Již několik let jsme s chotí navštěvovali soukromé kadeřnictví. Někdy společně, někdy střídavě, dle potřeb našeho vlasového porostu a jeho úprav. Dá se říci, že vzhledem k dlouholetosti našeho vztahu s kadeřnicí, se naše známost pomalu změnila ve vztah přátelský. Každý měsíc jsme se setkali a při stříhání vlasů probírali vše, co nás i Lenku zajímalo. Mnohdy jsme v kadeřnictví strávili i více času než kvůli vlasům.
Lenka je velmi milá holka. Matka dvou dětí, velmi sečtělá, vzdělaná osoba s rozhledem. Žije klidným životem, bez zvratů, s manželem, který se v ni vidí a oceňuje ji jak pracovně, tak životně. Je to velmi hezká žena. Vysoká, štíhlá , s dlouhými , hnědými vlasy k lopatkám, vždy pěstěnými a upravenými. Má středně velké poprsí a rovné ploché břicho s plochým zadečkem. Je opravdovým požitkem nechat její hezké ruce pracovat s vlasy a zároveň ve velkém zrcadle na protější stěně sledovat její pohyby.
Tuto osůbku jsem již od prvního setkání rád poslouchal, rád jsem ji vždy viděl a hovořil s ní. A ona to věděla. Nemohla si toho nevšimnout , a i proto mi několikrát při hovoru o ožehavých věcech mírně naznačila, že tyto věci v podstatě zavrhuje. A já jsem se nikterak nesnažil o bližší kontakt s ní. Připadalo mi to vůči ní neslušné.
Jednoho letního dne vcházím do kadeřnictví. Venku pálí slunce a je dusno k zalknutí. Na teploměru 33 a ve vnitř ještě více. Usedám a Lenička zezadu volá, abych se posadil, že za moment přijde. Opravdu za moment přichází a vítá mne podáním ruky a dotekem tváří na tvář. Jako obvykle je velmi hezká, upravená, v džínových šortkách a volnějším bílém bavlněném triku. Hned mi je jasné, že nemá podprsenku, neboť její velké , velmi tmavé bradavky prosvítají způsobem, jenž se mi líbí, a pod prsy objevuji malá propocená místečka, o nichž jistě neví. Jistě si všímá, že si všímám. Hned to zdůvodňuje řečí o vedru a pohodlí a podobně. Při práci s mými vlasy ji pozoruji. Je to pohled pro bohy. Jako vždy si povídáme a smějeme se . Pozoruji její prsa, která při pohybech rukama mírně poskakují a uhýbají do stran. Zvlhlá látka je obepíná, lepí se na ně a mé oči sklízí úrodu krásných detailů. No, v té chvíli jsem velmi rád, že mám na klíně pelerínu a ona nevidí mou erekci. Po ostříhání mne bere za hlavu, tiskne se tváří k mé , dívá se se mnou do zrcadla a říká : „ Jako vždy hezký.“ Přitakávám, děkuji a po zaplacení a rozloučení odcházím.
O několik dnů týdnů později, opět u ní, se mi zazdálo, že se něco děje. Ptám se tedy. Váhá, ale bliká po mě přes zrcadlo rychlým pohledem a mírně a unaveně vzdychá : „ Mám teď ten život takový nějaký těžší. Nic mě nebaví a Jiří mě rozčiluje.“ Jiří – její manžel. Ptám se o co jde, ona ještě váhá, ale potom náhle vše, co potřebovala někomu říci vypovídá. Jiří po podnikovém večírku nepřijel domů, opil se a co čert nechtěl, Lenka ho načapala s cizí ženou v situaci, kterou nechtěla ventilovat. Poslouchám ji a slovně lituji. Sedí vedle mne na vysoké stoličce a otírá si slzu pod okem. Vymaňuji paži z pod peleríny, chytám a líbám ji ruku se slovy: „ Tak mu to oplať a bude ti lehčeji.“ Vrtí hlavou a vrací se k práci. Již se o tom nebavíme. Po zaplacení ji při loučení líbám na tvář a ona neprotestuje. Naopak , ve dveřích mi lehce mává.
