Můj kamarád paroháč

Paroháč se z mého kamaráda stal asi před deseti lety a já jsem v tom měl prsty. Rád bych vám proto popsal celý příběh, je to spíš zpověď, než návod jak se dělá z kamaráda paroháč 🙂 Bylo nám asi 20 let a byli jsme mladí, nevybouření teenageři, co se zajímají jenom o auta, holky a diskotéky. Martin byl typický kluk z vesnice, takový uchazeč o titul paroháč roku už od pohledu. Byl sice docela akční, ale na holky vždy neskutečně hodný. Byl od nás starší, měl asi 25 let ale tak nějak mezi nás zapadal. Místo aby si hledal holku a začínal myslet na spořádaný život, řešil jenom auta a srazy. Roky mu tak přibývaly, ale holka pořád žádná.

Proto bylo docela šok, když jsem se doslechl, že si Martin našel holku. No našel, to asi není to správné slovo. Možná mu ji domluvili kamarádi? Možná si ho našla ona, z lítosti? Těžko říct.

Byla to taková milá, maličko oplácaná blondýnka s vlasy do půlky pasu, cca čtyřky prsa a jmenovala se Míša. Znal jsem ji roky, ale nikdy mě nějak nepřitahovala, protože jsem nikdy nebyl na blondýny.

Jakmile jsem zjistil, že Míša chodí s Martinem, vše se změnilo. Najednou to nebyla ta dostupná Míša, která mohla být kdykoliv moje. Najednou byla zadaná. I kdybych chtěl, nemůžu ji mít. Tak jsem si to v hlavě interpretoval. A to bylo něco na mně, to pomyšlní, že něco nemůžu mít. Býval jsem děsný sobec a egoista a zadané holky mě přitahovaly jako magnet 🙂

Míša byla moje docela dobrá kamarádka, povídali jsme si často a o všem, měl jsem ji rád, ale nepřitahovala mě. Přitom to byla fakt sexy a hezká holka, ale já byl na černovlásky, opálené, vysoké. Nikdy mě nenapadlo honit se za blondýnkami, natož z jejich kluka udělat paroháče. Dokonce mi Míša jednou dohazovala její hnědovlasou kamarádku. Taková to byla hodná holka.

Abych přešel k věci. Často jsme se scházeli s bandou všichni společně a řešili kam půjdeme o víkendu, co kdo dělal, apod. Martin s Míšou se přitom mazlili, on byl tak hodný a pozorný a mě se chtělo blejt 🙂 Míša se na mně vždycky dívala a v jejich očích jsem viděl plamínky. Přišlo mi, že potřebuje zachránit. Věděl jsem, že je to uvnitř mrcha, co potřebuje zkrotit. Že potřebuje chlapa který ji pohladí, ale taky pevně stiskne. Martin uměl jenom to hlazení. A tak se Míša začala nudit a mě bylo jasné, že titul paroháč pro Martina je už na spadnutí.

Bylo to takové pozvolné, nejdříve mi Míša začala psát, když byl Martin v práci, protože často dělal noční. Psala jestli nechci zajet na cigáro a tak. Já jsem si rád povídal s holkama, tak jsme sedávali v autě, dívali se na město, kouřili a povídali si. Netahal jsem do toho postranní úmysly, netušil jsem, že už brzy bude z Martina paroháč. Seděl jsem sice v autě s jeho holkou, ale přišlo mi to normální, když jsem ji nechtěl ošukat. Všechno bylo nevinné, než se Míša začala tulit.

Byla hodně přítulná a mazlivá a tak jsme si začali povídat o sexu. Docela často. Když jsem se zmínil o Martinovi, Míša jenom mávla rukou a vrátila se zpět k tématu. Zjistil jsem, že i když je to navenek docela divoška, uvnitř je to křehká dívka, co má poměrně submisivní sklony. Líbily se jí moje perverzní představy, Ano, povídali jsme si o svých představách.

Došli jsme až k tomu, že Míša miluje když si ji kluk přidrží. OK, zkusíme to? Míša byla vzrušená, nervozní a evidentně ji bušilo srdce. Tak jo. Myslel jsem při tom stále na Martina, který netuší, co dělám s jeho holkou a vzrušovalo mě to. V tu chvíli už byl paroháč. Nebo ještě ne? Chytil jsem jeho milovanou pod krkem a pořádně ho stisknul. Vytáhl jsem si ji za vlasy ven z auta a položil na kapotu. Byla teplá letní noc, veliké parkoviště, kolem nikde nikdo, jenom my dva. Měla v očích oheň, když jsme se začali líbat. Omotal jsem si její vlasy kolem dlaně a pevně ji zatahal za vlasy. Zaklonil jsem hlavu a kochal se jejím odhaleným krkem, na kterém byly slabé obtisky po mém pevném úchopu. Byla tak našponovaná, vzrušená a celá jenom moje. Líbilo se mi to. Chvilkami jí to muselo bolet, ale držela. „Hodná“, řekl jsem. A ona odpověděla „Díky“.

Tu noc se nic dalšího nestalo, jenom jsme se líbali a já jsem si ji držel jako čubku na vodítku a osahával jsem ji. Jako psa. Jako fenku. Stálo mi péro. Vzrušovalo mě to. Ne ona, jak vypadá. Ale to, jak ji ovládám. Byla oblečená jako nějaká kurvička. Přišla v sukýnce a vystrkovala na mě kozy. Ale mě stejně zajímal jenom její krk a dlouhé vlasy, za které se dala tak krásně držet a vodit.

Martin byl ten, co ji rozmazloval a já jsem byl ten, co ji po nocích rovnal do latě. On ji říkal miláčku, já zase děvko. Trvalo to asi měsíc, co jsme jezdili ven, když měl Martin noční. Zvláštní je, že od té první noci, kdy se náš vztah proměnil, nikdy nevyslovila Martinovo jméno. Mysleli jsme na něj oba, ale nebavili jsme se o něm.

A já se ptám, myslíte si, že byl Martin už v tuhle chvíli paroháč? I když jsem do ní nestrčil svýho ptáka? Že by mu to vadilo, co dělám s jeho holkou když on pracuje? Příběh by asi mohl pokračovat, protože v něm ještě chybí jedna noc. Jestli bude zájem a napíšete si o to, tak ho dopíšu a vložím. Ale zajímá mě Váš názor na Martina, jestli je to paroháč už v tuhle chvíli a jestli chcete vědět, jak to dopadlo.