Lucie a já – Letní příběh – 3.díl (Trocha studu)

16+

„Podívej Karle, to, že ti ho Lucka přede mnou vyhonila a nakonec i polkla, už nechci vidět. To si dělejte doma, ale tady je MOJÍ kurvou, ne NAŠÍ,“ podíval se na Lucku káravě.
„Já… já mu chtěla…. aby, mu to nebylo líto,“ omlouvala se Lůca, culící se a pomrkávaje po mě. Dodnes si pamatuji její výraz.
„Ale, mu to musí být líto. Musí mu být líto, že mu zanášíš. Od toho je cuckold, kukačka, paroháč. A nebo to tak nechcete?“
„Ne… ne, chceme,“ vyhrkla Lucie, vystrašená, ze by mohla ztratit takovou zábavu. Pak se zarazila a podívala se na mě. Stydlivě, že se tak projevila, ale i žádostivě s jasnou a jedinnou prosbou v očích. Chápal jsem jí, moc si neužila, brali jsme se brzo a znala jen práci a doma zvlášť když jsme opravovalu dům to stejné. Nakonec byl jsem to já kdo to spískal a upřímně řečeno líbilo se mi to a vyhovovalo. Na druhou stranu jsem se trochu styděl, ale jak jsem již řekl kostky byly vrženy. Lucka mne vzala za ruku, aby mne povzbudila a snad hlavně přesvědčila. Kývnul jsem. Vstříct, novým zážitkům a novému ponížení.
„Jjj…jo, chci to,“ trochu se mi zadrhl hlas. Byl jsem v rozpacích, strašně jsem po tom léta toužil a nyní… Ono se říká, jak se chlap vycáká, přestavá myslet čurákem, ale hlavou. Atmosféra a nálada však byla však tak velká, že mne vzrušení neopouštělo a mozek i když jasně říkal, že bych to měl skončit vydával i jasné signály o tom, abych nebyl zbabělec a pokračoval v započatém díle.
„Ne, necouvám,“ dodával jsem, nejvíce zvědavej jak to bude pokračovat. Jirka se usmál, pustil počítač a něco na něm čaroval, než se rozjela tiskárna a vyplivla dva papíry.
Sednul si k nám, kde mne Lucka snad z vděku mačkala za ruku, dolil minerálku a ze zlaté tabatěrky nabídnul cigarety.
Jsme, stejně jako on velmi sváteční kuřáci, většinou jen s alkoholem, jinak si nezapálíme. Snad jen na nervozitu, tu jsem si vzal já, u Luciny to bylo také tak, navíc alkohol ji stoupal do hlavy rychle a k tomu byla očividně stale nadržená. Zapálili jsme si tedy.
„Vím, jak se cítíš chlape,“ plácl do ramene. „Neber to osobně, ale to k tomu patří. Trocha studu, ponížení, odříkání. Oba se to naučíte, pokud chcete. Tam kam půjdeme vás nikdo nezná, tak si zvyknete.“ Kývli jsme oba, Lucka nadšeně, já odevzdaně. Začalo se mi to zase líbit. Jirka měl nepopíratelné charisma, dá se to těžko popsat, ale dovedl mistrně manipulovat a vnutit svou vůli, jakoby byla naše. To se mu povedlo i nyní.
„Někam půjdeme?“ Skočila mu do řeči Lucka, nedočkavá a natěšená.
„Půjdeme, trochu se uvolníme, zatancujeme si a…“ Má ženuška očividně pookřála. Bavila se stejně ráda, jako šukala.
„Nejsem zas takovej Bull, abych tě dal třikrát po sobě. I já si potřebuju odpočinout,“ dodal a to zase udělalo radost mé maličkosti. To, už by mne fakt zahanbil. Dosud a vlastně dodnes, kdy to píšu, jsme si v posteli rozumněli a vyhovovali. Neměl jsem sice jeho rozměry a nápady, ale jak říká Lucka, vždy jsem věděl kam vždy šáhnout a jí uspokojil tak jak to má ráda a Jirka zase tak jak to měl rád on. Je to jiná forma vzrušení, myslím že jsem to přirovnání už použil: svíčková je skvělá, ale vepřo, knedlo, zelo taky.