Při další návštěvě i s chotí se zdá vše jako dříve. Témata veřejná , obvyklá. Pouze při stříhání na mne Lenka přes zrcadlo mrká, cuká obočím směrem k mé manželce a mírně s otázkou vrtí hlavou . Odpovídám stejným zavrtěním. Přikyvuje a asi ji to uspokojuje. Neříká a asi ani říci nechce. Jemně mě tajně hladí po rameni . Máme tajemství. Než odcházíme, Lenka mne žádá o nějakého pracovníka z mého podniku za účelem vyčištění odpadů a nějakých malých oprav. Píše mi data zavíracích dnů provozovny s tím, že se mám ozvat, kdy se to hodí. Za tři dny se mi hodí slib splnit. Z přátelství rozhoduji provézt opravy sám. Telefonicky domluveno a odsouhlaseno.
Přijíždím po osmé ráno. S nářadím na rameni kráčím do kadeřnictví. Lenička letí přes dvůr s klíči. Náhle se skládá k zemi s vymknutým kotníkem. S bolestí sedí na zemi a poplakává. Shazuji brašnu a dobíhám k ni. Zvedám ji a v náručí ji nesu domů , do křesla. Ptám se kde je koupelna a po jejím nalezení nesu umyvadlo s horkou vodou, sundávám ji ponožku a namáčím postiženou nohu. Rukou ji oplachuji , nechávám zarudnout kůži. Přináším z auta obinadlo a ovazuji ji dosti pevně, aby tolik nebolela. Lenka již nepláče, jenom děkuje a hladí mne po tváři. Po dohodě zůstává sedět, přikrývám ji nohy dekou a vyrážím za svou prací. Po dvou hodinách mám hotovo. Uzamykám provozovnu a vracím klíče. Lenka mě žádá o uvření kávy a tak sedíme, já v křesle a naproti mně, ona s levou nohou nataženou na sedačce . Shýbám se a podávám ji džíny hozené pod stolkem. Ona je skládá a já si teprve teď všímám, že je v kalhotkách a velmi ledabyle přikrytá dekou. Odvracuji zrak , ale ona si již všimla. Ukrývá si boky a dívá se mi do očí s otázkou : „ líbí se ti to?“ Alespoň já bych řekl. Ať je to jak chce, po chvíli náhle prosí: „Nešel by sis sednout sem ke mě?“. Nedá se, ani nechci odmítnout. Sedám si vedle ní, ona se mírně sešupuje a opírá se šikmo zády o mě. „Nezlob se, prosím, ale takhle to bude pohodlnější, nespěcháš, viď.“ Samozřejmě, že nespěchám. Objímám ji zezadu pod paží v pase a tisknu ji jemně k sobě . Neprotestuje. Jen otáčí hlavu ke mně a se slovy :“ Jsi moc hodný, děkuji ti „ mě krátce líbá na rty. Ještě moment mi hledí do očí a pak tisknouc si mou ruku kolem pasu položila si mi hlavu na rameno. Horečně přemýšlím co teď. Jsem v situaci, kterou jsem si léta přál, teď to vím. Nevím však, jak se to vyvine. Bez ustání se musím ptát : Proč, a také jak se to děje. Velmi ji chci, ale bojím se jí ublížit. Také nechci, aby o mě ztratila dobré mínění. A přece to zkouším.
