Alenčina zpověď – 1.díl
Ležím v přítmí staře zařízeného pokoje a marně vzpomínám, kde jsem přišla k tomu dobytkovi, co na mě leží, píchá mě do kundy svým zahnutým vocasem a funí při tom, jako prase. Dloube do mě svým malým ptákem, válí se po mně a rve mě za kozy, jako smyslů zbavenej. Nechám ho, ať už mám pokoj. Za chvíli cítím, jak do mě prcá. Pak se ze mě skulí na bok a hned chrápe. Dobytek, musel mě to naprat do kundy, to je ale vůl. Vstávám, jdu do kuchyně a namočenou utěrkou si vytírám kundu od jeho semene. Strojím se, na stole si…