„Na netu jsem našel takovou zajímavou úvahu o tom co by měl, bull, kurva a paroháč, který chce být cuckold dělat,“ ukázal na papíry na stole. „Hodně se mi to líbí a myslím, že i vám bude.“ Lucii se rozzářily oči, mě polil pot i vzrušení.
„Rád bych to vyzkoušel všechno,“ usmál se. „Ale, nesmíte se tak stydět.“
„Já, se nestydím,“ vyhrkla hned má žena.
„No, vyzkoušíme si to. Karel ještě ano a byl bych rád aby ses toho nebál a nebral to osobně. Je to jenom hra, nechci nikomu ublížit. Ale nakonec, už jsi mi jí připravil, vylízal, nechal se mnou o samotě…“ podal mi papír, kde cosi podtrhl. Lucka se natáhla pro druhý, ale zarazil jí.
„Ty až doma, chceš být překvapená, ne? Správná kurva taky neví co jí čeká.“ Byla zvědavá, ale ovládla se i když se mi snažila nakouknout přes rameno.
Papír byl potištěný článkem z webu a nadepsaný jak se má chovat bull. Hledal jsem ho později na netu, ale nenašel, možná to někdo pozná a napíše mi odkaz. Budu rád. Papír i když již dost poničený stále mám přepsaný v zápisníku kde si z něj odtrhávám co jsme, kdy a jak prožili. Ta podtržená část měla číslo 27 a bylo v ní:
V baru nebo na diskotéce, když jste všichni tři společně, nech se svou milenkou vykouřit pod stolem, postříkej jí prsa, dej si záležet, aby to obsluha viděla a ihned po té ať svého manžela líbá a pak ať jí očistí semeno z prsou a před obsluhou zdůrazňuje oslovení manžel.
Usmál jsem se a kývnul. Zvedli jsme se.
„Budeš platit,“ oznámil mi Jirka a vtisknul mi do dlaně hrst bankovek.
„Vypadá to tak líp,“ šeptnul a vyrazili jsme. Lucka šla mezi námi. Oba jsme jí drželi za jednu ruku a ona se nakrucovala. Byla šťastná, spokojená, nadržená a natěšená co bude.
Klub byl v suterénu jedné budovy. U vchodu dva vyhazovači, které Jirka očividně znal. Cosi s nimi prohodil a šli jsme dál, kolem dlouhého baru, parketu kde duněla hudba, až do polootevřené kóje, kde hudba byla kupodivu ztlumená obložením. Číšník tu byl hned. Srdečmě se pozdravil s Jirkou a potom s námi. Jirka i objednal nějaký koktejl a já ho i s dýškem zaplatil. Usmáli jsme se na sebe a Jirka nám vykládal, že to tu patří nějakému známému a jak z ratejny udělal diskotéku, která je hodně navštěvovaná nejvíce tak našimi ročníky. Začali hrát ploužak, který jsme s Luckou milovali.
„Můžem?“ Zeptala se ona a Jirka kývnul. Na parketu se ke mně přitiskla a dala mi pusu.
„Miluju tě,“ položila mi hlavu na rameno.
„Čím dál víc. Toto je fakt jen hra. Krásná hra. Budeš mne muset doma potrestat,“ zvedla ke mě hlavu a nyní jsem jí políbil já.
„Pětadvacet na holou,“ stisknul jsem jí zadeček, pod šatičkama holý. Měl jsem chuť ten kousíček látky nadzvednout a ukázat tak, že je pod ním nahá. Těšil jsem se jak se zachová, až přijde na Jirkův plán a ona ucítila, při tom jak jsem se k ní tisknul, že jsem znovu vzrušený.
„Tobě se to taky líbí, viď,“ významně mi položila ruku na poklopec. Kývnul jsem.
