Klářiny III.

Šla domů a jako ve snu se vysprchovala. Umyla se a ze zvyku si oblékla kalhotky. Pak si je ale zase stáhla. Radši ho poslechne, jinak se to dozví Honza. Je to ale hajzl. Přes všechno rozčilení a naštvání jí ale celá ta situace vzrušila až k zbláznění. Bradavky jí ztuhly a pysky se nalily krví. Došla do předsíně a opatrně vykoukla ze dveří. Nikde nikdo nebyl. Naproti byly dveře pootevřené. Přibouchla svoje, rychle vklouzla do Homolkova bytu a zavřela. „Pojď dál,“ ozvalo se z kuchyně.  Vešla, zakrývajíc si jednou rukou ňadra a druhou klín. „Hmm, Ty jsi ale kočka,“ řekl Homolka…

Můj příběh – 2.díl

Když se vrátil Marek na večer od rodičů, dal mi pusu mezi dveřmi, převlékal se a vyprávěl co u nich doma. Když se ptal mne, jaký jsem měla den, tak jsem odpovídala takovým tím: To víš, jako vždycky…. takové ty školní problémy a tak, ale sem v pohodě. Před Markem jsem se musela přetvařovat, že jsem v normálu, ale připadala jsem si jako ten největší prevít a snažila jsem se mu raději nedívat do očí, aby snad nedej bože na mě něco nepoznal. Věnovala jsem se raději v kuchyni přípravě večeře a byla ráda, že se přítel uvelebil v křesle…

Můj příběh – 1.díl

Cesta do maléru… Jsem Pavlína a je mi 31 let.  Se svým současným přítelem Markem, který je o 3 roky starší bydlíme na sídlišti v panelákové dvougarzonce s lodžií. S Markem spolu žijeme už třetím rokem a já jsem s ním šťastná. Plánujeme rodinu a jistě se jednou vezmeme. Vždy jsem si říkala, že nikdy bych ho nepodvedla, je to v podstatě skoro dokonalý chlap. Nemusel mi nikdy dávat dárky nebo mi dokazovat, že jsem krásná. Vím, že si to myslí. Přesto mi ale někdy jeho obdiv chyběl a to lichocení. Ráda bych od něho slyšela, že mi to sluší,…

Klářiny II.

Druhý den ráno, když odešel Honza do práce, přemýšlela, jestli je ochotná v tom pokračovat. Přece jen to je riskantní a aby chodila Libora kouřit jako nějaká děvka?! To nemá zapotřebí. Prostě tam dneska nepůjde a když jí bude uhánět, pošle ho do háje. Manželství je pro ni důležitější. Ještě aby ten Homolka něco poznal. Zašla si s kamarádkou na oběd a krátce po třetí přišla domů. Dala si sprchu a oblékla si domácí šaty, pod které si nevzala spodní prádlo. Někdy takhle doma chodila, protože se cítila dobře, když se nemusel škrtit v kalhotkách a podprsence. Někdo zazvonil. Opatrně pootevřela dveře,…

změna v cukolda

rád bych se podělil se stejně smýšlejícími…..začátek bude asi trošku fádní ….píšu to poprvé…. kdysi dávno, když nám bylo okolo 20ti jsme slavili silvestra se známým…. popíjelo se kecalo a jak to tak bejvá , zahráli jsme si slíkací prší ….. já prohrál samozřejmě a moje Lenička  dohrávala se známým, už měla jen kalhotky a on košili , já roupama  neměl co dělat  bylo upito tak sem začal Lenku hladit  …napřed na zádech , probojovával sem se k prsíčkům a ona jako by nic  trochu se ošívala … hra skončila , prohrála a říka : tak hold mi je sundej…

Idol

Dnes jsem ho náhodou potkala v obchoďáku. V davu lidí jsem si ho všimla i jen při letmém pohledu, i když ode mne byl dost daleko. Uvidím ho tak vždycky, nemohu se mýlit. Mám pro něj prostě slabost. Jde o manžela mé kamarádky. Od prvního našeho setkání ho mám v hlavě, jako vypáleného na disku. Je pro mě zosobněním ideálu muže, hodícího se do všech šablon, které musí chlap, co má o mně zájem, naplnit. On, Petr, plní všechny s výjimkou jedné, není volný. Ne svobodný, to je mi jedno, pouze volný. Tím myslím jen to, že je manželem mé dobré kamarádky. Mezi několika…

Klářiny

Kláře bylo v té době třicet a žila v jednom domě v Praze na Pankráci se svým manželem Honzou a malým synkem. Manžela měla ráda, byl to její první a jediný sexuální partner, a ani v posteli to s ním nebylo úplně špatné. Milovali se jednou dvakrát týdně a dalo by se říct, že jí vlastně nic nechybělo. Protože byla na mateřské, souhlasila s tím, že se nechá zvolit do představenstva bytového družstva, a tak začala docházet na pravidelné schůze. Tříčlenný výbor se scházel v bytě jednoho ze členů, protože současně podnikal a používal byt jako kancelář. Brzy si všimla, že hostitel věnuje víc času letmým dotekům…

Deníček půvabné mrchy – Šukání na pařezu 26.díl

Prdím si to na svým nevýkonným ale bezpečným skútru. Děti jsou ve škole a školce, muž je v práci a já mám jeden den v měsíci, většinou středu kdy do práce nejdu. Zůstávám doma a doháním co se během toho měsíce tak nějak nakupí. Dcerka potřebuje nějaký věci do školy na zítra a já na to úplně zapomněla. Bohužel to u nás na vesnici nekoupím tak si to prdím na skůtříku , je krásný podzimní den, ani nefouká a je stále ještě teploučko.Úplně se to nabízelo sednout si ještě na skůtřík a užít si jednu z posledních jízd, do auta…

Deníček půvabné mrchy – Píchání bez gumy – 25.díl

Dnes nechoď, zvládnu to bez tebe. Udělej si den pro sebe, říká mi muž když sedíme ráno u stolu a snídáme s dětmi. Cítím se už delší dobu vyčerpaná a popravdě jsem mu radostí dala pusu na čelo , když jsem vstávala od stolu a popoháněla děti že musíme za chvíli jet do školy a školky. Ikdyž už jsem byla oblečená do šatů a měla na sobě lehký kabátek a řešila jen lodičky, přiskočil ke mně muž a říká…prosím tě mohla by sis vzít ty červené? Dívám se na něj a říkám si v duchu….co? Proč červené odvezu jen děti…

Školení životem

Dokořán otevřená okna, a hlasitá hudby z nich se linoucí mi naznačila, že je choť doma, a asi se zrovna chystá mýt okna. Vybíhám po schodech nahoru, hrabu v kabele, abych našel klíče, a těším se, jak ji překvapím, že jsem zmizel ze školení o den dříve. Než odemknu, lehce si představuji, jak mi vklouzne do náruče, stejně, jako po chvíli já do ni. Doma je větší rámus, než jsem odhadoval zvenku. V kuchyni není, a tak nakouknu do pokoje: tam také ne, a pohled do ložnice již nebyl zapotřebí. Odraz velkého zrcadla z dveří skříní na protější stěně mi…