Kristínka – začátky – 2.díl
Věděl jsem úplně přesně, co bych chtěl dělat, ale má víra a výchova mi zakazovala jednat podle svých pudů. Sváděl jsem vnitřní boj, otevřenou válku emocí, dogmat, nízkých pudů a tradic. Prudce jsem dýchal a nevěděl, zda ze vzteku, či ze chtíče. Upřeně jsem se díval Kristínce do očí a nedokázal se pohnout. Asi jsem stál moc dlouho. „Pojďme se projít.“ řekla a táhla mne do lesa. Šli jsme mlčky vedle sebe. Ona jakoby na něco čekala, pořád se na mě po očku dívala a šla velice blízko s rukama za zády a předváděla se. Houpala boky, prsila se a…