Je teplá srpnová noc. Po dlouhé době jdu na taneční párty. Nechci tančit. Pozoruji své staré známé i neznámé a nepřestávám se usmívat. Smířená s tím, že se tu neobjeví nezadaný borec který by mě vyzval k tanci. Dýdžej mě přeci jen překvapí když spustí mé oblíbené songy a já s radostí jdu pařit na parket. Po dvaadvacáté hodině se vedle mě zničehonic ocitne všemi milovaný David. Hraje v kapele, věnuje se brekdance a je špičkovej barman v nejluxusnějším hotelu v Praze. Vysoký, snědý a tmavovlasý. Sen mnoha dívek a dam.
„Kde se tu bereš?“ ptám se.
„Jsem si přišel vyčistit hlavu. Celý den míchám koktaily na Střeleckým ostrově na tom hudebním festivalu a zítra zas.“
„Super víkendová akce. Já si to odpoledne užila a je fajn, že sis našel čas míchat koktaily i obyčejným lidem.“
„Přijd´ zítra ve čtrnáct hodin budu mít na Střeláku barmanskou show.“
„Nevím, mám jiné plány. Budeš tam i tancovat?“
„Nebudu, ale můžu ti udělat show hned.“
Nečeká na odpovědˇ a neuvěřitelně to rozbalí. Jen kvůli mě se předvádí.
Obdivně ho pozoruji jak skvěle umí zacházet se svým tělem. Je neuvěřitelně sexy a přitom je vidět jak se plně soustředí a vnímá pohyb.
„Když mě to strašně baví,“ zářivě se na mě usmívá.
„Můžu tě na něco pozvat?“ Zeptá se mě po náročném fyzickém výkonu.
„Proč ne,“ souhlasím a míříme k baru.
Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna on mě bude balit. Je hrozně mladej. Pamatuji si ho jako mimino.
Ve frontě na pití se chvástá jaký má lukrativní zaměstnání. Jako kdybych to nevěděla. Obsluhuje významné celebrity, modelky a zámožné cizince. Dělá mi dobře, že si pro tenhle večer vybral mě.
Objednávám si velkou sklenici toniku a malé becherovky. Nepotřebuji být opilá. On si poručí velkého panáka vodky.
„Vypij to na ex,“říká a dlouze se na mě dívá.
„Voňavé bylinky se musí vychutnat,“ říkám.
„Nepůjdeme ven?“
„Co bys tam chtěl dělat?“
„Ty víš co bych chtěl…“
Přistoupím k němu blíž a hraji si s jeho tkaničkami na černé mikině. Vzhlédnu k němu a lehce ho líbám na rty.
„Tohle by se ti líbilo?“
„Taky… jdeme?“
Neváhám ani minutu. Beru ho za ruku a vycházíme z podniku.
„Kam máš namířeno?“ ptám se.
„Mám tajné místo.“
„My jdeme ke škole, ty jsi ještě školák?“
„Dávno ne.“
„Dělám si srandu.“
Sedíme na lavičce za školou. Dokonce tu je i dřevěný přístřešek. Okamžitě se hladově líbáme. Má plné, měkké jemné rty. Jazykem se dobývá do mých úst. Rukama se mu prohrabuji v jeho hustých vlasech.
„Ach, Davide…“ Tisknu se k němu co nejvíc.
Hladí mě pod tričkem.
„Máš úžasný pevný kozy.“
Jeho dotyky mě šíleně rozpalují.
Nikol…, ukaž mi jak svádíš chlapi,“ prosí žádostivě.
„Já je nesvádím. Kolik ti vlastně je?“
„Dvacet jedna. Nemám moc zkušeností, měl jsem jen čtyři holky.“
„Když tě líbám, tak pře sebou mám obraz tebe v plenkách. Když jsem tě poprvé u vás doma v obýváku spatřila, hned mě na tobě zaujali velké hnědé zvídavé oči.“
„Zvídavej jsem pořád.“
Dotýká se mé šíje a smyslně saje můj spodní ret. Cítím jak vlhnu. Vzrušením hlasitě vzdychám.
„Nech toho, někdo nás uslyší,“ dává mi ruku přes ústa.
„Musím ti něco říct.“
„Nejsi ještě panna, že ne?“
„Nejsem, ale ráno jsem to dostala.“
„Nevadí,“ šeptá a svléká mi tílko.
Jeho prsty putuji po mém podbřišku až se zastaví u mé sladké broskvičky. Jemně mi do ní zalomí prostředníček. Pohybuje s ním nahoru a dolů.
„ Ach…“ zasténám příliš nahlas a zakláním hlavu.
„Nekřič,“upozorní mě.
Je pravda, že z dálky slyším nějaké hlasy, ale mě to bylo úplně fuk.
Dráždím ho přes kalhoty.
Rozepíná si zip a vytahuje si svůj stopořený poklad.
„Chci abys mi ho vykouřila.“
„To já nedělám, nejsi můj kluk.“
„Tohle jsme si nedomluvili holčičko. Kvůli tomu jsme sem přišli. Bud´to si ho vezmeš po dobrém, nebo tě k tomu donutím násilím. Počítám do deseti,“ vyhrožuje.
Chytá mě pod krkem až to zabolí. Kdybych ho neznala cítila bych strach a odpor, ale mě to hrubé chování překvapivě rajcuje.
„Jedna,dva,tři,čtyři…“arogantně počítá.
Kleknu si k němu a trochu mu jeho chloubu olíznu.
„Vždyť je to přirozený, lidský,“ říká klidným hlasem.
„Chce se mi zvracet,“povídám.
Nebyla to pravda, jen se mi to nechtělo dělat.
„Ošukám tě tak, že na to v životě nezapomeneš!“
Na tenhle večer opravdu nezapomenu. At´už se stane cokoli.
Vstávám a David mě přitiskne čelem na dřevěnou zedˇ.
Schrne mi kalhoty ke kolenům a sukni vyhrne k pasu. Otírá se svým pokladem o můj zadeček. Kroutím se blahem. Podrží si mě a roztáhne mi nohy. Tvrdě mi ho tam vráží.
„Och, to bolí,“ křičím.
„Neječ. Mám holku, nikomu to nesmíš prozradit.“
Říká mi to opravdu v pravou chvíli. Jasně, že krásný a charizmatický barman má přítelkyni. Co jsem si myslela, že budeme pár?
Zavírám oči a vnímám jeho přírazy. Mé tělo ho přijímá a vychází mu vstříct. Cítím se zcela naplněná. Zároveň mě hlodá myšlenka, jaký je to hulvát. Ale moje touhy se nedají zarazit. On mě snad rozdrtí. Kde se v něm bere ta síla? Mám závrať, lapám po vzduchu. Ještě že mě drží jinak bych sjela k zemi. Stále zrychluje a tahá mě za vlasy. Už to nevydržím.
„A…..ach….ach.“
Rozlévá se ve mně mohutný orgazmus. Nohy se mi třesou. V hlavě mi tepe. Vytahne ho ze mě a vystříká se na beton. Najednou mě vůbec nezajímá. Čeká až se obléknu, abychom se mohli společně vrátit. K čemu ta ohleduplnost?
„Hele, na střeše školy je instalovaná kamera, vidíš to?“
„To je světlo,“ uklidňuje mě.
„Poznám noční kameru.“
„Míří na cestu.“
Kdo ví, ale dobře mi z toho není. Jsem nezvykle bolavá. Posílám ho napřed a já se vracím do tanečního sálu.
David se před vchodem baví s kamarády.
Možná právě barvitě líčí, že přefikl starší holku…
