Šéf a moje holka – 1.díl (jak to začalo)

Moje přítelkyně Zuzana byla vždycky nonkonformní, stejně jako já a tak mě vlastně nepřekvapilo, když jednou navrhnula, že bychom mohli rozšířit náš vztah o dalšího muže, nebo i ženu. Zuzana je velmi štíhlá dívka s dlouhýma nohama, na kterých ráda nosí různé punčochy, nemá velká prsa, zato má ale krásně tvarovaný zadek a záda a roztomilý obličejík. Svěřila se mi párkrát s erotickými sny, ve kterých si užívala ve trojce i ve čtyřce. Často to byly sny s tématikou BDSM, ve kterých byla v ponížené pozici. Nijak netlačila na to, abychom tuhle představu realizovali, ale ve mně se tahle fantazie zachytila a nedokázal jsem na to přestat myslet. Když jsem náhodou byl někde bez ní, nedokázal jsem si přestat představovat, jak jí přede mnou nabodává jiný chlap, možná i někdo trochu mužnější než jsem já. Jenže něco jiného je fantazírovat a něco jiného je fantazii realizovat. Uběhlo několik měsíců, kdy jsme se o tom nebavili, ale pokaždé jsem si při společném sexu představoval, že jí šoustám ještě s někým dalším, začalo mě vzrušovat jen ležet na zádech a nechat si to od ní dělat rukou a představovat si, že jí nějaký jiný muž pořádně bere ze zadu a ona kňučí slastí.

Neurčitou představu měl brzy někdo vyplnit. Nastoupil jsem totiž do nové práce. Mým šéfem se stal Matouš. Už od první chvíle jsme se spřátelili, ve firmě kde jsem pracoval panovala neformální atmosféra. I tak jsem ale cítil, že si ke mně zachovává mírný odstup a při rozhodování prosazoval jasnou autoritu. Působil rázně, chodil vždy velmi vzpřímeně a bylo jasné, že pod sakem a košili má vypracovanou postavu. Jednou jsem při casual friday, když si trochu vyhrnul rukávy zahlédl i okraj jeho tetování, které jinak skrýval. Byl to had, a jakýsi obrazec. Začal jsem si v naší posteli představovat právě jeho.

Když jednou Zuzana zmínila znovu svoje sny, řekl jsem jí o své fantazii. Trochu se mi smála a škádlila mě, ale byla i zvědavá a chtěla vidět jeho fotku. Do té doby se o moji práci téměř nezajímala. Matouš se jí líbil. Když jsem jí vzal na firemní večírek, seznámil jsem jí s ním, Matouš nás bavili historkami ze svých cest, nakonec jsme z večírku odcházeli mezi posledními a dohodli se, že někdy určitě půjdeme znovu na drink.

Doma jsme se Zuzanou šukali jako zběsilí a oba si zřejmě představovali, že je s námi i Matouš. Jenže, jak navrhnout svému šéfovi trojku se svou přítelkyní a nedopustit se faux pas? Co když si tím poškodím pracovní vztahy a bude to trapná situace? A co když to nedopadne podle očekávání a nebude se nám realita líbit tak jako fantazie?

Rozsekla to Zuzana. Navrhla, že Matouše pozveme na večeři, jen tak. A uvidíme.

V práci jsem to nadhodil, když se Matouš sám zeptal, jak se má Zuzka. Řekl jsem, že ho pozdravuje, a že je k nám pozvaný.

Ta chvíle nastala hned další týden. Matouš přišel přesně v 7, přinesl víno a květinu. Sedli jsme si ke stolu, já a Zuzka na gauč vedle sebe a Matouš na křeslo. Zuzana se naprosto překonala, uvařila špagety s mořskými plody v omáčce. Vypadaly až nemístně eroticky.

Bavili jsme se o všem možném, po jídle jsme otevřeli druhou lahev a pokračovali v konverzaci a pití. Zuzana se ale stále víc tiskla ke mně a nakonec si mi sedla na klín. Její krátká sukně se vyhrnula hodně vysoko a odhalovala její krásně tvarované dlouhé nohy, které jako by nabízela přímo Matoušovi. Ba co víc, když mi seděla na klíně, vypadalo to, jako bych je nabízel Matoušovi přímo já. Měla na nich černé punčochy s otvory ve tvaru kroužků všude po nohách a  Druhá láhev vína kterou jsme pili dělala svoje a já jsem položil ruku Zuzaně na nohy a ještě sukni maličko poodhrnul. Ještě o centimetr a už by bylo vidět, že nemá žádné kalhotky a punčochy mají v rozkroku otvor.

Matouš si toho pochopitelně všiml. Bylo vidět, že mu trochu vrtá hlavou, co to vlastně znamená, jestli nás nemá nechat o samotě a nebo jestli se mu snažíme něco naznačit. Potom se jeho pohled střetl se Zuzaniným a najednou mu bylo vše jasné. Podíval se na mě a řekl: “Ta tvoje Zuzka je pěkná kurvička, viď?”

To byl bod, za kterým už není návratu. Sice jsem se cítil, jako kdybych právě dostal facku, na druhou stranu mi bylo jasné, že boule na kalhotách mě už dokonale prozrazuje.

I Zuzana strnula jako zhypnotizovaná, když se Matouš zvedl a přistoupil k nám. Pak odsunul stůl, klekl si před nás opřel Zuzku zády o mně, vyhrnul jí sukni až k bokům a roztáhl nohy. Pak vstal, usmál se sebevědomě a zatímco se pravou rukou opřel o opěradlo křesla a naklonil se, sáhl levou Zuzce do mokrého rozkroku. Začal jí rovnou lehce třít klitoris a já jsem cítil, jak mi Zuzana na klíně taje a začíná se vrtět vstříc jeho ruce. Není cesty zpět.

I ona cítila mojí erekci, a tak jí bylo jasné, že může pokračovat.

Matouš se znovu napřímil, pomalu si rozepnul košili a pak spustil kalhoty i se spodkami. Vyjevil se jeho penis, nepříliš zarostlý, ale poměrně velký a rozhodně hezky tvarovaný.

Zmizel téměř okamžitě v Zuzčině tlamičce.

To už jsem se trochu probral a začal putovat rukama po jejím těle a dráždit jí jednou rukou bradavku a tou druhou pokračovat v činnosti, kterou Matouš opustil, to jest dráždění klitorisu. Zvuky, které Zuzka vydávala při kouření Matoušova péra se staly ještě více živočišnými. Netrvalo dlouho a Matouš se napřímil a zachvěl, ve stejnou chvíli popadl Zuzaninu hlavu a přidržel si její pusu až u kořene a nechal jí všechno spolykat.

Potom se sklonil a vytáhl a zapnul si opět kalhoty. Vzal ze stolu sklenici s vínem a dopil jí. Potom řekl: “Děkuju za hezký večer, už vás tady hrdličky nechám o samotě.” Zapnul si košili, nasadil sako a bez dalších slov odešel. Popravdě nám to nevadilo, předešlo se tím trapnému tichu a nebo trapnému hovoru, se Zuzkou jsme ještě měli v čem pokračovat.

Později večer jsme v posteli přemýšleli, jestli to byl konec a Matouše už to dál nezajímá. A zda se něco změní. Ještě jsme nevěděli, že se změní úplně všechno, a že to byl teprve začátek.

 

V práci jsme oba dělali jako by nic, nijak jsme nepřipomínali, co se mezi námi stalo. Třetí den ale Matouš přišel za mnou do kanceláře v době, kdy už tam nebyli další kolegové, podal mi černou obálku a řekl mi: “Příští víkend jedu do svého druhého domu v horách. Chci abyste tam jeli se mnou. V obálce jsou instrukce jak se tam dostanete a co můžete čekat, proberte to večer se Zuzkou a pak mi napiš, jak jste se rozhodli.” Potom mě nenechal cokoliv říct a odešel.

Doma jsem okamžitě obálku rozbalil. Na linkovaném papíře na ní byla popsána cesta do Matoušova letního sídla, do domu v horách. Potom tam stálo: “Pokud se rozhodnete přijet, musí vám být jasná jedna věc. Ve svém domě jsem absolutním pánem já. Já budu rozhodovat, co budeme dělat a jak. S tím musíte být srozuměni, než přijedete. Nicméně nebudu překračovat žádné hranice, za kterými by mohl kdokoliv příjít k újmě a pokud by komukoliv bylo jakékoliv dění nepříjemné, ustavuji “safe word” a to je slovo “vanilka”.”

Trochu jsme se tomu se Zuzkou pošklebovali, že na nás Matouš zkouší 50 odstínů šedi. Na druhou stranu nás to ale lákalo. Rozhodli jsme se, že tomu dáme šanci. Když už jsme jednou překročili rubikon.

O víkendu jsme tedy vyrazili do hor. Matoušův dům byl už poměrně vysoko a ležel až poměrně daleko za malou vesnicí, za jeho domem už silnice mířila lesem k hranicím a bylo liduprázdno. Dům sám byl na plošině nad svahem a vypadal sice lehce rustikálně, ale opečovávaně. Podle instrukcí jsme měli přijet v pátek v 7 večer. Dorazili jsme s malým zpožděním. Zazvonili jsme u dveří a čekali.

Matouš otevřel dveře a se širokým úsměvem nás uvítal: Ahoj Petře, ahoj Zuzko, pojďte dál.

Zavedl nás do obývacího pokoje zařízeného neuvěřitelně luxusně, v porovnání s tím jak dům vypadá z venku. Posadil nás u masivního dřevěného stolu a zatímco jsme si prohlíželi obrazy a moderní hifi soupravu, donesl sýr, chleba olivy a víno a nabídl nám. Jedli jsme a pili a povídali si o všedních věcech a Matouš zapálil krb a pustil hudbu. Pak řekl: Jsem rád, že jste se odhodlali přijet.

 

(Pokračování příště)