vidím. Pojď dál a odlož si. Jsem tak ráda, ani nevíš.“ Radostí ho pusinkovala, zatímco Tomášek to u stěny pozoroval.

V kuchyni se mu vybavila jedna epizoda jejich dávného milování a měl co dělat, aby to skryl v nohavici. V obývacím pokoji se mu stalo to samé. Běla si ale tentokrát všimla. Zatočila ne něj očima a usmála se. Koukám, že jsi pořád stejný, nezměnil ses, to je dobře. Zacítil v tom příslib budoucího milování, a začal se nepokrytě těšit. Líbila se mu i v tom věku. Několik vrásek navíc mu nevadí. Je pořád stejně štíhlá a její kozy ho zajímají. Řekl by, že jsou větší.

Tomáš ho sleduje, jak si prohlíží jeho mámu, pak se sebere a jde do svého pokoje.

Běla s Jakou osaměli. Sedli si proti sobě, on ji vzal dlaně do svých a zašeptal: „ Hezký kluk, povedl se ti. A ty jsi taky hezká, strašně se mi po tobě stýská.“

„Taky se těším. Ale teď dej pokoj. Viděla jsem, jak se těšíš, ale už tu nejsme sami.“ Odpověděla a dlouze ho políbila.

V penisu mu to vře, jako v přetopeném kotli, ale není jiného východiska, než se uklidnit a doufat.

Do večeře si v kuchyni povídali o všem možném. Běla mu vypověděla, jak s Tomáškem žili a žijí, jak je šťastná, že ho má, a tak. Při večeři se Jarka s Tomáškem více sblížili, protože po dobu večeře oba dělali grimasy a naschvály mámě. Krkání a posmrkávání bylo normální. Všichni se dosyta nasmáli.  Večer strávili u televize. Alespoň do doby, než šel Tomáš spát. Když odešel, sedli si k sobě a nedočkavě čekali, než usne. Jarka Bělu obíral rukama za stálého hlídání dveří, aby je Tomáš nepřekvapil.

„Máš nádherného syna, moc se mi líbí a je dobře vychovaný, kdybys chtěla, udělal bych ti ještě jednoho. A dal bych si záležet. Nechceš?“

„Ne, to už je za mnou. Už to nejde.“ Posteskla si smutně.

„Chci tě pomilovat, jako tehdy. Tak strašně jsi mi chyběla, až teď to vím.“

„Tys měl určitě spoustu holek, nestěžuj si. Já neměla nikoho. Tedy, měla jsem jen Tomáška.“

„A nechybělo ti to?“ Ptá se Jára.

„Moc, ale kluk měl přednost. Dělala jsem si to sama. Mám na to věci, pak ti je ukážu. Dnes do sebe chci tebe, a je mi jedno kam.“ Vstala a odešla se podívat, zda syn spí. Pak vzala Járu za ruku a odvedla si ho do ložnice. V pěti vteřinách byli oba nazí, stáli u postele a prohlíželi se navzájem od hlavy k patě.

„Bože, ty jsi ještě vyrostl. Je to možné, že o tolik?“ Diví se Běla, kleká u něho, bere ho do ruky a pomalu ho v ni masíruje. Po chviličce je v maximálních mírách, a ona ho honí a olizuje.

„Bože, to je nádhera, tak dlouho jsem ho neměla v sobě. Bojím se, aby se vešel.“

„Zatlač trochu, zajede tam, uvidíš.“ Připomněl Jarda a oba se vzrušeně usmáli.

Běla by se s ním mazlila ještě chvíli, ale Jarda ji postavil na nohy a poodstoupil, aby ji viděl vcelku. Už nebyla tak krásná, ale hezká byla velmi. Na těle je vidět, že má nějaký věk, ale tvary se mu líbily. Obzvlášť její kozy. Byly velké a stále držely glanz. Jen mírně povislé, ale nádherné. Sklonil se, zabořil do nich tvář a prsty pravé ruky ji ponořil mezi stydké pysky. Vykřikla vzrušením a přitáhla si ho k sobě blíže, jako kdysi, když prahla po oplodnění. Přitlačil trochu a zajel do ni ještě hloub a ještě bezcitněji.

„Jaroušku, nenechávej mě už samotnou, miluj mě až do konce. Nechci, abys zase odešel.“ Žadonila šeptem, aby nevzbudila syna. Držela si jeho ruku uvnitř, zatímco druhou mu ho jemně honila.