„Mě moc,“ dodala ona. „Jsem asi fakt, kurvička,“ zaculila se a vzala mne za ruku, protože písnička dohrála. Dovedl jsem jí ke stolu, kde ihned sedla Jirkovi na klín a začala se s ním libat. On jí vrazil ruku pod šatičky, čímž jí je v podstatě vyhrnul a její holý klín zakryvala jen jeho prstíci dlaň.
„Chceš to?“ Zeptal se jí. Kývla. V tomto rozpoložení chtěla snad pořád.
„Ale, to musíš, říct jinak, jako kurva,“
„Chci ho tam,“ zašeptala ona a trošičku se začervenala.
„Ale, no tak…“ Podívala se na mne a to jí snad dodalo kuráže.
„Chci… chci mrdat. Chci se nechat ojet tím tvým klackem.“ Bylo to venku, právě ve chvíli kdy k našemu stolu přišel číšník, aby sebral prázdné sklenky. Podíval se na ně, potom na mne, protože nás viděl před chvílí se líbat na parketu, ale pak zachoval kamennou tvář a zeptal se co si budeme přát. To už se dival je na mne i když koutkem oka šmejdil do jejího klina.
„Já a tvoje manželka si dáme to stejné a ty?“ Jirka mne předběhl, zcela úmyslně, aby mne uvedl jak do rozpaků a abych si užil tu trochu studu. Zrudl jsem tentokrát já, cítil jsem jak mi hoří uši a Lucka to dotvrdila svým přezýravým a smyslně Jirkovi oddaným pohledem.
„Já… já taky… a kávu s minerálkou.“
„Presso, nebo turka.“ Číšník byl profík a byl to vlastně dnes už druhý, který viděl mou úlohu paroháče. Jestli mají nějaký číšnický sraz, tak si budou mít o čem vyprávět.
„Turka,“ řekl jsem, on přikývnul, pohledl na Jiřího, uznale pokynul hlavou a odešel. Netrvalo dlouho než se vrátil. Naservíroval koktejli a naposledy mi nalil do sklenky minerálku, láhev postavil vedle a postavil přdede mne porcelánový hrnek s kávou.
„Káva v hrnečku pro vás, pane,“ řekl s mírným cukánim v koutcích. Až nyní jsem se na hrnek podíval pozorněji a zrudl znovu. Byl na něm vytisknutý jelen. Jelen paroháč. Lucii to samozřejmě neušlo, natáhla se a otočila jej tiskem k sobě. Vyprskla smíchy a otočila jej i na Jiřího. Rozesmáli se oba a ona mi navíc vjela rukou do vlasů, pohladila mbe a dodala:
„Tak, už je to vidět.“ Znovu se rozesmáli a nyní se přidal i číšník, ktery vypadl z role svého nezaujetí. Zajímavé na tom bylo, že ze mne v tu chvíli vše spadlo a já se uvolnil a zcela vklouzl do své role.
Osobně si spolu s Lucií myslíme a na tom jsme se shodli, že cuckoldink, kandaulismus není až tak v prvé řadě o tělesném prožitku, jako spíše o slovech, atmosféře a celkové náladě. Ona sama říká, že i když si sex s jiným užívá, beze mne to není ono, pokud tedy neplníme něco z plánu co nám dal Jiří. Prostě to největší vzrušení je ta omáčka okolo. Nevím, možná to má každý nastavené jinak, ale jak jsem psal nám sex spolu vyhovujeale nasazování parohů také. No, ale zanechám planých úvah a budu pokračovat v tom na co se těšíte.
Číšník odplul, viděl jsem jak cosi špitá servírce, ta se dívá k našemu stolu a usmívá se. Nyní šel s Lucií tancovat Jiří a to o čem jsem já jenom přemýšlel, on uskutečnil. Držel jí při tanci oběma rukama za zadek, přitisknutou k sobě a pomalu prsty roloval látku šatů vzhůru. Při každé otočce, kdy se ke mě natocila zadkem byla látka víš. Jednou se pokusila lem šatů stáhnout dolů, ale cosi ji pošetal a ona se přestala bránit. Nakonecbyla vidě spodní tretina její bílé zadničky. Nebylo poznat, že nemá kalhotky, mohla mit tanga, ale přesto vzbudila pozornost. Sednou si šli až po třetí skladbě,ona trochu rudá, ale šťastná. Sedla si mu znovu na klín a napila se mé minerálky.
