Správcem penzionu – Kapitola II.

Odpoledne jsem si s manželkou sedl u kávy, potřeboval jsem si s ní promluvit o tom, co se předchozí noc stalo. Už nějakou dobu jsem totiž přemýšlel o všech možných rizicích takového vztahu a měl jsem strach z jediného – abych o ní nepřišel. Líbila se mi její upřímnost a přímočarost, to že viděla svět tak, jak je a na nic si nehrála. To byl pro mne, po zkušenostech z předchozích vztahů, opravdový zázrak. Seděla proti mě a červenala se. Řekl jsem jí o mém strachu a o tom, že jsem si včerejší noc opravdu užil. Že je pro mě…