„Pojď.“ Řekla a položila se na postel. Roztáhla nohy, jak to jen šlo, jako pozvání k vytouženému milování. Prohlédl si ji, lehl si na břicho a mezi jejími pěknými stehny se přiblížil k její roztažené kundě. Voněla nějakým parfémem a očekávanou láskou. Jeho jazyk našel tunýlek, zajel do něj a několika svými pohyby ji donutil k nářku. Ne z bolesti, ze vzrušení a očekávání. Odměnila ho svou šťávou, přitiskla si jeho tvář ke kundě a projela si ji jeho nosem.

„To je nádhera, jsi tak jemný a citlivý. Moje kundička by tě chtěla mít v sobě celého. Ne jen ptáka, celého. Pojď.“ Táhne ho na sebe. Jarda si všiml, jak ohromně ji stojí bradavky na těch tuhých kozách. Připojil se k jedné ústy, laskal ji a škádlil, zatímco ona se šimrala penisem na kundě. Pak mu ho přidržela proti vchodu do pochvy a zašeptala: „ Zatlač trochu, zajede tam, uvidíš.“

Tentokrát bez smíchu a legrácek, zatlačil, a vjel do ní. Jeho penis se do ni nořil právě tak, jak si roztahoval tu úzkou cestičku. Běla chraplavě hekla, a potom už jen držela a tiše si pro sebe naříkala.

„Nebolí to?“ Ptá se Jára.

„Bolí, bolí, ale krásně. Zatlač trochu, a vjede tam celý.“  A vjel. Úplně ji vyplnil. Využil ji na sto procent.

„Jaroušku, už jsem zapomněla, jaké to je, když do mě zajedeš a pak, když seš ve mně. Udělej mi to, prosím. Musíš, dlužíš mi to. Prosím.“

Jára v ni začal pracovat. Zajížděl penisem hloub a hloub. Narážel na ten tvrdý kousek až úplně ve spodu,a rukama ji držel nohy do výše. Byla šťastná. Držela si ho za boky v sobě a užívala si to. Její poprsí svým vlněním ho vzrušilo natolik, že se rychle přiblížil ke kraji. Běla to vycítila, stáhla stehna k sobě a s novou várkou šťávy čekala na svou odměnu. Ta přišla hned. Stříkal to do ni, jako by neměl dosáhnout dna. Jeden výstřik za druhým ji vyplňovaly, zatím co ona si v rytmu hekala a přirážela. Potom si položila nohy, on se  z ni uvolnil a stočil se ji mezi nohama a pozoroval, jak to z ni všechno vytéká. Prsty ji semeno rozmazával po celé kundě.

„Skvělé.“ Pochválila ho. Sedla si, a s ním mezi svýma nohama, mu probírala vlasy prsty. Její prsy mu visely nad tváří, leskly se potem a on byl spokojený. Má ji zase u sebe, a nikam už nepůjde. Nechce žádnou mladou, nechce žádnou umělou. Nechce žádnou jinou. Až teď si uvědomil, že vlastně celou tu dlouhou dobu hledal ji, čekal na ni. Ty ostatní byly jen náhražkou na dlouhé cestě za ní.

„Miliju tě Bělinko. A budu tě milovat až do smrti, uvidíš. Jen mě už neposílej pryč.“

„Tak to ti věřím.“ Podotkla a tiše se rozplakala.

Objal ji, přitiskla se k němu a tak spolu leželi hodně dlouho. V jeden moment se mu zdálo, že mu chce něco říci, ale pak si to asi rozmyslila a nechala to.

Později se Jára vydal na WC. Byla asi tak půlnoc. Myslil si, že to přeběhne nahý, ale smůla se mu přilepila na paty. Potkal Tomáška, který měl stejný nápad s WC. Stáli proti sobě, Tomáš v pyžamu, Jarka nahý a dívali se na sebe. Jarda je překvapen ním, a Tomáš jeho nahotou.