„Káji, skoč mi objednat taky, ty koktejly by mne za chvilku zabily,“ zaprosila. Vstal jsem a šel k baru. Byla tam ta servírka. Culila se jako měsíček a cítil jsrm jak mne pozoruje celou dobu než jsem se vrátil s pitím ke stolu. Asi čtvrt hodiny jsme kecali o všem možném než se k naší kóji přihnal muž, asi Jirkova věku, ověšený zlatými řetězy v křiklavé košili.
„Zdravím Jíro, to je dost, že jsi se tu ukázal,“ zahlaholil a hned k němu natahoval ruku. Jiří zjemna sesadil Lucku, povstal a srdečně se s ním přivítal.
„Vidím, že tu máš krásnou kočičku,“ pohlédnul na moji ženu a ta se zapířila. Lichotky to ona ráda. Nakonec která ne, že?
„Představím vás,“ usmál se Jirka amrkl na mne. „To je Lucie,“ vstala také a muž jí staromilsky polibil ruku a vyzývavě se na ní usmál
„Ahoj, Lucka,“ zašvitořila tak jak to uměla jen ona a při čemž se chlapům bouli poklopce. Políbili se na přivítanou. Nyní došla řada na mne. A přišlo to co jsem po tom mrknutí čekal.
„Honza, majitel tady toho, všeho,“ máchl rukou.
„A to je Karel… její manžel.“ Na tom jeji manžel si dal opravdu záležet. I já mu podal ruku, on jen povytáhnul obočí a ukázal na prázdnou židli. Jirka kývl. Sedli jsme si a Lucina se znovu přivinula ke svému milenci.
„Počkej. Manžel?“ Honza jak se muž představil se podíval na mne, na Luckua nakonec na Jirku.
„Jo. Mají ode mě pronajatý byt a maj teď nějaké prpblémy s nájemným,“ vybalil na něj očividně připravenou historku.
„A, ty jí jako… jako šukáš?“ Pro slovo opravdu nešel daleko. Lucka se zaculila a Jiří kývnul.
„Čas, od času. Jsme přeci lidi a nevyhodim je na ulici,“ lhal dál. No nakonec to znělo lépe než kdyby řekl pravdu.
Honza mávl na servírku.
„Majko, bubliny,“ zařval aby přehlušil hudbu. Servírka tu byla hned, znovu se na mě významně usmála a vrátila se za bar.
„Ty, vole. Dám se na reality,“ rozesmál se když naléval sklenice.
„Ještě taková kočena,“ pozvedl sklenku k přípitku.
„No, a to jsi jí ještě neviděl,“ rozjel se Jirka a vzal ji za lem šatů. Luka je rezolutně stáhla dolů.
„To… to, ne,“ ohradila se. „Vždyt je tu plno lidí.“ Bylo však vidět, že kombinace koňaku, koktejlů a šampaňského již vykonala své. Zůstala po přípitku stát a koketně Jirkovi zahrozila prstíkem.
„No a proto tu, máme tohle,“ umocnil situaci Honza a zatáhnul závěs kterým byla každá kóje vybavena.
„A máme soukromí,“ zasmál se Jiří.
„To myslíte vážně?“ Lucka byla vyvedená z míry, ale bylo na ní znát, že o tom uvažuje. Obrátila se vypočítavě na mě.
„Ty to dovolíš?“ Tentokrát jsem se usmál já. Věděl jsem, že je exhibionistka, vždy chodila vyzívavě oblékaná, velké výstřihy, minisukně. Navíc byla nadržená. Chtěla to jen celé hodit na mou maličkost. Atmosféra houstla, všichni čekali co řeknu.
„Dovolím,“ oznámil jsem a dodal: „jsi přeci kurva,“ abych se jí trochu pomstil.
„Tak jo,“ řekla trucovitě a jedinným pohybem vyhrnula šaty nad pupík.
