Má zubní lékařka
Má zubní lékařka mne vítá, jako starého známého. A aby taky ne, chodím k ni dobrých třicet let. To už musí být mezi námi za tu dlouhou dobu nějaký vztah. Obzvlášť, když jsem si ji pustil k tělu tak blízko, že se mi může hrabat prsty v ústech. Jasné, jinak to nejde, ale to neznamená, že je to taková samozřejmost. Každý si může všimnout, jak malý kousek má svá ústa od jejívh, jak s ní dýchá společný vzduch a jak při nějakém zákroku na otočné stoličce roztahuje nohy, aby mohla blíže k vám a měla stabilitu. Mám to štěstí, že je má paní doktorka velmi…