„Strejdo, ty nemáš pyžamo? Ptá se.

já ti něco prozradím, mám, a máma si myslí, že v něm spím, ale já raději spím nahý, neřekneš to na mě ráno?“

„Neřeknu. Taky mě škrtí pyžamo. Tak dobrou noc.“ Odešel do postele. Jarda zaplul do ložnice a všechno sdělil Běle. Jen aby věděla. Ta se z WC šla podívat na syna, zda spí a Přišla se správou, že Tomášek taky spí nahý. Jeho pyžamo leží na koberci. Běla se usmívala. Dělá ji radost, že se kluci k sobě mají a uznávají se.

Do rána spali v objetí. Se zadkem v jeho klíně si výjimečně připadala bezpečná. Alespoň chvilka, kdy zapomněla na své starosti a strach z budoucnosti. Nad ránem usnula s tím, že ještě počká nějaký čas, než si o budoucnosti s Jardou promluví.

Spali dlouho. Jen oni, Tomášek si hrál v pokoji, jedl sušenky a nijak je neomezoval. Kolem desáté se probudili, a ještě chvilku si poleželi. On s oběma rukama pod přikrývkou ji hladil po zadečku a kundičce, zatímco ona ho odstrkovala, aby vstal a udělal kávu. Nakonec poslechl.

Během dne se oba dva věnovali synovi. Nejprve  dělali úkoly, pak  šli ven, sportovali a Běla měla obrovskou radost, jak si kluci rozuměli. Bylo náhle vidět, jak moc Tomáškovi chyběl táta a jak moc ho potřeboval.

Večer , když se Tomáš koupal, si sedli a hovořili o tom, jak hezky prožili den.

„Bude nám spolu dobře, uvidíš.“ Řekl Jára. „Měli jsme to udělat hned.“

„To jsme měli, ale byla jiná doba, tys byl mladý a potřeboval jsi vystudovat a tak. „Zamyslela se Běla.

„Teď už bude dobře.“ Zopakoval.

„Až bude Tomáš spát, promluvíme si o tom.“ Vstala a šla dohlédnout, jak se myje. Pak ho osušila a učesala a s políbením ho poslala spát. Jak obrovskou radost měla, když šel Tomáš dát pusu i Jardovi. Až ji štěstím vyhrkly slzy.

U televize sedí Jarda na křesle a chová Bělu v náručí na klíně. Ona je tichá jako pěna a neví, jak to celé začít. Cítí jeho ruce pod županem na svém nahém těle. Jezdí po prsech, břiše, stehnech. Ale ji to právě teď nevzrušuje. Musí najít nit, která by ji navedla. Ale co, uvidí.

„Jarko, mám pro tebe špatnou zprávu. Jsem nemocná. Mám onkologické problémy, a jako lékař to znáš. Jsem ve stádiu čtyři a nemám šanci na uzdravení. Ještě několik vět vysvětlení a on zbledl a opřel si hlavu o opěradlo.

„Bělo, neblázni, seš zdravá holka, to není možné, to né, to se nesmí, dělat si legraci z…….“ Byl v koncích. Věděl, co bude následovat. Nemusela mu to říkat. Ve čtyřce jde o půl až dva roky. Není to jisté, jen ten konec, to je jistota.

Přitiskl si ji k sobě, položil si hlavu na její prsa a rozbrečel se jako malý kluk. I Běla si poplakala. Později to probírali ze všech stran, i když oba věděli, že to nemá smysl, a že to neovlivní.

„Járo, ať už to je půl, nebo pět roků, až odejdu, chci mít jistotu, že se postaráš o Tomáška. Nikoho jiného nemá.“

„Jistě, o tom žádná, je to můj syn a mám ho rád. A bude mi tě připomínat. Neměj starost. Jen musíme vyřídit papíry. Přiznáš mi otcovství, a nebude problém.“

„Mám tě ráda. Dobře, že seš tátou mého syna, dobře jsem vybrala. Budu v klidu. Děkuju.“

„Já ti děkuju.“  Odvětil.

„Ještě jednu věc: „Nebudeme o tom už mluvit až do chvíle, kdy se to přiblíží a Tomášek to bude muset vědět, dřív ne, souhlasíš?“

„Ano.“

„Tak mě zase pojď hladit. Teď už můžeme, jsem v klidu.“ Jarda ji chvíli pozoroval, ocenil její momentální statečnost, a pomalu znovu zasunul ruce pod její župan. Zachvěla se, když ji sáhl na ňadro, ale pak ji husí kůže opustila a přivinula se k němu, jako svlačec k stonku trávy. Aby přišla na jiné myšlenky, zasunul ji prsty do klína, a když se mu otevřela, pronikl s nimi dovnitř. Vzdychla a zašeptala: „Takhle až do konce, to by se mi líbilo. Odnes mě do postele, prosím, něco ti ukážu.“

Za pár vteřin ji líbal na nahý zadek, zatím co ona v leže na břiše vytáhla zásuvku a vyndala dva dlouhé robertky. Zůstal koukat.