„Wau, ty jóó,“ pohlédl na ní obdivně Honza. Lucka se vypjala aby se pochlubila buclatym Venušiným pahorkem rozetnutým jen pevně sevřenou stydkou rýhou, jen z jejího středu zcela nenápadně vyčuhoval vzrušený poštěváček.
„Krása, tomu se tady u nás říká vysoký chcaní, takovou buchtu jsem ještě neviděl,“ znovu jí obdivně pochválil. I když trochu vulgárně, ale k němuvto tak nějak patřilo.
„Dej to dolů celý,“ poručil jí Jirka a ta potvůrka mě na truc přetáhla šaty přes hlavu a vypjala prsa. Nemá je moc velký, jak jí někdy v žertu říkám lepší dvojky, horší trojky, ale co je jejich předností je jejich pevnost, tuhost a snad neustále ztopořené bradavky. Naschvál držela šaty stále nad hlavou a aby umocnila to co se tu dělo tak se dvakrát otočila dokola. Nevím co je ti za pocit, ale i když kolem hrála hudba, tadybylo ticho. Alespoň jájsem ho cítil.
„Stačí,“ rozhodla náhle a oblékla se, vzala kabelku a vyplázla na mne jazyk. Náhle jsem slyšel hudbu i ruch kolem.
„Jdu na holčičky,“ odhrnula závěs a vyplula, kroutíc vyzývavě zadečkem.
„Ty, vole to je kost,“ pokýval uznale hlavou Honza. „Nechcete tu mít účet zadarmo?“ Otočil se na mne.
„To se musíš ptát mne,“ zarazil ho Jiří. „Máme takovou smlouvu, že na pár dni v měsíci je moje.“
„Nebuď sobec kámo,“ Honza zaškemral. To už se ale vrátila Lucka, učesaná upravená, kopla do sebe šampaňské a otočila se na nás.
„Jdeme tancovat ne?“ Sama aniž by na nás čekala vplula doprostřed parketu. Hráli rychlé a připojili jsme se k ní. Strávili jsme tam asi dvacet minut, než jsme se šli znovu osvěžit. Oba pánové zmizeli mezitím k baru kde si dali vizoura, cosi diskutovali, ale poslední písničku byli s námi. Mezitím se ke mě Lucie přitiskla a zašeptala mi:
„Kdybych se moc rozjela, stopni mne. Znáš mě,“ zaculila se vyzývavě a já pochopil, že už ztratila zábrany a u ní i vic než trocha studu přestala platit.
Sedli jsme si ke stolu a Honza se jí ihned začal dvořit a lichotit jí. To se jí samozřejmě líbilo, Honza nebyl nesimpatický, ba právě naopak. Ale držela se a koketně s ním jen flirtovala.
„Můžu tě o něco poprosit?“ Obrátil se na mne a já se lekl co bude chtít. Přesto jsem kývnul.
„Skoč na bar pro láhev Jege , ať to Majka napíše na podnik,“ zaskočil mne svou prosbou a já vstal a šel. U pultu byla ta servírka jako prve, objednal jsem, ona koukla ke stolu a Honza kývnul. Na stůl položila tác, dala sklenky a otočila se pro láhev. Když se otáčela zpět, neudržela smích. Mě to došlo vzápětí. Co má asi jako logo Je , že?“ Nezachovala dekórum jako číšník. Holt ženská.
„To vám myslím, bude chutnat,“ znovu vyprskla smíchy.
„Bude,“ nenechal jsem se zaskočit. „Holt manželé krásných žen to maj těžké.“ Musel jsem jí trochu srazit, ale otřelá tady tím světem se nedala. S posměšným úsměvem tři sklenky vyměnila za čiré a jednu nechala zase s logem firmy, která alkohol vyráběla.
„Tu si dáte vy, ne?“ Srazila mne, ale já jsem se jen usmál.
