Náš soused se mi líbil vždycky, bydlíme vedle sebe tři roky, ale nikdy jsem se na něj nedívala jako na potenciálního milence. Byl to prostě soused. Až letos se to začalo nějak měnit. Tedy ne že bych něco takového plánovala, ale s manželem i když vím, že je prima, miluje mě, dýchal by za mě a je to moje zlatíčko, přesto to začíná být takový stereotyp. Nemáme krizi, ale už je to s ním takové…, no, povězme okoukané a já spíš abych se odreagovala, začala koukat po jiných mužích, a porovnávala je s tím svým.
Nechtěla jsem mu být nevěrná, aspoň zpočátku určitě ne, brala jsem to jako hru. Jenže jsem netušila, že se sousedovi líbím. Je svobodný, a co vím, tak i bez nějaké stálejší přítelkyně, viděli jsme u něj už vícero žen, navíc i mladší než já.
Manželovi Honzovi je 36, soused má 30. Asi rok jsme chodili kolem sebe a zdravili se, nic víc. Pak se s Milanem, tak se soused jmenuje, Honza tak nějak chlapsky skamarádil. Občas si šli zapinkat tenis, občas zašli na pivo a díky tomu jsem se i já s ním trochu jako sousedka sblížila.
Pak u nás jednou na Honzovo pozvání byl. Přišel na kafe, na bábovku a s Honzou dali i sklenku koňaku. Trochu se rozpovídal. Prý jeho poslední přítelkyně (věděla jsem o koho jde, nějaká Hanka, co u něho dokonce asi půlrok bydlela) prý měla ten problém, že nebyla moc na sex. Prostě z jeho narážek jsem pochopila, že se jí do milování moc nechtělo a proto se i rozešli. Spíš si z toho dělal legraci, ale já jsem dobře pochopila, že ty narážky myslí vážně a že mu to vadí. Honza napůl se smíchem a napůl naštvaně, dávaje najevo, že o sexu se bavit nechce, odvedl řeč jinam. Zkrátka jenom slepý by si nevšiml, že mu to vadí.
Jsem hloupá, ale když jsem ho najednou začala zdravit s větším úsměvem a občas s ním dala do řeči i na chodbě, na ulici. Asi si to vyložil, co jsem já brala celkem nevinně, jinak, a zareagoval celkem pochopitelně.
Milan si postupně zvykl zaskočit k nám na kafe, když byl doma a neměl zrovna žádný program někde jinde nebo s nějakou jinou.
Jednou u mě takhle zazvonil, že mu cosi odpadlo a že si jde zase pokecat. Můj muž byl zrovna na služební cestě. Jasně, že jsem ho pozvala dál, proč taky ne. Nalila jsem mu víno a povídali jsme si jako obvykle, co v práci, jak jde život a tak. Ale jak se večer protahoval, Milan se na mě čím dál tím víc díval jinak. Určitě víte, co tím myslím… Prostě jako mlsný kocour. Lhala bych, kdybych tvrdila, že se mi to nelíbilo, že jsem se předtím v koupelně narychlo nepřičísla a nenavoněla. Rozhodně mi to lichotilo!
Když jsem se kolem něj natahovala pro skleničku, popadl mne a přitiskl k sobě. Cítila jsem, že je vzrušený a musím říci, že se mi to líbilo. Držel mě takhle asi pět sekund, než jsem se začala odtahovat, pak mě hned pustil a řekl: „Promiň, já si nemohl pomoct.“
Ten večer se Milan hned zvedl a odešel.
Od té doby mi to vrtalo hlavou. Vždycky, když jsme se potkali, na mě koukal stejně.
Já si myslela, že si toho Honza musí všimnout, ale asi by ho to ani nenapadlo. Zato mě napadalo čím dál častěji, že by se mi to líbilo.
Nemyslím, že mám úplně sklony k nevěře, ale také nejsem žádná jeptiška. Chodím do fítka si jednou týdně zacvičit a jednou týdně chodím na zumbu. Ve fítku je jeden chlápek, Aleš se jmenuje. Líbí se mi, je takový namakaný a mužný a já mu také nejsem lhostejná. Je o dva roky mladší než já. Píšeme si, sblížili jsme se i když já jsem vdaná a on má přítelkyni. Už došlo i na líbačku, on mi sahal na prsa a zadek, já mu přes kalhoty na stojící penis. Zatím se tomu bráním, ale nevím, zda odolám. Takové ty motýly v podbříšku když jsme spolu ve fítku a třeba na kávě tam jsou. Líbí se mi a přitahuje mě. Píšeme si na instagramu, ale Honza o tom nemá páru. nevím jak by reagoval? Nechci ho ale zraňovat, protože jak říkám, je to moje zlatíčko, můj miláček a je na něho vždy spoleh. Proto se vlastně obávám, že je to jenom otázka času,kdy k tomu s Alešem dojde a jaké by to s ním bylo, kdyby jsem se s ním vyspala. Myslím, že by se mi to hodně líbilo.
Jenže teď jsem měla v hlavě i Milana. Cosi mi našeptávalo, abych se nebála, abych do toho šla, abych ho k nám zase někdy pozvala a sváděla ho a jestli Milan bude s nějakými náznaky a návrhy pokračovat, řekla bych, že mu neodolám. Dost jsem se těšila, že mu neodolám…
Nebudu se přeci kvůli tomu rozvádět, ani od něj nebudu nic chtít, ale výčitky svědomí jsem už zaplašila. Můj muž na to nikdy nepřijde.
Jako jasně je to povídka, ale stejně se mi líbí jak si bravurně vystihl tu ženskou povahu. Chlap je rád že má kámoše a místo aby byli všichni šťastni a o víkendu chodili do kina, tak parohatý naivní blbec tahá budoucího milence svojí nevěrné znuděné mrše až domů. Něco mi to připomíná. Není to zdaleka poprvé, co tohle čtu. Vždycky to začíná … kamarád manžela je tak fajn. Je to nejlepší kamarád přítele ale já si nemůžu pomoct. Mrchy, mrchy nevěrné. Jako bych chtěl šukat kámošku manželky? Ony nemají ani trochu morálky v sobě, hnus.
Ale přijde holčičko, ale přijde. Na nevěru se vždycky přijde. Jenom ty ženské jsou tak blbé že pro pár vteřin orgastických křečí mezi nohama zahodí rodinu. Fuj.
Jen mne mrzí, že to sem master dal takhle po kouskách.Poslal jsem to sem v celku jako povídku o 5 odstavcích a master to rozdrobil jako krajíc co odstavec, to díl.
To je mi také líto, asi jsme se špatně pochopili, protože odstavce byly očíslovány. Z toho důvodu jsem si myslel, že jsi to chtěl udělat napínavější a rozdělit to na jednotlivé díly 🙂
Dám to sem co nejrychleji (po dvou dílech)