„To bylimí kamarádi po celá ta léta. Tenhle, zelený je Jarin, a tenhle modrý se jmenuje Jarouš. Byli ve mně víckrát než ty, ale žárlit na ně nemusíš. Tvého jsem měla vždy raději. Už proto, že je delší a silnější. Jára si je prohlíží, ohýbá je, pak si lehá k ni a s Jarinem ji šimrá na zadku. Jezdí s ním mezi půlkami a běla se ptá: „Jak to víš, že tenhle patří sem, ta seš čaroděj.“ Zarazila ho. Ano, dělali spolu anál, ale na tohle nebyl připravený. Na  chvilku přestal, ona zvedla zadek, opřela se lokty a povídá: „Máš s tím problém? Pojď to zkusit.“

Udělal to, trochu ho naslinil a zkusil ho do ni zasunout. Nešlo to, ona si naslinila prsty, promazala si otvor a povídá: „Zatlač trochu, vjede tam, uvidíš.“  Zatlačil a byl v ni. Jen se trochu zakuckala, a vzala ho do sebe celého.

„A Jarouše taky, prosím.“  Zasunul ji ho do kundičky. „Jo, toho tam. A ty pojď, miláčku, sem, vykouřím tě. Obešel postel, stanul před ní a sledoval, jak si ho namířila na ústa a pomalu, s citem ho do sebe zasouvala. Když byl tak ve třech čtvrtinách v ni, polka, a on ji zajel až do hrdla. Jára už si nepamatoval, zda v ni někdy byl takhle daleko v hrdle, ale velmi se mu to líbilo. Citlivě ji píchal do mandlí a ještě níž až se v něm něco vzepjalo a vypláchl ji hrdlo horkým semenem. Znovu se zakuckala, ale spolkla všechno. Nenechala nic ani na rtech, ani na bradě. Jarda si lehl vedle ni, ona se přetočila na zádav leže uchopila Jarina i Jarouše a poměrně surově s nimi v sobě začala kroutit a píchat. Jen minutu to trvalo a Běla se vlastníma rukama udělala tak, jak byla zvyklá osm let.  S oběma gumovými ptáky v sobě, držíc je, aby nevypadly, si prožila jeden z lepších orgasmů. Pak je vyndala, odhodila na zem a rychle dýchaje se položila k Járovi.

„Takhle jsem píchala sama sebe po osm let, a vždy jsem myslela na tebe a na toho tvého. Věříš?“

„Ano.“

„Obejmi mne a polež se mnou. Musím si tě užít. Dlouho jsi tu nebyl.“ Zdála se dobře naložená a vyrovnaná. On dobře ví, jak umí předstírat, jak dovede ukrýt emoce a zdát se jinak, než se cítí. Snažila se, aby na to pokud možno nemyslel a tím nekazil poslední chvíle, kdy jsou spolu.  Nepromluvil o tom, ale dobře věděla, že mu to v hlavě leží, jak deka, kterou nelze odkrýt. Oba to věděli. A oba to nečekali tak rychle.

Poslední měsíc lásky a smyslného života ji neposloužil. On to věděl, ona chtěla užívat ve zkráceném čase.

Začala rychlým tempem hubnout a proto i polehávat. Snažil se být u ni, pomáhat ji, celé noci dělal, že neslyší, jak pláče smutkem a bolestmi, protože ji nemohl pomoci ani poradit. Každý večer ji píchal morfium, a v několika případech, po jejím prošení, ji i šoustal, aby cítila, že je s ní a s chlapcem. Trpěla pak ale většími bolestmi, než obvykle. Snažil se, aby to nevyžadovala, ale nechtěla se podat. Záchvaty bolesti se začaly měnit na záchvaty hysterie a přeludů, kvůli množství morfia v jejím těle, a ona ho požádala, aby přivedl synka a mohla se s ním rozloučit. Udělal to.