„Rád,“ vzal jsem tác, přišel ke stolu a všem nalil. Ťukli jsme si a já natruc pohlédl směrem k baru a pozvedl sklenku k barmance. Na víc jsem neměl čas. Šlo do tuhého. Honza se už neovládl a zeptal se Jirky, zda by mohl Lucku vyšukat. Ten zavrtěl hlavou.
„Máš smůlu. Měl ses líp učit. Ta díra je jen pro mne.“ Lucka se jen nepřítomně culila. To jí šlo. Určitě by nebyla proti. V tomto stavu ne. Znal jsem jí. Opravdu jsem jí znal? Tehdy asi těžko. To až dnes, po všem co jsme spolu prožili. A vlastně i nyní ne. Nakonec kdo se vyzná v ženské? Říká se, že chlapy v určité chvíli nemyslí hlavou. U ženských, alespoň některých je to stejné.
„Leda tak vykouřit,“ rozhodl nakonec Jirka.
„To… ne,“ ozvala se Lucie. „Já už dneska nepolykám. Mám toho dost.“ Konstatovala prostý fakt, že dnes opravdu dvakrát polkla, což se mi stává dvakrát do roka. Na mé narozeniny a na Valentýna.
„Tak na prsa,“ Honza před ni položil dvoulitr.
„Nejsem kurva,“ odsekla ona.
„Ty si to nepamatuješ? Jsi.“ Nyní to byl Jirka kdo šel do ní. Mě si nikdo nevšímal. Nalil jsem si a kopl panáka. To se ten úkol pěkně zvrhnul. Bylo to pro všechny nečekané. A já? Žárlivost, stud, ale i vzrušení. Cítil jsem, že jsem úplně mimo. Toto asi nikdo nepochopí, musí být té myšlence oddán. Co si pamatuju docela zřetelně, byla bolest zad. Z toho vzrušení. A to jsem toho dne cákal již dvakrát. Nevím jak to funguje, ale když potlačuji vzrušení tak snad prostata nebo co za orgán, mne rozbolí záda v kříži. To by mne také zajímalo, jestli se to děje i jinde? Napíšete?
Lucka váhala. Jak mi později řekla, ne kvůli penězům, al ta atmosfera byla tak hustá, že by se dala krájet.
Jelikož měli všichni vypito, dolil jsem. Sám, úplně mimo. Vždyť jsem to chtěl. A nebo snad ne?
Věděl jsem, že má nevěrná zvrhlá ženuška by ho raději měla v sobě, ale pletl jsem se. U žen je to asi fakt o psychice. Jak mi později doma řekla samovolně se u toho udělala. Věřím jí. Já také..
„Ale, zatáhneš zavěs,“ podívala se na Honzu, potom na mě, ale stejně mne nevnimala. Byla nadržená a rozhodnutá.
Zatáhnul jsem. Snad abych jí povzbudil, sam ztopořený tak, že bych mohl skály lámat. Vstala, přetáhla znovu šaty přes hlavu a vkluzla pid stůl. Honza opravdu vytřeštil oči. Dnes vímco ten výraz znamená. Ač Lucka tehdy ne příliš rada polykala, kouřila skvěle. Věřte mi. Vím to. Já bych to potřeboval také, ale bohužel. Musel jsem popojet na židli, abych jí viděl. Mou zcela nahatou manželku v baru kde byly tak dvě stovky lidí jak kouří naprosto cizího muže. Závěsy byly sice zatažené, ale ten pocit. Kdyby mi to řekl někdo před rokem, kdy jsem o tom je snil, nevěřil bych. Popravdě dodnes se mi to zdá jako sen. Sen každého cuckolda. Cítil jsem, že toho dne jsem se jím opravdu stal. V šeru pod stolem jsem viděl jak se Lucinka prstí, na stole zase prsty roloval ubrus Honza, Jirka se významě usmíval a já… Já? Šel bych nejraděj na záchod si ho vyhonit. Tak jsem dopadnul. Jakonparháč, cuckold. Vzrušovalo mne to.