Prsty ruky, vinoucí se kolem jejího pasu, jemně pohybuji a přitlačuji je . Mírně se vrtí a něco mi vykládá. Za moment se osměluji znovu. Otáčí hlavu ke mně, hledí mi do očí, chopí se mé ruky a přikládá si ji na ňadro. Málem to se mnou praštilo. Držím v ruce její levé prso a poslouchám, jak říká: „ Vždy jsi to chceš, není to pravda?“. Odpovídám, že je to pravda , ale nikdy jsem s tím nepočítal. Ona : „ Nechtěl bys mě?“ Odpovídám, že ano, ale neodvažuji se. „Musíme se odvážit oba, pokud to chceme. „ Ptám se : „A ty to chceš ?“ Odpovídá :“ Teď už ano.“ Mačkám ji to ňadro a vinu ji k sobě. Tulí se a dodává : „ Známe se léta , nejsi cizí.“ Je to prapodivné, ale nepřemýšlím o tom. Sedíme, nic se neděje, a tak se loučím, ona není proti a odcházím. Za hodinu mi volá a zve mně na schůzku asi za 5 dnů, kdy bude sama. Slibuji přijít.
Za pět dní jedu za ní. Celý ten čas odečítám minuty a zároveň jsem nevěřím, že to vyjde. Přijíždím a spěchám k ní. Vcházím a vidím, že pláče. Ptám se : „Copak se děje?“ Ona :“ Nezlob se já nemůžu. Já jsem tak pitomá, nemůžu.“ Něco říkám, otáčím se, že vypadnu a ona : „ Ne, nechoď, nechci abys odešel.“ Přemýšlím jen chvilku. Zavírám a chci odjet domů. Ona otvírá dveře se slovy: „ Nezlob se, prosím tě, pojď zpět. „ Nerad, ale jdu. Zavírá za mnou, obchází mě a zve dál do domu. Ještě mírně pokulhává. Je oblečena v květovaných letních šatech bez rukávů a usedá ke stolku v obýváku. Usedám též a nemám co říci. Náhle vyhrkne :“ Už jsem dobrá, nezlob se trošičku jsem pila. Půjdeš ke mně ?“ Vstávám a sedám vedle ní. Bere mne za ruku, proplétá naše prsty a znovu se omlouvá. Prosím ji o mlčení, ona poslechne a sedíme chvíli tiše. Bere si mou ruku do klína a mačká si ji k břichu. Ptám se jí, zda si přes mne chce vyrovnávat účty s manželem. Chvíli mlčí, ale potom mi sděluje, že od minule se to změnilo a s manželem to nemá nic společného. Mnoho tomu nevěřím, ale nechávám to být.
Vymaňuji ruku z klína, přesunuji ji kolem krku a přitahuji si ji blíže. Ochutnávám její rty a ona mé. Cítím z ní chuť vína. Nebrání se, a tak druhou rukou prozkoumávám obě kulaťoučká prsa. Není ji to nepříjemné, strká mi jazyk do úst, přivírá oči a oběma rukama mě objímá. Po hlazení poprsí posouvám ruku na její stehna a hladím je. Odhaluji je z pod šatů, jsou sevřená a štíhle krásná. Posunuji ruku k břichu, pomaloučku , polehoučku, a cítím, jak se mírně rozestupují. Osměluji se a sahám do rozkroku. Asi z leknutí je sráží k sobě, ale po chvíli je opět uvolňuje. Chci ji svléknout šaty. Šeptám ji to do ouška a ona v sedě přizvedá zadeček, já šaty podvlékám a přes hlavu stahuji. Sedí přede mnou pouze v bílém prádle. Hned mne objímá, abych si ji nemohl prohlížet. Stydí se, je to milé. V objetí ji rozepínám a svlékám podprsenku. Tlačí mi prsa na hruď. Odtahuji ji a prohlížím. Prsa jsou nádherná, kulatá, pevná, s velkými tmavými a tvrdými bradavkami. Hned na ně útočím. Koušu je a cucám. Zuby je povytahuji, zatímco Lenka mi k nim hlavu tlačí. Po chvíli se vykrucuji a věnuji se ji níže. Zvedám ji zadeček výš a podvlékám kalhotky. Svlékám ji je z nohou a můj pohled odhaluje velmi tmavý, porostlý klín za sevřenými stehny. Lenka má sice hnědé vlasy, ale v rozkroku se ji porost černá. Usedám vedle ní a mazlím se s prsy. Líbáním ji uklidňuji a stehna se pomalu rozjíždějí. Natahuje nohy a tím vystavuje kundičku k hlazení, což hned provádím. Pahorek je vystouplý a horký. Heboučká kůže v rozkroku je tak jemná a decentní. Lenka náhle žádá : “ Svlékni se zatím, já nám udělám něco k pití, jo?“ A tak se svlékám, při tom ji pozoruji. Něco míchá , pak se otáčí a přichází. Je pěkná. Štíhlé nohy, štíhlé boky s tmavou kundičkou, štíhlá postava s pohupujícími se prsy. Velmi pěkná holka. Přesně jak jsem tušil.
