Monika ze Slovenska II.
Týden a pár dnů uběhlo do té chvíle, co jsme se s Pepou domluvili, že jeho manželka bude mou milenkou. Měl jsem mít zas cestu na Slovensko a tak mu volám. „Nazdar, ve čtvrtek se chystám k vám do firmy.“ „Jasně,“ říká Pepa. „Budu tady, probereme všechno.“ A po krátce přestávce. „Chceš se zastavit odpoledne u nás?“ Bylo to snadnější, než jsem si představoval. „No rád bych. Jestli Monika bude chtít.“ „To víš, že bude. Pořád doma poslouchám, jak se tě nemůže dočkat. Budeš u nás spát?“ „Ne, ne, to nestíhám. Přijedu jenom na otočku.“ „Tak jo. Volám tchýni, aby vyzvedla holky…