Konečně to bylo. Honza snad zařval. Lucka, opravdu vyndala ptáka s pusy, nasměrovala si ho na cecíky a on….? On začal cákat. Prsíčka se jí zaneřádily jeho mrdkou. A Lucka? Vylezla z pod stolu, postavila se, usmála se na Honzu, sklopila oči a nabrala jeden cákanec z bradavky na prstík a olízla ho. Podívala se na mě.
„Půjčíš mi kapesník?“ Slyšel jsem to již podruhé za tento vztah. Půjčil jsem, otřela si prsa a zmovu šla na holčičky. Byl jsem v šoku. Bylo toho opravdu tolik, že jsem to nepobral. Honza se šťasně usmíval, Jirka taky a já… Já?…
Byla půlnoc a šli jsme domů. Tedy k Jirkovi.
“Tak poď ty kurvo. Půjdeme si zamrdat.“ Jiří to prohlásil rezolutně a Lucka vstala očividně nadšeně. Konečně se dočkala. Honza si s ní ještě něco vyprávěl, ale nakonec jsme se jen mi tři, přemístili k Jirkovi domů, do jeho ložnice. Začali se mazlit. Lucina vášnivě a nadrženě, on pomalu a dráždivě. Zajížděla k jeho penisu a na hrudník, natěšená a žhavá.
„Chci ošukat.“ Šeptala. „Jsem tvá kurva.“ Pokračovala,a honila ho. A ve mě se naplno probouzelo vzušení. Jirka jí hladil, promačkával její krásná prsa, chválil ji jaká je kurva. Vášnivě se líbali. Rukou jí masíroval kundičku, prstem jí přdjížděl přes poštěváček a když cítil jejívlhkost, tak do ní vklouzl dvěma prsty. Zaskuhrala a vypjala se proti nim. Šoustala se s ni i sama natěšená a horká. Konečně na ní nalehl a zasunul. Vklouzl dovnitř do ní na jeden ráz. Lucie vykřikla. Blahem, rozkoší, nespoutaností atrochujak se mi později svěřila i bolestí. Přeci ho měl snad dvaadvacet centimetrů dlouhého a dost tlustého. Na to ode mne nebyla zvyklá. Takto jí měl pěkně těsnou a mohl jí pořádně roztahovat. S každým jeho zásunem Lucie vzdychala blahem. Deptalo mne to a zároveň ponižovalo. Lucir dala svýmy vzdechy zřetelně najevo, jak se jí to líbí, podlehla rozkoši a začala se oddávat silnému orgasmu. Objala ho, přitiskla k sobě svýma nohama.
„Mrdej mě!! Rozmrdej tu mojí díru! Jsem tvá kurva!”. Jěště chvíli to protahoval, ale už nevydržel a pumpoval to do té malé kundičky své semeno.
„Hodná kurva,“ pochválil jí. Políbili se a on z ní pomalu vyklouzl.Byla mu naprosto oddaná. Podivala se na mě. Usmála se.
„Pojď paroháčku,“ prstiky si rozevřela skulinku odkud začalo slabě vytékat sperma. Přiběhl jsem hned. Po dnešku neskutečně nadržený a natěšený. Lízal jsem jí a ztrácel pojem o realitě. Byla tsk sladká, horká, neřestná.
Domů jsme jeli až druhý den v poledne. Rozdali si to ještě jednou. Bez mé asistence. Vraceli jsme se zase autobusem, drželi se za ruky a byli šťastní.

Levné hračky pro miláčky...
Levné hračky pro miláčky...
16+
Bookmark the permalink.

3 Comments

  1. Perfektní příběh, doufám že plánuješ další pokračování

    0
  2. Vasnivy ctenar

    S tou bolesti bych to videl na prostatu. Nebo taky nevim. Ale mam to taky. Jak se delsi dobu udrzuji ve vzrusenem stavu a nedotahnu to az k uspokojeni zavcas, tak to taky pocituju. Bude pokracovani? Diky. Jen tak dal!:-)

    0
  3. Kdo jednou zažil a pochopil, už nechce jinak. Nádherný zážitek. Měl jsem tu čest zažívat podobné a paradox pro nechápavé, naší lásku to jen prohlubovalo.

    1+

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *