Series: Klářiny

Sobotní ráno bylo slunečné a jasné. Venku bylo teplo a pohled z okna dával tušit, že bude krásný den. Klára si tím ale tak jistá nebyla. Když večer hodnotila novou zkušenost, nevěděla, co si o sobě myslet. Cítila se strašně zneužitá a ponížená a vedle toho si teď moc dobře uvědomovala, že se v noci dvakrát probudila mokrá až ke kolenům a to jen proto, že se jí zdálo o tom, jak jí drží čtyři chlapi na stole. Ale poslechla Homolku a neudělala si to. Celý den byl jen hrozným očekáváním toho, co jí večer potká. Zase se v ní střídaly pocity. Utéct…

Na chvíli strnula leknutím, ale pak se vmžiku otočila a kolem Homolky proklouzla zpátky do kuchyně a rychlým krokem namířila do předsíně, kde popadla svoje šaty z věšáku. Tam jí Pepa dohonil a chytil za loket. Obrátil jí k sobě a ona se pokusila mu vytrhnout. „Kam si myslíš, že jdeš?!“ zahučel na ní. „Tohle v žádným případě neudělám,“ křikla po něm vzdorovitě. „Jestli si myslíte, že podržím každýmu dědkovi, kterýmu mě předhodíte, tak to se sakra pletete. A s těmahle nebudu šukat, kdyby byli poslední na světě.“ Hulákala schválně tak, aby jí slyšeli. „Jak myslíš, mám Tvoje video..,“ začal tlačit na pilu. „To…

Před půl třetí se sebrala a tiše, aby jí soused neviděl, došla k Liborovi. „Pojď dál, zlato,“ zazubil se na ní. Nechal jí projít kolem sebe, zavřel dveře a s rukou na jejím zadku šel těsně za ní do obýváku. „Svlíkni se,“ poručil. Klára se nenápadně ušklíbla, protože věděla, že bude zase kouřit a polykat. Sice jí to vzrušilo, ale nebylo to přesně to, o čem se jí před pár dny zdálo. Navíc od včerejšího sexu s Homolkou do dnešního rána si na Libora ani nevzpomněla. Stoupl si před ní a pomalu jí nahou posadil na stůl. Překvapilo jí to, ale nebránila se.…

Šla domů a jako ve snu se vysprchovala. Umyla se a ze zvyku si oblékla kalhotky. Pak si je ale zase stáhla. Radši ho poslechne, jinak se to dozví Honza. Je to ale hajzl. Přes všechno rozčilení a naštvání jí ale celá ta situace vzrušila až k zbláznění. Bradavky jí ztuhly a pysky se nalily krví. Došla do předsíně a opatrně vykoukla ze dveří. Nikde nikdo nebyl. Naproti byly dveře pootevřené. Přibouchla svoje, rychle vklouzla do Homolkova bytu a zavřela. „Pojď dál,“ ozvalo se z kuchyně.  Vešla, zakrývajíc si jednou rukou ňadra a druhou klín. „Hmm, Ty jsi ale kočka,“ řekl Homolka…

Kláře bylo v té době třicet a žila v jednom domě v Praze na Pankráci se svým manželem Honzou a malým synkem. Manžela měla ráda, byl to její první a jediný sexuální partner, a ani v posteli to s ním nebylo úplně špatné. Milovali se jednou dvakrát týdně a dalo by se říct, že jí vlastně nic nechybělo. Protože byla na mateřské, souhlasila s tím, že se nechá zvolit do představenstva bytového družstva, a tak začala docházet na pravidelné schůze. Tříčlenný výbor se scházel v bytě jednoho ze členů, protože současně podnikal a používal byt jako kancelář. Brzy si všimla, že hostitel věnuje víc času letmým dotekům…