Tomášek to přijal s pláčem. Objal ji, a i když celou tu věc pochopil, zeptal se ji, kdy ji zase uvidí. Rozplakala se, políbila ho, a nechala, aby si šel sednout k Jardovi na klín. Měla z toho obrovskou radost. Ráda by ho objímala až do konce, ale takhle je to správně. Bylo na Jardovi, aby mu to vysvětlil, až tu už nebude, a aby se o něj postaral. Listiny jsou vyřízené, jsou rodina a Tomáš si časem zvykne.    Asi týden se ztrácela v posteli, když ho požádala, zda by ji nemohl pomoci do sprchy. Vzal ji do náruče, posadil ji ve sprchovém koutu na židli a svlékl ji do naha. Uviděla svá do kostí hubené nohy a vystouplé boky a srdceryvně se rozplakala. Jára se svlékl, a vešel k ni. Zvedl ji, sedl si, vzal si ji na klín a v objetí ji i sebe kropil teplou vodou. Příjemnosti, pocházející od jeho rukou, když ji masíroval zbytek poprsí, které ještě měla, a od pronikajících prstů do její seschlé vagíny, přijímala s vděčností. Líbala ho po celou tu dobu, a když ji osušil a chtěl ji píchnout morfák, požádala ho o větší dávku. Odepřel to.

„Musíš, miláčku, dnes v noci tě chci mít ještě v sobě. Musíš. Chci to tak, chci, abys mě naposled pomiloval, abych na to do konce života nezapomněla. Vím, jak vypadám. Asi na mě už nemáš chuť, ale „Zatlač, a on tam zajede, uvidíš, a mě to udělá velkou radost. „

Píchl ji o něco více. Okamžitě se uklidnila a úplně bez bolesti ho požádala, aby si k ni lehl a pomazlil se s ní.  Musel si přiznat, že ošklivější ženu nikdy nepíchal. Stále ji miloval, ale na pohled z ní necítil žádný požitek. Nedal to ale znát. Ublížil by ji. Roztáhl ji nohy a v leže mezi nimi, do ní zajel jazykem. Byla suchá a velmi kostnatá. Kupodivu viděl, že reaguje na kousání poštěváčku. Brnkal o něj a zlobil ji s tím, dokud se mu nepostavil. Proslinil ji a vešel. Je vlahá, suchá a dychtivá. Přestal ji šetřit a píchal do ni, až se prohnula a prožila si asi poslední orgasmus v životě. Spustila trochu vláhy, a když ho z ni vyndal, lehla si na bok a dlouho odpočívala.

„Děkuju, Járo, miluju tě a jsem ti vděčná za kluka, za hezký život a tvé milování. Je mi teď skvěle, trochu se vyspím a pak si ještě promluvíme o jedné věci.“  Schoulila se mu do náruče a hned usnula. On chvíli přemýšlel a pak usnul také. Kolem čtvrté ráno se vzbudil. Jako vždy ji chtěl uchopit za prs, ale už to neudělal. Už nebyla s ním. Odešla ve spánku. Už si s ním nestihla o čemsi popovídat. Asi hodinu brečel, pak vstal, odkryl ji, oblékl, a položil na lůžko v rovné poloze. Naposledy ji políbil na ústa, pohladil ji po vlasech a odešel zavolat lékařku.

Přijel a brzy. Zkontrolovala ji, popsala list papíru a se slovy: „Je to zařízeno, přijedou za chvíli.“  Bylo všechno, co člověk po smrti potřebuje.

Za půl hodiny ji tiše odnesli, aby nevzbudili Tomáška. Rázem bylo v bytě prázdno a smutno.

Jára seděl v kuchyni a čekal na Tomáše. Ten vstal kolem sedmé, odběhl do ložnice, jako každé ráno a po chvíli se vrátil se slzami v očích. Neptal se, jen plakal. A Jarda ho nechal. Je to přece chlap, musí ses tím vyrovnat především sám.

Po delší chvíli přistoupil k Jardovi, objal ho a povídal:

„ Tati, máma už je tam?“ Ukázal prstem k nebi.

„Určitě, čekali ji tam, však víš.“

„Ano. Musím do školy.

„Dnes nemusíš.“

„Půjdu. Až přijdu, půjdeme se podívat na hřbitov.“

„Jasně, chlape.“