Přináší pití a po očku si mne prohlíží svlečeného. Pokládá tác na stolek , ohýbá se a ze soupravy sedací kouzlí soupravu lehací. Ulehá na bok a sleduje mne. Hned jsem u ní. Pijeme osvěžující nápoj z citronů a mačkáme se na sebe. Lenička, aniž bych to čekal , se chopí penisu a honí ho rychlými tahy. Pokládám ji na záda a mačkám se k ní zboku. Stále mi honí penis, zatím co ji zvedám nohu nahoru na opěradlo soupravy. Roztahuji ji kundu a strkám do ní prsty. Je prostorná a mírně zvlhlá. Prsty ji uvolňuji staženou pochvu a poklekám u ní, abych se do ní lépe dostal. V tu chvíli Lenka posunuje hlavu mezi má stehna a přisává se k trčícímu ptáku. Zasouvám ho mírnými pohyby hlouběji a zase zpět, při tom se ji hrabu v kundičce. Vlhne stále více. Stahuji její nohu dolů , rozvírám ji stehna a bez čekání do ní vjíždím penisem. Lehce naříká, stahuje stehna k sobě a pohyby ladí proti mým. Obkročuji její stažená stehna a tím se do ní dostávám hlouběji. Vyjíždím a zajíždím s ním pravidelně a tvrdě. Je tvrdý a pracovitý. Rukama mačkám obě prsa a líbám partnerku na ústa. Ta začíná velice zavlažovat v rozkroku, náhle se vysmekává, obrací se na břicho a vystrčuje zadeček do výše.
Zasunuji ho zezadu. Připadá mi hlubší a užší. Přiráží ke mně a já k ní. Už to vypadá, že to neustojím, když se opět otáčí na záda se slovy : “Ještě jsi mi ji nelízal, chceš ?“ Chci , lehám jí mezi nohy a vrážím do ní jazyk. Je kluzká a voní. Malé pysky mají růžovou barvu a spodek kundičky je nádherně oholený. Projíždím ji do hloubky , kousám poštěváček a natahuji ho. Lence se to zjevně líbí. Náhle zase mění polohu. Lehá si na mne obráceně a vcucává penis do úst. Já pokračuji v práci s poštěváčkem a pysky. Oba dva tvrdě pracujeme, až se dostáváme k bodu nejvyššímu. Lenka to odhaduje a drží penis zuby na půl v ústech a vyčkává. Celý náklad ji stříkám do jejích úst. Sevřenými rty drží semeno v ústech a přejíždí s nimi stále po penisu. Pak náhle polyká, a znovu a znovu a s výkřikem ochabuje. Ještě jednou mi tiskne kundičku do obličeje a oddechuje.
Po chvilce vstává a usedá se sklopeným zrakem proti mně. Nesmělý pohled se setkává s mým a hned je odvrácen. Beru její hlavu do dlaní, děkuji a chválím ji za hezké milování. Zapíjí sperma pitím a choulí se mi do náruče. Obtáčím nás dekou a hodinu si povídáme. Pak se oblékám a svou krásnou kadeřnici s políbením opouštím .
